T-Mobile jako poslední z trojice českých operátorů spustil ve své mobilní síti podporu pro internetový protokol IPv6. Reagoval tak na požadavky byznysových zákazníků, kteří modernější verzi protokolu i pro mobilní data požadovali.
Neznamená to však, že IPv6 bude okamžitě dostupná celoplošně a pro každého. Naopak, většina běžných uživatelů bez zásahů do nastavení operačního systému svého telefonu nemá šanci tuto novinku vyzkoušet. Kupříkladu Vodafonu přitom trvalo rok, než se mu podařilo se správci systému Android přenastavení pro šestkovou síť vyjednat.
IPv6 byl odpovědí na omezené množství volných adres ve verzi 4. A dnes se nasazuje hlavně tam, kde provider nemá dostatečnou zásobu „čtyřkových“ adres, anebo si je chce z různých důvodů ušetřit. Nic z toho ale nebude případ T-Mobilu. Jeho implementace počítá s nasazením podpory obou protokolů, tzv. dual-stacku. To znamená, že v jednu chvíli dostane koncové zařízení jak adresu z rozsahu IPv4, tak z rozsahu IPv6.
„Tato varianta zajišťuje velmi dobrou zpětnou kompatibilitu. Například stále fungují odkazy jako tmo.cz/dl, který přesměrovává na interní web s informacemi o stavu čerpání mobilních dat a služeb v roamingu běžící na IPv4,“ říká expert a známý propagátor IPv6 Radek Zajíc.
Není to ale jen tak. Zařízení si při přihlašování do sítě samo volí, o jaký druh IP adresy má zájem, a gateway na to musí zareagovat tak, že mu jednu, případně obě adresy přidělí. Jenže to, oč má telefon žádat, se řídí nastavením firmwaru, respektive konfiguračním profilem, který telefon získává s operačním systémem, případně jeho aktualizací. A to je důvod, proč zatím běžní uživatelé nemají šanci se k IPv6 v mobilní síti T-Mobilu dostat. Jejich telefon se standardním nastavením od výrobce má instrukci, že v případě sítě českého růžového operátora má chtít pouze čtyřkovou adresu.
Omezenou dostupnost této novinky ostatně přiznává i sám operátor. „V tuto chvíli je IPv6 dostupné na některých mobilních zařízeních s operačním systémem Android,“ říká mluvčí operátora Johana Valtrová.
Aby IPv6 mohli začít využívat všichni zákazníci, musí dojít ke změně nastavení v samotném systému. U iOS jde o výchozí konfigurační profil, který Apple obvykle aktualizuje s vydáním nového systému. A pak podle potřeb operátorů až několikrát ročně. Android vyžaduje propsání změny do hlavního repozitáře Androidu, v souboru apns-full-conf.xml a posléze aktualizaci softwaru v telefonech.
Přimět Google a Apple k tomu, aby v konfiguračních setech svých operačních systémů změnili pro konkrétní síť nastavení, je během na delší trať. Ani potom však není vyhráno. Změněnou sadu instrukcí je potřeba do telefonů také dostat, což se zpravidla snáze děje ve vztahu k nově prodávaným zařízením, a už hůře k dříve zakoupeným kusům. Tam musí mít vývojáři operačního systému důvod zařadit změnu do vydávaných aktualizací, což závisí hlavně na tom, po jakou dobu má s prodejcem přístroje dojednanou softwarovou podporu.
„V řádu měsíců až jednoho roku by měl T-Mobile spolu s Applem a Googlem zajistit aktivaci IPv6 i ve výchozím režimu, bez nutnosti manuální rekonfigurace. V případě Applu se pak změna projeví všem uživatelům s aktuálním systémem, u Androidu ale jen u zařízení se systémem založeném na aktualizované konfiguraci, nebo u zařízení s firmwarem či konfigurací operátora,“ upřesňuje Zajíc.
Praktické testy ukázaly, že se značnou dávkou šikovnosti (a navíc štěstí) lze šestkový protokol vyzkoušet už dnes, a to i pro iPhony s operačním systémem iOS. Šikovnost je potřeba k vytvoření a nahrání vlastního aktivačního profilu, který přepíše defaultní nastavení pro zaslání požadavků na gateway pro síť T-Mobile. Přitom lze využít už předpřipravených profilů. A štěstí proto, že ne všechny ze čtyř gatewayí, které T-Mobile ve své mobilní síti používá, jsou nakonfigurovány tak, aby požadavkům na IPv6 dokázaly vyhovět. A protože výběr brány, ke které se telefon připojí, se děje náhodně, v praxi to znamená pravidelně přepínat zařízení do letového režimu a zpátky, než se připojení na tu správnou gateway zadaří.
I další nastavení je bez přehánění alchymie. Jaký druh adresy síť telefonu přidělí, o tom rozhoduje i APN (access point name). Například hlavní používané APN ve tvaru internet.t-mobile.cz šestkovou adresu nepřiřadí ani tehdy, když si o ni telefon aktivně požádá. S APN ve tvaru internet naopak šanci se připojit moderním protokolem máte.
K čemu to je vlastně dobré?
Jediným bezprostředním a viditelným přínosem podpory protokolu IPv6 je, že jej má uživatel k dispozici tehdy, kdykoliv jej potřebuje, a jeho prostřednictvím se připojí k bodům v síti, které starší čtyřkovou verzi protokolu z jakéhokoliv důvodu nepodporují. Příkladem je web nebezi.cz. Ten podporu IPv4 zcela úmyslně nemá, aby na něm bylo možné připojení přes IPv6 ozkoušet.
Hlavní přednosti šestkových protokolů mohou omezeně využít uživatelé, kteří si aktivují režim hotspot. Operátor totiž přiděluje veřejný prefix délky /64, a ten je při aktivním hotspotu odebrán z mobilního síťového rozhraní a nasdílen do LAN. Takže je možné mít spuštěnu síť, kde každé další připojené zařízení může těžit z benefitu mít přiřazenu vlastní veřejnou IPv6 adresu z tohoto rozsahu.
Tím ale vstřícné kroky mobilního operátora ze stáje Deutsche Telekom končí. V případě šestkového protokolu totiž nenabízí podobně jako u starší verze placenou možnost objednat si neměnnou statickou adresu, tedy mít své zařízení dostupné na stále stejné adrese. A na tomto svém přístupu nic měnit nehodlá.
„Statické IPv6 adresy ani statické IPv6 prefixy v mobilní síti zatím neplánujeme,“ potvrdila Valtrová. Při každém připojení k internetu tak uživatel dostane novou IPv6 adresu, což omezuje možnost mít telefon dostupný v síti pod snadno zapamatovatelnou adresou nastavenou v DNS záznamu k vlastněné doméně. Vzhledem k aktivnímu stavovému firewallu by to však stejně nešlo smysluplně využít.
Konkurence přišla dřív
T-Mobile zavedení šestkového protokolu dlouho odkládal. Za jeho spuštění, byť v omezené podobě, vděčíme korporacím z řad jeho zákazníků. Právě z byznysového segmentu vzešla poptávka po tomto typu konektivity. Operátor na ni podle informací Lupy reagoval příslibem implementace do konce loňského roku, posléze však termín o čtvrtletí prodloužil.
Za svými konkurenty přitom T-Mobile zaostává o léta. Jako první začalo IPv6 v mobilní síti podporovat O2, a to v roce 2020. Už tenkrát dokonce v obou režimech, jak dual stack, tedy jak přiřazování obou druhů adres, tak výlučně režim přístupového bodu IPv6. V něm ale O2 nevyužívalo přechodových mechanismů DNS64/NAT64, resp. 464XLAT. Takže se nezaváděly překlady pro přístup ke starší verzi protokolu a takové adresy byly pro uživatele připojené výlučně k IPv6 nedostupné.
Od září 2023 začal moderní protokol v mobilní síti podporovat i Vodafone. Rozlišoval přitom klasická mobilní data a LTE/5G na doma. Tyto FMS (fixed mobile substitution) jako náhrady místo optiky, DSL nebo kabelovky byly první, kde bylo možné IPv6 otestovat. Spojení však bylo možné navázat pouze směrem zevnitř ven kvůli stavovému firewallu. Ping z internetu ani jiné služby „v zájmu bezpečnosti uživatelů“ povoleny nejsou.
Zahraniční operátoři jsou odvážnější a nasazují IPv6-only APN v kombinaci s DNS64 a NAT64. Tyto dvě technologie zajišťují, že mobily mohou dostávat pouze IPv6 adresu a stále mít přístup ke „čtyřkovému“ internetu. V jádru sítě je překladač, který IPv6 pakety směrované do IPv4 přeloží a postará se o jejich doručení. „Není bez zajímavosti, že Deutsche Telekom, matka českého T-Mobilu, také před deseti lety původně nasadila dual-stack. Pak ale přešla na IPv6-only v kombinaci s DNS64 a NAT64. V Česku tato varianta na veřejně dostupném APN k dispozici není,“ dodává Zajíc.

