Názory k článku Jak fungují satelity I.: Výroba družice a její složení

Souhlasím, je to opravdu člověk na svém místě. Ani JanMan by jej nepřeválcoval svým odborným slovíčkařením :-))))

Podle mne si Rysovo jednoduché a dostatečné vysvětlení zaslouží jen pochvalu. Jistě ho pochopí i naprostý laik.

Je to zjednodusene takto.
Gyroskopy jsou tam od toho, aby se satelit "nepretacel" kolem svych os.
Cili aby vysilaci parabola mirila na Evropu a ozarila ji takhle nejak:
http://www.parabola.cz/img_satelity/astra1f_h_neg.gif
Protoze vysilaci parabola nema pohyblivej kloub, aby antena porad mirila tim spravnym svazkem.

Hydrazynovej/plynovej raketovej pohon (spise "došťuchovadlo") resi to, aby se napriklad nejaka Astra 19.2st druzice pohybovala (stejne jako ostatni Astry na teze pozici) v "krychli" cca 70x70x70km. Respektive, aby v teto "krychli" zustala a zaroven se nesrazila s ostatnima Astrama, ktere jsou v teto "krychli" tez zaparkovane.

Orientace druzice se pouziva mimojine i zamerenim ja jednu "hvezdu" v souhvezdi Labute.

Pokud mas dobrej dalekohled, tak se na tu "krychli" v ktere ty druzice Astra jsou muzes podivat sam. Takhle to vypada s 355mm zrcadlem (jasnost cca 12mag, doba exponovani 5min na film Kodak Panther 400ASA) :
http://home.zcu.cz/~smid/satelity/sat1u.jpg

Je jasne, ze:
1) Kdyz dojde raketove palivo (plyn/hydrazin), tak je s druzici amen..skoncila zivotnost.

2) Kdyz se blizi konec zivotnosti (nebo predcasne ukonceni provozu), tak se bud druzice zbrzdi a necha sednou do atmosfery...shori nebo se postouchne na trochu vyssi drahu a "zhybernuje se".

Opět vnesu laický pohled s trochou dedukce. :) Tak si vyhrazuji právo na omyl.

Co když je to myšleno tak, že gyroskopicky stabilizovaný satelit +/- setrvává na své poloze, ale s určitou malou chybou se může postupně vychylovat, nebo posouvat. A čím déle na oběžné dráze je, tím větší a větší ta chyba je. A jednoho dne prostě začne "šilhat", nebo klesat nebo co já vím.

Zatímco satelit vybavený raketami, provádí průběžně korekce. A vzhledem k tomu že korekce provádí vždy s ohledem na aktuální polohu, tak tam chyba nenarůstá. Takže na své předem definované poloze může být tak dlouho, dokud neskončí životnost některých ze součástí.

Pokud jde o pohon raketových stabilizačních motůrků, otázka je co je pohání. A jestli jde o konečnou zásobu paliva, nebo jestli si vystačí se slunečním zářením a nebo malým reaktůrkem.

Kdyz mas konec ve tride AB, tak muzes SSB , AM i FM.
Me QAM64 (zkusebni DRM vysilani) krasne skrze elektronkovej konec projde taky.

Rekl bych, ze to nebude zas az tak jednoduche... bez rozebirani podrobnosti bych jen uvedl priklad - koncove stupne analogovych pozemnich vysilacu take nejsou vhodne pro digitalni vysilani a naopak...

Jiri, je to tak. Satelit neni nic jineho nez linearni prevadec se siri pasma 20-75MHz.
Co nahoru posles (AM,SSB,FM,QAM,PAM) na 15GHz to posle na 12GHz dolu.
Je to stejne jako u linearnich radioamaterskych prevadecu.
Cili satelit nema QAM demodulator > "zpracovator" > QAM modulator, tedy "aktivni" zarizeni", ale jen pasmovou propust > konvertor > pasmovou propust > PA.
Radioamaterske satelity ve vetsine pripadu taky tak funguji.
Linearni transporder vsak nema 20-75MHz, ale jen cca 20kHz.
A kdyz nekdo vysila v SSB sirkou pasma 2kHz, tak muze soucasne pres prevadec hovorit treba i 8 radioamateru (2kHz + dejme tomu ochrane pasmo).
See:
http://www.amsat.org/amsat-new/index.php
http://www.amsat-dl.org

Proc je nizsi zivotnost u rotacne stabilizovanych druzic ? To se u nich osoupou loziska ?

Cekal bych spis nizsi zivotnost u tech, ktere ke stabilizaci potrebuji raketove motory, protoze zasoby paliva jsou konecne. Ale u tech gyroskopickych si elektrinu vezmou ze solarnich panelu, takze by nemel byt takovy problem se "spotrebnim materialem".

Vzdyt i kosmicke stanice s posadkou jsou stabilizovane gyroskopicky. A takovy Mir tam vydrzel pekne dlouho.

Sice tomu nerozumím, ale skoro bych si tipnul, že satelit bude jen takový "přeposílač". Signál co se mu pošle ze země po uplinku vezme jak je a pošle ho zpět na zem rozptýlený na pokryté území, vysíláno na určité frekvenci.
Čili jestli se na zemi signál zakoduje pomocí posunu v abecedě, nebo pomocí něčeho sofistikovanějšího, to je satelitu jedno. A žádný zpracování obsahu neprovádí.
Takže je mu i jedno, jestli přeposílá anologový a nebo digitální obsah. A stejně tak je mu jedno, jak je digitální signál zakódován.

Jestli se pletu, tak mě věřím někdo opraví. :)

Změny formátu, kódování, komprese a další parametry nejsou závislé na technologii přijímačů a vysílačů na satelitu. Samotná družice tedy DVB-S nezakonzervuje.

Jak jsem se díval,tak životnost satelitů je od 13. do 15.let.To je poměrně dlouhá doba na to,aby DVB-S měla dobrou budoucnost.

A kdyz uz jsme u toho, udelas "reportaz" z Prazske akce EADS Astrium?
http://www.astrium.eads.net/afcea-technet

Díky, Martine, už jsem to opravil. ;-)

Jsem se preklofnul na klavesnici, samozrejme ze EADS Astrium, nikoliv EADS Astrim.

Ahoj Lukasi.
Oprav si Astrium neni Astrium, ale EADS Astrim (divize EADS pro vesmir).
http://www.astrium.eads.net