A já si bláhově myslel, že čtenář ocení možnost stáhnout si moji tabulku a udělat si nad ní své závěry sám. :-)
Tak tedy, závěrem :-) Nepište verzálkami celá slova, nepište do title doménu, snažte se na začátek title dostat něco, podle čeho se dají rozeznat i stránky z téhož zdoje. S Holovatym se u magazínů neshodneme, jestli jejich název/zkratka patří na začátek před dvojtečku, nebo na konec do závorky (já tvrdím NYT: Titulek, on Titulek (New York Times)) -- IMHO je to celkem jedno. Titulek by měl vystihovat obsah (zapomeňte na reklamní poesii, vytáhněte nahoru klíčové slovo). N.e.p.r.o.s.t.r.k.á.v.e.j.t.e slova, nepoužívejte .::. kudrlinky .::., dbejte na to, aby forma titulku v rámci zdroje byla konzistentní a aby se titulky různých stránek v rámci zdroje lišily a vystihovaly aktuální stránku. Na domovskou stránmku nepište, že to je domovská stránka. Titulky delší než 50 znaků jsou naprosto k ničemu (vyjma uvedení klíčových slov, což ale uživatel neocení, protože je nevidí). Nedávejte závorky na začátek title.
Pokud jde o převládající vlastnosti: 33 % titulků používá jako oddělovač pomlčku, 8 % používá dvojtečku, 3 % používají lomítko nebo svislítko, jednou se vyskytlo třeba >, * a podobně. Osobně doporučuji ·, svislítko nebo dvojtečku -- pomlčka se může vyskytnout hlouběji v title.
Průměrná délka title je 30 znaků (5 slov), což je rozumná délka umožňující snadnou identifikaci (vejde se do Alt+Tab, do toolbaru, do výpisu názvu webu...), problém tu může být s nadpisy článků, kde se běžně za limit považuje cca 50 znaků.
Na úvodní stránce by nikdy neměl být uveden jen krátký název (ne LUPA, ale Lupa -- server o českém Internetu).
Obávám se, že to shrnutí je stejně dlouhé jako článek sám. :-)
Mimochodem: doporučuji přečíst relevantní odkazy uvedené pod článkem. Předpokládal jsem, že vzhledem k tomu, že témajsem už jednou zpracovával, čtenáře Holovatyho a Sovy by opakování nudilo, tak jsem z velké části teorii vynechal.