Miliardář a pobočník amerického prezidenta Elon Musk podpořil myšlenku, aby skončilo vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy (RFE/RL). Prý už nejsou potřeba, nikdo je neposlouchá a „radikálně levicoví blázni“ si tam povídají sami pro sebe. Vypnutím zahraničního vysílání by se podle Muska ušetřila miliarda dolarů ročně.
Zahraniční vysílání placené americkou vládou má dlouhou tradici. Hlas Ameriky vznikl za druhé světové války, v roce 1942. Našemu regionu bližší Svobodná Evropa se zrodila za studené války jako protiváha komunistické propagandy za železnou oponou. První testovací vysílání v červenci 1950 mířilo do Československa, později se signál na krátkých a středních vlnách rozletěl také do Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska nebo Sovětského svazu.
Ani politické změny v bývalém východním bloku a zhroucení SSSR ale neznamenaly ukončení činnosti. Spíše změnu priorit. Rádio Svobodná Evropa se v roce 1995 na pozvání Václava Havla přestěhovalo z Mnichova do Prahy. Českou redakci rozpustilo o sedm let později. Rádio nejdřív sídlilo v centru hlavního města, od roku 2009 je „doma“ na Hagiboru, v pětipatrové důkladně zabezpečené budově.
Důvod pečlivého střežení je jasný – rádio připravuje své pořady pro posluchače ve státech, kde jsou svobodná média nežádoucí. Vysílá ve 27 jazycích do 23 zemí včetně Ruska, Afghánistánu nebo Íránu. Diktátorské režimy se jeho signál snaží rušit a jeho internetové stránky blokovat. Svobodná Evropa se proto svým způsobem stala přeborníkem v tom, jak obcházet různá technická omezení a dostat informace k cílovému publiku.
Ve východní Evropě je stanice důležitým zdrojem informací o průběhu ruské invaze na Ukrajinu. V zemi působí více než 150 novinářů a zaměstnanců a rusky psané zpravodajství je podobně jako v dobách železné opony protiváhou kremelské propagandy.
Redaktoři jsou často terčem pronásledování. V Rusku je Svobodná Evropa na seznamu nežádoucích organizací. Je to jen pár měsíců, co byla z ruského kriminálu v rámci výměny vězňů propuštěna novinářka Alsu Kurmaševová, která žije a pracuje v Praze. A minulý týden se Trumpově vládě podařilo dostat z běloruského vězení novináře Andreje Kuznečyka, který byl za mřížemi tři roky. Další redaktor Ihar Losik se ještě na svobodu nedostal.
Muskovo tvrzení, že rádio nikdo neposlouchá, odporuje statistikám poslechovosti. Rádio Svobodná Evropa uvádí, že má okolo 47 milionů posluchačů každý týden. Navzdory názvu už nepoužívá jen klasické rozhlasové vysílače, ale produkuje také obsah pro různé digitální platformy nebo televizní pořady. Redakce se může pochlubit řadou ocenění.
Peníze dostává prostřednictvím vládní Agentury pro globální média (USAGM). Ta zastřešuje pětici médií určených pro zahraniční publikum. Kromě Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky je to ještě kubánský rozhlas a televize Martí, rádio Svobodná Asie a informační servis pro blízkovýchodní země.
Nejmohutnější je Hlas Ameriky, každý rok dostává 267 milionů dolarů a produkuje za ně obsah skoro v padesáti jazycích. Jeho vysílání různě přebírají partnerská média po celém světě, každý týden zasáhne asi 360 milionů posluchačů na pěti kontinentech. Má tedy suverénně největší publikum ze všech médií určených pro zahraničí.
Roční rozpočet rádia Svobodná Evropa je 142 milionů dolarů. Blízkovýchodní vysílání v arabštině je třetí největší, ročně stojí 107 milionů dolarů. Vysílání rádia Svobodná Asie vyjde na 63 milionů dolarů ročně, kubánské vysílání stojí třináct milionů. Účet za provoz všech pěti médií dohromady tedy dosahuje necelých 600 milionů dolarů.
Dalších 44 milionů dolarů dostává každý rok Otevřený technologický fond. Nezisková organizace vyvíjí a podporuje nástroje, které umožňují nejen redaktorům obcházet internetovou cenzuru a využívat zabezpečenou komunikaci. Jejich kompletní seznam je k dispozici na webu.
„Podle celostátních reprezentativních průzkumů měřících dosah a dopad pěti novinářských subjektů, které USAGM zastřešuje, se za posledních deset let publikum téměř zdvojnásobilo,“ upozornila agentura v tiskovém prohlášení ze 17. února.
„Tento pozoruhodný nárůst publika dokazuje, jak velký význam má pravdivá a nezávislá žurnalistika pro lidi po celém světě,“ zdůraznila generální ředitelka Amanda Bennettová. „V době, kdy je svoboda tisku stále více ohrožována, roste dosah našich médií a zároveň se zvyšuje důvěra publika v poskytovaný obsah. Potvrzuje se tak trvalá poptávka po objektivních a nezávislých zprávách a zároveň to odráží neúnavnou práci našich novinářů.“
Musk argumentuje tím, že jediné, co dnešní Evropu dusí, je byrokracie. USAGM připomíná, že Svobodná Evropa a Hlas Ameriky dohromady oslovují každý týden více než 33 % dospělých Ukrajinců, téměř 45 % Arménů a čtvrtinu Srbů. Agentura podle svých slov čelí ruskému negativnímu vlivu ve východní Evropě a Eurasii prostřednictvím pravdivého zpravodajství.
Muskův návrh potěšil například kyrgyzstánského prezidenta Sadyra Žaparova. Ten na konci loňského roku vzkázal americké vládě, že pokud neví, kde by mohla utrácet peníze, může je místo rozhlasového vysílání posílat přímo středoasijské republice. „Zajistíme demokracii a lidská práva na nejvyšší úrovni,“ dodal. V aktuálním rozhovoru pro státní agenturu Kabar poznamenal: „Donald Trump a Elon Musk jsou miliardáři. Dobře si uvědomují, že peníze nepadají z nebe. Chtějí přestat plýtvat penězi Američanů. A dělají to naprosto správně.“ Podpořil Muskův názor, že v dnešní době už jsou podobná rádia zbytečná.
Bývalý americký velvyslanec v České republice Bijan Sabet názory Elona Muska odsoudil. Na svém osobním webu napsal: „Nezávislá žurnalistika je pilířem demokracie. Když nebudeme financovat instituce, jako je RFE/RL, přenecháme místo režimům, které se vyžívají v cenzuře a dezinformacích.“ Dodal, že práce rádia Svobodná Evropa neposiluje jen americké zájmy ve světě, ale demokracii jako takovou. „Muskovo lehkovážné odmítnutí RFE/RL ignoruje skutečnou závažnost situace. Lidé riskují své životy, aby naplňovali jeho poslání. Zaslouží si naši podporu – ne povrchní přehlížení od někoho, kdo by měl mít více rozumu,“ uzavřel.
Navzdory tomu, že miliardářův tým z Úřadu pro efektivitu státní správy ukončuje jeden vládní projekt za druhým a ve velkém propouští zaměstnance, zahraniční vysílání zatím odolává.