Pozemní signál se nedostane všude
Ačkoli digitální vysílání funguje v Praze, Brně, Ostravě, Domažlicích a Ústí nad Labem, nenaladí ho zdaleka všichni diváci v těchto regionech. Především v severních Čechách, ale také na Domažlicku, kde se měření dosahu digitálního vysílání pro jistotu smrsklo pouze na okres Domažlice, existuje řada hluchých míst. Ne jinak tomu je i na Ostravsku. Ve všech lokalitách s výjimkou Domažlic vysílají pouze hlavní vysílače a bez opakovačů se signál nedostane do míst, která nemají přímý výhled na primární vysílač. Někde lze řešit příjem odrazem od kopce nebo jiné překážky, která výhled na vysílač má, ale ani to nefunguje všude.
Proto nejen v místech, která zatím na start zemské digitální televize čekají, diváci uvažují o dalších způsobem digitálního příjmu televize. Vezměme si třeba Ústecký kraj: nikde jinde neexistuje tolik převaděčů a vysílačů malého výkonu, bez kterých by se místní lidé pozemní analogové televize nedočkali. I když od 1. července oficiálně odstartovalo digitální vysílání z Bukové hory, bez opakovačů menšího výkonu bude značná část diváků bez digitálního signálu. Aniž by museli řešit tento problém, severočeští diváci více než kde jinde přecházejí na satelitní příjem televize, obrovská sídliště ve větších městech jsou prokabelovaná a daří se tu také IPTV, televizi přes internetový protokol.
Satelit je sázkou na jistotu
Zaručeně stoprocentní pokrytí signálem digitální televize zajišťuje satelit (DVB-S). České programy a stanice dabované do češtiny vysílají na třech různých platformách. Všechny jsou placené, divák si tedy musí pořídit dekodér a dekódovací kartu, ve většině případů platí také měsíční poplatky (jako například u kabelovky). Existují ale také programy, které na satelitu vysílají volně a dají se naladit bez dekodéru. Těch je ale opravdu minimum, protože většina televizí nakupuje vysílací práva pro převzaté pořady pouze pro území České republiky, a tudíž musí zajistit, aby je mohli sledovat pouze tuzemští diváci. Nejznámější volně vysílající stanicí je veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT 24, ale také hudební kanál Óčko.
Volně na satelitu vysílá také parlamentní televize 24cz, křesťanská TV Noe a částečně nová zpravodajsko-filmová stanice Public TV (ta je v časech, kdy vysílá filmy, zakódovaná). Placené služby existují tři a nabízí podobný výčet televizních programů jako kabelové televize. Nejstarší satelitní platformou je CS Link, který původně vznikl jako distribuční cesta signálu českých televizí na pozemní vysílače a pro kabelové rozvody. Zajišťuje šíření hlavních českých programů (ČT 1, ČT 2, ČT 4 Sport, Nova, Prima) a několika placených stanic. Přístup k nim je možný pouze prostřednictvím dekódovacích karet, které prodávají dvě společnosti: Trade and Technology a Gital. Obě mají mírně rozdílné ceníky.
Satelitní obři: UPC Direct a Digi TV
Další dvě satelitní služby spolu silně soupeří o předplatitele. UPC Direct je v podstatě kabelovkou od UPC překlopenou na satelit. Vysílá od roku 2000 a nabízí okolo čtyřiceti kódovaných televizních programů. Divák spolu s nimi naladí také desítky a stovky dalších televizí, které vysílají na stejné satelitní pozici jako UPC Direct a nejsou kódované. Drtivá většina z nich je v němčině a značnou část tvoří reklamní kanály odkazující na erotické linky. Základní programový balík UPC Direct s názvem Rodina s více než třiceti programy přijde na 689 korun měsíčně. Obdobná nabídka od konkurenční služby Digi TV, která u nás začala vysílat loni v létě, stojí 260 korun měsíčně.
PODROBNOSTI O SATELITNÍCH SLUŽBÁCH V ČESKÉ REPUBLICE:
Zatímco UPC Direct bylo možné objednat pouze tak, že divák nahlásil svoje údaje montážní firmě a ta mu přivezla satelitní přijímač dodávaný UPC (jiný nešlo použít) a údaje předala UPC pro každoměsíční fakturaci, například CS Link je možné přijímat na libovolný, ale pro rozluštění jeho systému kódování vhodný satelitní dekodér a divák si může koupit dekódovací kartu s předplatným na určité období dopředu. Stejnou službu nyní testuje i UPC, aby diváky nenutila předávat osobní údaje. Satelitní příjem televize si vyžádá trošku vyšší počáteční náklady do přijímače, dekodéru a speciální antény (paraboly). Montáž antény je lepší svěřit odborníkovi.
Nevýhoda satelitu? Vlivy počasí
Na kvalitu satelitního příjmu televize má značný vliv počasí. Jednotlivé placené služby se od sebe liší také v tom, z jakého satelitu vysílají. CS Link a UPC Direct využívají prostor na družicích Astra, které pokrývají primárně oblast střední a východní Evropy, zatímco Digi TV vysílá z družice Itelsat, u níž je příjem v některých místech České republiky problematičtější. Vyskytuje se u ní také jev zvaný „sluneční výpadek“, kdy v určitých dnech v roce vypadává obraz a zvuk. Obecně u všech satelitních služeb zhoršuje příjem televize vytrvalý déšť nebo bouřky. Na druhou stranu lze ze satelitu televizi přijímat téměř kdekoli, aniž by byl divák závislý na pozemním dokrývači nebo rozhodnutí kabelové společnosti, zda zrovna v tom místě vybuduje svoje rozvody.
Neplatí to ale stoprocentně. Také satelitní příjem televize má svoje úskalí. Stačí, aby výhledu paraboly na družici, z níž chce divák přijímat objednanou službu nebo volně vysílající stanice, bránila nějaká překážka, a podobně jako u zakrytého pozemního digitálního vysílače není po signálu ani vidu, ani slechu. Může to být vzrostlý strom, skála nebo jenom vysoká budova. Problém může nastat také v případě, že taková překážka neexistuje, ale divák se rozhodne parabolu namontovat sám. Málokterý laik totiž dokáže satelitní anténu nastavit správně tak, aby skutečně přijímala signál z požadované družice.
Digitalizují i kabelové společnosti
Digitální televizi lze přijímat i prostřednictvím kabelových rozvodů. Také kabeloví operátoři postupně přechází od analogového vysílání na digitální, i když je k tomu v podstatě nic nenutí. Digitální síť ale skýtá mnohem větší prostor pro více televizních programů a další služby, navíc nabízí mnohem lepší obraz a také umožní vysílat programy ve vysokém rozlišení obrazu. Kabelovky tudíž upouštějí od strategie, kdy divákům servírovaly jako svoji hlavní výhodu fakt, že pokud si pořídí kabelovou televizi, nebudou si muset kvůli vypínání zemského analogového vysílání pořizovat digitální set-top-box. Také digitální kabelovka vyžaduje příjem prostřednictvím set-top-boxu, ale speciálně určeného pro kabelové vysílání (DVB-C).
Narozdíl od placených satelitních služeb kabeloví operátoři téměř výhradně dodávají set-top-boxy zákazníkům sami, takže diváci si nemůžou vybrat, jaký přijímač pro digitální kabelovou televizi použijí. Součástí set-top-boxu je také slot s dekódovací kartou pro služby, které si zákazník objednal. Stejně jako u satelitu nebo pozemní digitální televize pak divák volí programy dálkovým ovladačem od set-top-boxu, zatímco když by chtěl přejít na analogový příjem televize, set-top-box vypne a volně přejde na ovládání dálkovým ovladačem k původnímu analogovému televizoru. Set-top-boxy operátoři pronajímají zdarma nebo za mírný poplatek, někteří je také zákazníkům nabízí k prodeji.
DVB-C znamená více programů
Zatímco do analogové kabelovky se vejde maximálně okolo čtyřiceti televizních programů, digitálně lze po kabelu šířit okolo stovky televizních stanic, z toho některé ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). To je přidaná hodnota digitální kabelové televize oproti zemskému digitálnímu vysílání, které nikdy takový počet stanic nenabídne. Ovšem stejně jako u satelitu jde o placenou službu. Měsíční poplatek za základní rozšířenou nabídku se u většiny společností pohybuje od 350 do 550 korun měsíčně. Omezená nabídka čítající základní české programy (mezi něž se poslední dobou počítá například i hudební kanál Óčko) včetně dvou digitálních stanic České televize přijde na 150 až 250 korun měsíčně.
PODROBNOSTI O DIGITÁLNÍ KABELOVÉ TELEVIZI V ČESKÉ REPUBLICE:
- Karneval představil digitální kabelovku
- Jaká je digitální kabelová televize od UPC
- DVB-C dorazila do jihomoravských měst a vesnic
Kromě toho digitální kabelová televize umožňuje objednávat větší množství tematicky laděných balíčků, třeba pouze hudební programy, zpravodajské televize, slovenské programy, sportovní kanály, filmové kanály apod. Každý balíček znamená další navýšení měsíčního poplatku (dokupují se vždy k omezené nebo rozšířené základní programové nabídce, ale operátoři nabízí „množstevní slevy“). Digitální kabelovou televizi nabízí ve velkém zatím jen společnost Karneval, která v září splyne s firmou UPC (ta zatím digitální kabelovku nabízí pouze v Praze). Existuje ale i celá řada menších kabelových společností v regionech, které se už digitalizovaly. Příkladem je českobudějovická Elsat, jihomoravský Self service, českotřebovská KTV či karlovarská Imperium TV.
Digitální televize přes telefonní přípojku
Největší konkurencí digitální kabelové televize je stále populárnější IPTV, televize přes internetový protokol, nebo, chcete-li, přes pevnou telefonní linku. V zásadě jde o podobný princip jako u kabelové televize. Signál jde po drátech až ke koncovému uživateli (filtruje se rovněž přes set-top-box), ten se ale musí nacházet v určité vzdálenosti od DSLamu, centrálního bodu, do něhož jdou jednotlivé požadavky zákazníka formou mačkání tlačítek na dálkovém ovladači a volení jednotlivých televizních programů nebo jiných služeb. V závislosti na vzdálenosti od tohoto bodu a počtu zákazníků napojených na tento bod trvají jednotlivé operace zadané divákem do dálkového ovladače. Nejmarkantnější to je u doby, která uplyne během přepínání z jednoho televizního programu na druhý.
IPTV je hudbou budoucnosti a je hodně závislá na kapacitě sítě, po které se přenáší datový tok s televizními programy a dalšími službami. V zásadě platí, že minimem je přístupnost ADSL sítě – vysokorychlostního připojení k internetu. Lepší je ovšem připojení ADSL2+, ještě lepší VDSL sítě a vůbec nejlepší optické kabely až ke koncovému uživateli. Ty jsou však drahé a vyplatí se pouze v rezidenčních čtvrtích velkých měst nebo místech, kde je jisté, že diváci budou mít o službu eminentní zájem. Na druhou stranu optika umožní šířit po stejné síti mnohem více dat, a nabídne tak obrovské množství televizních programů ve vysokém rozlišení a ještě extrémně rychlé připojení k internetu.
IPTV není a nebude pro každého
Ačkoli Telefónica O2, největší provozovatel IPTV u nás, od loňského roku zběsile inzeruje tento způsob příjmu digitální televize a formou televizních spotů na něj láká prakticky všechny diváky v České republice, tato služba se nikdy nedostane ke všem. Podobně jako u kabelových společností musí i operátor IPTV bedlivě promýšlet, kam se mu vyplatí zavést síť, aby na tom netratil. Telefónica chce postupně zpřístupnit svoji službu O2TV drtivé většině domácností s možností připojení ADSL od této společnosti. Zároveň chce části svých sítí pronajímat dalším společnostem, které budou nabízet svoji verzi IPTV. Jedním z takových operátorů je Czech OnLine, známý spíš pod názvem Volný. Start jeho IPTV ale nabírá značné zpoždění.
PODROBNOSTI O IPTV V ČESKÉ REPUBLICE:
IPTV po optických sítích věří frýdecko-místecká společnost Mattes AD, ale také brněnský Maxprogres a pražský T-Systems PragoNet. Všechny tyto firmy se chtějí rozšířit do větších českých a moravských měst, přičemž zákazníky lákají na digitální televizi, připojení k internetu a pevnou telefonní linku z jedné zásuvky. Jejich hlavní výhodou u televizních služeb ale bude HDTV. Měsíční poplatky za příjem digitální televize přes IPTV se prakticky neliší od digitální kabelové společnosti, ale narozdíl od ní bude možné u IPTV objednávat jednotlivé televizní kanály na pouhé dny nebo týdny, případně si zaplatit sledování jednoho jediného sportovního přenosu. To digitální kabelová televize nikdy nenabídne.