Drsný zákonodárce prostě tu možnost má - postavit mimo zákon, co dosud bylo legální. Připouštím, že mohl být vstřícnější.
Nicméně faktický důvod a význam tu je. Pokud byste prodával přes Amazon.cn, nebo něco takového, tak nemá český kontrolor šanci cokoliv zjistit o tam proběhlých platbách. Snad jedině kdyby šlo o terorismus. Zato s EET bude hned vědět, zda tržba byla přiznána.
Nikoli s EET nebude vedet vubec nic. Protoze muze dojit k platbe hotove/kartou .... a obratem k vraceni penez na ucet, pricemz jedna strana se eviduje a druha ne. Stejne tak to muze probehnout opacne, coz vygeneruje do EET zaporny pohyb, a cela firma muze byt i trvale v minusu. Stejne tak si muze nekdo predgenerovat EET ucty na neomezene dlouho dopredu, coz vubec nic nerika o tom, zda nejake penize dostal nebo nedostal. Zakon pouze narizuje, ze evidovat musi nejpozdeji v okamzik platby. EET nevypovida vubec NIC o tom, zda vubec nejaka trzba probehla.
Viz i zde zminena situace, ze firma vyda kupon za 1 000Kc, zaeviduje, a nasledne podruhe zaeviduje pouziti kuponu za 1 000Kc. Ucetne pochopitelne eviduje prijem 1, nikoli 2 tisicikorun. Kterou z tech dvou plateb bude nekdo kontrolovat?
Ta firma samozřejmě eviduje buď příjem 1000 Kč, nebo příjem 1000 Kč, výdej 1000 Kč a příjem 1000 Kč. V účetní evidenci si může vybrat, kterou variantu zvolí, v EET je druhá varianta sázka na jistotu, nevím, zda je přípustná i první. Ale nikdy v žádné evidenci nemůže evidovat jen příjem 2×1000 Kč, protože v každé příčetné evidenci musí platit, že když evidujete jednu transakci, musíte evidovat i transakci k ní opačnou. Pokud máte dvě transakce, které se navzájem vyruší, často je můžete z evidence vynechat, ale nikdy nemůžete vynechat jenom jednu z nich.
Pokud tedy zaevidujete dvě transakce a na tu transakci s vrácením kuponu zapomenete, bude FÚ případně kontrolovat tyto dvě transakce. Vy je buď budete mít v účetnictví obě a k nim tu transakci s vrácením poukazu, na kterou nebudete mít EET, a FÚ asi po vás bude chtít vysvětlení, proč jste na tuhle transakci nevystavil účtenku. Nebo budete mít v účetnictví jen jednu transakci a tu transakci výměny kuponu za zboží tam zatlučete, a pak se vás FÚ bude ptát, kde máte zaúčtovanou tu transakci, ke které je ta druhá účtenka. A nebo budete transakce evidovat v účetnictví stejně špatně jako v EET, pak budete mít manko v pokladně, protože podle účetnictví tam má být 2000 Kč a je tam jenom 1000 Kč.
to je naprostý blábol.
EEt nemá s účetnictvím nic společného. Nemá nic společného ani se zdravým rozumem.
A ano. Ten příklad s vouchery je dobře. Ano.. firma bdue evidovat 2x1000 korun. V eet samozřejmě. V účetnictví ne.
Zkuste si o tom prosím něco nastudovat. Třeba ten přiblblý Metodický pokyn. Tam je ten přiklad s dvojnásobnou evidencí voucheru uvedený jako správný postup.
Naprostý blábol je to, že EET nemá nic společného s účetnictvím. Účetnictví eviduje transakce s majetkem. Pro účely placení daní musíte část účetnictví vést v požadované struktuře (ale nic vám nebrání to evidovat podrobněji), to samé platí o EET. Pořád jsou to ale výtahy z účetnictví, takže pořád platí, že když pro účely daní nebo EET evidujete jednu transakci, musíte evidovat i transakci k ní opačnou.
Doporučování, co si mám nebo nemám nastudovávat, si prosím nechte na dobu, až si to nastudujete sám. Abyste ten příklad nemusel hledat, dám sem citaci:
V případě koupě dárkového poukazu na předem neurčené služby v zařízení „X“ v celkové hodnotě
2 000 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu […] a zároveň se jedná se částku určenou k následnému čerpání. V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se opět bude jednat o evidovanou tržbu a zároveň se bude jednat o částku, která je čerpáním příslušného kreditu.
Ty podstatné části jsem vám zdůraznil. Ty částky jsou totiž označené jako kredit a čerpání kreditu. Takže v tom příkladu s poukázkou za 1 000 Kč nebude saldo u EET 2 000 Kč, jak tu neustále někteří chybně opakují, ale jenom 1 000 Kč. Pořád je to jenom o pochopení základního principu účetnictví, že je to vždy „něco za něco“, a musíte tu transakci vždy zaevidovat celou, nemůžete zaevidovat jenom její půlku. Kdybyste v účetnictví evidoval jenom polovinu transakce, jako to chcete dělat u EET, skončil byste s tím, že by vám na skladě chyběl jeden výrobek a přebýval by vám jeden poukaz. Ale chyba by nebyla ani ve skutečném stavu věcí ani v inventuře, ale ve špatné účetní evidenci.
Proč se pořád vyjadřujete k něčemu, čemu vůbec nerozumíte?
V případě toho voucheru prostě evidujete 2x2000 korun. Do EEt se NIC jiného neposílá. Žádná oprava. Žádné mínus.
Ty nesmysly o tom, že EEt má něco společného s účetnictvím.
Cituji z Metodiky:
"Vzhledem k tomu, že záměrem evidence tržeb je zachycení reálného majetkového toku a nikoliv záznamu v evidenci, který může nastat v jiném časovém okamžiku, je pro účely evidence tržeb od účetního zachycení odhlíženo. Z tohoto důvodu zákon obsahuje speciální § 6 odst. 2 ZoET pro účetní jednotky. V tomto ustanovení je uvedeno, že příjmy podle § 6 odst. 1 ZoET jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. "
Sami autoři EET píšou, že se sledují jenom MAJETKOVÉ TOKY v reálném čase. To nemá lautr nic společného s účetnictvím, nebo tržbami. Vysloveně je to tam napsané.
V případě toho voucheru prostě evidujete 2x2000 korun. Do EEt se NIC jiného neposílá. Žádná oprava. Žádné mínus.
To tvrdíte vy. Metodický pokyn, ze kterého jsem vám výše citoval příklad, tvrdí něco jiného.
Ty nesmysly o tom, že EEt má něco společného s účetnictvím.
Samozřejmě, že má EET něco společného s účetnictvím, protože všechny transakce zachycené v EET jsou zachycené i v účetnictví. Ta vaše citace z Metodiky neříká, že v EET musíte vše schválně evidovat jinak, než jak to máte evidované v účetnictví – jak to mylně interpretujete. Ta citace říká jenom to, že EET není odvozeno až z účetních záznamů, ale eviduje reálně proběhlé transakce – stejně, jako to dělá účetnictví (akorát účetnictví eviduje více typů transakcí). Když máte nějaké reálné transakce, dvě různé evidence těch transakcí, evidujete to správně a proběhne transakce, která má být zaevidována v obou evidencích, musí se ta transakce objevit v obou evidencích a ty evidence budou navzájem souhlasit.
Sami autoři EET píšou, že se sledují jenom MAJETKOVÉ TOKY v reálném čase. To nemá lautr nic společného s účetnictvím, nebo tržbami.
Takže vy v účetnictví nesledujete ani majetkové toky ani tržby. To by mne zajímalo, co v tom účetnictví teda sledujete.
"V případě toho voucheru prostě evidujete 2x2000 korun. Do EEt se NIC jiného neposílá. Žádná oprava. Žádné mínus.
To tvrdíte vy. Metodický pokyn, ze kterého jsem vám výše citoval příklad, tvrdí něco jiného."
Citoval jste, že se dvakrát jedná o evidovanou tržbu. A tak to je, 2x2000 Kč. To, že se zároveň jedná o čerpání kreditu, je z pohledu EET informace zbytečná, protože s touto konstrukcí nepracuje. Pokud nesouhlasíte, tak zkuste najít tu část metodického pokynu nebo zákona, která mluví o tom, jak se eviduje práce s kreditem. Zejména by bylo zajímavé najít něco o tom, zda při "čerpání kreditu" můžete evidovat zápornou částku.
Pokud nesouhlasíte, tak zkuste najít tu část metodického pokynu nebo zákona, která mluví o tom, jak se eviduje práce s kreditem. Zejména by bylo zajímavé najít něco o tom, zda při "čerpání kreditu" můžete evidovat zápornou částku.
Zkoušet hledat to nebudu, protože jsem to našel už dávno. Při čerpání kreditu neevidujete zápornou částku, evidujete čerpání kreditu (jako to metodický pokyn nazývá hovorově), nebo-li „následné čerpání nebo zúčtování platby,“ jak se tonazývá v oficiální terminologii EET. V metodickém pokynu se to nachází těsně před tím příkladem, který jsem citoval. Takže – Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb, verze 1.0 z 31. 8. 2016: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidenci-trzeb_v1.0.pdf, strana 4 dole:
V případě, kdy je realizováno nabití i čerpání u téhož poplatníka, dochází k duplicitnímu
zaevidování téhož příjmu. Z důvodu zohlednění této skutečnosti v rámci analýz je nezbytné v datové
zprávě dle § 19 odst. 2 písm. a) a b) ZoET uvést, že se jedná o částku plateb určenou k následnému
čerpání nebo zúčtování, nebo že se jedná o částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo
zúčtováním platby (viz kapitola 2.4.3.1 Evidence tržeb běžným způsobem).
Dále strana 23 tamtéž:
Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou dle § 19 odst. 2 ZoET při naplnění
konkrétních okolností také:
a) celková částka plateb určených k následnému čerpání,
b) celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
[…]
Odkazovaný zákon už si zvládnete najít sám?
Abychom si ušetřili další kolečko s tím, že si mám najít technickou specifikaci, tak vám jí rovnou také odkážu: Formát a struktura údajů o evidované tržbě, verze 3.1.1 z 13. 10. 2016 – http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/EET_popis_rozhrani_v3.1.1.pdf, strana 16 – 3.3.2 Přehled položek datové zprávy o evidované tržbě:
Data:
[…]
23 – Celková částka plateb určená k následnému čerpání nebo zúčtování, XML element urceno_cerp_zuct
24 – Celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, XML element cerp_zuct
Je to všechno, nebo potřebujete vědět ještě něco a budete mi psát, že si to mám najít?
Ta citovaná věta neříká, že co je evidováno v EET, nemusí být v účetnictví. Ta věta říká, že pro účely EET nezáleží na tom, jak je to evidováno v účetnictví. Když vyměníte poukaz za zboží, záleží jenom na vás, zda to v účetnictví budete evidovat nebo ne – záleží jen na vás, jak podrobné budete mít v tomto směru účetnictví. Je možné, že ve vašem účetnictví by to byly jen dvě transakce s přesně opačným účinkem, takže se nic nestane, když je v účetnictví vynecháte. V EET to ale evidovat musíte.
Takže pro vás ještě jednou podrobně: Probíhají nějaké transakce s majetkem. Protože o těch transakcích potřebujete mít přehled, vedete si jejich evidenci, které se říká účetnictví. Z té evidence můžete zjistit, jak si stojíte, kolik dlužíte, kolik dluží vám, kolik máte volných finančních prostředků, jak vyděláváte atd. Domácnosti si evidenci často nevedou, takže pak svou situaci odhadují podle toho, kolik mají na účtu. Často si takovou evidenci nevedou ani malí podnikatelé. V obou případech je to problém zejména když nastane nějaká nenadálá situace, nečekané vydání, a dotyčný pak neví,jak na tom vlastně je, jestli si to vydání může dovolit. Účetnictví je tedy evidence pro toho, kdo ty transakce provádí – a klidně se může rozhodnout, že některé transakce, které by neměly v účetnictví žádný dopad, evidovat nebude. Pak ale nesmí zaevidovat nic z té transakce, nemůže zaevidovat jenom půlku. Třeba pokud to bude domácí účetnictví, mám nějaké peníze v hotovosti a vložím je na bankovní účet, můžu chtít evidovat, kolik mám v hotovosti a kolik na účtu, a pak takovou transakci musím zaevidovat. Nebo je mi jedno, kde ty peníze jsou, pak se můžu rozhodnout, že tu transakci evidovat nebudu – protože by to byla transakce „peníze k dispozici -X, peníze k dispozici +X“, která nic neovlivní. Nemůžu ale zaevidovat jenom půlku té transakce, třeba že jsem peníze vložil na účet, ale neevidovat druhou polovinu, tedy že mám o to méně hotovosti.
No a stát chce do tohohle mého účetnictví trochu vidět, aby podle toho mohl kontrolovat placení daní. Takže řekne, že pro účely kontroly placení daní musíte být schopen předložit účetnictví alespoň v nějaké dané struktuře. Vy ty informace už buď evidujete ve svém účetnictví, takže z něj vytáhnete jenom ty transakce, které zajímají stát. A nebo stát chce evidovat i transakce, které jste dříve ignoroval, pak je budete muset začít evidovat. Můžete to klidně evidovat každé zvlášť, u každé transakce se rozhodnout, zda zajímá vás, a pokud ano, zapsat do svého účetnictví, a zda zajímá stát, a pokud ano, zapsat ji do daňového účetnictví. Ale obvykle bývá jednodušší vést to najednou. EET k tomu teď přidává další požadavek na evidenci transakcí, přičemž ty transakce, které se mají evidovat, se přesně nekryjí s transakcemi pro daňové účetnictví – a hlavně je tam ten požadavek na jejich online evidenci (to u daňového účetnictví neplatí, tam když přinesete v únoru účetní faktury v krabici od bot, je to z pohledu zákona OK). Opět se může stát, že některé transakce, které požaduje evidovat EET, byly pro vás nezajímavé a ve svém účetnictví jste je neevidoval. Opět máte možnost ty transakce evidovat zvlášť, mimo své vlastní účetnictví, ale nejjednodušší bude pokrýt vlastním účetnictvím minimálně to, co požaduje zákon kvůli daním a co vyžaduje EET (a k tomu mohou být další požadavky na veřejně obchodovatelné společnosti, další požadavky mohou mít akcionáři…)
Pořád ale všechny ty evidence vyházejí s těch samých reálně provedených transakcích, všechno jsou to tedy jenom různé pohledy na stejnou věc.
To je neuvěřitelná zaslepenost. Už v diskuzi s vámi pokračovat nebudu.
Nemáte naprosto žádnou představu o tom, jak vypadá účetnictví. Co a kdy se eviduje. Nemáte představu o tom, kolik firmy stojí zavedení EET (jsou to i miliony na jednu firmu). O tom, co firmy potřebují mít v účetnictví A KDY to tam potřebují mít.
Sami autoři EET napíšou, že EEt nemá nic společného s tržbami. Že nemá nic společného s účetnictvím.. Vysloveně to uvedou.. Přesto tvrdíte opak.. Zoufalství.
Ještě si dovolím upřesnit, že v XML souboru, který posíláte finanční správě jsou na to extra položky - urceno_cerp_zuct (částka určená k čerpání) a cerp_zuct (čerpání voucheru). Díky tomu EET zohlední, zda jde o prodej poukazu k následnému čerpání, či čerpání poukazu. 2000 se v případě poukazu na 1000 Kč opravdu nekonají. :-). Samozřejmě se takto řeší poukazy jen v případě, že poukaz prodává stejný podnikatelský subjekt, kde bude poukaz následně čerpán.