Vlákno názorů k článku Jak jsem prodal více knížek než Stieg Larsson (*) od P.K. - Knihy (texty) bych rozdělil na tři typy: - přečtu...

Knihy (texty) bych rozdělil na tři typy:
- přečtu si je jenom jednou (beletrie, noviny, časopisy)
- čtu si je podrobně a opakovaně, podtrhávám atd.,studuji je detailně, (učebnice a pod.)
- jsem rád, když je mám pořád po ruce (slovníky, encyklopedie, referenční příručky).

Kde a kdy čtu:
- studuji text doma, či v práci, ve škole,
- čtu v dopravním prostředku, na cestách, když někde čekám, před spaním,

Z jakého nosiče:
- papírová kniha (cena asi 1,50 za stránku)
- laser. tisk. vytištěný elektronický text A5 oboustranně 4 str. na A4 papír cena 0,45 Kč/stránku, v textu lze čmárat, vyhodit a znova vytisknout
- elektronický text na PC (cena 0 až asi 1,50 Kč za str.), tady se autor nezmiňuje o programu Calibre, řešícím pohodlné čtení různých formátů a jejich převod. Instalace na PC je velmi snadná. Nevýhodou je ukotvení u PC.
- čtečka nebo tablet; lze číst prakticky kdekoli.
- Ofotografovaný text v prohlížeči fotografií (Zoner); jen v PC
- audiokniha v mobilu
- xerox textu z knihy, časopisu, PC (vhodné pro studium)

Nemusím rozvádět, že každý typ textu je jinak výhodně využitelný u všech čtenářských možností.
Tyto možnosti tu již existují dávno kromě e-čteček a tabletů.

Z toho mi vyplývá, že prodej e-textů nemůže až tak příliš změnit chování, protože se až tak nezměnily ani možnosti
a že závěry autora se musí omezit na jedinou alternativu textu:
Relativně levný text pro jednorázové přečtení.

Autor se také nezmiňuje o poměru ceny knihy k průměrnému příjmu těch co je čtou. Předpokládám, že tento poměr je v ČR nepříznivější než třeba v UK nebo DE.
Tady je pro mne záhadou, proč vydavatelé minimálně vydávají levné paperbacky, pořád samé hardcover.

Jedinou změnu, kterou pozoruji je, že občas v metru někdo čte na
e-čtečce nebo tabletu.
Movitější občané, pro které cena knihy není problémem, ale v metru moc necestují. Navíc většinou čtou v angličtině k procvičení jazyka.

Tím se snažím jen naznačit, že problém slabého odbytu e-knih může být úplně jinde. Vydavatelé třeba bojují s inflací pro čtenáře málo zajímavých textů, nejen peněz.

Ohledně paperback vs. hardcover u nás.

K pochopení toho, proč u nás prakticky neexistují paperbacky těch knih, které jsou vydány v pevné vazbě, je potřeba si uvědomit pár drobností.

1. jsme malý trh. Náklady knih se pohybují pouze v řádu tisíců, větší náklad se málokdy prodá, případně je to tak rozložené v čase, že sklad vyjde dráž než dotisk třeba po půl roce.

2. vydat dvě varianty (paperback/har­dcover) znamená vydat dvakrát malý náklad (a zejména u pevné vazby bude ten náklad maximálně pár set kusů). V součtu budou tyto dva náklady výrazně dražší než celý náklad v hardcover.

3. hardcover je v tisku dražší pouze o pár procent a samotný tisk činí zhruba čtvrtinu až třetinu ceny knihy (většinou, nicméně existují výjimky na obě strany). Tedy v celkové ceně je ten rozdíl ještě menší.

Shrnuto - pokud se najde nějaké zajímavé procento čtenářů, pro které by pevná obálka zajímala, je lepší tak vytisknout celý náklad a vyjde to levněji.

A ohledně čteček a metra.

V současné době už čtečky nejsou doménou jen majetnějších. Cena rapidně klesla a potkávám jich v metru podstatně víc než před rokem. Není výjimkou, že jen v dohledu vidím pět, šest čteček (většinou Kindle). Podotýkám, že nemám úplně pravidelný režim cestování a cestuji v dobách od sedmi do půlnoci a kromě pozdního večera doba nerozhoduje o četnosti čteček. Může to být jiné ve výrazně časnějších hodinách, ale to nebývá obecně moc "čtecí" populace.

A také už dávno není pravda, že by většina lidí s čtečkou upřednostňovala angličtinu. To, že takoví lidé četli více anglicky, byl důsledek nedostatek použitelného českého obsahu, nikoli výchozí premisa.