Problém je jinde - tohle celé je krysí závod. Každý musí riskovat zhruba tak, jako průměr trhu, možná malinko víc. Kdo riskuje málo, vlastně jen čeká, že přijde velká krize a ostatní smete (což je riziko jiného typu); a po celou dobu čekání vykazuje horší čísla nežli všichni ostatní a dřive nebo později je jako neúspěšný manager odejit.
Je úplně jedno, zda všichni viděli, jak moc je investice riziková. Oni do toho museli jít také, když to dělali všichni ostatní.
Tam opravdu chybí regulační rámec - nějaký mantinel, za který nemůže jít nikdo. Jen tak lze omezit riziko, které trh jako celek podstupuje. Ani jiný rating, ani "vyházení zmrdů" tomu nepomůže, protože neodstraní základní fakt, že jde o krysí závod.
Druhý pohled na věc je ten, že naopak nadměrná regulace je jednou z příčin krize - stát (přes CRA) například banky v podstatě nutil do nevýhodných úvěrů, jinak hrozil (a prováděl) soudní spory kvůli diskriminaci a podobně.
"tomas z." mi připomíná pár blbečků z bývalého Ústavu marxismu-leninismu, kteří již 19 let ve všem vidí jen důsledky regulace.
Kdyby to bylo tak jednoduché, aby na to stačila jedna ekonomicko-ideologická poučka.
A právě bývalí marxisti-leninisti si myslí, že takový návod existuje. Právě oni kdysi jako jediný návod na vše měli znárodnování.
Hlavní chyba je právě ve světonázorové stádovitosti manažerů. Všichni globálně všechno dělají podle stejných zásad. A ono nakonec nějak už nejde.
Vznik krysích závodů byl vždy v historii škodlivý. Pokud odstranění regulace vede k vzniku krysího závodu, pak bylo odstranění regulace nesprávné.
Samozřejmě, pokud vláda banky ponouká, aby krysí závod vystupňovaly, pak je vláda ... nezodpovědná. Ale tomu se neříká regulace, aspoň v tom smyslu, jak slovu regulace rozumím.