tak ono se to snad do budoucna také změní. Před těmi 10+ lety, když se to řešilo a nevědělo se, hlavní motivátor bylo to, že každá uložená zpráva se musí před uplynutím časového razítka přerazítkovávat a a díky tomu jak to je u nás nastavené, platí se za kus každého razítka. Uložené zprávy nekonečně dlouho by generovaly zbytečné náklady.
Měl také pochopení, ty systémy nevzniknou dokonalé rovnou a někdy prostě trvá, než se to ustálí a vymyslí, kritizovat to je snadné.
Jak jsem psal, Portál občana ti dovoluje zprávy ukládat na neomezenou dobu, co ti na tomhle nevyhovuje?
Tomas: Nesmysly plácáte vy. Datová zpráva se smaže 90 dní po přečtení nebo 3 roky nebo déle po dodání, pokud nebyla přečtena. Jak už jsem psal, pokud se někdo 3 roky do schránky nepřihlásí a nemá nastavené žádné notifikace, pak se o zprávě opravdu nedozví. Ale to je jeho problém.
K samotnému mazání zpráv jsem se v mém komentáři nevyjadřoval. Pouze jsem uváděl na pravou míru vaši opakovanou lež, že se po 90 dnech mažou nepřečtené zprávy. Pokud vám vadí mazání přečtených zpráv, kritizujte mazání přečtených zpráv a nevymýšlejte si lži o mazání nepřečtených zpráv. Lží totiž žádné změny určitě nedocílíte, protože si vás každý namaže na chleba poukazem na fakt, že nepřečtené zprávy zůstávají ve schránce minimálně 3 roky a ne těch vašich 90 dnů.
Ve schránce dopis neshoří to jen ve sci-fi zpráva po přečtení exploduje… a v reálu Datová Správa :(
Pokud se do té schránky opravdu dostane. Některé zásilky mají tuto možnost vyloučenu a po vypršení lhůty se vracejí adresátovi. No a na to, že dopis vhozený do schránky v ní nevyhnutelně musí vydržet libovolně dlouho (připomínám, že se bavíme o době delší než tři roky), bych také moc nesázel.
Opět plácáte nesmysle motáte fikci doručení s tím, že zpráva zmizí, tady se nikdo nevymlouvá, že si něco včas nepřečetl, ale že díky nesmyslnému smazání se NIDKY nedozví, že mu vůbec něco přišlo...
Ve schránce dopis neshoří to jen ve sci-fi zpráva po přečtení exploduje… a v reálu Datová Správa :(
Každej pitomej freemail uchovává zprávy dokud je majitel schránky nesmaže a může jich tam mít bambilión...
Vysvětlení je v obou odkazech. V datových schránkách se zpráva považuje za přečtenou v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba (nebo proces), která vzhledem ke svým oprávněním má právo zprávu zobrazit/stáhnout/číst. Pokud má možnost si zprávu zobrazit, ale neudělá to, je to chyba dotyčného. To, že vy přečtením zprávy myslíte něco jiného, než zákon, je váš problém.
Váš přístup by totiž vedl k tomu, že by žádný dokument nikdy přečten nebyl. Kdyby pošťák hodil dopis do schránky, vymlouval byste se, že jste obálku rovnou vyhodil a dopis nečetl. Kdyby vám ho dal do ruky a vy byste podepsal, že jste jej převzal, třeba byste i před pošťákem obálku otevřel, stejně byste tvrdil, že jste pak zahodil dopis. Kdybyste z datových schránek stáhnul dokument, tvrdil byste, že vám ho prohlížeč neuložil. Kdyby ho uložil (což nemá server jak zjistit), tvrdil byste, že jste ho neotevřel. A kdybyste ho otevřel, tvrdil byste, že byl jenom zobrazený na obrazovce ale nepřečetl jste jej.
Proto se za okamžik doručení považuje okamžik, kdy jste dostal obálku do ruky nebo jste přihlášen do datové schránky a je už jen na vás, jestli si ten dokument přečtete nebo nepřečtete.
Co se týče těch třech let – vy jste psal o 90 dnech, ne o třech letech. Pokud někdo za tři roky nezjistí, že má v datové schránce zprávu, je to jeho problém. Když mu ta zpráva nechyběla tři roky, nebude mu chybět ani v následujících letech.
A to vysvětlení je kde??? Takže vysvětlení podle Jirsáka je že řekne je to tak a tak? :D
imho máš to blbě LŽEŠ!
Toto je vysvětlení pro tebe přímo od DS: "zprávy ve Vaší schránce ukládají po omezenou dobu 90 dnů od okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k datové zprávě, nebo po dobu 3 let, pokud by se za tu dobu do datové schránky taková osoba nepřihlásila."
za 1. po třech letech zmizí aniž by majitel o tom věděl, že nejaká zpráva existovala!
za 2. po 90 dnech zmizí ANIŽ BY SI JE MAJITEL PŘEČETL (myslým tím otevřel! Když už dělám OMEZENOU službu aspon to udělám tak že 90ti denní lhůta poběží až po otevření zprávy NE schránky...)! (přesně jak jsem psal!!!)
To že se do DS SVJ omylem přihlásí jinak neaktivní členka výboru Nováková ze 3. patra (např. chtěla do své DS ale přihlásila se do DS SVJ) předseda nezjistí, ale 90ti denní lhúta pro odstranění zprávy kterou ani Nováková NEOTEVŘELA (ani si nevšimla/nikomu neřekla že tam je) BĚŽÍ... KAPIŠTO?
20. 1. 2023, 08:10 editováno autorem komentáře
A mne štve, že někdo je schopen obhajovat paskvil kde zprávy sami od sebe časem mizí a to dokonce i takové co jste vůbec neotevřeli a nikdo je neviděl! Kde je tak omezená kapacita, že si ani pár těch nejdůležitějších nemůžete v rámci DS někam ZDARMA uložit s garancí, že i po 30 letech budou právně platné!!!
19. 1. 2023, 13:41 editováno autorem komentáře
U soudu se to řešilo před eIDASem nebo po něm? Protože podle eIDASu expirovaný certifikát neplatnost neznamená. Požadavky na ověření kvalifikovaného elektronického podpisu stanovuje článek 32 eIDASu, a podle něj se všechny vlastnosti, které se mohou měnit v čase, posuzují k okamžiku podpisu. Takže jediná cesta je zpochybnit okamžik podpisu, což je dost obtížné, když je tam kvalifikované časové razítko s neprolomeným algoritmem.
Před eIDASem opravdu ve vyhlášce bylo, že pokud je ve zprávě časové razítko, posuzuje se platnost certifikátu k údaji na časovém razítku. Tohle ale s eIDASem padlo – zatímco český zákon se docela dost přikláněl k technickému pojetí elektronických podpisů (tj. dá se algoritmicky jen na základě strukturovaných elektronických dat vyhodnotit, zda je podpis platný či neplatný – i když ani to podle českého zákona neplatilo úplně), eIDAS má lidštější/právničtější pojetí, které odpovídá i zacházení s vlastnoručními podpisy – tj. technika dává pouze nějaká vodítka, ale rozhodnutí, zda podpis platí či neplatí nakonec musí udělat člověk.
Je to stejný princip, jako třeba u data doručení u datových schránek (které závisí na významu přenášené zprávy, proto o něm nemůže rozhodnout stroj) nebo způsobu jednání statutárního orgánu (o kterém píšete v článku), které je dané českým textem ve stanovách příslušné instituce, takže to opět nelze algoritmicky vyhodnotit (dokud nebudeme mít umělou inteligenci, která vyhodnotí ty stanovy a případně i konkrétní jednání).
na článek se těším, tohle téma je pro budoucí nakládání s digitálními dokumenty velice důležité.
Chápu potřebu držet neporušený řětěz časových razítek, tak aby se dalo prokázat, že dokument v téhle podobě existoval v době, kdy hešovací funkce a podpisový algoritmus byl ještě bezpečný.
Problém v praxi je cena, platit jednotky Kč za každé časové razítko je při větším množtví drahé, ještě dražší je systém, který to musí pravidelně přerazítkovávat. Těch systémů pro malé podnikatele a běžné lidi zase tolik k dispozici není. Kde má dnes občan držet své digitální dokumenty?
Vklad do KÚ je ale specifický, zákon vyžaduje určitou kvalitu a náležitosti dokumentů, naproti tomu já jsem mluvil hlavně o využívání starých dokumentů.
Expirovaný certifikát, na základě kterého byl podpis vytvořen, ale tu neplatnost už znamená (pokud není prolongovaná tím časovým razítkem). Řešilo se to u soudů, mj. v případě katastru nemovitostí, a soud závěr KÚ, který odmítl zavkladovat listinu s podpisem na základě expirovaného časového razítka, resp. el.certifikátu pro elektronického podpisu, podržel. Víc si nechám na článek :-)
Vypršelé časové razítko ovšem neznamená neplatný elektronický podpis. Jinak odmítat samozřejmě může kdo chce co chce, včetně vlastnoručního podpisu – ale pak bude samozřejmě záležet na posouzení soudu. Viděli jsme to např. u soudu s Andrejem Babišem, kde se řešila i neplatnost vlastnoručních podpisů.
Není to úplně tak. Vysvětlím to v některém z následujících dílů věnovaných mýtům kolem DS. Neplatné časové razítko (a s tím související neplatný elektronický podpis) je důvodem pro odmítnutí takového dokumentu jako podkladu pro exekuci. Projudikováno i přes vyšší soudy.
A k čemu vám bude rozhodnutí, u kterého vyprší platnost časového razítka? Hádejte, kam vás s ním pošle exekutor, až mu ho po deseti letech pošlete s tím, že to má být vykonatelný exekuční titul.
Bude k tomu samému, jako rozhodnutí s vlastnoručním podpisem. Prostě bude platné, dokud někdo neprokáže opak. Legislativa nezná žádnou časově omezenou platnost podpisu. Platnost podpisu se ověřuje k okamžiku vzniku podpisu.
Z několika soudů, kde jsem předkládal důkazy, tak soudce akcepoval dokumenty s prošlým digitálním podpisem bez váhání, ale to může být nedůslednost soudce a ne důkaz.
Záleží na procesní aktivitě stran. Jestliže prošlé časové razítko nikdo nenamítne, jsou instituce, kde to projde. Pak máte právo opravných prostředků a zrovna toto je vada způsobilá zeslabit věrohodnost takového listinného důkazu. (Ono to ve výsledku povede zpravidla jen k mírnému zdržení. Tím, že u původce takového rozhodnutí bude originál archivovaný v souladu se spisovým řádem dalece nad rámec jeho použitelnosti - rozuměj prekluzivní lhůty, bude vždy možné od tohoto původce získat ze spisu stejnopis a ten soudu dodat.)
Proto jsem dodal, že "ne přímo". V současné době to řeší jen placený Trezor, nebo jiná podobná archivní služba, opět není zdarma. Snad v budoucnu platnost zpráv rozšíří.
Zároveň je tady ještě možnost si stáhnout celou datovou zprávu a nechat jí ověřovat přes systém DS, který potvrdí její platnost.
Osobně by mě velice zajímalo jak v praxi právě bude řešit expirace časového razítka. Z IT světa jsem zvyklý být nekompromisní, cokoliv expirovalo, je automaticky neplatné a nedůvěryhodné. V právním světě se to ale řeší jinak, dokumenty jsou platné dokud někdo neprokáže opak a pokud se podobná věc bude uplatňovat i u DS, může být cesta pro lidi jednodušší. Z několika soudů, kde jsem předkládal důkazy, tak soudce akcepoval dokumenty s prošlým digitálním podpisem bez váhání, ale to může být nedůslednost soudce a ne důkaz.
Však ony se po 90 dnech ztratí :-), pokud poště nezaplatíte za datový trezor.
A co se týče utajení, co tak typově může přijít do datovky, aby to nutně nesměl vidět nikdo další? Daňový výměr? Výpis z rejstříku trestů? Potvrzení bezdlužnosti? Pokuta za 90ku v Blance? Rozsudek o alimentech?
Přemýšlím, co z toho by byl "řádově větší průšvih", kdyby se k tomu dostal někdo další.
U datových schránek nemusíš žádné certifikáty a jejich platnost hlídat, ne přímo.
A k čemu vám bude rozhodnutí, u kterého vyprší platnost časového razítka? Hádejte, kam vás s ním pošle exekutor, až mu ho po deseti letech pošlete s tím, že to má být vykonatelný exekuční titul.
Tak dlouhodobě se nám tu v diskusích profilují lidé ze státní správy, kteří si DS nemohou vynachválit, a potom ti druzí. Co k nim přistupují kriticky. A není to tím, že by o nich nic nevěděli... Naopak, vědí o nich často víc než ti ze státní správy. Často jí totiž sami prošli.
Mě už prostě štve, jak tu na DS útočí lidé, kteří o nich naprosto nic neví a ještě za to mají palec nahoru od ostatních. Obdivuji tu trpělivost jim stále dokola vysvětlovat, jak to je, navíc když si ty informace - např. Mobilní klíč eGovernmentu - mohou dohledat sami a snadno.
Datové schránky jsou tedy nějakou relikvií 90.let nebo snad nějakou parodií? Nerozumím a jen se tomu směju :-)
A díky tomuto závěru mi to celé přišlo spíš jako hejt než dotaz.
17. 1. 2023, 14:38 editováno autorem komentáře
máš nepřesné informace.
I do datových schránek se přihlásíš přes otisk, např. přes aplikaci Mobilní klíč Egovernmentu nebo přes Bankovní ID.
U datových schránek nemusíš žádné certifikáty a jejich platnost hlídat, ne přímo. Rozšíření historie u datových schránek se řeší, důvod je cena, kterou si za to říká dodavatel, narozdíl od gmailu nejsou zprávy prostý text, mají časová razítka, kryptografické podpisy, je evidován kdo a kdy zprávu přečetl, kdy byla doručena. Zároveň gmail sice tvoje zprávy ukládá pro tebe zdarma, za odměnu ti v nich ale šmejdí, tebe na základě jejich obsahu segmentuje a tyhle segmenty za prodává reklamním společnostem. Provozovatel datových schránek nic takového ale dělat s daty nemůže.
Jsem tedy naprostý laik, ale co nechápu: proč se do svého bankovnictví přihlásím prostým načtením otisku palce v mobilu a platby také posílám takhle jednoduše - ale v případě datových schránek musím instalovat nějaké certifikáty a ještě hlídat jejich platnost? A jak je možné, že v Gmailu mám emaily asi od roku 2005, tedy nějakých 18 let a nikdo mi ty rmaily po pár měsících proti mé vůli nemaže? Datové schránky jsou tedy nějakou relikvií 90.let nebo snad nějakou parodií? Nerozumím a jen se tomu směju :-)