Názory k článku Jak EET dopadne na e-shopy: bude se zdražovat, komfort poklesne

Ano, jenže obchod potřebuje dvě strany. Pokud vám někdo jen tak pošle peníze, nejde o tržbu, nepodléhá to EET. O tu jde, až když si on něco kupuje a vy mu to zároveň prodáváte. Tehdy zaplatí a vy uděláte ihned doklad s FIK.

Jenže to je podle zákona pozdě a na pokutu půl mega. Vyrobit účtenku a zastal data Babišovi musí v okamžiku, kdy zákazník platí. Bez ohledu na to, jestli o tom prodejce ví, nebo neví.

Zase jen textový název. Když se chce, jistě může být lecjaký. Nepozná se z něj, zda je to tajný účet podnikatele, nebo zveřejněný účet plátce DPH.

Chci vidět kasu která to umí a chci vidět obsluhu, která to bude umět vyplnit. Tohle nikdo vyplňovat nebude a nemůže.

Na svém výpisu z účtu, kde je napsané, kam ty peníze šly?

A jak to zjstí? Na výpisu z terminálu (který je mimochodem pod kontrolou podnikatele a muže tak tisknout co chce) je jen jakýsi název příjemce, není tam číslo účtu/kód banky.

Pokud nesouhlasíte, tak zkuste najít tu část metodického pokynu nebo zákona, která mluví o tom, jak se eviduje práce s kreditem. Zejména by bylo zajímavé najít něco o tom, zda při "čerpání kreditu" můžete evidovat zápornou částku.
Zkoušet hledat to nebudu, protože jsem to našel už dávno. Při čerpání kreditu neevidujete zápornou částku, evidujete čerpání kreditu (jako to metodický pokyn nazývá hovorově), nebo-li „následné čerpání nebo zúčtování platby,“ jak se tonazývá v oficiální terminologii EET. V metodickém pokynu se to nachází těsně před tím příkladem, který jsem citoval. Takže – Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb, verze 1.0 z 31. 8. 2016: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidenci-trzeb_v1.0.pdf, strana 4 dole:

V případě, kdy je realizováno nabití i čerpání u téhož poplatníka, dochází k duplicitnímu
zaevidování téhož příjmu. Z důvodu zohlednění této skutečnosti v rámci analýz je nezbytné v datové
zprávě dle § 19 odst. 2 písm. a) a b) ZoET uvést, že se jedná o částku plateb určenou k následnému
čerpání nebo zúčtování, nebo že se jedná o částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo
zúčtováním platby (viz kapitola 2.4.3.1 Evidence tržeb běžným způsobem).

Dále strana 23 tamtéž:
Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou dle § 19 odst. 2 ZoET při naplnění
konkrétních okolností také:
a) celková částka plateb určených k následnému čerpání,
b) celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
[…]

Odkazovaný zákon už si zvládnete najít sám?

Abychom si ušetřili další kolečko s tím, že si mám najít technickou specifikaci, tak vám jí rovnou také odkážu: Formát a struktura údajů o evidované tržbě, verze 3.1.1 z 13. 10. 2016 – http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/EET_popis_rozhrani_v3.1.1.pdf, strana 16 – 3.3.2 Přehled položek datové zprávy o evidované tržbě:

Data:
[…]
23 – Celková částka plateb určená k následnému čerpání nebo zúčtování, XML element urceno_cerp_zuct
24 – Celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, XML element cerp_zuct

Je to všechno, nebo potřebujete vědět ještě něco a budete mi psát, že si to mám najít?

To je neuvěřitelná zaslepenost. Už v diskuzi s vámi pokračovat nebudu.

Nemáte naprosto žádnou představu o tom, jak vypadá účetnictví. Co a kdy se eviduje. Nemáte představu o tom, kolik firmy stojí zavedení EET (jsou to i miliony na jednu firmu). O tom, co firmy potřebují mít v účetnictví A KDY to tam potřebují mít.

Sami autoři EET napíšou, že EEt nemá nic společného s tržbami. Že nemá nic společného s účetnictvím.. Vysloveně to uvedou.. Přesto tvrdíte opak.. Zoufalství.

Ta citovaná věta neříká, že co je evidováno v EET, nemusí být v účetnictví. Ta věta říká, že pro účely EET nezáleží na tom, jak je to evidováno v účetnictví. Když vyměníte poukaz za zboží, záleží jenom na vás, zda to v účetnictví budete evidovat nebo ne – záleží jen na vás, jak podrobné budete mít v tomto směru účetnictví. Je možné, že ve vašem účetnictví by to byly jen dvě transakce s přesně opačným účinkem, takže se nic nestane, když je v účetnictví vynecháte. V EET to ale evidovat musíte.
Takže pro vás ještě jednou podrobně: Probíhají nějaké transakce s majetkem. Protože o těch transakcích potřebujete mít přehled, vedete si jejich evidenci, které se říká účetnictví. Z té evidence můžete zjistit, jak si stojíte, kolik dlužíte, kolik dluží vám, kolik máte volných finančních prostředků, jak vyděláváte atd. Domácnosti si evidenci často nevedou, takže pak svou situaci odhadují podle toho, kolik mají na účtu. Často si takovou evidenci nevedou ani malí podnikatelé. V obou případech je to problém zejména když nastane nějaká nenadálá situace, nečekané vydání, a dotyčný pak neví,jak na tom vlastně je, jestli si to vydání může dovolit. Účetnictví je tedy evidence pro toho, kdo ty transakce provádí – a klidně se může rozhodnout, že některé transakce, které by neměly v účetnictví žádný dopad, evidovat nebude. Pak ale nesmí zaevidovat nic z té transakce, nemůže zaevidovat jenom půlku. Třeba pokud to bude domácí účetnictví, mám nějaké peníze v hotovosti a vložím je na bankovní účet, můžu chtít evidovat, kolik mám v hotovosti a kolik na účtu, a pak takovou transakci musím zaevidovat. Nebo je mi jedno, kde ty peníze jsou, pak se můžu rozhodnout, že tu transakci evidovat nebudu – protože by to byla transakce „peníze k dispozici -X, peníze k dispozici +X“, která nic neovlivní. Nemůžu ale zaevidovat jenom půlku té transakce, třeba že jsem peníze vložil na účet, ale neevidovat druhou polovinu, tedy že mám o to méně hotovosti.
No a stát chce do tohohle mého účetnictví trochu vidět, aby podle toho mohl kontrolovat placení daní. Takže řekne, že pro účely kontroly placení daní musíte být schopen předložit účetnictví alespoň v nějaké dané struktuře. Vy ty informace už buď evidujete ve svém účetnictví, takže z něj vytáhnete jenom ty transakce, které zajímají stát. A nebo stát chce evidovat i transakce, které jste dříve ignoroval, pak je budete muset začít evidovat. Můžete to klidně evidovat každé zvlášť, u každé transakce se rozhodnout, zda zajímá vás, a pokud ano, zapsat do svého účetnictví, a zda zajímá stát, a pokud ano, zapsat ji do daňového účetnictví. Ale obvykle bývá jednodušší vést to najednou. EET k tomu teď přidává další požadavek na evidenci transakcí, přičemž ty transakce, které se mají evidovat, se přesně nekryjí s transakcemi pro daňové účetnictví – a hlavně je tam ten požadavek na jejich online evidenci (to u daňového účetnictví neplatí, tam když přinesete v únoru účetní faktury v krabici od bot, je to z pohledu zákona OK). Opět se může stát, že některé transakce, které požaduje evidovat EET, byly pro vás nezajímavé a ve svém účetnictví jste je neevidoval. Opět máte možnost ty transakce evidovat zvlášť, mimo své vlastní účetnictví, ale nejjednodušší bude pokrýt vlastním účetnictvím minimálně to, co požaduje zákon kvůli daním a co vyžaduje EET (a k tomu mohou být další požadavky na veřejně obchodovatelné společnosti, další požadavky mohou mít akcionáři…)
Pořád ale všechny ty evidence vyházejí s těch samých reálně provedených transakcích, všechno jsou to tedy jenom různé pohledy na stejnou věc.

??? A to při kontrolním nákupu kartou kontrolor nezjistí, kam ty peníze šly?

"jsou "elektronicky evidovány"? Vše jde přes banku a je na výpisu, který finančák má tak jako tak."
Tady jde přece o odhalení podvodníků, kteří krátí tržby/daně. Ti nemusí použít banku, do které má finančák přístup, ale mohou použít nějakou v daleké cizině. Jenom tam také zůstane "elektronicá evidence" platby kartou, pokud i platební brána bude v cizině. Kontrolor se k ní nedostane.

Tohle vypadá jako řešení.
Povinnost evidovat do EET a vystavit účtenku má ten, komu se kartou platí, tedy ten portál. Ovšem jen pokud je to český subjekt, jinak ji nemá. Takže Amazon.de nemusí.
A našemu podnikateli pak posílá peníze nejsíš převodem (nebo na kartu?), takže už to také nemusí evidovat.

Jak si pane Jirsák vysvětlujete následující větu z Metodického pokynu:

"..je pro účely evidence tržeb od účetního zachycení odhlíženo..."

Pořád trváte na svém neudržitelném tvrzení, že to co se vykazuje v EET musí být v účetnictví?

V případě toho voucheru prostě evidujete 2x2000 korun. Do EEt se NIC jiného neposílá. Žádná oprava. Žádné mínus.
To tvrdíte vy. Metodický pokyn, ze kterého jsem vám výše citoval příklad, tvrdí něco jiného.

Ty nesmysly o tom, že EEt má něco společného s účetnictvím.
Samozřejmě, že má EET něco společného s účetnictvím, protože všechny transakce zachycené v EET jsou zachycené i v účetnictví. Ta vaše citace z Metodiky neříká, že v EET musíte vše schválně evidovat jinak, než jak to máte evidované v účetnictví – jak to mylně interpretujete. Ta citace říká jenom to, že EET není odvozeno až z účetních záznamů, ale eviduje reálně proběhlé transakce – stejně, jako to dělá účetnictví (akorát účetnictví eviduje více typů transakcí). Když máte nějaké reálné transakce, dvě různé evidence těch transakcí, evidujete to správně a proběhne transakce, která má být zaevidována v obou evidencích, musí se ta transakce objevit v obou evidencích a ty evidence budou navzájem souhlasit.

Sami autoři EET píšou, že se sledují jenom MAJETKOVÉ TOKY v reálném čase. To nemá lautr nic společného s účetnictvím, nebo tržbami.
Takže vy v účetnictví nesledujete ani majetkové toky ani tržby. To by mne zajímalo, co v tom účetnictví teda sledujete.

Portál spadne pod §8 (nepřímé zastoupení). V principu jde o to stejné, jako když svěříte autobazaru auto, aby Vám ho v komisi prodal. Vztah komisionář-komitent.

Pak opravdu eviduje Portál (autobazar), i když to zboží (software/auto) vůbec není jeho. Eviduje dokonce i v případě, že celou tržbu (100%) pošle majiteli zboží.

Eviduje na svoje DIČ, se svým klíčem (ano.. i když to vůbec není jeho tržba).

Pokud vám portál pošle peníze na účet (což je pravděpodobné), tak už nic neevidujete.

Jo.. Nedává to smysl, ale takto to autoři EET chtějí. EEt není o účetnictví, o tržbách, daních. Je to jenom sledování toku peněz. Je to v tom Metodickém pokynu vysloveně napsané.

Mrkněte prosím na ten §8 zákona 112/2016(zákon o EET), do Metodického pokynu, na místo, kde se nepřímým zastoupením zaobírá (strana 9 dole a dále), případně na důvodovou zprávu k zákonu o EET. Tam je to nepřímé zastoupení taky docela dobře vysvětleno.

IMHO můžete být docela v klidu (i když samozřejmě jistě to říct nemohu bez toho abych znal přesnou podstatu obchodního vztahu, který máte s portálem).

Proč se pořád vyjadřujete k něčemu, čemu vůbec nerozumíte?

V případě toho voucheru prostě evidujete 2x2000 korun. Do EEt se NIC jiného neposílá. Žádná oprava. Žádné mínus.

Ty nesmysly o tom, že EEt má něco společného s účetnictvím.

Cituji z Metodiky:

"Vzhledem k tomu, že záměrem evidence tržeb je zachycení reálného majetkového toku a nikoliv záznamu v evidenci, který může nastat v jiném časovém okamžiku, je pro účely evidence tržeb od účetního zachycení odhlíženo. Z tohoto důvodu zákon obsahuje speciální § 6 odst. 2 ZoET pro účetní jednotky. V tomto ustanovení je uvedeno, že příjmy podle § 6 odst. 1 ZoET jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. "

Sami autoři EET píšou, že se sledují jenom MAJETKOVÉ TOKY v reálném čase. To nemá lautr nic společného s účetnictvím, nebo tržbami. Vysloveně je to tam napsané.

Naprostý blábol je to, že EET nemá nic společného s účetnictvím. Účetnictví eviduje transakce s majetkem. Pro účely placení daní musíte část účetnictví vést v požadované struktuře (ale nic vám nebrání to evidovat podrobněji), to samé platí o EET. Pořád jsou to ale výtahy z účetnictví, takže pořád platí, že když pro účely daní nebo EET evidujete jednu transakci, musíte evidovat i transakci k ní opačnou.
Doporučování, co si mám nebo nemám nastudovávat, si prosím nechte na dobu, až si to nastudujete sám. Abyste ten příklad nemusel hledat, dám sem citaci:
V případě koupě dárkového poukazu na předem neurčené služby v zařízení „X“ v celkové hodnotě
2 000 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu […] a zároveň se jedná se částku určenou k následnému čerpání. V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se opět bude jednat o evidovanou tržbu a zároveň se bude jednat o částku, která je čerpáním příslušného kreditu.
Ty podstatné části jsem vám zdůraznil. Ty částky jsou totiž označené jako kredit a čerpání kreditu. Takže v tom příkladu s poukázkou za 1 000 Kč nebude saldo u EET 2 000 Kč, jak tu neustále někteří chybně opakují, ale jenom 1 000 Kč. Pořád je to jenom o pochopení základního principu účetnictví, že je to vždy „něco za něco“, a musíte tu transakci vždy zaevidovat celou, nemůžete zaevidovat jenom její půlku. Kdybyste v účetnictví evidoval jenom polovinu transakce, jako to chcete dělat u EET, skončil byste s tím, že by vám na skladě chyběl jeden výrobek a přebýval by vám jeden poukaz. Ale chyba by nebyla ani ve skutečném stavu věcí ani v inventuře, ale ve špatné účetní evidenci.

to je naprostý blábol.

EEt nemá s účetnictvím nic společného. Nemá nic společného ani se zdravým rozumem.

A ano. Ten příklad s vouchery je dobře. Ano.. firma bdue evidovat 2x1000 korun. V eet samozřejmě. V účetnictví ne.

Zkuste si o tom prosím něco nastudovat. Třeba ten přiblblý Metodický pokyn. Tam je ten přiklad s dvojnásobnou evidencí voucheru uvedený jako správný postup.

Ta firma samozřejmě eviduje buď příjem 1000 Kč, nebo příjem 1000 Kč, výdej 1000 Kč a příjem 1000 Kč. V účetní evidenci si může vybrat, kterou variantu zvolí, v EET je druhá varianta sázka na jistotu, nevím, zda je přípustná i první. Ale nikdy v žádné evidenci nemůže evidovat jen příjem 2×1000 Kč, protože v každé příčetné evidenci musí platit, že když evidujete jednu transakci, musíte evidovat i transakci k ní opačnou. Pokud máte dvě transakce, které se navzájem vyruší, často je můžete z evidence vynechat, ale nikdy nemůžete vynechat jenom jednu z nich.
Pokud tedy zaevidujete dvě transakce a na tu transakci s vrácením kuponu zapomenete, bude FÚ případně kontrolovat tyto dvě transakce. Vy je buď budete mít v účetnictví obě a k nim tu transakci s vrácením poukazu, na kterou nebudete mít EET, a FÚ asi po vás bude chtít vysvětlení, proč jste na tuhle transakci nevystavil účtenku. Nebo budete mít v účetnictví jen jednu transakci a tu transakci výměny kuponu za zboží tam zatlučete, a pak se vás FÚ bude ptát, kde máte zaúčtovanou tu transakci, ke které je ta druhá účtenka. A nebo budete transakce evidovat v účetnictví stejně špatně jako v EET, pak budete mít manko v pokladně, protože podle účetnictví tam má být 2000 Kč a je tam jenom 1000 Kč.

České portály se budou muset holt nějak přizpůsobit nové právní situaci. Zahraniční portály typu Amazon jsou samozřejmě mrzutost, která může být ve vztahu k EET úplně nepoužitelná. Každopádně ale prodejce využívající zahraniční portál od začátku ví, že veškeré problémy se slaďováním prodeje s českým právem jdou za ním. Jde tedy o značně rizikový prodejní kanál, který se může ze dne na den stát noční můrou.

Nemusí to být jen případ EET, jak by se takový prodejce vypořádal třeba s přechodem na Euro, kdyby třeba probíhal stejně jako na Slovensku? Tam bylo třeba v přechodném období ukazovat každou cenu zároveň jak ve Sk, tak v eurech, přičemž navíc "slovenská" eurová cena byla jiná od eurové ceny pro zbytek světa.

Pokud je e-shop v takovémto "plně outsourcovaném" módu, kdy nedostává online ani objednávky, tak má holt s EET smůlu. V takovém případě může (a měl by) EET řešit přímo ten prodejní portál, který má data online. Portál, který tuto službu prodejcům nenabídne, asi ve světě EET dlouho nepřežije (nepůjde ho legálně používat).

Zahraniční portály jsou samozřejmě jiná kapitola, viz můj příspěvek níže.

Jasně, tyhle problémy (hlavně ve vztahu k platbám kartou, kdy třeba platbu z Číny může ještě autorizovat nějaký živý filtr) si představit dokážu. Právě pro ně mě ale přijde samozřejmé a jednoduché to Vaše "legrační řešení".

Dalo by se stejně samozřejmě řešit i situaci "obchodník se o platbách dovídá až dodatečně v jednom balíku", tedy evidovat EET v okamžiku vytvoření objednávky a v případě jejího nedokončení (zákazník nezaplatí a objednávka expiruje) to zase v EET vystornovat.

Máte napůl pravdu, výběr to určitě je, ovšem nazvat ho přirozeným, to chce asi velmi zvláštní představu přirozenosti.

Stejně tak máte pravdu, že Babiš nemůže za to, že v ČR podnikají i lidé, kteří tak tak vyjdou. Může ovšem za to, že už v ČR podnikat nebudou. Zda je to "správně" či "špatně", to už je otázka ideologie.

Občas mě tak ve skrytu duše napadá, že je v Evropě malá tradice politických atentátů. Pak by se báli vymýšlet hovadiny jak z pera Duceho.

Přijde se na to jednoduše. Napíše se to do Metodického pokynu:

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu dle § 5 ZoET splňuje platba poplatníkovi, která je
uskutečněna
e) v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) (např.
dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím
žetonů a obdobných instrumentů, ****včetně virtuálních měn****)

Tedy invencí úředníka je naplněn duch zákona :-)

Nejsem ochotný to přijmout, to musí posoudit oni, a klidně až po roce sběru dat.

Pak je ovšem namístě otázka, zda zákonodárce neměl úmysl takovéto netransparentní složité struktury eliminovat.
Možná to funguje, ale jak to má někdo zkontrolovat, když to ani prodejce nemá zcela pod kontrolou?
Tam se zjevně dají tržby krátit i bez vědomí prodejce.

Pak je tu ještě varianta, už v okolí zmíněná, že sice běží na hotovém prefabrikovaném řešení, ale cizokrajném, takže nikdy nedostanou EET na podnose. Do toho neumí zasáhnout a pak nelze zákonu dostát.

Problém je v tom, že pan Tomáš2 si nemůže nechat podepsat platbu u Babiše. On osobně se o tom dozví až pozdě. To by musel přesvědčit Amazon.de, aby to naprogramoval a EET volal nejpozději v okamžiku platby. Doposud mohl vystavovit daňový doklad třeba psaný rukou a měl na to dva týdny.

Byl byste tedy tak laskav, a naznačil, v čem "reálný svět funguje jinak"? Ano, neprovozuji e-shop, ale mám více než detailní znalosti fakturačního/cle­aringového systému jednoho významného registrátora/web­hostera/…, což se e-shopu docela blíží.

Podle toho, co vidím jako uživatel, tak malé e-shopy v 99% běží na hotovém prefabrikovaném řešení a dostanou EET na podnose s ním (sami musí zařídit jen tu registraci/cer­tifikát, což je jen další kapka v běžném administrativně-byrokratickém moři). Kdo má nějaké vlastní bastlřešení, je stejně dávno zvyklý, že jeho údržba a rozvoj pořád něco stojí. Jednotky MD jsou (nemáte-li pekelně dobře placené programátory nebo nejste na hraně krachu) jen zlomkem ročního zisku.

Článek vypadá kvalitně, ale ani po jeho přečtení stále nechápu, proč zrovna kolem e-shopů je takové extra haló. Jelikož u e-shopů stejně každá platba prochází nějakým clearingovým systémem, mělo by snad stačit přidat jedno volání API zaeviduj_platbu() do funkce zpracuj_pricho­zi_platbu() + ekvivalent do funkce vystavující dobropisy, ne? Pořád mi to přijde implementačně zásadně jednodušší, než u kamenného miniobchůdku vypisujícího nyní papírové paragony.

Zmatek kolem toho, jaké všechny platby evidovat, by se dal jednoduše rozseknout: Evidovat úplně všechno bez rozdílu. Nebo zákon výslovně zakazuje evidovat i třeba ty bankovní převody? (Pokud ano, zajímala by mě motivace; samozřejmě jsem líný hledat to někde v důvodové zprávě.)

Příklad o brigádnících vyřizujících vratky mi taky moc nedává smysl - už teď snad firma potřebuje mít podchycené, že všechny vratky jsou reálné (existuje k ním příslušná faktura/příchozí platba) a brigádník jen nerozdává z firemního svým kolemjdoucím kámošům, ne? Oč je dobropis složitější/ci­tlivější, než vydaná faktura?

Zmínka tu samozřejmě je. Odkaz na zprávu je hned u druhého odstavce a Patrick to zmiňuje na konci textu.

Jak se v článku píše, vyšel nejprve na blogu Marigold.cz, a to včera v poledne. Napsán byl nejspíš ještě o něco dřív. A celá tahle kauza naplno vypukla až poté.

Kterou z tech dvou plateb bude nekdo kontrolovat?
Nikdo. Ani jednu. To se nepředpokládá.
Indikátorem by mohl být nadprůměrný počet vámi zmíněných zápormých pohybů. Nebo produkce toho zmíněného předgenerátoru.
Jen indikátorem pro vyšší pravděpodobnost kontroly.

To ale mohou být u poloviny firem. A přitom ty firmy nic nekrátily. Nebo taky obráceně. Firmy budou vykazovat desetinásobky příjmů, než mají v EET.

Už si konečně uvědomte, že to co se eviduje je totální nesmysl, který nesouvisí naprosto s ničím a zejména ne s účetnictvím a daněmi.

100M do plusu a 90M do minusu ovšem bude jasně viditelná anomálie, která pošle kontrolora přímo k vám. A ne tam, kde anomálie nebudou.
Je možné, že na těch 90M do minusu budete mít rovnou vytisknuté pěkné storno doklady, vratky atd. a obhájíte to, ale jistá komplikace s tím bude.

Ano, běžné neshody by neměly vadit, akorát se toho skoro všichni předem bojí.
Co asi vadit bude, když budou v EET významně větší tržby než v přiznaných příjmech. To bude dobrý indikátor pro kontrolu. Menší naopak vadit nebudou.

Takových možností má ovšem zlý zaměstnanec spoustu.

Drsný zákonodárce prostě tu možnost má - postavit mimo zákon, co dosud bylo legální. Připouštím, že mohl být vstřícnější.
Nicméně faktický důvod a význam tu je. Pokud byste prodával přes Amazon.cn, nebo něco takového, tak nemá český kontrolor šanci cokoliv zjistit o tam proběhlých platbách. Snad jedině kdyby šlo o terorismus. Zato s EET bude hned vědět, zda tržba byla přiznána.

To slovo "oser" v první větě, to je z francouzkého " odvážit se , troufnout si , dovolit si (u)dělat co
zkusit , opovážit se , dovolit si (ve zlém), výzva, výhrůžka"?

Nebo to má základ v jiném českém sprostém slově? Pak se divím, proč je na lupě.

Přesně tak. Navíc ten mazec je i v tom, že nemáte moc šancí se dozvědět, co v EET o vás je (za saldo). Takže až se nasere zaměstnanec a odečte tam milion, protože to pitomě dolátaný plugin do eshopu umožní, můžete se těšit na kontroličku. Hallelujah, to je ta koncepce!

Ad zahraniční eshopy máte pravdu, pro tuzemské to bude určitá nevýhoda. Ad změna objednávky: nějak musíte zaevidovat změněnou tržbu. Někdo stornuje starou a vystaví novou, jiný udělá rozdíl - to každý jak chce a co je mu v systému milejší. V EET musí tržba sedět a update musíte provést.

Nechtěl jsem to zvláště rozebírat, s tématem článku to nesouvisí, jen jsem tím chtěl poukázat na složitost problematiky. Řada eshopů umožňuje přijít do provozovny, tam si vybrat zboží a rovnou ho zaplatit a odnést. Projíždí to stejným systémem, jako eshop, ale právně to je normální maloobchodní prodej, protože objednávku zákazník učinil osobně a na místě (a zboží si mohl prohlédnout). Pro eshop je ale podstatné, že na to vzhledem k EET musí pamatovat.