Otázka je, proč by se měla o tom dohadovat stanice s hraničním směrovačem, když to samé může udělat operační systém stanice při zavolání služby listen() přímo sám na sobě. Tím by také odpadlo přidávání UPnP klientů do každé aplikace.
Podle mě je přístup UPnP zvrácený. Buďto stanici nevěřím (hloupý uživatel nebo nezkonfigurovatelný software) a všechno filtrování provádím autoritativně na hraničním firewallu, nebo stanici věřím a pustím na ni všechno.
A jak si to představujete? Jako UAC ve Vistách, které podle křišťálové koule rozhodne, že je na čase udělat krok stranou, zeptat se uživatele, jestli nechce sušenku, provést jeho psychologické vyšetření, jestli je způsobilý kvalifikovaně problém rozhodnout, a pak se nějak zařídit?
Tohle není bezpečnost, ale lhaní si do kapsy.