Nejde jen o cas vyzkumniku, ktery by meli venovat popularizaci vysledku vyzkumu, ale i o penize. Napriklad na to, aby se najal clovek, jehoz naplni prace je (mimo jine) styk s novinari a honeni vyzkumniku, aby jim dodavali podklady. Pak vychazi clanky v denicich, popularne vedeckych casopisech a cas od casu se vytvori porad pro televizni Discovery channel.
Tahle to funguje kde pracuji, ale pokud vim, tak to vubec neni zadarmo. Na druhou stranu to ale vytvari jisty spolecensky konsesus o potrebe daneho vyzkumu a grantove agentury pak spise dany obor podpori. Na teto urovni se ale nemuze pohybovat bezny vyzkumnik, to je prace pro vrcholovy management vyzkumne instituce.
Vesmír má problém v nestálé úrovni, takže si jej odmítám koupit bez předchozího prolistování nebo alespoň shlédnutí titulků, což vylučuje předplatné. A v trafikách prakticky neexistuje (cca 1:20).
21. stoleti se mi tuhle nahodou dostalo do ruky. A malem jsem se uchechtal ... takovych seriozne se tvaricich blabolu se nenajde ani v Blesku, ktery o sobe alespon otevrene rika, ze je bulvar.
Souhlasim s autorkou clanku, ze je potreba kolem naseho vlastniho vyzkumu delat dostatecnou popularizaci a propagovat ho mezi verejnosti. Kdykoliv mluvim s lidmi ze zapadnich univerzit, nebo se podivam na jejich webove stranky, mam pocit, ze se tam opravdu neco deje, zije to a temer se me zmocni i chut se do toho zapojit.
A podle mne nejde jen o verejnost. Kdyz chcete prilakat studenty, aby se podileli na vasem vlastnim vyzkumu, tezko je presvedcite tim, ze jim ukazete publikovany clanek. Nez se clovek stane odbornikem v dane oblasti tak mu to chvili trva a jen malo lidi vi presne co by chteli delat a jiz behem studia se na to cilene zameruji. Z vlastni zkusenosti a z toho co vidim kolem si troufnu tvidit, ze velka cast studentu hleda tu spravnou cestu, ve ktere pudjou dale behem studia a dokaze je daleko vice oslovit popularizovana forma prezentace, nezli exactni vysledky, kterym stejne pozorumi detailne az za par let (a to casto jen pokud se tomu budou venovat).
Je dulezite lidi motivovat a dat jim do rukou neco srozumitelneho, cim se mohou prezentovat v obecne rovine. At uz jde o nadsence, ktery si rad precte, co se "u nas" dela a pak se tim muze pochlubit znamym a kamaradum, nebo o studenta, ktery se muze prezentovat pred svym okolim (treba spoluzaky z gymnazia, rodici, ...), co vlastne dela a jaky to ma uzitek.
Jsem rad za tento clanek, avsak to nejdulezitejsi mi v nem schazi. A to sice nejake rozuzleni, pointa, konkretne adresovana vyzva, ci odkaz na projek, ktery si dal za cil to zmenit. Bez toho sice vsichni souhlasne kyvneme hlavou, ale nic se dit nebude. Ja sam si na to netroufam. Nemam potrebne zkusenosti ani vedomosti z oblasti Public Relation.
Mohu jen doufat, ze se tato nebo obdobna diskuse stane siroce diskutovanou a nakonec se najdou schopni a kompetentni lide, kteri se toho ujmou.
Ono byly vůbec ty časopisy o něčem jiném.
Téčko bylo v tu dobu vzhledem k mému věku na mě osobně až moc odborné, ale kolik zajímavých technických informací se člověk dočetl třeba i ve Vědě a Technice Mládeži nebo ABC.
VTM stále vychází i teď, ale většinu věcí co vydávají jsem už dávno četl na netu. O ABC snad ani nemá cenu mluvit - vystřihovánky jsou k smíchu (nebo spíš pláči) a místo zajímavých článků je to samá reklama...
Další skvělý byla Elektronika, ta bohužel zanikla úplně. Reklamná časopisy typu Chip nebo Computer ani zdaleka neposkytují tolik informací, jako stará dobrá Elektronika, zato ale těch krásných obrázků a 'nezávislých recenzí'...
Cesta neni jednoducha, ale jak ukazuji nektere clanky Jiriho Peterky nebo Pavla Satrapy, je uskutecnitelna.
Proste si musite nejake psavce/popularizatory v tymu drzet. Spolehani se na novinare je ... ehm ... ne uplne dobre.
V 80. letech vycházel měsíčník Technický magazín (Téčko). Byl to asi nejkvalitnější časopis té doby a značně oblíbený. Na stáncích se nikdy neohřál déle, než dva dni. Přitom až na pár přejatých článků, které patřily spíše k výjimkám, psali všechny příspěvky naši odborníci. A dalo se to číst! Po revoluci bohužel zanikl, dodnes nechápu proč. Asi šetření. Drtivá většina novinářů má z přírodních věd nulové znalosti a co je horší, ještě jsou na to hrdí. Vždyť technokrat je přece nadávka! S oblibou ovšem píší články typu jedna paní povídala - nebo spíše "nejmenovaný americký odborník zjistil, že ...". Obvykle následuje neuvěřitelná hovadina, která si nezadá s někdejšími články Rudého Práva. (Jenom ten "odborník" je odjinud). Ještě hůře to dopadne, pokud někdo cosi odborného takovému novináři svěří. Ten upraví informaci podle svých "znalostí" a výsledný paskvil vloží danému chudákovi do úst. Ten aby chodil kanálama. A tak se nedivte, že odborníci rezignovali. Přeci nebudou psát do bulváru.