Těžba bitcoinu je dlouhodobá operace se smlouvami (na prostor, konektivitu a energie) nasmlouvanými na dlouho dopředu. To ale samozřejmě neznamená, že by byznys fungoval v nějaké věži ze slonovinové kosti a nedotýkaly se jej problémy okolního světa – počínaje nezkrocenou inflací přes environmentalistické útoky až po první nepopiratelnou energetickou krizi jednadvacátého století.
Zatímco ale samotní těžaři bitcoinů trpí pod klesající hodnotou svých hashů a souhrnná hashrate se stále drží v blízkosti historických maxim, nová sorta investorů vidí v potížích minerů skvělou investiční příležitost. Investoři shromažďují kapitál pro majitele těžebních firem, případně si rovnou brousí zuby na jejich likvidovaná aktiva.
Správce kryptoaktiv Grayscale například začátkem měsíce oznámil založení nového subjektu s názvem Grayscale Digital Infrastructure Opportunities, který investuje právě do hardwaru pro těžbu bitcoinů. Plánuje nakupovat těžební platformy a doufá, že bude profitovat z prodeje bitcoinů získaných během procesu. Ani ti, kteří poskytnou jen kapitálové injekce, které pomohou udržet problémové minig firmy nad vodou a přežít medvědí trh, to ale samozřejmě nedělají nezištně.
Přestože se cena bitcoinu poslední měsíce až na ojedinělé excesy drží na stabilní hodnotě okolo 20 tisíc dolarů, minerům coby celku příliš do zpěvu není. Některým veřejně obchodovaným mining farmám hrozí vyřazení z burzy, jiné řeší více než hashrate soudní spory a zbytek likviduje části svých rezerv, tedy prodává více bitcoinů, než kolik jich aktuálně těží, aby stabilizovali své rozvahy. Část minerů také rozprodává svůj hardware.
Tam, kde mineři zakoušejí největší bolest, vidí pomalu rostoucí skupina investorů příležitost. Příkladem může být burza Binance, která na podporu těžařů vytvořila pool likvidity s kapitálem v hodnotě půl miliardy dolarů. Nejde ale jen o matadory a investiční žraloky. Například Maple Finance, decentralizovaná lending firma, která se pokouší propojovat svět DeFi a tradičního institucionálního kapitálu, spustila pro těžaře bitcoinu plně zajištěný úvěrový pool ve výši 300 milionů dolarů. S bitcoinovou těžbou přitom nikdy předtím nepřišla do styku a je to věc zcela mimo její běžný záběr.
Není jediným nováčkem v oboru. Známý německo-americký technologický investor a miliardář Peter Andreas Thiel s částkou 3,7 milionu dolarů vedl seedové investiční kolo nového úvěrového protokolu Block Green. I ten se zaměřuje na bitcoinové těžaře v kapitálových potížích. Jak ale napovídá název protokolu, spolupracovat chce Block Green jen s těmi „udržitelnými“. Do pilotního projektu na začátku října se mu dva významní těžaři přihlásili, tak třeba mu tento ambiciózní plán i vyjde.
Ostříleným matadorem ve světě miningu je naopak Binance krypto miliardáře Changpenga Zhao s již zmíněnou částkou 500 milionu dolarů na půjčky pro strádající minery. Burza totiž vedle největší současné centralizované světové platformy pro obchodování kryptoměn provozuje také čtvrtý největší těžební pool bitcoinů na světě. Na rozdíl od výše uvedených hráčů může Binance jen stěží někdo nařknout z toho, že by nevěděla, co dělá.
Changpeng Zhao ale není jediným prominentním Číňanem, který se rozhodl minerům přispěchat na pomoc – pokud se tedy o pomoci skutečně dá hovořit. Spoluzakladatel Bitmainu a někdejší šedá eminence Bitcoinu Jihan Wu pro změnu oznámil plán na vytvoření podobného fondu s kapitálem 250 milionů dolarů.
Celkem tady máme přes miliardu dolarů kapitálu jen z uvedených veřejných oznámení. Otázkou je, kolik dalších investorů – například z rodinných kanceláří – se nalézá „pod radarem“. Společnost Foundry, asi největší hráč, který poskytuje komplexní služby v oboru bitcoinové těžby, nedávno prohlásila, že ji prakticky na denní bázi bombardují dotazy podobných zájemců.
Miningové společnosti samotné na druhé straně jen pasivně nečekají, až za nimi venture kapitál dorazí, a hledají vlastní cesty. Například průkopník těžby pomocí odpadního plynu, Crusoe Energy, před dvěma týdny pohltila konkurenční Great American Mining, která také staví na těžbě s pomocí odpadních ropných produktů.
A zatímco některým dříve kótovaným společnostem hrozí odchod z burzy, miningová společnost Rhodium na to šla opačnou cestou a vstoupí na burzu prostřednictvím reverzní fúze s oceněním 1,7 miliardy dolarů. Na burzu chce prostřednictvím fúze s účelovou akviziční společností neboli SPAC (jakési prázdné schránky, vytvořené jen proto, aby při IPO získala kapitál pro následné spojení se soukromou společností) v hodnotě 1,25 miliardy dolarů vstoupit také PrimeBlock, další relativně velký miner.
Na začátku jsme naznačili, že mineři zde figurují trochu jako snadná kořist a investoři jsou lovci, kteří si brousí zuby na snadný úlovek zahnaný do úzkých. Nakonec by se ale mohlo ukázat, že je to vlastně přesně naopak. Těžební operace, které s sebou přinesl pandemický investiční boom, byly totiž často všechno možné, jen ne dobře naplánované a s adekvátním risk managementem. Zato zpravidla nechybělo množství vypůjčeného kapitálu a velká páka. Byla to zlatá horečka pro tradiční a institucionální investory. Extrémní býčí trh odměňoval smělost a rychle odpouštěl chyby, dnes je situace přesně opačná.
Těžební společnosti v největších problémech na ně měly zaděláno již dávno, často to bylo myšlení hop nebo trop a to, že se teď do ztrátového byznysu nalije množství kapitálové likvidity, tento problém nevyřeší. Možná se tak investorští žraloci nakonec ke svému úžasu sami naleznou v roli obětí. Každopádně je to zajímavá divoká karta v jinak trochu předvídatelném trhu s takřka dokonalou soutěží.
ČLÁNKY DO MAILU