 
Pokud je to, co je uvedeno v článku, pravda, pak je to hodně velký průšvih na straně státu. Protože stát tím vlastně říká, že kterýkoli ze členů statutárního orgánu povinně a neodstřižitelně dostane do ruky oprávnění plně jednat za statutárního zástupce. Právnická osoba pak nemá sebemenší možnost to omezit.
Jediným správným řešením, které vidím, je upravit stanovy tak, že vznikne statutární orgán (skládající se pouze z lidí oprávněných jednat navenek) a druhý, jemu formálně podřízený výbor. Že je to idiocie? Je.
A to nemluvím o tom, že stanovy mohou říci, že právo jednat jménem např. spolku má jeho předseda nebo jeho dva místopředsedové společně... Bylo by velmi zajímavé sledovat žalobu nějaké PO proti státu na to, že neoprávněně zřídil přístup do DS člověku neoprávněnému jménem této PO jednat.
 
Tady je principiálně problém, že stát (mylně) předpokládá, že každý člen statutárního orgánu (kolektivního) je oprávněný za právnickou osobu jednat. A nedává těm, kteří podle stanov skutečně za právnickou osobu jednat smí, nástroj pro to, aby okruh lidí oprávněných za PO jednat skrze datovou schránku sami regulovali a omezili.
To je systémová chyba, o které se dlouhodobě ví a stát ji neřeší, protože datové schránky tu nejsou od toho, aby primárně něco usnadňovaly lidem. Ale aby si stát usnadnil a zlevnil doručování, když má Českou poštu v rozkladu.
 
on to není přímo OR, ale rejstříku společenství vlastníků jednotek.
Pořád ale platí, že když chci na poště přebírat poštu, tak pošta vyžaduje ověření, že to dělat mohu. Po nás chtěla pověření od zapsaného předsedy.
Tady se to automaticky dalo všem bez ohledu na vnitřní pravidla, což je v rozporu se současnou praxí a ani to nebylo dopředu komunikováno.
 
zkus si jít udělat razítko finančního úřadu nebo okresního soudu, myslím, že tak snadno nepochodíš.
Razítka úřadů a dalších státních orgánů patří mezi státní znaky (viz z. č. 352/2001 Sb.), jejich vytvořením, držením nebo použitím se dopouštíš trestného činu podle § 348 či § 349 Trestního zákoníku. Opravdu si myslíš, že ti ho udělají za rohem do druhého dne? Trestně stíhaní můžeš být ty i zhotovitel, toho k tomu ještě může čekat zákaz činnosti.
 
Tak jistě, u tzv. kulatých razítek je to něco jiného. Já jsem spíš narážel na běžnou praxi České pošty z poměrně nedávné doby, kdy jim postačovalo pro prokázání totožnosti vlastnictví razítka, na kterém byly uvedeny firemní údaje. Takové razítko mi do druhého dne rozhodně udělají a pochopitelně neprokazuje vůbec nic. Předpokládám, že SVJ, na které je článek zaměřen, běžně nevystupuje v roli úřadu či jiného orgánu státní moci.
22. 2. 2023, 12:53 editováno autorem komentáře
 
ano, pokud mluvíš i firemních razítkách, tak ty málokde nějak více ověřují.
U té pošty to je složitější, pokud již tam nějakou plnou moc nebo kartu mám, tak požadují, aby změnu udělala stejná osoba a porovnájí razítka i podpisy. Aspoň tak to vždy bylo v mém případě. Při nově založené společnosti po mě zase chtějí výpis z OR a občanku, že to jsem já jako jednatel.
Zkusil jsi někdy (nebo jsi o tom slyšel), že by takhle dali přístup k firemní poště třetí osobě jen tím, že tam přišla s nějakým razítkem a vyplnila formulář? Nevím o takovém případu.
 
"protože datové schránky tu nejsou od toho, aby primárně něco usnadňovaly lidem"
Tady, pane Drtino, jako bych slyšel jednoho nejmenovaného politika.
Ale vážně - datovky jsou OK pro úřady a právě lidi (fyzické osoby), trochu to hapruje pro PFO (to duplikování profesních schránek a jejich používání) a PO (viz článek). Ale není to nic objevného - pan Peterka o tom píše už 10 let, a všichni dotčení se to naučili používat (na obou stranách).
 
To by byl zajímavý článek pro Lupu - jak mají elektronické doručování vyřešené jiné státy. Vím, že na SK mají také datové schránky - https://www.slovensko.sk/sk/faq/faq-eschranka/, ale jinde netuším.