Vlákno názorů k článku Jak na digitální kontinuitu (nejenom) v datových schránkách? od Smazaný profil - Možná jste mladší ročník anebo jste měl štěstí....
-
Smazaný profil
Možná jste mladší ročník anebo jste měl štěstí. Dokumenty se ztrácí, úředníci si situaci zjednodušují (ano, v nouzi se dá soudit, ale to je na léta až desetiletí a i tak nejisté) či je tam přímo zlý úmysl. Režimy se mění (a pokud si myslíte že tento pohodový tu bude na věčné časy, tak je asi zbytečné se dále bavit). Pár starších příkladů:
Nedohledaný dokad o kolaudaci. Dokonce i dědictvím o mnoho dříve to prošlo, bylo přidělené číslo k domu, ..., takže bylo jasné, že kolaudováno být muselo (pamětníci si i pamatovali komisi co tam byla a schválila to). Ale dohadování s úřadem horem dolem, naštěstí opravdová krize, kdy doklad byl naprosto nezbytně třeba, přišla v době, kdy už se dalo jednoznačně dokázat (i pro nerudné úředníky co dělají i naschvály), že nemovitost je starší 60 let (pak se dá udělat kolaudace dodatečně). Kdybych měl v ruce papír o té kolaudaci (ne, nestačily jiné papíry, chtěli kolaudaci jako takovou), tak bylo vyřešeno. Anebo by se to táhlo 5+ let u soudu. Tady bychom soud možná vyhráli.
Další příklad. Vdovský důchod pro jednoho z rodičů, když zemřel partner. Tvářili se, že nic o zemřelém nemají a ať my sami něco dodáme, jinak nic nebude. Donesli jsme spoustu potvrzení, že (a jak dlouho) pracoval. Trvalo to dlouho, několikrát. Zkráceně. Po mnoha a mnoha různých dohledáváních a týdnech nakonec JEDEN papír co jsme donesli (nějaký pro mne úplně divný), ale s razítkem co se zrovna jim líbil, zabral. Soudit se o něco takového by býval bylo nejen nejisté (nebyly doklady, pamětníci umírali), ale vdovec mohl za tu dobu soudů lehce zemřít (stáří, ...), takže by to bývalo nestálo za to, jen starosti a nic pro něj.
Tam, kde papír byl, třeba i 50+ let starý, to prošlo (za ta různá dědictví to byly desítky věcí). Stačilo mít správné razítko na správném papíře a nebyl problém.
Atd, atp.
Ve všech případech šlo o "normální" lidi a normální pozemky, ... , žádné specialitky. Naprosto normální žití tady, v Čechách. Jen nebyla (byla ztracená) ta správná bumážka, kterou by akceptoval právě sedící páprda na ouřadě. A to bylo štěstí, že se třeba při těch různých dědictvích ještě nerozhádali příbuzní a nedělali si naschvály, takže to vždy byl "jen" boj se zástupci státu.
-
To, ze vam nekdy nejaka firma poslala opis faktury opravdu neznamena, ze vam stat vzdy posle opis cehokoli. Soucasti pravidel pro urad muze byt i to, jak dlouho kterou agendu archivuje a to klidne i s omezenim, jak dlouho maximalne smi neco archivovat. V neposledni rade nikdy nelze vyloucit chyby na strane statu nebo dokonce ty vami opomijene zle umysly.
V neposledni rade i v pripade, ze je vse idealni, stat ma dokumenty, ktere pozadujete a je schopen a ochoten je znovu poskytnout, tak je zbytecne zdrzeni a komplikace o ne znovu zadat, kdyz byste mohl sahnout po vlastni kopii. -
Článek řeší až zuřivě moc technickou stránku věci. Trochu odbočím. Potřeboval jsem reklamovat zboží v záruce koupené na eshopu. Fakturu jsem nenašel, v emailu nebyla. Tak jsem napsal do eshopu ať mi pošlou opis faktury a oni obratem zaslali. A to se bavíme o soukromé firmě.
No a zpět k úřadu. Úřad je úřad a řídí se pravidly. Když pominu nějaký zlý úmysl (až kriminální) nějakého úředníka tak přeci nemůže být problém na úřadě najít opis lejstra. Příklad - ztratím kupní smlouvu od bytu. Ale vždycky si jí mohu nechat znovu "vyjet" na katastru. Podám daňové přiznání. Vždycky mi ho FÚ vyjede v opisu i za X let. Atd.
Tak co tu vlastně řešíme?
ČLÁNKY DO MAILU