Jak evropský boj proti praní špinavých peněz ovlivní majitele kryptopeněženek

5. 4. 2023
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Autor: Depositphotos
Psalo se úterý 28. března 2023 a nebýt potíží největší světové kryptoměnové burzy na opačném břehu severního Atlantiku, mohl to být pro segment kryptoměn takový normální všední den. Jenže evropští zákonodárci rozhodli jinak.

Respektive vlastně nešlo o nějakou aktivní změnu, jen byl překročen jeden plánovaný milník, ke kterému se dojelo po předem nastavených kolejích. Co se tedy vlastně stalo? 28. března se tvůrci zákonů EU dohodli na pokroku v práci na nových opatřeních proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT), která budou mít významný dopad na činnost v oblasti kryptoaktiv v Evropě.

Abych byl zcela konkrétní a řekl jména, členové výboru evropského parlamentu pro ekonomické a peněžní otázky (ECON) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) schválili tři návrhy právních předpisů, které změní stávající podobu evropského rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Jak funguje cestovní pravidlo a jak se dotkne nehostovaných kryptoměnových peněženek Přečtěte si také:

Jak funguje cestovní pravidlo a jak se dotkne nehostovaných kryptoměnových peněženek

Pravidelní čtenáři možná tuší, čeho se bude v souvislosti s kryptoměnami týkat. Na téma jsme totiž narazili už před rokem v souvislosti s návrhem nových pravidel o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation. Mezi opatření obsažená v návrhu legislativy, na které se shodly uvedené výbory, která se vztahují explicitně na segment kryptoaktiv, totiž patří také požadavek na poskytovatele služeb (CASP neboli crypto-assets service providers), aby identifikovali uživatele takzvaných nehostovaných peněženek.

Podle návrhů by v případě, že zákazníci CASP provádějí transakce s nehostovanou peněženkou, musel CASP u všech převodů nad 1000 eur identifikovat protistranu, která za nehostovanou peněženkou stojí. V opačném případě, tedy pokud poskytovatel protistranu neidentifikuje, bude mít CASP zakázáno transakci zpracovávat. Výjimku tvoří situace, kdy je protistranou nějaká jiná regulovaná CASP entita, tedy burzy, směnárny, kryptoměnové „bankomaty“ a další provideři kryptoslužeb.

Zajímavé je, že pro jiný typ anonymní transakce, tedy hotovostní platby, nová legislativa zdaleka tak přísný limit nezavádí. Platit anonymně v hotovosti je totiž podle nové legislativy možné až do výše 7000 eur. 

Opatření, které se týká takzvaných nehostovaných peněženek, tedy těch, kde si privátní klíče spravuje sám uživatel, přinesou poskytovatelům CASP docela slušný bolehlav. Respektive bude pro ně představovat značné problémy s vyhověním předpisům. 

V kryptoměnové komunitě proto panuje obava, že by jednotliví poskytovatelé, zejména ti menší, mohli ve snaze vyhovět pravidlu jednoduše všechny nehostované peněženky odříznout. To by se citelně dotklo prakticky kohokoli, kdo se řídí heslem „not your keys, not your coins“, tedy kryptoměny jsou doopravdy moje jen tehdy, když ovládám jejich privátní klíče.

Evropský návrh je také v zajímavém kontrastu s mnohem flexibilnějším přístupem, který ke stejné problematice zvolila a přijala Velká Británie. Tam pravidla umožňují využívat blockchainovou analytiku a přistupovat k nehostovaným peněženkám individuálně podle rizikovosti. 

CIF

Evropský parlament dal zelenou Zákonu o datech a chytré kontrakty mají problém Přečtěte si také:

Evropský parlament dal zelenou Zákonu o datech a chytré kontrakty mají problém

Pokud návrhy nakonec Evropský parlament přijme jako zákon, nezůstane zdaleka jen u tradičních kryptoměn. Pod novou podobu evropských opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT regulace) začnou spadat také poskytovatelé služeb zapojených do trhů s nezaměnitelnými tokeny (NFT tržiště) a oblast decentralizovaného financování (DeFi). Takže již žádný anonymní prodej cryptopunků nebo znuděných opic, dražší NFT jedině pod dozorem. Další kategorií, které se nevyhne evropská AML/CFT regulace, budou také decentralizované autonomní organizace (DAO).

Evropský návrh v oblasti boje proti praní peněz také počítá s vytvořením nového dohledového orgánu, který by na boj proti praní peněz a financování terorismu dohlížel – úřad ponese jméno Úřad pro boj proti praní peněz (AMLA) a převzal by odpovědnost za monitorování provádění opatření EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které nyní plně vykonávají jednotlivé regulační orgány členských států.