A komu to vadí? Nějaká vyzobaná slunečnice vypadající na 56 se stydí za své rodné číslo začínající 72? Nakonec se na občance nebude uvádět ani pohlaví, jméno, přijmení prostě nic jen na 2 roky vygenerované číslo :D Jo to bude perfektní! To musel vymyslet někdo hodně progresivní s humanitním vzděláním kontokokotrentní bezpohlavní TO co hledá svou identitu a hájí práva mršin...
7. 7. 2022, 13:02 editováno autorem komentáře
Jednak se r.c. muze take zmenit (viz nize), druhak... popiste situace, kdy to bez r.c. podle Vas nejde? Vsak ono i rodne cisla maji sve problemy... mj. vznikaly duplicity pri pridelovani. Navic RC prestanou byt s rokem 2054 jednoznacna.
Duplicity při přidělování se dají řešit (a duplicitní rodná čísla už prý byla nahrazena). Do roku 2054 by se dalo přijít s novým identifikátorem, který nebude v kolizi s rodnými čísly a bude bezvýznamový (ostatně takové identifikátory už existují).
Samozřejmě se lze obejít bez jednoznačného identifikátoru osoby, ale přináší to komplikace a problémy. Různé subjekty spolu zkrátka potřebují komunikovat o osobách – telekomunikační operátor nebo banka se na vás ptá do registru dlužníků; dopravce se ptá školy, zda může poskytnout studentskou slevu; zájemce o koupi domu se ptá katastru nemovitostí, zda jste majitel; zaměstnavatel chce vidět doklad o absolvovaném vzdělání (vysvědčení, diplom). Tam všude je vhodné, když existuje jednoznačná identifikace osoby. Identifikace jménem, datem narození a adresou trvalého pobytu není jednoznačná. Navíc se v čase mění, takže škola vám vydá vysvědčení na jedno jméno, ale to se přejmenováním změní.
Číslo dokladu je jenom poloviční náhrada – řeší tu unikátnost (odliší od sebe dva lidi se stejným jménem), ale už nezaručuje tu dlouhodobou platnost. Protože s přejmenováním nebo přestěhováním se vám změní i to číslo dokladu.
Navíc je to i nepohodlné, když musíte všude pořád dokola vypisovat jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, místo abyste jednoduše napsal deset číslic.
Zrovna dopravce se vubec nepta skoly - dopravce vrazi zadateli formular, ktery skola potvrdi. Registr dluzniku je soukromopravni vec - de jure nema ani narok na nejaky "jednoznacny" (statem garantovany) jednoznacny identifikator. Aneb samozrejme, ze ruzne zminene (casto soukrome) subjekty to chteji mit pro sebe "jednoduche"... ale...
Ono ten "jednoznacny identifikator" nese take nejake problemy - mj. s ochranou soukromi, na kterou se rado pri obhajobe tohoto identifikatoru zapomina (i proto je v poradku, ze se r.c. upozaduje). A to pak nekde nekomu utece par databazi, nekdo to spoji dohromady... a vysledkem je pomerne slusny profil jednotlivce, ze... a to je presne problem, ktery mechanismus popsany v clanku (BSI) resi - a odpada potreba mit nejaky jeden unikatni identifikator, ktery se zanasi do vselimoznych soukromych databazi a pritom je mozne si identitu dotycne osoby v pripade opravneneho zajmu dostatecne overit. A vzhledem k tomu, ze uz davno mame doklady se strojove citelnymi udaji fakt neni zadny zasadni problem ani to "opisovani" pro ucely overeni (kdo chce, to uz davno ma vyresene).
Zrovna dopravce se vubec nepta skoly - dopravce vrazi zadateli formular, ktery skola potvrdi.
Takže se dopravce ptá školy, i když to někdy zprostředkovává žák/student. Nicméně někde už to funguje přímo, ale hlavně – i na tom papíru pořád musí být identifikace toho žáka/studenta a dopravce se musí se školou shodnout na tom, jak budou tu osobu identifikovat. Kdyby dopravce na ten formulář napsal jenom své interní číslo osoby a nenapsal tam žádné jiné identifikační údaje, škola mu to potvrdit nemůže, protože nebude vědět, zda dotyčný na škole studuje nebo ne.
Registr dluzniku je soukromopravni vec - de jure nema ani narok na nejaky "jednoznacny" (statem garantovany) jednoznacny identifikator.
Nemá, stejně jako na něj nemá nárok ani ten dopravce. Akorát že pak se používá ta kombinace jméno, datum narození a trvalé bydliště, což věci jenom komplikuje a vede to k chybám. A mimo jiné to také znamená, že ten zcela nesmyslný institut trvalého bydliště potřebujeme.
Ono ten "jednoznacny identifikator" nese take nejake problemy - mj. s ochranou soukromi, na kterou se rado pri obhajobe tohoto identifikatoru zapomina
Když se uvažuje o náhradě rodných čísel, vždy je řeč o bezvýznamovém identifikátoru. Který je z hlediska ochrany soukromý o parník lepší, než identifikace jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště.
A to pak nekde nekomu utece par databazi, nekdo to spoji dohromady... a vysledkem je pomerne slusny profil jednotlivce, ze... a to je presne problem, ktery mechanismus popsany v clanku (BSI) resi
Ne, mechanismus popsaný v článku tohle vůbec neřeší. Protože samotné BSI vám bude k ničemu, pořád vedle něj v té databázi bude muset být jméno, datum narození, adresa trvalého pobytu a ještě číslo dokladu. Takže z uniklé databáze získáte rovnou tyhle osobní údaje, a pro pospojování s dalšími databázemi to také bude stačit – protože v případě takového úniku vám bude jedno, že tam budete mít nějaký odpad, který nespojíte.
A vzhledem k tomu, ze uz davno mame doklady se strojove citelnymi udaji fakt neni zadny zasadni problem ani to "opisovani" pro ucely overeni
To je hezká teorie někoho, kdo sem právě přiletěl z Marsu. Lidé, kteří už aspoň pár měsíců žijí v ČR, vědí, že ty údaje často vypisuje přímo ta fyzická osoba, které se týkají (případně někdo z okolí, třeba z rodiny). A čtečku strojově čitelných dokladů má doma opravdu málokdo.
Nechápete. Neexistence jednotného identifikátoru konzervuje ty postupy z dob císaře pána. Aby mohla veřejná správa projít digitální transformací, potřebuje mít mimo jiné k dispozici údaje z různých systémů online. K tomu potřebujete jednoznačnou identifikaci osob a potřebujete umět údaje k osobě získat rychle (skutečně online). Mám takový pocit, že o tom, jak má vypadat digitální transformace veřejné správy nevíte vůbec nic.
Danny: Ano, stále dokola – stále jste totiž nepochopil, že reálný život je složitější a nestačí pro něj jediné řešení. A také to, že v roce 2022 jsou jiné požadavky na v praxi fungující řešení, než jaké byly za císaře pána. Ono to v praxi fungovalo bez jakýchkoli počítačů – akorát že dnes byste rád některé věci třeba vyřídil z domova, nebo byste třeba některé věci nechtěl vyřizovat vůbec a mohly by si je za vás vyřídit přímo dotčené instituce.
No, ale na CUZK to bez identifikátoru taky nefunguje. Jednak tam mají hromadu nemovitostí, u kterých neumí určit majitele - ukazuje se, že dřívější zápis jen se jménem a adresou je naprosto nedostačující. Proto dnes zveřejňuje tyto nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem ÚZSVM a oprávnění majitelé se hledají. A pak, při zápisu čehokoliv do katastru musíte prostě své rodné číslo uvést do návrhu na vklad či zápis. Bez něj Vám to vrátí, resp. nepřijmou.
Nejvtipnější na tom je, že se ruší rodné číslo, prý protože může prozradit věk a pohlaví
, ale náhradou bude nezapamatovatelné číslo průkazu - takže ho vždy bude potřeba předložit, aby si každý ty údaje prostě přečetl.
A aby to bylo lepší, občanku člověk musí změnit pokaždé, když změní trvalé bydliště, protože to tam být musí. Přitom: když mi někdo ukradne (okopíruje...) občanku, tak mi ani tak nevadí, že ví, jak jsem starý a jestli jsem chlap, ale že ví, kde bydlím...
Za prvé: nepamatuji si rodné číslo. ;oD
Ale ten začátek si umím odvodit a ty čtyři poslední číslice najdu na občance. A při svých schopnostech starého diskalkulika se obávám, že opsání delší řady číslic by se bez chyby neobešlo (jak se přesvědčuji skoro vždy, když platím složenky), takže prostě odevzdám občanku, ať si chybu při opisování udělá někdo jinej.
Znám málo lidí, kteří by si pamatovali číslo své občanky - a oba se zlobí, že po přestěhování se musí učit nové.
8. 7. 2022, 19:08 editováno autorem komentáře
Podstatný rozdíl je ovšem jenom v tom, že rodné číslo se používá relativně často, takže se vyplatí si ho pamatovat, zatímco číslo dokladu se nepoužívalo prakticky vůbec, takže nebyl důvod si ho pamatovat. Navíc se číslo dokladu pořád mění. Jinak jsou samozřejmě lidé, kteří si nezapamatují ani rodné číslo, a naopak lidé, kteří si pamatují i licenční klíče Windows XP.
Tak to je pojeti komunikace se statni spravou v modelu c.k. monarchie. Jestli ma byt rec o digitalizaci statni spravy, nemuzeme preklapet stavajici analogove postupy do pocitace, to digitalizace fakt neni. A u skutecne digitalizovane statni spravy tyhle problemy s uvadenim nejakeho identifikatoru odpadnou...
Ja chapu, spousta lidi holt ma problem kousnout to, ze by to treba mohlo byt jinak, nez maji tedka zazite :-)
Nikoliv. Podle te Vasi "teorie" by treba Novy Zeland nemohl vubec fungovat. Tam je vytvareni takoveho identifikatoru primo zakazane. Stejne jako treba v Portugalsku, kde to maji i v ustave.
Já jsem ale nepsal, že to nemůže fungovat. Já jsem jenom vysvětloval, proč je to pro občany nepohodlné.
Dá se to samozřejmě zlepšit tím, že služba pro překlad AIFO bude mít garantovanou a bryskní dobu odpovědi. Dá se to zlepšit tím, že systémy, že který jiný systém potřebuje čerpat data, budou mít rychlé funkce vytvořené na míru jednotlivým aplikacím. A pak se dá také zamyslet nad těmi jednoznačnými identifikátory a přijít na to, že univerzální jednoznačný identifikátor hodně pomůže občanům, zatímco jeho zákaz prakticky nijak neomezí záškodníky, legitimní zpracování ale dost komplikuje.
Mimochodem, o tom, jak skvělé jsou ty tajné agendové identifikátory, svědčí i to, že agendové systémy mají pro osoby AIFO, nově k nim přibylo BSI, které je v něčem podobné a v něčem jiné, a pro reálné použití se teď doporučuje používat číslo osobního dokladu, které je zase globální, ale není trvalé. (Což je opět perfektní pro záškodníka, který si přes něj osoby spojí – a je mu jedno, že se za půl roku ID změní. Oprávněnému uživateli, který s tím musí pracovat dlouhodobě, to akorát přináší komplikaci.)
No, az na to ze ten tzv. nemenny identifikator (r.c.) se za urcitych okolnosti zmenit take muze...
Je zajímavé, kolik úsilí se věnuje tomu, aby stát neměl jednoduchou evidenci svých občanů. Na jedné straně je pravda, že soustředit příliš údajů na jednom místě může vést k nepříjemnostem (jako v Číně: údaje o miliardě lidí jsou prý na prodej...), na druhou stranu se tak stát pomalu stává jediným ve státě, kdo podrobné údaje o občanech nemá.
Policajt nemůže snadno a rychle zjistit podle občanky, zda máte řidičák (a nemáte zákaz řízení), zbrojní pas (a registrovanou zbraň), a psychickou poruchu (takže nemáte ani řídit, ani se ozbrojovat). Ale Google, Facebook a podobní vědí, kde bydlíte, s kým se bavíte, s kým intimníte, co nakupujete, kde kupujete naftu, kde hnojiva (a nabídne, kde dostanete slevu na papiňák) - to všechno ve vašem mobilu. Banka ví, jakou máte identitu (i erár tomu věří!), kolik dlužíte a kolik vám ještě může půjčit - a dá vám to do mobilu, abyste věděli, že už vám nepůjčí. Každej obchodník vám nabídne slev, kolik jen unesete, protože ví, co u něj kupujete, jak často - a co byste si koupit mohli. Však na ty slevy máte appku v mobilu. A když něco potřebujete objednat, zaplatit, vyřídit - nic jednoduššího: přihlásíte se, opíšete kód ze SMS nebo kliknete na appku v mobilu - a hned se přidá další záznam!
Rušíme rodné číslo, abychom chránili soukromí občanů, a nehradili jsme je méně dokonalým identifikátorem: telefonním číslem. Jeden občan = jeden telefon = jedno číslo... (A kdo se tomuto vzorci vymyká, bude omezen na svém konzumním pohodlí a koleduje si o vážné problémy v běžném životě.)
Ano, všichni se diví, že stát nemá propojené databáze a úřady neustále dokola zjišťují od lidí to, co evidují jiné úřady. Přitom se ale v posledních 20 letech v českém e-governmentu řeší prakticky jediná věc – aby neexistoval jednoznačný identifikátor osob, tedy právě to, aby ty databáze propojené nebyly.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Propojení státních databází a jeden univerzální a společný identifikátor osoby nemá až tak moc společného.
Tuto oblast má podle mě stát naopak navrženu z mého pohledu poměrně pěkně a bezpečně.
To, že každá fyzická osoba má v rámci různých agend jiný identifikátor je OK. Dokonce i v rámci jednoho úřadu, pokud provozuje více agend (např. ČÚZK, který provozuje 3 agendy), tak jedna fyzická osoba má v každé agendě jiný identifikátor (AIFO) a tyto agendy nejdou jednoduše napřímo propojit.
Propojit to jde, ale přes referenční rozhraní (ISSS, ISZR), které mimo jiné zajišťuje audit, kontrolu oprávnění (až na úroveň atributů) a překlad těchto identifikátorů ze zdrojové agendy na cílovou. Podmínkou je mít v agendách ztotožněné osoby.
Příklad - agenda X má osobu Pepa Novák s AIFO 111. Když se chce zeptat na údaje jiné agendy Y pro tuto osobu, tak agendě zašle dotaz přes referenční rozhraní, které zajistí, že do agendy Y doputuje dotaz na osobu a AIFO 222, což je identifikátor osoby v dané (cílové) agendě Y. Agenda Y si najde podle AIFO 222 danou osobu a vrátí požadované informace.
V obou agendách má osoba jiný identifikátor, přesto výměna informací funguje.
8. 7. 2022, 11:52 editováno autorem komentáře
Tohle je ovšem jenom teorie. Prakticky ta státní správa potřebuje komunikovat i se soukromým sektorem, který ovšem nemá přístup do ZR, tudíž nemá žádné AIFO.
Druhá věc je, že tyhle překlady přes ISZR jsou sice hezké z pohledu back-office, ale z důvodu UX pak stejně potřebujete ty údaje zadat od občana a to propojení IS se využije až na back-office jenom pro kontrolu, že občan ty údaje zadal správně.
Normálně by totiž člověk čekal, že když je potřeba do aplikace zadat údaje třeba o dětech, aplikace ty údaje získá z registru obyvatel a jenom mu nabídne, kterého dítěte se daná věc týká. Cílový IS nemůže mít předem stažené údaje o všech vazbách rodič–dítě, a kdyby se ty údaje měly zjišťovat online, bude to trvat déle, než když uživatel ty údaje vyplňuje ručně. Nejprve se musí přeložit identifikátory, pak teprve se mohou v cílovém systému hledat potřebné údaje – a sekundy plynou (v optimálním případě). To samé když budete potřebovat znát třeba příjmy, nebo kdyby někdo chtěl od vás zjišťovat, zda je daná osoba vlastníkem příslušné nemovitosti. Je rychlejší, když uživatel vybere z nabídky, že je vlastníkem, a pak se to v back-office zkontroluje, než kdyby měl uživatel čekat, než se to zjistí online. A uživatelé se pak diví, proč po nich stát chce vědět, zda jsou vlastníkem té nemovitosti, když to přece stát ví. Ano, ví, výměna informací funguje, ale pro uživatele je to k ničemu.
Zakladni fail je uz uvaha o tom, se se musi neco (rucne) zadavat. To je pristup z dob pana cisarepana, kdy se jen papirovy formular preklopi do pocitace - nejspis to je zpusob, jakym to u vas ve firme delat.
Ja teda nevim, co popisujete... takhle funguji systemy, ktere u vas ve firme delate? Strojovy dotaz opravdu ze trva dele, nez rucni vyplneni? :-)
Bohužel vůbec netušíte, o čem je řeč. Zadávat se samozřejmě něco musí. Uváděl jste jako příklad katastr, tak se podívejte třeba na převod nemovitosti. Ten nemůže zahájit úřad jen tak sám od sebe, že se jednoho dne rozhodne vaši nemovitost převést někomu jinému. Ten podnět musí vyjít od vás, jako současného vlastníka nemovitosti, případně od budoucího vlastníka nemovitosti. Když to budete dělat vy, digitálně, někam se přihlásíte – tím je známá vaše identita. Pak potřebujete vědět, které se to týká nemovitosti – to si katastr dokáže ve svém IS dohledat. A pak je potřeba zadat, komu tu nemovitost převádíte. Dnes se to dělá tak, že zadáte jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu a datum narození, a doufáte, že to bude jednoznačná identifikace. Navíc je to docela dost údajů, můžete v tom udělat překlep, většina lidí ani neví, jak správně vypadá adresa jejich bydliště. Můžete místo toho zadat číslo dokladu, jenže až se kupující do nové nemovitosti přestěhuje, změní si adresu trvalého pobytu, tím se mu změní i občanka a ten identifikátor přestane být platný. Opravdu chcete mít smlouvu o prodeji nemovitosti vázanou na něco, co za pár měsíců přestane platit? Když se tomu člověku změní občanka jen jednou, ještě ho podle ní dohledáte. Ale pak se třeba vdá, změní si jméno a tím znovu i občanku a podle toho původního čísla už ho nedohledáte. Opravdu chcete mít v ruce 2 roky starou smlouvu na prodej nemovitosti, kde je kupující identifikován způsobem, u kterého nejste schopen ověřit, kdo to je?
Jak jsem psal výše, těch strojových dotazů je několik a volají se jeden po druhém, protože další závisí na výstupu předchozího. Pokud jde o stručné údaje, které uživatel zadá rychle, je pro uživatele rychlejší, když je rovnou zadá ručně, než když se bude 5 vteřin čekat, jestli se náhodou nepodaří rychle získat data, a pak to stejně přepnout do režimu, kdy to uživatel musí zadat ručně.
Dobře, já to zde popsané řešení neumím najít, tak pro vás jistě nebude problém popsat, jak by takové řešení mělo vypadat. Pořád se oháníte ČÚZK, tak dejme tomu, že ČÚZK dostane zákonem novou povinnost všem studentům do 26 let poskytovat 50 % slevu na veškeré zpoplatněné úkony. Takže student se přes NIA přihlásí do portálu ČÚZK, tam si něco vybere a bude to chtít zaplatit – moderně, takže hned a tedy platební kartou. Takže je potřeba před vyčíslením částky zjistit, zda je student. Za císaře pána byste se dotyčného zeptal, zda je student, a pokud ano, poslal byste ho s papírem na školu, ať přinese potvrzení. To není úplně vhodné řešení do digitálního světa. Tak popište, jak by to mělo podle vás fungovat. Můžete to zkusit dvěma variantami – ideální, jak by to podle vás mělo vypadat. A pak variantu se současnými reáliemi, tj. např. neexistuje žádný registr žáků a studentů.
No tak ja vam dam odkaz na konkretni prispevek v diskuzi, kdyz mate potize i se zrakem :-)
Pokud CUZK takovou povinnost formalne dostane, tak pres v tom prispevku popsane rozhrani si ty informace pochopitelne overit bude moct (konkretne asi dotazem do SIMS zprostredkovany referencnim rozhranim) - a samozrejme bude auditovane kazdy pristup k temto udajum. Samozrejme pusobnost SIMS bude nutne legislativne rozsirit minimalne i na zaky strednich skol, dnes tam jsou vedeni jen vysokoskolaci. A pro potreby CUZK v danem prikladu bude stacit podpoved, zda dotycny je/neni student, naopak k nicemu nepotrebuje informaci napr. o tom, jakou skolu a jaky studijni program studuje (ktera je v SIMS take zanesena)...
Soukromý sektor nemá AIFO, ale BSI, které může předat úřadu, to zákon povoluje, a úřad si ho umí přeložit na AIFO.
Stejně tak dotaz přes jméno+příjmení+občanku do ROBu pro zjištění AIFO je otázka do 1 sec. (pokud jsou základní registry ve formě :-) ), aktuální trvání:
2022-07-07 11:37:30.0395 Dotaz
2022-07-07 11:37:30.2115 Odpověď
2022-07-07 11:39:19.7652 Dotaz
2022-07-07 11:39:20.0562 Odpověď
V tom bych problém opravdu neviděl. Výhoda je v tom, že pak občan vidí, že se něco dělo, protože ten dotaz uvidí ve výpisu z ROBu, a může se ptát. Pokud agenda potřebuje pro svou práci často některé údaje, může si je držet u sebe a odebírat notifikace o změnách.
"Cílový IS nemůže mít předem stažené údaje o všech vazbách rodič–dítě, a kdyby se ty údaje měly zjišťovat online, bude to trvat déle, než když uživatel ty údaje vyplňuje ručně. "
To s délkou trvání si nemyslím (konkrétně tato úloha je jeden dotaz do ISEO buď na základě jména+příjmení+občanky nebo AIFO) a také to nemá nic společného s tím, zda existuje neměnný, všemi sdílený identifikátor.
Mít jeden neměnný, všemi sdílený identifikátor přes státní správu i soukromou sféru, už není potřeba. Když mám podezření, že někdo zneužil mé RČ, tak mohu jen pokrčit rameny, protože změnit RČ není jednoduché. Když budu mít problém s občankou, tak ji mohu zneplatnit a dostanu novou, s novým číslem.
Ano, má to zatím mouchy a něco se bude dělat komplikovaněji, ale z mého pohledu to jde správným směrem.
Jenže ono se to postupně hromadí. Jeden dotaz na převod BSI na AIFO, druhý dotaz do ISEO (který stojí trochu bokem, kdyby to byl standardní nový AIS, musíte ještě před tím vytvořit úložku a cílový AIS by si ji musel vyzvednout – to už máte celkem 4 volání).
„Zneužít RČ“ je nonsens. Bavíme se o identifikátorech, což jsou z principu veřejné údaje. Místo RČ se může použít jméno, datum narození a adresa trvalého pobytu. Když to někdo „zneužije“, mám se přestěhovat? Ne, stačilo by identifikátor používat jako identifikátor a netvářit se, že je to tak trochu i zabezpečení.
Správným směrem se to posunulo až v okamžiku, kdy se vám podařilo prosadit používání čísla dokladu jako identifikátoru pro soukromou sféru. Teď už zbývá dotáhnout jenom ten poslední krok – zjistit, že číslo dokladu se mění, což je pro jednoznačný identifikátor podstatná komplikace, a vytvořit nový bezvýznamový identifikátor, který se na rozdíl od čísla dokladu nebude měnit.
Danny: netvařte se, že jste tak hloupý a nechápete rozdíl mezi různými voláními, která probíhají během několika minut když uživatel prochází stránky e-shopu, a postupným voláním čtyř služeb v rámci interakce s UI, kdy první službu zavoláte na základě interakce uživatele (třeba kliknutí na tlačítko) a výsledek té čtvrté služby v pořadí potřebujete uživateli na téže stránce nabídnout.
Jen pro vaši informaci, e-shop typicky volá svoje vlastní služby, u kterých si může nastavit parametry podle potřeby. Služby základních registrů mají v nejvyšší kategorii garantovánu odpověď do 2 sekund v 90 % případů volání. Třeba ty služby převodu AIFO patří do nejnižší kategorie.
A copak asi dela treba takovy mimozemstan na pozadi, kdyz vam pri nakupu podbizi dalsi zbozi ci sluzby kontextove spadajici ke kupovanemu artiklu, hmm? :-) Principielne je to obdobna vec, na zaklade interakce uzivatele se neco vraci...
Parametry SZR zrovnatak nejsou staticka vec a podle definovanych potreb se muzou v case upravovat - a sluzby dnes vedene v nejnizsi kategorii se muzou napr. posunout do kategorie vyssi. Samozrejme je to spojene mj. s financemi, ona i ta rychlejsi odpoved neco stoji. Takze je to cele o tom, jak se nastavi priority...
Jasně, Alza se kvůli zobrazení doporučeného zboží dotazuje základních registrů… Navíc teda nabídka dalšího zboží či služeb k výrobku může být předpočítaná dopředu a může to být jen vrácení statického obsahu. A do třetice, nabídka dalšího zboží či služeb je v hierarchii důležitosti prvků na stránce dost nízko, protože když se to načte později nebo vůbec, uživateli to nijak nenaruší jeho práci.
Principiálně aspoň trochu podobná věc je třeba výběr místa uložení zásilky v košíku (když volíte Zásilkovnu, Uloženku, Balík na Poštu apod.). Tam volá e-shop externí službu (jenom jednu). Nevím,jak vy, ale já jako uživatel jsem vyloženě nadšený z toho, když chci zásilku uložit tam, jako vždycky, ale musím čekat, než se načte celá mapa ČR se všemi místy, pak můžu zadat PSČ a pak si konečně můžu vybrat pobočku. Kterou vím už od začátku. To je zrovna ten případ, kdy je ruční zadání rychlejší než volání služby a následný výběr. (A i kdyby to fyzicky rychlejší nebylo, z pohledu uživatele je to rychlejší rozhodně. Pocitově je výrazně rychlejší něco vyplňovat, než čekat, abyste mohl něco vyplnit možná rychleji.)
Technicky vzato je jedno, ceho se dotazujete. Je legitimni vest debatu o tom, jak moc je ZR optimalizovany na vyssi zatez, ale princip fungovani jako takovy spatny neni - neb jsou tam vyresene i veci jako auditovany a standardizovany pristup k informacim pri sdileni informaci napric ruznymi registry, kdy se kontroluje i opravnenost vyzadani dane informace... drobnost, kterou stale boharovne prehlizite.
A samozrejme, aplikace mohou byt navrzeny suboptimalne - typicky jsou to prave vyvojari (ci analytici pred nimi), co si v nejakem bode ponekud usnadni svuj zivot (asi aby tim nezabili tolik casi a meli vice casu na naslednou prokrastinaci)... a vyslednym produktem je nejaky paskvil. Coz zrovna mapa nacitajici vsechny koncove body do jedne mapy naraz samozrejme svym zpusobem je - a napsat to lepe zadny problem neni, staci chtit. Jenze ted strilite do vlastnich (vyvojarskych) rad... ;-)
Technicky vzato ovšem není jedno, jestli se dotazujete jedné vlastní služby, nebo jestli se dotazujete sekvenčně tří cizích služeb. I kdybyste na ty cizí služby nastavil super SLA, to, že jsou to tři sekvenční volání, prostě neokecáte. Na auditování žádné ZR nepotřebuju, standardizovaný přístup také ne, oprávněnost vyžádání dané informace ZR neřeší.
Optimální řešení jste tu zatím nenavrhl, přičemž příležitostí jste měl dost. Takže zatím to vypadá, že rozdáváte knížecí rady „jde to i lépe“, aniž byste alespoň tušil, jak by to lépe mělo vypadat.
A vy ty tri sekvencni dotazy pokladate po 2400-baudove lince a cely system provozujete na 8080 CPU a data nacitate z dernych stitku, nebo v cemze presne ma byt ten vas pseudo-problem? Raceji si vsimnout, ze vykon co do rychlosti sitove komunikace, IOPS ulozist i procesorovy vykon za poslednich deset let vyrazne vzrostl... zatimco obyvatelstvo se zas tak rychle nemnozi. Cely vas argument s tremi sekvencnimi volanimi je nicotny a z pohledu koncoveho uzivatele (obcana) irelevantni.
Prihlaste se na Portal obcana, tam se natahuji na uvodni strance data z hned nekolika nezavislych agend. Funguje to. Hledate problem, tam kde neni.
Danny: Vaše schopnost argumentovat příkladem, který se v podstatných parametrech liší od problému, je obdivuhodná.
Zkuste se podívat vedle na Root na článek Našeptávač: šikovný rádce, který má na práci 50 milisekund. Na začátku článku se řeší, jak rychle musí našeptávač odpovídat, aby byl k něčemu užitečný. Můžete jít pánům do Seznamu vysvětlit, že řeší nesmysly, protože rychlost odpovědi GUI je z pohledu koncového uživatele irelevantní. A nebo něco jednoduššího – zkuste přestat psát o UX nesmysly, které odporují elementárním zásadám UX.
Srovnavat naseptavac ve vyhledavacim poli (ktery kdyz nebude fungovat, tak se nic nedej, pouze clovek ten dotaz musi dopsat cely) se standardni transakci na eGov portalech (kdy i par sekund pockat nicemu nevadi) je fakt zcestny. Priklad ze zivota - transakce na platebnich branach zrovnatak nejsou behem milisekund, a nikdo z toho zadnou aferu nedela.
Na druhou stranu - jak vidite, vyhledavace prohrabujici se obrovskymi baliky dat zvladnou behem jedne vteriny (!) klidne dvacet transakci. Je to jen o tom, jak se system optimalizuje. Takze si vyrazte od programovani molochoidnich aplikaci pro statni aparat na staz do toho Seznamu - a naucte se od nich, jak to delat, aby to nebyl ten problem. Myslim ze frontpage Seznamu snasi podstatne vetsi uzivatelskou zatez nez ty systemy, co matlate vy.
přijede velké SUV k řece, řidič stáhne okénko a ptá se nedaleko stojícího Dannyho: „Tady někde by měl být brod. nevíte, kde přesně je?“ Danny odpoví: „Přímo tady jak stojíte, normálně přejedete řeku, úplně v pohodě.“ Řidiči se to nezdá, ale Dannyho ho přesvědčí, že je místní a zná to tu jako svoje boty. Řidič tedy vjede do řeky, auto se okamžitě potopí a zavře se nad ním voda. Danny kroutí hlavou, odchází a mumlá si: „Vůbec neumí řídit. Před chvilkou tam šla kačena s mladýma a vody měly sotva po břicho.“
Ale věřím vám, že opravdu upřímně nechápete, v čem spočívá rozdíl v interakci uživatele s našeptávačem a s platební branou. Že opravdu upřímně nechápete, v čem spočívá rozdíl v síťové latenci a v objemu zpracovávaných dat. Že opravdu upřímně nechápete, v čem je rozdíl mezi jedním systémem a komunikací mezi více systémy. Akorát je teda smůla, když chcete diskutovat o něčem, o čem nevíte vůbec nic.
Zkuste ještě víc rozmyslet, jestli opravdu z hlediska uživatele není rozdíl mezi platební bránou a našeptávačem. Třeba si zkuste představit, že vám našeptávač neodpoví do 0,5 sekundy a že se vám do 0,5 sekundy nenačte platební brána. Jestli v tom pro vás jako pro uživatele nebude nějaký rozdíl, jak třeba budete dál tu službu používat nebo jestli budete nebo nebudete čekat.
Mimochodem, já jsem o žádném strašně komplikovaném problému nepsal. Psal jsem o komplikacích a psal jsem, jaké mají řešení – akorát vy jste ještě stále nepochopil, v čem ta komplikace spočívá. Protože jste stále ještě nepochopil, v čem se liší našeptávač od platební brány.
Já jsem to uváděl jako klasický příklad pro „proč musím vyplňovat údaje, které o mně stát už ví“. Protože když ty údaje nedokážete získat bleskurychle, aby si z nich mohl uživatel vybrat, je rychlejší, když to uživatel zadá sám. Přesně takhle funguje i ten našeptávač Seznamu – má smysl jedině tehdy, pokud bude zřetelně rychlejší, než když to uživatel sám napíše.
Ano, to jste popsal velmi hezky tu složitější variantu, ale do toho jsem se nechtěl pouštět... Z pohledu agenty X jsem se zeptal na údaje k AIFO 111 a nezajímá mě až tak moc, kolikrát bylo toto AIFO 111 přeloženo na jiné AIFO.
Stejně tak to vnímám i z pohledu běžného občana. Je mi putna, kolikrát se můj identifikátor převede mezi agendami, to už je jiný problém, pro mě je důležité, že mě stačí jeden identifikátor.
Hlavní výhodou rodného čísla je, že je stejné - až na výjimky! - od narození do smrti (a ještě dál).
To je sice taky jeden z argumentů proti
, ale rozhodně to značně usnadňuje identifikaci napříč historií a napříč organizacemi.
Pokud někomu tak vadí zakódování věku a pohlaví, bývalo by stačilo je nahradit vhodným hashem a nově narozeným přidělovat třeba podle upraveného systému, opět zahashované - z původního čísla by šlo odvodit to nové (a kontinuita by byla zachována), naopak v podstatě nikoliv.
Není potřeba vymýšlet kolo, bezvýznamových identifikátorů osob existuje v ČR několik. Ovšem žádný nespadal do resortu Ministerstva vnitra, takže nemohly rodná čísla nahradit. A pak se přišlo s tím, že jednoznačná identifikace osoby je přežitek a lepší je pokaždé znovu pracně zjišťovat, o koho vlastně jde.
Hlavní průšvih je v tom, že erár se bez celoživotní jednoznačné identifikace obejde - stačí, když budete pořád dokazovat, kdo jste.
Jednoznačný celoživotní identifikátor je to nejjednodušší potvrzení identity nejen pro stát a jeho služby (ouřad), ale především pro všechny nestátní subjekty. Lze to i jinak, ale tohle opatření jak za císaře pána
je to nejjednodušší a nejspolehlivější možné.
Ne, vaše řešení není nejjednodušší ani nejspolehlivější možné, naopak je komplikované a vytvořil byste tím duplicity v identitě. Nejjednodušší a nejspolehlivější by bylo vzít některý z jiných bezvýznamových identifikátorů, doplnit je pro těch pár lidí, kteří je nemají, a začít používat ty. Za těch dvacet let, co se ruší rodná čísla, už by to bylo dávno převedené – a žádná kontinuita ve smyslu algoritmického převodu starého identifikátoru na nový by nebyla potřeba.
Ano, jednoznacny identifikator prezitek je. A jsou i staty, ktere se bez nej bez problemu obejdou - a dokonce i nektere urady u nas to bez nej zvladou. Ten prezitek obhajuji napriklad lini programatori... viditelne treba ti, co jsou asi nejak zahackovani ve vyvoji archaickych systemu vyvinutych pro stat pred skoro dvaceti lety, kterych se ted stat dnes jen horkotezko zbavuje :-) Jo, ja to chapu - zmenit vnitrni principy fungovani celeho te molochoidni archaicke aplikace po tolika letech muze byt pekny pain. A nebylo by pak uz tolik casu na prokrastinovani, ze ;-) Takze logicky budete hledat zpusoby, jak se tomu vyhnout. Vase retorika napadne kopiruje retoriku uredniku, ktere s jakoukoliv inovaci ma tisic a jeden pseudo-argument, proc to "nejde".
Danny: Stále polemizujete s něčím, co jsem netvrdil. Ano, samozřejmě to jde i bez jedinečného identifikátoru osoby, ostatně dělalo se to tak už za císaře pána a stát tenkrát fungoval. Ovšem znamená to větší chybovost (ne IT, ale lidí), znamená to složitější aplikace pro koncové uživatele (protož zadat jméno, adresu a datum narození je složitější než zadat jedno číslo), znamená to komplikace především pro soukromý sektor, který nemá přístup do registrů.
Chtěl bych vidět, která aplikace vyvinutá pro stát před skoro dvaceti lety je vnitřně závislá na rodných číslech. Víte, aplikace vyvinuté pro stát musí umět pracovat s větším množstvím osob, než jsou nějaké jednoduché evidence pár osob, se kterými asi máte zkušenost vy. Takže ty aplikace pro stát musí například od začátku počítat s tím, že evidují i osoby, které nemají žádné rodné číslo, nebo evidují více osob se stejným rodným číslem. Rodné číslo je tedy pro ně jenom jedním z dalších nepovinných identifikátorů.
Vy jste nepopsal ani jednu inovaci. Já inovace na rozdíl od vás uvádím do praxe, protože vím, jaké jsou možnosti a nepřistupuju k tomu vaším způsobem „to by se nějak udělalo, sice o tom nic nevím, ale určitě to půjde“.
Polemizujete leda vy. Pan z CUZK prakticky dolozil, ze to jde (provozuji to) a vy stale dokola teoreticky omilate, jak to pry ze nejde. Jde to, je jasne kam se karavana ubira - a pokud to vy nekousnete, asi budete muset hledat jinou praci... vase psi stekani je mlaceni prazdne slamu :)
Aplikace uvnitr mozna slozitejsi je, ale uzivatelsky navenek se to nikterak projevit nijak nemusi. Je to jen o sikovnosti programatoru... a vy asi budete programator nesikovny, kdyz tu jen hodiny dokazete basnit, jaky to je neprekonatelny problem. Neni. A kdybyste tu hodiny neprozvanil, tak ten problem uz davno mate vyreseny...
Clanek popisuje, jak i soukromy sektor ma moznost ziskat jednoznacny identifikator osoby. Aniz by u toho bylo naruseno soukromi v situaci, kdyby nejakemu soukromnikovi jeho databaze unikla - kdy by bylo s tim vasim jednotnym identifikatorem trivialni ta data propojovat s jinymi databazemi. Viz zrovna priklad dole, umoznit jednoduchy merge posbiranych dat mezi Facebookem a Googlem proste nechcete.
Pan z CUZK prakticky dolozil, ze to jde (provozuji to)
Nikoli. To jste jenom vy nepochopil, o čem je řeč.
Aplikace uvnitr mozna slozitejsi je, ale uzivatelsky navenek se to nikterak projevit nijak nemusi. Je to jen o sikovnosti programatoru...
Jasně, třeba taková latence sítě, to je jen věc šikovnosti programátora. Šikovný programátor dostane po síti odpověď dřív, než pošle dotaz.
lanek popisuje, jak i soukromy sektor ma moznost ziskat jednoznacny identifikator osoby. Aniz by u toho bylo naruseno soukromi v situaci, kdyby nejakemu soukromnikovi jeho databaze unikla
Chápu, že pro vás je k ničemu databáze, kde máte jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu a číslo dokladu. Že v ní nenajdete žádná osobní data natož abyste je uměl spojit s jinou databází, kde jsou tytéž údaje. To ale není tou databází, ale vámi – píšete o něčem, čemu vůbec nerozumíte.
umoznit jednoduchy merge posbiranych dat mezi Facebookem a Googlem proste nechcete
Ano, pro vás je takový merge neřešitelný problém. Pro nás nešikovné programátory je to jednoduché, prostě to spojíme přes e-mail, který bude v těch dvou databázích pro drtivou většinu osob stejný.
Mimochodem, všimněte si takového drobného rozdílu mezi námi. Vy tvrdíte, že něco nejde, a já vám na to konkrétně odpovím, jak to udělat. Já tvrdím, že něco nejde, vy na to nikdy neodpovíte, jak to konkrétně udělat, místo toho začnete blábolit o tom, že by to někdo určitě dokázal.
Prosimvas a kde ty aplikace provozujete? V ramci CR jsou latence site po optickych vlaknech v radu jednotek milisekund, v ramci datacentra se budeme bavit spise o max. stovkach mikrosekund. To je mozne celkem v klidu zanedbat.
U tech soukromych databazi je to o tom, co si ulozite - proc by si mel do databaze ukladat zrovna cislo dokladu? To je potreba jen pri overeni totoznosti, ale ukladat se nutne nemusi. Ano, spousta lidi tihne k tomu, ze shranuje udaje, ktere k nicemu realne nepotrebuje, tak trosku z alibismu. Presne to resi BSI - mate tenhle identifikator spolehlive identifikujici konkretni a prave jednu osobu pro pripad jakehokoliv problemu a do sve databaze vubec to cislo osobniho dokladu cpat rozhodne k nicemu nepotrebujete (ten pouzijete jen pri overovani vuci ROB, pak ho proste muzete zahodit). Svou argumentaci jen dokazujete, ze neumite zmenit zpusob mysleni - a nejradsi byste vsecko delal stejne jako pred dvaceti lety (kdy se stalo zvykem sbirat vsecko). Chybna je uz samotna uvaha, ze do svych lokalnich databazi musim sbirat vsecky udaje, co mi projdou rukama - i kdyz tam neni zadny racionalni argument pro jejich ulozeni...
Jaká je skutečná latence síťové služby ZR při dohledání AIFO (když jsou ZR v dobré kondici) uváděl výš Kamil Zmeškal.
Číslo dokladu ukládáte např. proto, abyste mohl osobu příště snadno dohledat. Také proto, abyste měl doklad, na základě čeho jste tu osobu vlastně hledal. A také proto, abyste měl identifikaci té osoby v případě, když v ROBu nebude dohledatelná, třeba kvůli duplicitě.
Údaje, se kterými systém pracuje, má uložené ve svých databázích kvůli bezpečnosti (je potřeba počítat s tím, že jiný systém může být nedostupný), kvůli rychlosti (nemůžete se ptát na každý údaj někam ven, zejména u dávkových operací), kvůli konzistenci (často potřebujete pracovat s entitami mimo ZR a nedává smysl mít osobní údaje cizince uložené ve vlastním systému a na občana ČR se pokaždé dotazovat) a kvůli historii (ZR poskytují akorát aktuálně platné údaje, ale systémy často potřebují znát údaje ke konkrétnímu okamžiku v minulosti).
Pro vaši informaci, ZR vůbec nejsou dimenzované na to, aby se jich někdo ptal pokaždé, když potřebuje nějaký údaj vedený v ZR. Představa, jak banka generuje měsíční výpisy z účtů a na každého klienta se přitom ptá do ZR je vskutku zábavná.
Skutecne latence ROBu nejsou vubec zadny problem. Tech par sekund nikoho nezabije.
A gratuluji, prave jste krasne popsal zbytecnost shromazdovani osobniho udaje. V momente, kdy je nekdo prokazatelne ztotoznen uz neni treba resit, na zaklade ceho to bylo. Pripominate hoteliery, co si z podobne lenosti kopiruji obcanky, i kdyz to delat vubec nemaji.
Jasně, uživatelé milují čekat pár sekund (v lepším případě) na vyplnění jména a příjmení do formuláře, protože sami by to v žádném případě nenapsali rychleji.
To, že nemusíte řešit, na základě čeho jste vyhledával osobu, vysvětlujte vnitru nebo ÚOOÚ, až se vás přijdou zeptat, proč jste tu osobu hledal.
Promiňte, ale dovolím si nesouhlasit.
Ono to jinak samozřejmě jde. Má to však jednu zásadní vadu: člověk je jeden, od narození až do smrti, a je prostě výhodné, když je možné jej nějak jednoznačně pojmenovat, identifikovat. Prokázat svou totožnost je pochopitelně možné mnoha způsoby, ale ověřit ji, to znamená mít se na co odvolat.
Moderní systémy, pokud si nelámou hlavu s GDPR či podobnými omezeními, poměrně dobře zvládnou vytvořit otisk každého jedince a interně s ním pracovat. Ovšem je pak problematické sdílet jej s jinými systémy. Tedy: vaše identita pro Google není shodná s vaší identitou pro Facebook, pro banku, pro obchodníka, pro berňák, pro katastr. Pokud potřebujete koupit úžasné auto, zaplatit je pomocí Google Pay z úvěru, který vám banka poskytne, když jej zaručíte nemovitostí, tak než s tím vozem odjedete z obchodu, musí být vaše identita u prodejce aut ve shodě s identitou na Google, v bance, na katastru a v registru řidičských průkazů. Je úplně jedno, kolikrát se nějaký identifikátor vymění, převede a přepočítá, výsledkem musí být jednoznačné určení osoby, platné v daný okamžik, jakož i historicky (kdo nabyl nemovitost, kdo založil účet, kdo udělal řidičák...) a do budoucnosti.
Nakonec zjistíte, že tím, co vás identifikuje, je: jméno, (rodné) příjmení, datum a místo narození - údaje, které naleznete na rodném listě, které jsou zapsané a archivované v matrice. Je výhodné, když k nim existuje jednoduchý index, například v podobě rodného čísla.
Ale vyhledávání v databázi v neindexovaných tabulkách, je poměrně neefektivní. Pokud programátor není líný, na indexy nezapomene - ušetří si tak spoustu práce v budoucnu, mimo jiné s hledáním chyb.
Nabehli jste si sami, zrovna Facebook ci Google jsou realne ukazky databazi, ktere jsou co do objemu/poctu polozek rozsahlejsi nez databaze naseho pidistatu a bez spolecneho jednotneho identifikatoru se v klidu obejdou. Ono taky k cemu by jim byl, kdyz kazdy stat to ma jinak... pokud teda nejaky identifikator dany stat vubec ma.
Jistě, protože je tady velká poptávka po tom, aby si Facebook s Googlem o lidech vyměňovali data a jedna z nejčastějších výtek lidí vůči Google+Facebook je „proč tohle po mně chtějí vědět, když už tuhle informaci Google+Facebook má“.
A pak taky samozřejmě Facebook a Google potřebují spolehlivé propojení vaší elektronické identity s tou fyzickou, například protože ten nejdražší majetek, který máte, je evidován u Facebooku, když nebudete platit daně, tak vám Google napaří pokutu.
Až vás zase někdy napadne nějaký příklad, zkuste nad ním nejdřív přemýšlet. Jestli se třeba vůbec týká toho, co chcete ilustrovat.
Delate z toho akorat peknou bramboracku. Na jedne strane tu tvrditel, jak je par sekund na zpracovani transakce neprekousnutelny problem a pak tu zacnete zvatlat neco o (ne)spolehlivosti. Ano, pokud resim spolehlivost, tak se nebudu rozcilovat nad tim, ze do 50ms nemam odpoved dle vasi argumentace vyse. Vemte si stopky a zmerte si, jak dlouho trva platba kartou s overenim dle soucasne verze PSD2.
Pointa byla jina - databaze tech korporatu jsou vyrazne vetsi, jenom lidi se tam pocitaji v miliardach. Zatimco vy tu fnukate u usmudlanych deseti milionu, kdy navic cetnost uziti bude vyrazne mensi.... aneb kolikrat za den se hlasite k portalu obcana, hmm? :-)
Delate z toho akorat peknou bramboracku.
Já ne. To vy jste přišel s tím, že všichni požadují po Facebooku a Googlu, aby měly propojená data.
Na jedne strane tu tvrditel, jak je par sekund na zpracovani transakce neprekousnutelny problem
Netvrdím.
Ano, pokud resim spolehlivost, tak se nebudu rozcilovat nad tim, ze do 50ms nemam odpoved dle vasi argumentace vyse. Vemte si stopky a zmerte si, jak dlouho trva platba kartou s overenim dle soucasne verze PSD2.
No a může si státní správa dovolit být nespolehlivá? Že by vám tu a tam připsala body na řidičské konto za někoho jiného, občas byste musel FÚ zaplatit pokutu za někoho jiného, možná byste omylem vstoupil do manželství…
Zatimco vy tu fnukate u usmudlanych deseti milionu
Já? Já jsem tu někde psal o objemu dat? O objemu dat jste tu začal psát vy – protože evidentně netušíte, o čem je řeč, tak jste zkusil vyrukovat s objemem dat.
Jo, a kdepak teda pisu, ze vsichni pozaduji propojeni databaze Googlu a Facebooku. Vymyslite si. Nebo neumite cist ci chapat vyznam cesky psanych vet.
Statni sprava musi byt spolehliva a proto neni zadny problem, kdyz transakce par sekund trva. Ale soucasne nejde rezignovat na ochranu soukromi, tedy je zadouci implementovat mechanismy znesnadnujici prime a nekontrolovatelne propojovani databazi jednotlivych statem vedenych agend.
Jo, a kdepak teda pisu, ze vsichni pozaduji propojeni databaze Googlu a Facebooku.
Uváděl jste Facebook a Google jako jako protipříklad proti tvrzení, že spojení dat ze dvou IS je komplikovanější, když nemají společný identifikátor-
Statni sprava musi byt spolehliva a proto neni zadny problem, kdyz transakce par sekund trva.
Pro uživatele to problém je. Uživatelé očekávají, že bude aplikace státní správy fungovat minimálně stejně rychle, jako jiné aplikace (třeba e-shop nebo bankovnictví). Ne že se budou několik sekund načítat údaje, které za několik sekund sami napíšou.
, tedy je zadouci implementovat mechanismy znesnadnujici prime a nekontrolovatelne propojovani databazi jednotlivych statem vedenych agend.
Škoda, že to absence globálního jednoznačného identifikátoru osob nijak neřeší. Navíc jak jsem psal, stát to nějak vyřešené má přes překlad AIFO, daleko větší problém je to pro soukromý sektor.
Jinak to „nekontrolovatelné“ propojování jednotlivých agend je zabezpečené tak, že přístup k údajům musí být vždy uvedený v zákoně, musí se na tom obě instituce domluvit, musí se to na obou stranách implementovat – a pak to kontroluje ÚOOÚ. Představa, že se databáze dvou různých ministerstev propojí tak, že se domluví Franta s Pepou a začnou tahat nějaká data, je úplně mimo. Navíc – opakuji ještě jednou – by jim v tom žádná absence globálního jednoznačného identifikátoru osob nezabránila. Stejně veškerá taková komunikace počítá i s přenosem osob bez AIFO (resp. většinou se to dělá opačně, počítá se s přenosem bez AIFO, a jako bonus, když se zadaří, budete mít i vstup pro získání AIFO) – akorát je to komplikovanější a chybovější, protože když nevyhledáváte osobu podle jednoznačného identifikátoru ale podle jednotlivých údajů, hrozí větší riziko, že osobu nenajdete, nebo hůř že najdete někoho jiného.
Vlastně mne, jako potrefeného občana nemusí zajímat, jestli chybu udělal úředník, nebo technika.
Každopádně: já preferuji, aby databáze (z pohledu technického) byly robustní a vnitřně jednoduché. Ta propustnost není - do jisté míry - tak kritická, jako spolehlivost. Leč obávám se, že záměrné rozhazování do různých "agend" a spojování přes důmyslně generované téměř-jednoúčelové bezvýznamové identifikátory se může stát nevysychajícím zdrojem chyb.
Netvrdím, že duplicity nastat nemohou (chybělo málo a byl bych jednou z nich, naštěstí druhá maminka měla Romana - bydleli i ve stejné ulici). Změna jména je méně častá a do matriky je zpětně zanesena (to vím určitě, tady jsem ten případ). Aby tam ta jednoznačnost skutečně byla, je na rodném listě - rodné číslo. (I to se může v čase změnit...)
Jenže ta identifikace je dostatečně dobrá a v zásadě všem vyhovuje.
On není běžně potřeba zcela dokonalý a neprůstřelný systém, když máte ošetřené výjimky jste schopen to řešit (a není jich moc).