Vlákno názorů k článku ISSS 2022: Blíží se zemětřesení v eGovernmentu a tsunami datových schránek od tumis - Priznam se, ze jedne veci prilis nerozumim. Jde...
-
Priznam se, ze jedne veci prilis nerozumim. Jde o schranku na zadost a danova priznani. Kolem me je nekolik lidi, kteri si datovou schranku zridili dobrovolne, tedy predpokladam, ze maji schranku na zadost a byli financnim uradem pokutovani za papirove podani danoveho priznani.
Bohuzel nestiham vsechny zmeny legislativy sledovat. To, ze povinnost elektronickeho priznani je jen pro schranky zrizene ze zakona, je dana nejakou pozdejsi novelou (uz je to nekolik let, co jsem zaznamenal vlnu pokut) nebo se vyklad pana Peterky v tomto lisi od praxe? -
Ať se na to dívám z jakékoli strany, vidím jen čím dál tím větší binec. Narůstá počet zbytečných úředníků, kteří vyžadují ke své zbytečné práci stále více zcela zbytečných papírů, podle zásady: Dej blbcovi funkci, vymyslí lejstro. Zlatá první republika, kde tohle vše nebylo a šlo to také a mnohem lépe. Takže: Datovou schránku nechci, jenže, bohužel, nebudu moci její zřízení nijak ovlivnit, jediné, co asi půjde, bude to, že bude možno ji, (samozřejmě za poplatek, jak jinak, když máme henten oný kapitalismus), zablokovat a pak se tetelit strachy, že se někde po hackerském útoku něco podělá a blokování se samovolně zruší.
-
"Zlatá první republika, kde tohle vše nebylo a šlo to také a mnohem lépe." - Bohuzel jsem prvni republiku nezazil. Prosim vsechny pametniky aby mi peclive popsali sve zkusenosti s urady za prvni republiky.
Nebo pockat, tech pametniku moc nebude, co? Zkusenost s urady od osmnacti, rekneme v roce 1935, takze Vam je kolik? 103 roku? To jste dobry ze jeste pisete komentare na Lupu.
A lidi paleckuji ostosest, protoze nadavat umi kazdy, a vciti se kazdy. -
Měl jsem dědečka, který byl vystudovaný právník a stavitel, na Smíchově po něm zbyl celý blok baráků. Zřídit si za první republiky živnost bylo opravdu ,,složité" stačilo dojít na úřad s dvojmo ručně psanou žádostí, zaplatit dva kolky, úředník na oba papíry otiskl razítko SCHVÁLENO a jeden vám vrátil. A tím to bylo a mohl jste podnikat. Zkuste něco takového dnes! Nebudete se stačit divit, jak rychle vás vyhodí. A to je jen legrácka proti tomu, když chcete podnikání ukončit.
-
Živnost jsem si zřizoval někdy v roce 1997 nebo 1998 a o moc složitější to nebylo. Možná jsem si musel počkat na papírový živnosťák, to už si po těch letech opravdu nepamatuju, ale na druhou stranu jsem nemusel mít ručně psanou žádost.
Vlastně si teď vzpomínám, že po mně chtěli výpis z trestního rejstříku, tak to byl opruz - ale zrovna tohle by teď už mělo být o dost jednodušší.
-
Ono dost zalezi na okolnostech, klasicka volna zivnost uz dnes, myslim, ani nepotrebuje vypis z rejtriku trestu a da se zalozit celkem jednoduse, pokud se Internety nemyli, tak uz existuje i vec zvana Jednotny registracni formular a nemelo by tedy byt ani nutne obihat socialku, zdravotni pojistovnu a financni urad.
U remeslne zivnosti je jeste treba dolozit vzdelani. Vyrazne horsi to muze byt u zivnosti vazanych nebo koncesovanych, ale to nemuselo byt uplne jednoduche ani pred 100 lety.
Jinak obecne samozrejme plati, ze byrokracie pribyva, ale zalozeni nejbeznejsich zivnosti neni uplne ten pripad. -
MartinPodporovatelDokud se kvůli tomu muselo podávat daňové přiznání elektronicky, tak jsem si DS nezřídil, nemám rád nucení a tenkrát to podávání daně elektronicky bylo dost nepoužitelné.
Dnes máme Daňový portál a i když to ještě do skutečné použitelnosti má kilometry, používat se to dá a tak jsem už vloni a letos podával přiznání k dani přes ten daňový portál - a světe, div se, bylo to o dost pohodlnější, než "papírově".
Takže za mě dobrý...
Poznámka: rozsah a růst byrokracie je samozřejmě problém, ale s DS nijak zvlášť nesouvisí.
-
Nic proti danovemu portalu (nevim, jak je na tom se soukromim a stydim se za to), ja tam vyplnuji, nekdy s nekolika opravami, realne udaje, ktere stat nakonec stejne dostane (nevim, zda je opravdu zpracuje stejne jako data, ktera ma z danoveho portalu a stydim se za to). Je to super a na konci je tlacitko tisk. Vytiskly dokument podam s prilohami na poste a jsem spokojen, stat (financni urad) je vetsinou take spokojen. Na prvni pohled super situace, resitelna treba elektronickym podpisem nebo datovkou (nevim jak, ale mozna to jde), ale co s prilohami? Ty mam vsechny papirove, nikdo z odecitatelnych polozek mi neposila elektronicke dokumenty.
-
MartinPodporovatel
Ano, stát by měl doplnit, co o mně už stejně ví, určitě to bude výrazně rychlejší.
Dokumenty naskenujte :) Já prakticky všechno dostávám v elektronické formě - nechápu, že to je u vás jinak (všechny nadace, pojišťovna, banka - komplet elektronicky). -
Stát doplní, co o vás ví - totiž v podstatě osobní údaje. Zbytkem si nemůže být jistý: např. vyživované děti ve společné domácnosti, kdo uplatní slevu - otec nebo matka?
Kontaktní údaje (mail, telefon) se taky mohl změnit.
No a zbytek jsou položky týkající se daní (příjmy, odpočitatelné položky), a ty stát nezná, proto ostatně to přiznání podáváte.
Elektronické přiznání DPFO bylo zprvu poněkud šílené (EPO) - Internet Explorer, certifikáty, Java, ... Ale od EPO2 to už bylo skvělé a datová schránka mě nakonec zbavila i nutnosti doručit podepsaný otisk datové věty na podatelnu FÚ.
Zdravotní pojišťovna a ČSSZ už pár let podobně: vyplním na webu pár čísel (v podstatě jedno, rozdíl mezi příjmy a výdaji) a zaplatím vypočtené pojistné.
To úřední kolečko v březnu, podatelna FÚ, VZP a potom ještě ČSSZ, které nějakou tu hodinu vzalo, je pryč. S nachystanými podklady je to otázka půl hodiny u počítače.26. 5. 2022, 18:25 editováno autorem komentáře
-
MartinPodporovatel
Stát ví, že za mě zaměstnavatel platil zálohy na DPFO.
Stát ví, a může nabídnout k vyplnění, třeba i ty děti nebo jiné věci.Já bych mohl doplnit odečitatelné položky, ale i ty si stát může pamatovat z minula a nabídnout "pokračování" s modifikací.
Skvělé to dnes rozhodně není.
-
Zaměstnavatel? To jsou 3 čísla do tabulky.
Ale vyplnění DPFO je vlastně jen závěr, celé to stojí na dokladech (od zaměstnavatelů o příjmech ze závislé činnosti, děti, jejich studium, dary na charitu, případně úroky z hypotéky) a je to podmíněno (na děti nesmí uplatnit slevu nikdo jiný - takže např. čestné prohlášení od manželky)...
Když poskládáte na hromadu doklady, tak to daňové přiznání je pár čísel do pár políček. Předvyplnění nic neušetří, spíš způsobí chybu, že tam ponecháte něco z minulého roku, co už neplatí. -
Zbytkem si nemůže být jistý: např. vyživované děti ve společné domácnosti, kdo uplatní slevu - otec nebo matka?
To je zrovna velmi názorný příklad toho, co je zásadně špatně. Stát sice nemůže vědět, kdo slevu uplatní, ale může si velmi snadno ověřit, že na dané dítě (a měsíc) neuplatnil slevu víc než jeden daňový poplatník. Takže neexistuje naprosto žádný důvod, proč bych měl pořád dokolečka dokládat potvrzení, že druhý z manželů slevu neuplatňuje. A už vůbec není důvod, proč bych to měl dělat dvakrát ročně (jednou pro zálohy, jednou pro samotné přiznání).
-
Jiří PeterkaPodporovatelano, původně se ta povinnost týkala všech držitelů datových schránek, bez ohledu na způsob jejich zřízení. Teprve novelizací skrze zákon č. 283/2020 Sb. se tam (s účinností pd 1.1.2021) dostalo to omezení jen na datové schránky zřízené ze zákona.
Podrobněji jsem to popisoval v tomto článku zde na Lupě.