Lupa.cz  »  Jak oživit elektronický podpis?  »  Všechny názory

Názory k článku Jak oživit elektronický podpis?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 25. 5. 2004 8:18

    Milan (neregistrovaný)
    Dokud nebude e-podpis soucasti e-obcanky tak to skoro nikdo nebude pouzivat, kolik procent je asi 1 000 z 10 000 000?
    Nula nula PRD. Podobne predstava, ze si o socialni davky bude nekdo zadat s certifikatem za 700,- rocne je naprosto tristni.
    Jako jedine rozumne reseni vidim vydavat obcanky jako cipovou kartu s certifikatem uvnitr. Overeni identity je veci statu (zda je to jeho obcan nebo neni), ne soukromeho podivneho subjektu.

  • 27. 5. 2004 11:35

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    No, ja si nemyslim, ze je nutne mit obcanku jako cipovou kartu, nicmene, je jasne, ze jednou z primych pricin soucasneho stavu je to, ze soucasny elektronicky podpis neni schopen jako obcanka fungovat. Prijemce totiz na zaklade nej proste nedokaze jednoznacne identifikovat fyzickou osobu, ktere patri. Jenze, tam, kde ma pouziti elektronickeho podposu nejaky smysl je prave tahle vlastnost ta klicova. Ja, jako podnikatel, se nemohu spokojit s tim, ze nekdo mi v podepsanem dopisu tvrdi, ze prave on je ten Pepa Vorisek, ktery ma u me penize a chce je poslat. Je mi prd platne, ze v pripade, ze to nebude pravda (a bude to uplne jiny Pepa Vorisek), tak ja, prostrednictvim zaloby u soudu u prislusne CA zjistim, kdo em to podvedl a budu ho moci zalovat. Ja tu identitu musim znat hned. Ne az po soudnich zalobach. A stejne tak, az se jednou moje firma rozhodne, ze s Voriskem (tim jednim konkretnim) nechci mit nic spolecneho, protoze neplati pohledavky v cas, tak rozhodne nepotrebuju, aby si on zasel o CA vedle a nechal si vystavit novy certifikat, ktery ja neznam - a nejsem VUBEC schopen posoudit, ze patri osobe, kterou uz znam.

    Coz me vede bud' k tomu, ze si sam musim vest separatni agendu o tom, ktere skutecne fyzicke osobe ten certifikat patri - jenze, pkud takovou agendu vedu, tak certifikat te osoby nemusi byt vubec kvalifikovany - ba dokonce - nemusi byt vubec podepsany nejakou CA (muze byt klidne self-signed). Protoze to, co me zajima - overeni identity drzitele - si stejne musim udelat sam. No - a organizacne je mozna trochu jednodussi, kdyz proste zacnu vystavovat certifikaty vlastni, nekvalifikovane. Navic tim vyresim problem, ze spousta lidi by mela problem si nejaky certifikat ziskat (o cene nemluve), kdezto ja mam zajem na tom aby ho meli, no tak to vyridim.

    Jestlize je kvalifikovany certifikat, ktery jsem nevystavil sam, pro vzajemny styk celkem na kocku - no tak se nelze divit, ze ho nikdo nepouziva a kazdy si vystavuje svoje, nekvalifikovane. Pak se nelze vubec divit, ze neni problem sehnat (u jedine certifikovane CA) certifikat s jednomistnym seriovym cislem. Obavam se, ze ani velmi nizka cena a certifikat by tenhle stav zmenit nedokazala.

  • 25. 5. 2004 8:21

    Krasl (neregistrovaný)
    Jak oživit elektronický podpis? - Úplně jednoduše: Snížit ceny za vystavení certifikátů. Ideální by bylo ke každé občance zdarma... ;)

  • 25. 5. 2004 8:42

    LK (neregistrovaný)
    Přesně tak. To je jako kdyby si občanku člověk kupoval za 700 na rok, aby pak mohl na úřad.

    Nicméně při stavu politiky v ČR se docela divím, že si Mlynářův bratranec už nezaložil firmu na vydávání certifikátů a Mlynář ve vládě neprosadil, že ke každé občance bude patřit el. certifikát, který bude vláda nakupovat u jediné správné firmy Miller's cousin s.r.o. za super cenu 400Kč/certifikát/půl roku.

  • 25. 5. 2004 11:46

    MoB (neregistrovaný)
    Souhlas. Nebudu davat 700+ za rok jenom na to, abych se na nej mohl divat. Je to ostudne, ale v tomto state zrejme jde o standardni mechanismus - neco se vymysli (treba i dobreho), a stop. Zustane to na puli cesty, to v tom lepsim pripade. V horsim pripade se o to po par letech (a volbach) zacne zajimat kriminalka. Mame my to ale prima stat... :-(

  • 26. 5. 2004 11:13

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Pokud je nejaka sluzba poskytovana monopolne, musi stat hlidat, ze je nabizena za primerenou cenu. Ten kdo chce 700kc za to ze zkontroluje par udaju na zadosti o kvalifikovany certifikat oproti udajum v obcance a pak bouchne do tlacitka kterym mou zadost podepise, chce cenu ktera primerena NENI.

    Jsem si naprosto jisty ze jako komercni subjekt poskytujici stejnou sluzbu (pravdepodobne i kvalitneji) bych mel velmi slusny margin i s desetkrat mensimi poplatky.

    Jinak vy cekavate ze Mlynar neco udela dobre? Nebudte naivove... http://www.root.cz/clanek/2212

  • 27. 5. 2004 0:10

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Jsem si naprosto jist, že ne. 70 Kč je cena operace asi tak za 2-3 výběry z bankomatu, které jsou plně automatizované a to být certifikace vašeho soukromého klíče nemůže (kvalifikovaný certifikát od akreditované CA).

    Jenom investice do zabezpečení CA by vás přišly na několik desítek milionů korun.

    Pak byste musel mít peníze na provoz desítek ba spíše stovek poboček, zaškolení a údržbu kvalifikovaných pracovníků v nich (RA) atd.

    Cena za kvalifikovaný certifikát by mohla a měla klesnout, můj odhad je na polovinu až třetinu, ale při vydání 3000ks za rok to je celé pořád jen pilotní provoz sponzorovaný z jiných činností.

    Pokud by certifikáty vydával stát, pak byste pouze měli případně nižší cenu skrytu ve státním rozpočtu a daních, takto je to více průhledné, víte co to stojí.

    Jinak naprosto nic Vám v tom, abyste poskytoval onu službu, nebrání!

  • 27. 5. 2004 9:00

    LK (neregistrovaný)
    Ad poslední věta - to je stejně inteligentní rada jako když na větu "Velezloděj Klaus se za levárny pod hlavičkou ODS stal prezidentem, KDU jsou slizáci, US je mrtvá, ČSSD lumpové" člověk dostane odpověď "založte si politickou stranu, vyhrajte volby a změňte to". To je nesmysl a každý, kdo podobné rady dává, to moc dobře ví.

    Všechny Vaše argumenty totiž vychází z toho, že se rozhodnu na zelené louce postavit firmu pro poskytování certifikátů. Ano, náklady na vytvoření sítě poboček, zabezpečení apod. poleze do desítek/stovek milionů.
    Jenže ono existuje podstatně jednodušší řešení - využít již existující infrastrukturu. Např. zmíněné banky mají zabezpečení dávno vyřešeno, národní síť poboček taktéž, takže investice pro zprovoznění se ihned rapidně zmenšují na případné dovybavení poboček, doškolení personálu a samozřejmě "mozek" toho všeho.

    Pokud vydání certifikátu znamená kontrola dokladů a něco jako "další, další, dokončit", pak si dovoluji vyslovit hypotézu, že by to nemělo být náročnější než založení účtu v bance. To je u bank zdarma s tím, že náklady na založení si dovyberou při rušení. Jestliže průměrná cena za zrušení účtu u českých bank je 300Kč a obsahuje náklady na založení i zrušení, pak se dostávám na cenu takovéto operace na 150Kč. A to vše s vědomím, že poplatky českých bank jsou nehorázně vysoké a s podezřením, že vystavení certifikátu nezabere hodinu a půl jako založení účtu v bance, čili bude ještě levnější.

    Další věcí je uměle vyvolaná nutnost obnovy. Proč certifikát platí jen rok? Občanku také dostanu na deset let. Ten rok je jen proto, aby si vydavatel mohl dobře nahrabat. O ničem jiném to IMHO není. Kdyby stál certifikát 700Kč a platil 10 let, tak si ho teoreticky udělat nechám. Nicméně v praxi nikoliv, protože jak znám náš Kocourkov, hned příští rok by se něco změnilo a musely by se dělat certifikáty nové a ten, kdo by měl starý, by měl smůlu (stejně jako když se zavedly povinné registrace SPZek, pak se to zrušilo, nicméně kdo si to nechal udělat a zaplatil si to, tak zpátky nedostal ani korunu).

  • 27. 5. 2004 9:28

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ale vzdyt muzete se svoji ideou navstivit nejakou banku a tam se stat sefem tymu, ktery ten system zavede :-) Ja budu prvni, kdo Vam bude v pripade, ze to zavedete, blahoprat.

  • 27. 5. 2004 9:59

    LK (neregistrovaný)
    Rozhodně nemám takové znalosti technologického pozadí věci tak, abych mohl být nějakým šéfem týmu, co to bude zavádět. Navíc jsem se svými současnými aktivitami spokojen ;-). Nicméně vidíte na mé úvaze nějaký zásadní nedostatek?

  • 27. 5. 2004 10:04

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Nejsem si jist, ze sef tymu musi mit technologicke znalosti :-) Obcas je to dokonce na skodu.

    Na Vasi uvaze vidim jeden zasadni nedostatek. A tim je konfrontace s realitou. Nedelejte si iluze, vetsina lidi nejsou uplni pitomci. Fakt, ze do toho zatim krome ICA jde jen Ceska Posta, ukazuje, ze problem neni tak jednoduchy.

  • 27. 5. 2004 10:19

    LK (neregistrovaný)
    IMHO by je mít měl, protože pak by se struktura týmu musela docela dost rozrůstat směrem dolů a to si nemyslím, že je ideální.

    Ohledně lidí a pitomců jste docela optimista. Měl jsem co do činění s dvěma bankovními ústavy u nás (myšleno směrem zevnitř jako externí dodavatel) a když jsem viděl, jak to v jejich IT infrastruktuře funguje, tak jsem myslel, že mě normálně omejou. Ono stačí, když je pitomec šéf (právě třeba proto, že tomu prd rozumí, ale není schopen si sehnat někoho, kdo ano). Ostatní (řadoví) do toho moc kecat nemůžou a když to jakž takž funguje, tak s ten chytrák nemá seshora problémy.

  • 27. 5. 2004 10:48

    Petr (neregistrovaný)
    No, rekl bych, ze sefu takovychto tymu (s tak dlouhymi prsty, ze mohou takto zasadne ovlivnovat v bankach portfolio sluzeb) je zhruba tolik, kolik je ministru. Pokud neuvazuji vazne o tom, ze se zitra stanu ministrem, nemohu vazne uvazovat ani o tom, ze se zitra stanu takovym sefem.

    Takze to je dalsi z irrelevantnich rad typu "kdyz ti vadi, ze jsem hajzl, tak to pojd delat misto me". ;-)

  • 27. 5. 2004 11:02

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Jinymi slovy: proc bych neco delal, kdyz si muzu na LUPE postezovat, jak mi ublizujou, a budu spokojenej.

  • 27. 5. 2004 10:16

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Jenom investice do zabezpečení CA by vás přišly na několik desítek milionů korun.

    Nerozumim. Jedine co je treba zabezpecit je PC kde je privatni klic od CA, aby I) jej nikdo nezjistil II) jej nikdo neautorizovane nepouzil. To jde zajistit beznym tamper-proof hardware a auditovanim kazdeho podpisu.

    Domnivam se ze dat jednoduche, vysoce bezpecne PC s jednoucelovou aplikaci, bootovane z flashky do trezoru, a zezadu vyvrtat malou diru pro kroutak NEBUDE stat desitky milionu. ICA snad postavila betonovej protiatomovej bunkr?

    > pak byste musel mít peníze na provoz desítek ba spíše stovek poboček, zaškolení a údržbu kvalifikovaných pracovníků v nich (RA) atd.

    Pobocky jsou zbytecne (resp staci jen jedna, centralni, kde se fyzicky kazdy CSR podepisuje). Staci vyskolit pracovniky (jedno nebo dve odpoledne by mohly stacit), a kazdemu priradit napr nejblizsi verejnou knihovnu. Kazdy kdo ma zajem o vydani certifikatu posle mailem CSR, na kus papiru si napise svuj fingerprint, a domluvi si schuzku. Ja jako CA kazdy den rano vytisknu vsechny pending CSRka na archy podle lokalit, a rozdam je pracovnikum. Pokud se oni s zadatelem o certifikat setkaji, overi jeho totoznost, doklady, a shodu fingerprintu, jenom si do archu poznaci datum a cas overeni, a skrabnou pod to svuj podpis.

    Archy s podpisy zapecetim a poslu do centraly, tam se overena CSRka podepisou, a vydane certifikaty se mailem poslou zadatelum zpatky. Tot vse, zadna rocket science. Overeni zadosti o certifikat se klidne muze odehravat na lavecce v parku, a trvat 5-10 minut. Proto se domnivam ze poplatek 70,- je naprosto dostacujici.

    > Cena za kvalifikovaný certifikát by mohla a měla klesnout, můj odhad je na polovinu až třetinu, ale při vydání 3000ks za rok to je celé pořád jen pilotní provoz sponzorovaný z jiných činností.

    Souhlasim ze pri soucasne nesmirne neefektivni realizaci, navrzene zcela nekompetentnimi lidmi, cena odpovida nakladum. Souhlasim take ze cena NENI hlavni duvod, proc si certifikat lide neporizuji- tim hlavnim duvodem je jeho nepouzitelnost.

    > Pokud by certifikáty vydával stát, pak byste pouze měli případně nižší cenu skrytu ve státním rozpočtu a daních, takto je to více průhledné, víte co to stojí. Jinak naprosto nic Vám v tom, abyste poskytoval onu službu, nebrání!

    Aha, takze staci abych si zalozil CA, panu Mlynarovi poslal svuj pubkey, oni moje neortodoxni procedury zaudituji, a hned pote zacnou akceptovat certifikaty, ktere budu vydavat? Jste si jisty, ze vite o cem mluvite? Ano, v normalni zemi a normalnim ministerstvu by to tak mohlo fungovat, ale o panu Mlynarovi vim sve uz od jeho role ve sporu s CME.

  • 27. 5. 2004 13:50

    J (neregistrovaný)
    Souhlas, Kdyz to hodne prezenu, porizovaci naklady bych odhad na 1M Kc (Hw + najem prostor a zarizeni + zrizeni pripojky na inet). Mesicne Provozni naklady zalezi na poctu vydavanych certifikatu (= poctu zamestnancu), fixni = najem, inet, 1x ucetni, 1x sef. Rocni platnost je IMO rozumna, ale obnoveni na dalsi rok za 1/2 ceny (netreba overovat totoznost, staci pouzit dosud platny certifikat).

    Pri takovych 10 000ks/mesic se mi investice velmi rychle vrati, je ovsem treba, aby to bylo realne pouzitelne, a ne ze poslete na urad podepsany dopis a oni vam odepisou, ze musite prijit, aby meli vas podpis na papire. Za tohle se musi zarucit stat.

    Pravda, nebude ze mne milionar, ale na rozumne uziveni firmy a zamestnancu to staci.

  • 27. 5. 2004 15:56

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Jejda, takovy skvely byznys, proc do toho nejdete? A proc do toho nejde vubec nikdo? Sakra sakra, jestli on tam neni nakej hacek ...

  • 27. 5. 2004 19:17

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Na to vaše PC v trezoru vám totiž MIČR skutečně akreditaci nedá. Jsou na to trochu hustší předpisy. Třeba se chce, aby některé operace s tím PC v trezoru byly možné jen za současné fyzické přítomnosti alespoň 2 určených osob - např. generace certifikátu CA samotné.

    Místo toho PC (odhlížím, že by na tom běžela třeba okna) proto musíte použít něco rozumnějšího, zákon tomu říká "nástroj elektronického podpisu" a ten musí být pro certifikační autoritu schválený MIČR. Již ÚOOÚ vydalo a MIČR vede seznam schválených nástrojů, tuším je to něco od nCipher, ale myslím, že nic nebrání, abyste s tím svým PC v trezoru zkusil. Takže s chutí do toho ...

  • 27. 5. 2004 22:20

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Třeba se chce, aby některé operace s tím PC v trezoru byly možné jen za současné fyzické přítomnosti alespoň 2 určených osob - např. generace certifikátu CA samotné.

    Udelat rozhrani ktere to pri autentizaci dvou spravcu v kratkem casovem rozmezi umozni je trivialni, ne?

    > Místo toho PC (odhlížím, že by na tom běžela třeba okna) proto musíte použít něco rozumnějšího,

    To nepochybne ano. Dal bych tam bezny technologicky PC za par desitek tisic, na to udelal mini-distro Linuxu, kde bude jen ovladac na flash disk + sitovka + TCP/IP. Dal tam bude jen openssl, a webova service, spatlana treba v perlu nebo pythonu, ktera bude CSRka formalne overovat a podepisovat. Jo, a samozrejme AAA na uzivatele a jejich spravu. Klikaci frontend, co bude zvenku, uz muze byt v cemkoliv, pokud bude autentizace uzivatelu delana cimkoliv lepsim nez normalnima heslama (cipova karta, kalkulacka co plive OTP, ..)

    > Již ÚOOÚ vydalo a MIČR vede seznam schválených nástrojů, tuším je to něco od nCipher.

    Je mi naprosto jasne ze reseni ktere uvadite (o kterem samozrejme nic nevim) neni o nic bezpecnejsi nez to ktere navrhuji, presto bych musel stejne jako oni nejprve hodne mlzit, pote rozhodit uplatky, zase mlzit jinym lidem, a tak nekolikrat dokola, nez bych se ocitl na seznamu schvalenych nastroju.

    > ale myslím, že nic nebrání, abyste s tím svým PC v trezoru zkusil. Takže s chutí do toho ...

    Spis to bude naopak- cim obtiznejsi je system schvalovani, tim vice nesmyslnych technickych pozadavku od ruznych dulezitych idiotu musim split, tim komplikovanejsim se system stava, a tim pravdepodobnejsi je ze v nem bude bezpecnostni dira. :)

    Jak jsem rekl- pocatecni investice (myslim ony uplatky) je prilis vysoka.

  • 28. 5. 2004 1:09

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Chybi tady nekolik bodu, predevsim musite ziskat certifkat od NBU a ti skutecne pro CA chteji atomovy bunkr s aktivnim elekromagnetickym stinenim. Potrebujete specialni HW pro provadeni krypto operaci, ze ktereho nevybouchate privatni klic, ktery neprozradi podle zmen odberu jake operace provadi a miliony dalsich veci.

    Musite zajistit distribucni mista pro seznamy revokovanych certifikatu a to zpusobem, ktery garantuje, ze pobezi a budou mit aktualni data. Zatimco nevystaveni certifikatu nema celkem zadne nasledky, nevystaveni CRL znamena, ze vsechny aplikace, ktere pouzivaji certifkaty dane CA se zastavi. Je neprijatelne, abyste akceptoval certifkat, kdyz nemuzete overit, zda neni revokovan.

    Potrebujete dobre pojistit s plnenim v radu desitek milionu a pojistit server na internetu se zadne pojistovne fakt nechce.

    Existuje projekt OpenCA a ti maji bezpecnostni strukturu pro CA navrzenou a je to o hodne slozitejsi a to se jedna o projekt pro vnitropodnikove CA velkych firem, ne o CA pro komercni certifikaty.

  • 28. 5. 2004 10:53

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Ano, CRL to mirne komplikuji. Zatimco pri vystavovani certifikatu DOSnuti vadi, pro CRL je treba zajistit nejakou odolnost. Proc nepouzit treba bit torrent, a par redundantnich seedu? Kdyz nejaky distribucni system neshodi RIAA, neshodi jej uz nikdo :)

    Je nesmyslne delat zabezpeceni distribucniho systemu na internetu silnejsi, nez jine clanky retezu- root DNS servery, paterni linky provideru, atd.. To pada jak mouchy, viz NIX minuly tyden.

    Aktivni elmag stineni? Tak do toho trezoru dam vedle PC zapnutou malou stolni brusku, kde bude o kotouc oprenej pilnik, do ktereho pujde nejaky 1kV z proudove nabijeneho kodanu. To udela takovy Schaffnery, ze se z toho potencialni cizi rozvedka potentuje :) Navic stejne by uplne stacil starej vysavac s vymontovanou odrusovaci tlumivkou :)

    Pokud jde o modulaci odberu, to je v uvedene konfiguraci bezpredmetne. Pro klid duse ji lze udelat- staci vzit tepelny sum z diody, mirne ho zesilit, a modulovat tim par desitek miliwattu, ktere budou jen tak zbytecne spalovany.

    Popisujete pozdavky, ktere jsou podle mne zcela nesmyslne. Autentizacni procedury uzivatelu jsou 1E9-krat dulezitejsi, nez ciste teoreticka (na tom trvam) moznost dekodovani privkey z elmag vyzarovani, nebo dynamickych zmen odberu. Toto je snad mozne pouze v pripade, ze byl system umyslne navrzen tak, aby to umoznoval. Snimani NF videosignalu ANO, to na par desitek metru lze. Ale zjistit s jakymi daty procesor pracuje podle EMI, navic pres trezor, to je vyloucene. Fluktuace odberu jsou brutalne vyhlazeny filtrovacimi kondenzatory v PSU, projevi se mozna jako jednotky mikrowattu. Pri odberu PC kolem 100W je to hluboko pod chybou mereni i tou nejlepsi technikou.

    Mam pocit ze lidi co ty kriteria navrhuji zneuzivaji faktu ze vetsina lidi fyzice poradne nerozumi, nebo neumi pouzivat selsky rozum, a proto vzdy ustoupi, a radeji kyvne na kazdou blbost. No, a protoze dulezitost uradu roste umerne poctu smernic, ktere vydava, tak to bobtna a bobtna..

    Typicky priklad jak pro trisky neni videt les je to generovani privatniho klice jakousi neduveryhodnou ActiveX komponentou.. BTW byla aspon digitalne popsana necim, co Microsoft sponzoruje? Nebo bylo treba odklepnout onu hlasku "Jo, vim ze tohle je binarka, od ktere dal Vilda ruce pryc, a silne mi nedoporucuje, abych ji spoustel, ale ja ji spustit chci, protoze na bezpecnost kaslu?". Tipuju tak 99:1 ze ji samozrejme podepsanou nemeli :) :) :)

  • 28. 5. 2004 12:53

    J (neregistrovaný)
    Souhlas.

    Ono to nejspis bude tak, ze kdyz kamos neco prodaval, nikdo to nechtel - pry je to podezrele levne. Tak totez rapidne zdrazil a zakazky se jen hrnuly.

    Takze kdyz to PC budete prodavat za >10M Kc, urcite to bude spickova technika na generovani nahodnych cisel.

  • 28. 5. 2004 15:07

    Marian Nemec (neregistrovaný)
    Priteli jste poradne mimo a vubec netusite o cem mluvite. Prostudujte nejdriv radne teorie a bezpecnostni pravidla a pak muzete delat chytraka.

  • 28. 5. 2004 17:24

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Mariane, co jsi zac? Dalsi chytrolin ktery, prestoze neprijde s jedinou konkretni faktickou pripominkou, pousti mlhu, nalepkuje druhe, a mluvi pritom o jakesi blize neupresnene teorii? No jestli tim "jste mimo" minite ze s vami nemam nic spolecneho, tak dekuji predem a uctive, doufam ze u toho zustane i v budoucnu.

    PS: Inteligent teorii nestuduje, ale vytvari. Mohu vam pouze poradit ze pokud vam chybi tvurci nebo aspon kriticke mysleni, nemel byste sve zavery brat prilis vazne.

  • 28. 5. 2004 16:14

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Nerad bych měl ve všem poslední slovo, a skutečně si (bez ironie) cením Vašeho elánu, ale ... Předně upřesním, že jsem se ve svých příspěvcích soustředil pouze na onen "nástroj e-podpisu" z hlediska toho, aby on sám byl bezpečný a pomíjel jsem takové ty věci kolem jako je logistika, politiky, zaškolování, audity toho všeho atd., včetně zneplatňování certifikátů (jsou různé metody). Takže jen na margo toho zařízení:

    > v uvedene konfiguraci bezpredmetne.

    Ono to musí být odolné i proti své obsluze, která potenciálně do toho zařízení (v trezoru i mimo něj) může různě šťourat atp. Takže to není bezpředmětné. Zařízení tohoto druhu jsou od počátku navrhována tak, aby bylo možné nezávisle zkoumat korektnost jejich návrhu, provedení, odolnost proti mnoha různým známým (a částečně i neznámým) typům útoků, následně kontrolována výroba, dodání, instalace, konfigurace i správa.

    Ono to musí být dokonce odolné i proti svému návrháři a výrobci a musí se dát prokázat, že to odolné je! Kardinální problém bezpečnosti takovýchto zařízení není test funkčnosti (že to dělá co má), ale ověření toho, že to náhodou nědělá něco, co to dělat nemá či vysloveně NESMÍ, ať už je to záměr výrobce/návrháře (skrytý kryptografický kanál např.) nebo nechtěná chyba návrhu, nebo slabina.

    Můžete Vy garantovat, že v běžném procesoru od Intelu nejsou nějaká zadní vrátka? Nebo, že nejsou taková vrátka někde v operačním systému (pomíjím chyby, kterých je v obecných OS všech druhů jak naseto).

    Nemůžete - taková zařízení se musí navrhovat úplně zvlášť, na jedné straně s co nejjednodušším designem (aby bylo možné vyloučit chyby) a zároveň s odolností i proti aktivně vedeným útokům. Proto je to úplně speciální sektor businessu, prodá se jich pár kusů a proto jsou ty geréty taky pekelně drahé.

    Obecně bych pro budoucnost doporučil, abyste neobviňoval neurčité osoby a firmy (ať již z české státní správy nebo ze světové odborné veřejnosti) bez faktické znalosti věci. Možná jste ještě mladý, vemte si to k srdci.

    S Vaší poznámkou k oné ActiveX komponentě souhlasím, měla by být někým také certifikována, zda je či není nevím. Microsoft v takovém případě ale není vhodným certifikátorem!

    Za sebe jsem především doporučoval mít soukromý klíč na čipové kartě, pak je celý proces generace klíče trochu jiný, souhlasím i s vyšší bezpečností zadávání PIN kartě přes zvláštní klávesnici.

  • 28. 5. 2004 16:48

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Tu komponentu si podepsala I.CA sama :-) Takze na MS spolehat nemusite.

  • 28. 5. 2004 17:01

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Tu komponentu si podepsala I.CA sama :-)

    Coz je, pokud na ni nemaji certifikat od M$, jen nepatrne lepsi, nez kdyby ji nepodepsali vubec. Predpokladam ze ten dialog o spousteni neduveryhodne binarky musi uzivatel odklepnout tak jako tak, nebo snad ne?

  • 28. 5. 2004 19:46

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Podpis na kodu vam slouzi k tomu, abyste s rozumnou jistotou vedel, kdo je autorem. Tvrzeni, ze bud' je kod prokazatelne "schvalen" M$ - a nebo, pokud neni, tak uz je uplne jedno, od koho je a jestli nebyl pozmenen mi zni podivne. Jeden z nas neco okoli elektrocnickeho podpisu nepochopil. Nechtel jste, predpokladam, rict, ze jediny, kdo na svete pise duveryhodny kod je M$ ?

  • 29. 5. 2004 13:52

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Asi takhle: Prijdete do supermarketu "Zlodej a spol, s.r.o", koupite si jednu ruskou zmrzlinu, 10 deka vlasaku a dva rohliky. Zaplatite petikilo, a pokladni vas pri vraceni okrade o 400.

    Kdyz se ohradite, bude tvrdit ze podle jeji pokladny je (dejmetomu, presne ceny neznam) 500 - (15 + 20 + 2x1,5) = 62, a nezpochybnitelne to na ni preuctuje se stejnym vysledkem. Vy budete samozrejme rikat ze ji to pocita spatne, ze spravny vysledek je 462, ale demonstrovat to nemuzete, protoze pouziti nezavislych pocitacich stroju neni podporovano, s oduvodnenim ze bezne kalkulacky pracuji "pouze s obycejnymi cisly", kdezto oni pouzivaji "kvalifikovane menove jednotky".

    Jakou hodnotu bude mit za techto okolnosti ujisteni, ze na pokladne je jejich vyrobni stitek, certifikat, a HIMka? Spravne, prakticky nulovou..

    Podivejte, na prvni pohled to vypada ze CA a jeji klienti spolupracuji, ale to nemusi byt pravda. Oba muzeme mit z ruznych duvodu zajem ziskat privatni klic toho druheho. Take leaknuti meho vlastniho klice treti osobe je mnohem horsi, nez kdyz nekdo cizi ziska privatni klic CA. Ten at jim klidne nekdo ukradne, a vydava s nim bogus certifikaty. Pokud mam schovany ten puvodni, pravy certifikat, snadno dokazu ze na stejne jmeno byly vydany od stejne CA dva ruzne certifikaty, takze tim veskera zodpovednost za skodu spachanou tim piratskym (nebo obema, nelze-li je prukazne rozlist) pada na CA. Naopak, leaknuti meho klice je pro mne pohroma, protoze piratsky podpis nejde rozlisit od meho (predpokladam ze seriova cisla a centralni evidence kazdeho elektronickeho podpisu neexistuje), a CA od toho klidne da ruce pryc.

    Proto mi take prijde nesmyslne, ze existuji slozita, zavazna a casto nesmyslna pravidla, ktera po drziteli licence (CA) vyzaduji veci, ktere by ve vlastnim zajmu patrne udelal automaticky, pokud nechce zbankrotovat.

    Naopak zadatel o certifikat je ve svych prirozenych pravech omezovan, a bezpecnost jeho klice je nesmyslne vlozena do rukou CA (resp one nezname ActiveX komponenty, kterou vytvorila a podepsala).

    Proste je to bordel, z toho se nevykroutite.

  • 29. 5. 2004 15:18

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Ackoliv si take myslim, ze pravidla jsou prisnejsi nez je optimalni (i kdyz z hlediska bezpcnosti neni obezretnosit nikdy dost) tak uplne pravdu nemate. Pro vas bude neprijemne, ze se nekdo prokazoval certifikatem duveryhodne vypadajicim jako vas i v pripade, ze v tom budete zcela nevine. Ten podvedeny clovek bude docela obycejne nastvany (pokud vubec bude tak inteligentni, aby byl schopen pochopit, ze za to ve skutecnosit nemuzete). A vubec - neni ani jasne, jestli za to opravdu tak trochu nemuzete. To vy jste ho donutil akceptovat certifikaty autority, ktera neni schopna garantovat bezpecnost sveho privatniho klice - nebyt vas, podveden by nikdy nebyl.

    Nesouhlasim ani s tim omezovanim uzivatele - pokud CA zverejnila pozadavky na CSR, pak ho uzivatel muze vytvorit i jinym postupem, splni-li pozadavky. A v zadnem pripade bych nemluvil o "omezovani" uz z toho duvodu, ze uzivatel neni nucen vubec sluzeb teto CA pouzit. Ne - nerikejte, ze musi, protoze jina neexistuje. Jina neexistuje proto, ze o CA, ktera by negenerovala pomoci "nezname Active X komponenty" neni tak velky zajem, aby se ji vyplatilo vzniknout.

  • 30. 5. 2004 23:56

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Ten podvedeny clovek bude docela obycejne nastvany (pokud vubec bude tak inteligentni, aby byl schopen pochopit, ze za to ve skutecnosit nemuzete).

    Pochopit ze selhala CA je v pripade ze podepise dve ruzne zadosti o certifikat na stejne jmeno vcelku zjevne, nemyslite? Lidi nejsou UPLNI idioti, vite? CA by mela v tomto pripade zcela jiste nest nasledky ze 100%.

    Jak to, jen pro zajimavost, resi nas slavny zakon o epodpisu, pripravovany tusim snad 10 let? Predpokladam ze za sve uplatky si CA vymohly nesmyslne zvyhodneni na ukor ostatnich, a pravdepodobne to nikomu nevadi. :)

    > A vubec - neni ani jasne, jestli za to opravdu tak trochu nemuzete. To vy jste ho donutil akceptovat certifikaty autority, ktera neni schopna garantovat bezpecnost sveho privatniho klice - nebyt vas, podveden by nikdy nebyl.

    To bylo mineno vazne, nebo jde o podareny vtip? Kde jste vzal to "vy jste ho donutil"? On snad zakon o e-podpisu subjektum NARIZUJE povinnost akceptovat certifikaty od *VSECH* CA??? V tom pripade ho k akceptovani certifikatu nenutil ja, ale stat, ktery tedy nese odpovednost za selhani CA, takze skodu budeme platit vsichni. Juuu, to budou kraaasny tunely...

    Proc neni system stejny, jako s platebnimi kartami? Kazdy obchodnik ma moznost volby, s kterymi bankami uzavre smlouvy. Existuje jiny duvod, nez zlocinny zamer? Obavam se ze nikoliv.

    > pokud CA zverejnila pozadavky na CSR, pak ho uzivatel muze vytvorit i jinym postupem, splni-li pozadavky.

    Podle Dana O. jsem pochopil ze tyto pozadavky, alespon v pripade I.CA, explicitne zminuji pouziti Microsoft Windows, a technickych prostredku, zahrnujicich onu NAXK. Pokud je to jinak, a existuje presnejsi specifikace, ktera na tom netrva, a je verejne dostupna, odkazte mne prosim na dany dokument. Dekuji.

    > Jina neexistuje proto, ze o CA, ktera by negenerovala pomoci "nezname Active X komponenty" neni tak velky zajem, aby se ji vyplatilo vzniknout.

    Docela hezka demagogie. Kdepak, duvodem jsou technicke a provozni pozadavky na CA, usite na miru spratelenym subjektum, ktere nejsou schopne nabidnout solidni reseni, pouze NAXK. Toto reseni je akceptovano bud proto, ze si klient nebezpeci neni vedom, nebo jej akceptovat musi, protoze mu na to prisla smernice.

    Na zaver: osobne verim, ze NAXK bezpecna je, mozna jen nepatrne mene nez openssl, a neni v ni ani backdoor, ani chyba. CA a jeji tunelari si nahrabou dost penez i tak, riziko ze nekdo udela RI te komponenty, a neco tam najde, je zbytecne velke, navic neni jiste ze by tam pouzitelny backdoor byli schopni dat, kdyz vse ostatni pusobi dojmem znacne neschopnosti. Takze myslim ze muzeme spat klidne :)

  • 31. 5. 2004 3:38

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Samozrejme, ze ti, co nejsou uplni idioti nakonec pochopi, ze jste v tom nevine. Ale to vysvetlovani vam stejne moc nezavidim. A presvedceni, ze to vztahy mezi vasimi zakazniky a vami neposkodi vam preju - znamena to, ze mate trpelive, uznale a inteligentni zakazniky. Nejsem si ale vubec jist, zda tohle plati obecne. Prinejmensim ja bych si druhy kontakt po podobne zpackanem prvnim rozmyslel. Ne proto, z ebych nechapal, ze to nebyla vase vina - ale pokud se nahodou (treba taky ne vasi vinou) stane neco i podruhe - jakpak to asi vysvetlim svemu sefovi ? On sice taky, pry, neni uplny idiot, ale ...
    (svemu skutecnemu sefovi se timto omlouvam - samozrejme hovorim naprosto hypoteticky, pricemz v prvni osobe je to kvuli zvyseni dramaticnosti)

    Zverejnenim pozadavku na CSR jsem mel na mysli zverejneni toho, co ma CSR splnovat. Nikoli navod jak ho vytvorit.

    Co se demagogie dotyce, zaprve nevim co to je a zadruhe me to urazi. A ktery ze to provozni ci technicky pozadavek na CA narizuje pozadovat po klientech generovani certifikatu pomoci ActiveX ?

  • 31. 5. 2004 11:14

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > A presvedceni, ze to vztahy mezi vasimi zakazniky a vami neposkodi vam preju - znamena to, ze mate trpelive, uznale a inteligentni zakazniky.

    Pokud bude skoda v plnem rozsahu (nejlepe vcetne par desitek procent navic jako penale) uhrazena od CA nebo pojistovny, u ktere je tato CA pojistena, radi se mnou tuto nehodu pujdou zapit, nemyslite? Dale neodpovedel jste na dotaz, z jake casti a pripadne do jakeho stropu se ona slavna "licencovana" CA podili na nahrade skod, ktere svou neschopnosti zpusobi, a jak se kontroluje jeji schopnost temto zavazkum dostat. To je asi 1e9-krat dulezitejsi nez reference firmy, ktera k tomu dodava nejakou podruznou, vcelku zbytecnou, a odhadem o dva rady predrazenou technologii.

    > Zverejnenim pozadavku na CSR jsem mel na mysli zverejneni toho, co ma CSR splnovat. Nikoli navod jak ho vytvorit.

    Ano, to by take stacilo. Kde je to zverejneno? Kde je webovy formular, ktery overi formalni spravnost CSR, kdyz ji tam napastuju?

    > A ktery ze to provozni ci technicky pozadavek na CA narizuje pozadovat po klientech generovani certifikatu pomoci ActiveX?

    Dan Ohnesorg vyvinul dle meho soudu znacne usili, aby tuto komponentu nemusel pouzit, presto se mu dostalo od RA ujisteni, ze "to neni podporovano". Takze si to musite vyrikat mezi sebou. Jestli mate pravdu vy, je trivialni to dokazat- ukazte link na dokument, kde jsou vlastnosti CSR formalne popsany- tj jaky priznak ma mit jakou hodnotu a proc, jake atributy maji mit jaky obsah, atd...

  • 31. 5. 2004 17:13

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Nemam dojem, ze by na to byla nejaka separatni pravni uprava. Plne a bez stropu. Samozrejme, jen za skody, jejichz vznik prokazete, vznikly v pricinne souvislosti s cinnosti (ci naopak necinnosti) one CA a nevznikly by i v pripade, ze by k te udalosti, ktera je zpusobila, nedoslo. Proste standardni odpovednost. Vzhledem k nutnosti toho prokazovani si myslim, ze by vetsina zakazniku s vami nic zapijet nesla. Ty nejvetsi skody byvaji obtizne vycislitelen natoz prokazatelne.

    Mimochodem, predpokladam, ze vite, ze ja nejsem pravnik. Takze zadat po me pravni konzultace v oblasti nahrad skod je ponekud nestastne ...

    Co se CSR tyce, tam se me docela obycejne pokousite nahnat do obhajoby vyroku, ktere jsem nepronesl. Zrejme doslo k nejakemu nedorozumeni. Ja rikal, ze pokud je format CSR zverejnen, pak neni v silach CA zjistit, jakou aplikaci byl generovan (pokud takove specifikaci vyhovuje). A ani smluvni podminky vas ActiveX komponentu uzivat nenuti. Jestli je nebo neni format CSR zverejnen nemam poneti (coz rikalo to sluvko "pokud").

  • 1. 6. 2004 0:20

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Podle meho soudu jsem vyvinul velmi znacne usili a to uz z principu. Uz jsem i nasel ten mail, na dotaz:

    ....linux a tak, redakcne kraceno......

    Mohu prinest zadost o certifikat na diskete vygenerovanou pres openssl?
    Jsou na to nejake mimoradne pozadavky?

    odpovedeli:


    Dobrý den,

    Pokud nemůžete vytvořit žádost o certifkát ze stránek www.ica.cz , použijte pro vygenerování žádost
    aplikaci NewCert, která je ke stažení na adrese" http://www.ica.cz/NewCert_Install.exe .
    Jiné způsoby vytvoření žádosti o certifikát nejsou doporučeny.

    Upresneni co presne znamena nejsou doporuceny uz probihalo telefonem a vyslo z nej, ze kdyz to nebude z jejich aplikace a poznaji to, tak to nepodepisi.

  • 28. 5. 2004 18:34

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Take si vazim, ze mluvime stejnou reci, a vase pripominky, prestoze nejsou opodstatnene, smeruji spravnym smerem. Tim bezpredmetne jsem nemel na mysli fyzickou odolnost zarizeni, ale to ze kdybych v tom trezoru mel onen brutalni (az moc) generator schaffnerovych pulsu, bylo by dalsi modulovani odberu bezpredmetne.

    > aby bylo možné nezávisle zkoumat korektnost jejich návrhu, provedení, odolnost proti mnoha různým známým (a částečně i neznámým) typům útoků, následně kontrolována výroba, dodání, instalace, konfigurace i správa.

    Samozrejme- moje reseni je zcela otevrene, a tedy libovolne zkoumatelne- jak HW tak SW, vcetne zdrojaku. Kde jsou vystaveny PDFka k hardwaru, ktery pouziva ICA? Kde jsou zdrojaky od software, ktery je pouzit? Pokud je pouzit custom hardware, kde jsou k tomu layouty, netlisty, verilogove zdrojaky? Overit zdrojaky lze, stejne tak ze po synteze odpovidaji layoutu. Jsou specialni cipy, pouzite v hardware, ktere ICA pouziva, v keramickem pouzdru? Lze vyfotit a overit layout cipu? POCHYBUJI. Proto je moje reseni vyrazne bezpecnejsi.

    > Můžete Vy garantovat, že v běžném procesoru od Intelu nejsou nějaká zadní vrátka?

    To garantovat muzu velmi snadno. Kdyz pouziju starou 386DX40, nemuzou se (hypoteticka) zadni vratka aktivovat generickym programem, vytvorenym o 15 let pozdeji, ktery overitelne obsahuje zcela genericky kod (protoze je otevreny), nehlede na to ze v te dobe byly designy procesoru tak jednoduche, a tlak na die size tak silny, ze "propasovat" do CPU neoficialni mikrokod bylo zcela nemozne. Ted je situace trochu jina, soucasnym procesorum bych take, stejne jako vy neduveroval.

    > Nebo, že nejsou taková vrátka někde v operačním systému (pomíjím chyby, kterých je v obecných OS všech druhů jak naseto).

    V kernelu nyni zcela jiste nejsou. Dodatecne by do nej samozrejme nejaky specialni maskovany backdoor propasovat sel (v kernelu ma svuj patch kdekdo, od vcerejska dokonce i ja :), ale nemam jediny duvod pouzit software, ktery je novejsi, nez doba kdy jsem design celeho zarizeni otevrel. Takze pokud pouziju stary soft s dnes neznamymi backdoory, nemuzou se triggerovat, protoze neznaji implementaci onoho systemu.

    > Nemůžete - taková zařízení se musí navrhovat úplně zvlášť, na jedné straně s co nejjednodušším designem (aby bylo možné vyloučit chyby)

    Muzu, viz argumentace vyse.

    > a zároveň s odolností i proti aktivně vedeným útokům.

    Tohle musite vysvetlit. Aktivne vedeny utok typu exploze dostatecneho mnozstvi TNT to asi nevydrzi, ale pokud aktivnim utokem myslite neobvykla vstupni data, tak to formalne odolnost prokazat mohu.

    > Proto je to úplně speciální sektor businessu, prodá se jich pár kusů a proto jsou ty geréty taky pekelně drahé.

    Ano, zbytecne veci maji tendenci byt velmi drahe :)

    > Obecně bych pro budoucnost doporučil, abyste neobviňoval neurčité osoby a firmy (ať již z české státní správy nebo ze světové odborné veřejnosti) bez faktické znalosti věci. Možná jste ještě mladý, vemte si to k srdci.

    Diky za upozorneni. Souhlasim ze fakticke znalosti nejsou nikdy dostatecne, presto bych uvital abyste byl konkretnejsi. Mlady uz skoro nejsem- Husakovo dite :)

    > Microsoft v takovém případě ale není vhodným certifikátorem!

    Ano, mate pravdu. Certifikat od MS v podstate jen rika, ze lidi z MS videli zdrojaky, a domnivaji se ze v nich neni zjevny trojan, ani chyba, ktera by mohla zborit pocitac. Pravdepodobne nebude ani vzdalene garantovat, ze aplikace negeneruje klice pouze s polovicni delkou, a druhou pulku deterministicky zfixluje jako jeji digest, na coz samozrejme uzivatel nemuze analyzou klicu prijit, aniz by jich vygeneroval radove miliardy.

  • 29. 5. 2004 0:06

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Udelam takovou souhrnnou odpoved.

    Co se tyce zjisteni klice podle odberu pri jeho pouziti, to jsem nemyslel tak, ze byste to meril nekde v elektrarne. To se meri primo u toho zarizeni. Typicky to probiha tak, ze koupite/nastrcite servisaka a ten tam pri nejake oprave namontuje zarizeni, ktere se snazi klic zjistit (at uz kvuli vyzarovani nebo zmenam odberu.....), pri dalsi navsteve si klic vyzvedne nebo si ho necha poslat vysilackou. Musi to udelat samozrejme tak chytre, aby se nikdo nedozvedel, ze klic byl odcizen.

    A to je treba i duvod toho stineni trezoru, aby nekdo nemohl zvenku aktivovat nejake zarizeni uvnitr/komunikovat s nim. Nebo aby nemohl naopak ovlivnit ty "sifratory", treba ze by je bombardoval radioaktivitou a tim je donutil udelat chybu ve vypoctu. A chytri lide dokazi z takovyhle chyb ve vypoctu ledacos zjistit (urcite vygooglite neco o peceni cipovych karet v mikrovlnce za ucelem ziskani privatniho klice).

    Co se tyce dokumentace HW co pouzivaji CA, kdyz se stanete CA dostanete ji.

    Co se tyce privatniho klice. Problem neni az tak v tom, ze by byla vygenerovana pulka a druha pulka by se zopakovala otocena nebo neco takoveho. Problem je i v komponente, kterou nekdo delal v dobre vire a nedal do ni backdoor. Hlavni problem je, ze pocitac ve skutecnosti zadne nahodne cislo vygenerovat neumi. Na to potrebujete specialni HW (treba tu cipovou kartu) nebo ruzne generatory bileho/ruzoveho sumu. Panum od OpenSSL dalo fakt hodne prace, nez jim jejich genrsa a gendsa prikazy generovaly nahodna cisla tak, aby po vygenerovani miliardy cisel nebyla vsechna nakupena v nekolika shlucich. Pokud si nekdo jiny neda stejnou praci, muze skoncit stejne. Navic windows nemaji moznost uschovavat stav generatoru pseudonahodnych cisel mezi restarty.

  • 29. 5. 2004 13:36

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Doplnil bych pouze, ze ve skutecnosti nikdo, tedy, krome pani nahodny osobne, neni schopen genrerovat nahodna cisla - nejde tedy jen o pocitace. A u jednim z teoretickych utoku na podobna zarizeni muze byt prave utok na takovy generator, ktery je mozna jeste nebezpecnejsi bez ovlivnovani "sifratoru". Pokud dokazete zajistit, aby ve skutecnosti nahodna cisla az tak uplne nahodna nebyla, pak jste s utokem uspel - pricemz to (kdyz budete vygenerovana "nahodna" cisla sledovat nemusi byt vubec zjistitelne.

    I to je velmi dobry duvod pro zajistemi fyzicke i elektromagneticke ochrany takoveho zarizeni ...

  • 30. 5. 2004 23:04

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Ano, predpokladam ze takto nahodna cisla negeneruje ani ta NAXK (neduveryhodna ActiveX komponenta), kterou pomlouvame. Microsoft, (ktery jinak pomlouvame take) predpokladam jiste nabizi v ramci jejich crypto api take silna nahodna cisla. Proto by prave certifikat od MS mohl garantovat, ze jej pouziva korektne- to k tomu proc bych jeho certifikat povazoval za lepsi nez certifikat od ICA. Vzdyt o tom, od koho ta NAXK je, nemam pochyb, pokud je soucasti stranky na sajtu s jejich certifikatem (samozrejme ne self-signed).

    Jo, MSIE melo jeste nedavno kouzelnej bug, pry kdyz SSL server rekl v capabilities ze podporuje pouze crypt=plain, tak se sice SSL wrapper rozbehl a HTTPS stranka se objevila, ALE browser se uz nenamahal varovat pred neznamou CA, takze uzivatel zil v domeni ze site je autenticky. Ha ha, tomu rikam dira jako hrom, nejake "fluktuace odberu" a "elektromagneticke vyzarovani", to je o nicem.

    Dalsi technicka poznamka: silna nahodna cisla bych na centrale (skoro) nepotreboval, podepisovani CSRek je na rozdil od sifrovani zcela deterministicke, ne? Entropii potrebuju pouze na inicializaci privatniho klice CA, ktery tam samozrejme nemuzu poslat zvenku. Ale na ziskani tech 1024 nebo kolika bitu muzu cekat klidne i nekolik hodin, takze by nemel byt problem je ziskat velmi kvalitni i bez specialniho hardware. Staci kdyz v PC budou aspon dva nezavisle oscilatory, a budu merit jejich drift, a pouzivat z nej par LSB.

    Neni klavesnice, neni mys, neni disk, neni preruseni od grafiky, ale stary dobry RTC, bezici z baterky na desce je, takze skutecne nahodna cisla sice pomalu, ale kvalitni, byt mohou. Jak byste si takovy utok predstavoval? Budu zjistovat, kdy se preklopi vterina v RTC, a v tom okamziku prectu 16-bit hodnotu z casovace (nebo rdtsc, kdyz to cpu umi), a pridam je do entropy poolu. Analyzou zjistim, kolik nejnizsich bitu je s dostatecnou jistotou nahodnych, a pridavam a pridavam tak dlouho, az mam potrebne mnozstvi.

    Jak si predstavujete utok na takovy generator? Jak chcete zfazovat dva nezavisle oscilatory, zavrene a stinene v trezoru? Teoreticky snad leda cely trezor ochladit na 0K, ale to je technicky nemozne.. Myslim ze mit silna nahodna cisla bez specialniho HW neni problem.

  • 31. 5. 2004 0:48

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Skutecne "nahodna" cisla se generuji spise ze sumu na zvlastnich polovodicich, rozpadem radioaktivnich materialu a nebo naslouchanim vesmirnemu sumu. Ty dva oscilatory tam mohou byt potom jako ozdoba.

    A ono vubec zjisteni, ze nahodne cislo je nahodne je pekny matematicky orisek. Ale priznavam, ze tohle neumim, o tom zajimave vypraveji spise lide z matfyzu.

    Co se tyce chyb IE, to je pravda, nekde mam seznam asi 4 revizi, ktere lze oblbnout tak, ze zobrazuji zamecek a ani nepipnou o tom, ze certifikat serveru nikdy nevidely. Ale to je obecne problem software. Nicmene pokud me pamet neklame, tak jeste nebyl zcizen privatni klic z MS uloziste certifkatu, pokud byl chraneny heslem. Takze alespon neco je (snad) v poradku.

    Rozdelme si ty utoky na dva, at se nam to nemicha. Prvni utok je na privatni klic CA a druhy utok je na privatni klic klienta. Klient ani nebude mit pocitac se dvema oscilatory ve stinenem trezoru.

  • 31. 5. 2004 12:17

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Ta komponenta bude z 99,9% napsána tak, že jen volá rozhraní COM funkcí CryptoAPI z Windows a její autor nemusí mít o generaci klíčů atd. ani páru. Tj. celá generace se děje jen uvnitř modulů CryptoAPI, resp. jejich kryptografických podmodulů - a zde je také soukromý klíč v úložišti v zašifrované podobě uložen a komponenta se k soukromému klíči vůbec nedostane. Tyhle moduly by měly být nehacknutelné, protože fungují ve zvláštním chráněném režimu operačního systému i procesoru a jejich samotný kód je podepsán (Microsoftem) a před každým spuštěním je podpis a "nezměněnost" kontrolována. Tj. žádné výstupy z RND generátoru natož soukromý klíč mít v ActiveX komponentě od I.CA k dispozici nebudete a i její kompletní hacknutí a monitorování jejího provozu by vám bylo k ničemu. Co by zde připadalo možná do úvahy by byl "Man in a middle attack", že by falešná komponenta kompletně nahradila funkcionalitu vlastního CryptoAPI, jenže opět si myslím, že toto nebude v prostředí OS možné - volání CryptoAPI bude možné jen přímo a nebude zde možné nic podsunout.

    Chránit si PC, aby někdo nehacknul klávesnici a nějaký jiný kód si soukromý klíč nevyexportoval z úložiště je ovšem něco jiného. I proto jsem doporučoval ony čipové karty, nebo tokeny atp. viz to co jsem psal dříve.

  • 29. 5. 2004 15:17

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > ..pri nejake oprave namontuje zarizeni, ktere se snazi klic zjistit (at uz kvuli vyzarovani nebo zmenam odberu.....), pri dalsi navsteve si klic vyzvedne nebo si ho necha poslat vysilackou.

    Ano, tak jsem to myslel. Myslim ze neni problem vyrobit zarizeni, odolne libovolne manipulaci zvenci toho trezoru, s vyjimkou destrukce nebo otevreni trezoru.

    Odber proudu jsem uvazoval vyhlazeny na prakticky konstantni ihned za PSU. Ale i kdyby, beznej sirokopasmovej GaAs power amp ze staryho mobilu, modulovanej bilym sumem a posilajicich 5V treba do zarovky, mozne zmeny v impulsnim sumu od 40MHz procesoru prekreje, i kdyby to nahodou nejakej silenej merak s cidlama v kapalnem dusiku dokazal zmerit a vyfiltrovat. EMI krouhne ten trezor, pro jistotu to jde prekryt vhodnout (tbd) rusickou (tu brusku, pilnik a 1kV zdroj bych tam asi fakt nedal, nemuselo by to byt dlouhodobe spolehlive a bezpecne).

    Zapomel jste jeste na mereni casoveho zpozdeni, to je co si pamatuju jedina z metod, jejiz vyuziti pro utok pomoci side channelu bylo s castecnymi uspechy prakticky demonstrovano (doba na mul/div instrukce zavisi na bitovych patternech operandu), ostatni jsou i bez aktivni ochrany stale jen teoreticke. To samozrejme snadno osetrim bufferovanim odpovedi, a jejich naslednym pravidelnym casovanim.

    Ale je mozne ze uz existuji lepsi technologie, uz je to dost dlouho co jsem odhlasil cryptogram. Jestli ano, rad se o tom dozvim vic.

    > nejake zarizeni uvnitr/komunikovat s nim.

    Jo, tohle je dobrej bod. Jak nekdo vsune sondu dovnitr, prestava platit co jsem rikal vyse. Takze napajeci kabel i kroutak budou stoceny do dlouheho "hada" s mnoha otockama, zalaminovany do mensi ocelove kostky, a ta bude kvalitne zevnitr privarena na misto, kde je do trezoru vyvrtan ten otvor. Jestli tim budete chtit neco prostrcit dovnitr, bude to zajimave. Zejmena nenapadne, haha :)

    > Co se tyce dokumentace HW co pouzivaji CA, kdyz se stanete CA dostanete ji.

    Pokud vsichni lide, kteri ten HW+SW zkoumali, museli mit licenci na vlastni celostatni CA, zjevne jich moc nebylo. Takze to bude neduveryhodne.

    > Problem je i v komponente, kterou nekdo delal v dobre vire a nedal do ni backdoor.

    Kdepak, problem je uplne jinde. Pokud jediny zpusob, jak klic vygenerovat, je pouzit konkretni binarni ActiveX komponentu, tak si budte naprosto jisty, ze nekdo prave nyni pise win32 trojana, nebo plugin do nej, ktery protoze zna jeji presne jmeno, velikost, datum, atd ve vhodnou chvili nahakuje zapisy do filesystemu, odchytne zapis privatniho klice, a keylogger chyti passfrazi, a za tyden to odejde treba zakodovano do URL na nejaky site, ktery servuje bannery. Kdybych mohl pouzit software dle vlastni volby, tohle riziko pada. (ano, trojan to muze pozdeji vyzobnout z konkretni aplikace, ale chytat klice hned pri jejich vytvareni je jasne nejspolehlivejsi, protoze ten klic jeste nikdo nemohl nikam odklidit)

    > Panum od OpenSSL dalo fakt hodne prace, nez jim jejich genrsa a gendsa prikazy generovaly nahodna cisla tak, aby po vygenerovani miliardy cisel nebyla vsechna nakupena v nekolika shlucich.

    Ano, vim ze kvalite RNG se venuje velka pece. Otazkou je zda vzdy opravnene. Pokud generujete 1024bit klic, klidne prezijete kdyz je tam realne entropie (prehanim) o jeden nebo dva bity mene- i 1022 bitovy klic je stale dosti silny.

    Nepovazuju se za odbornika, presto myslim ze se ciste technicka rizika hrube precenuji na ukor socialniho inzenyrstvi. Vsadim se ze >99% ukradenych informaci bylo ziskano klasickymi metodami, tj vydirani, uplatky, nastrcene slapky, kdyz je to aspon trochu zajimavy tak i muceni. :)

  • 30. 5. 2004 1:01

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Na mereni casoveho zpozdeni jsem fakt zapomel. Nicmene muzu klidne tvrdit, ze to spada do toho elektromagnetickeho vyzarovani, protoze asi jedina metoda jak to zpozdeni muzete merit je uvnitr toho trezoru. CA vetsinou svuj privatni klic nepouziva v ramci SSL komunikace. Navic utok pres mereni casoveho zpozdeni fungoval jen na lokalni siti a na novych verzich OpenSSL uz nefunguje vubec.

    Lepsi technologie existuji zcela jiste. Jen o nich jeste nevime ;-)

    Kvalite RNG se venuje velka pece zcela opravnene. Ono to neni o tom, ze by sila kleska o jeden dva bity, spatne generatory mohou generovat klic 1024 bitu, ale muze se stat, ze umi treba jen par milionu ruznych cisel. Kdyz to reknu hodne laicky, predstavte si, ze udelate generator jako cislo ziskane pocet sekund od 1.1.1970 nasobene PID procesu. Je zcela evidentni, ze takovy algoritmus i kdyz muze mit slusnou nahodnost cisla, takze treba ve hre staci, je ve skutecnosti schopen vygenerovat jen nekolik malo klicu. Takze az na to pujdete hrubou silou, budete vedet ktera cisla mate vyzkouset.

    Co se tyce socialniho inzenyrstvi, jiste neexistuje system ze ktereho byste nedostal data, kdyz unesete deti peti sesti adminu. To muze dobre fungovat v bance, kde potrebujete prevest penize na ucet, ten vybrat a zmizet. U CA je to horsi, protoze tam nepotrebujete jen ziskat jeji privatni klic, potrebujete jej ziskat tak, aby nikdo nemel ani tuseni, ze jej mate. A tam uz s unosem nebo s mucenim budete mit trochu problem. Drive nebo pozdeji se nekdo zacne zajimat, a proflakne se to.

    Takze vam na socialni inzenyrstvi zbyvaji pracovnici registracnich autorit a tam je asi dobra sance na vystaveni certifikatu na cizi osobu, ale uz to postrada to kouzlo, ze budete mit privatni klic cele CA.

  • 30. 5. 2004 13:36

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Jen pro zajimavost, navzdory pravdivosti prohlaseni "Co se tyce socialniho inzenyrstvi, jiste neexistuje system ze ktereho byste nedostal data, kdyz unesete deti peti sesti adminu." se za prumerne bezpecnejsi povazuje zamestnavat spravce site s rodinou nez svobodneho a bez podobnych vazeb.

  • 30. 5. 2004 15:17

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    To ja samozrejme vim. Ono to souvisi jednak s tim, ze kdyz nekomu vola od 16:00 kazdych 15 minut manzelka, kdy uz pujde domu, tak nemiva roupy na to, aby delal neco vic nez nezbytne musi a tak nemiva cas vymyslet blbosti typu, ejhle, kdyz tady zaokrouhlim na druhou stranu, tak na to nikdy nikdo neprijde.

    Druhy apekt je, ze prumerne je pro "single" snazsi zmizet s kufrem penez na druhy konec sveta nez pro nekoho, kdo sebou musi tahnout dve deti dokola se ptajici, proc musi opustit kamarady ve skole.

    A nakonec z pohledu statistiky, prumerny clovek nekrade (nebo alespon ne moc) a prumerny clovek ma 1,2 ditete. Takze neni lepsiho kandidata, nez takoveho, co ma jedno dite zive a z druheho zbytek v mrazaku ;-)

  • 31. 5. 2004 13:09

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    MIČR Vám to stejně v takovéto podobě neakredituje. Resp. bude požadovat bezpečnostní certifikát od nezávislé renomované laboratoře, provedený podle některého bezpečnostního standardu, ideálně dle CC. I pokud se vám to povede, zjistíte nejspíš, že vaše zařízení s 386 není výkonnostně absolutně srovnatelné s nyní dodávanými a poměr cena/výkon půjde proti vám i když budete levný. Při vydávání oněch současných stovek certifikátů byste s oním výkonem možná i vystačil, ale pokud se nyní začnou přidávat časová razítka ke skoro každé zprávě, tak ani náhodou.

    Provozovatel (tj. CA) by vůbec neměl mít šanci změnit funkci zařízení, tj. to, že se jedná o open source a má možnost si provést rekompilaci je spíš mínus.

    Současný model funguje tak, že jsou vymyšleny postupy ověřování bezpečnosti zařízení (např. ony CC - Common Criteria). U vyšších úrovní bezpečnosti se jimi výrobce musí řídit již od počátků návrhů, dokonce vlastní vývojový systém musí být auditovatelný a jednotlivými návrháři neovlivnitelný. Tj. když někdo přidá integráč nebo proceduru do hardware/firmware/software, tak se ve vývojovém systému musí objevit nová verze (všechny staré zachované), musí být doložitelné, která osoba tuto změnu udělala, a pochopitelně jak se to projeví v asi 4 úrovních podrobností popisů, které se dělají a jak se tyto změny projeví dál z hlediska bezpečnostních cílů vůči nimž bylo zařízení navrhované.

    V druhém kroku po dohotovení zařízení tento návrh a řekněme prototyp ověří nějaká bezpečnostní laboratoř a vydá certifikát určité úrovně, že design odpovídá zamýšleným cílům a že je odolný i proti útokům atd. Součástí ověřování musí být i způsob zajišťující, že je sledována výroba (tj., že se vyrábí to, co bylo navrženo a ověřeno) a dále to, že se výrobek dostane v nezměněném stavu k zákazníkovi (CA) a že ani ta ho nemůže změnit nebo narušit jeho bezpečnost.

    MIČR (dříve ÚOOÚ) pak CA vydá akreditaci, přičemž ověřuje, mimo jiné, že se používá certifikovaný hardware (nástroj e-podpisu). Akreditace CA se vyžaduje pouze pokud certifikáty se mají použít při komunikaci uvnitř nebo se státní správou (přesněji zákon hovoří o tzv. "orgánech veřejné moci"), takže požadavek státu na akreditaci je logický. Mimo státní provoz si můžete udělat CA skoro jak chcete a záleží pouze na tom, jak vám její uživatelé budou věřit.

    Tyhle metodiky nevymyslelo MIČR ani ÚOOÚ, ale vymyslely je státy sdružené v Common Criteria (v2.1 je rovná edici ISO 15408 z roku 1999) a vychází z dřívějších metodik jako jsou různé americké FIPS a evropské ITSEC a řekněme cca. 20 leté zkušenosti organizací v této oblasti působící.

    Technickému řešení, zejména CA musí být věnována přiměřená (tj. velká) pozornost, z toho důvodu, že provalení soukromého klíče CA umožňuje vydávat se komukoliv za kohokoliv jiného (vystavit si falešný certifikát - tj. falešnou identitu), způsobit potenciálně velké škody i krach důvěryhodnosti CA jako celku. V nejhorším případě hacknuté zařízení CA autonomně vygeneruje certifikát a nebude možné ho vůbec rozeznat od jiných, platně vydaných. Tj. ze dne na den přestane být důvěryhodná komunikace řekněme řádově stotisíců až milionů lidí. Z hlediska státu je toto naprosto nepřijatelné, aby taková situace vznikla - představte si ty žaloby ala Lauder, Diag Human, Petrcíle, apod., ovšem ohledně "cyber-kontraktů".

    Oproti tomu, provalení individuálního klíče je záležitostí spíše jen dotyčného a škody lze minimalizovat žádostí o zneplatnění certifikátu kompromitovaného klíče.

    Nějaké odkazy:
    http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=685
    http://csrc.nist.gov/cc/CC-v2.1.html

    P.S.: nepracuji ani nepracoval jsem nikdy v žádném úřadu státní správy, jsem spíše z malé firmy. Pokud byste se v této oblasti chtěl angažovat, napište mi na email.

  • 31. 5. 2004 18:43

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > ..zjistíte nejspíš, že vaše zařízení s 386 není výkonnostně absolutně srovnatelné s nyní dodávanými a poměr cena/výkon půjde proti vám i když budete levný.

    Pokud mohu srovnavat situaci s crypto-routery, tak "dedikovana" a "hardwarove akcelerovana" zarizeni renomovanych vyrobcu za desitky tisic dolaru maji obvykle propustnost na urovni neznackoveho PC, kde na nejakem 2GHz Celeronu za par korun bezi FreeBSD. Predpokladam ze vykon tech uvadenych zarizeni bude podobny. Jukl jsem na prvni dva weby, a nikde neni uvedena propustnost v poctu podpisu za sekundu o nejake uvedene delce klice. Asi k tomu bude duvod.

    > Při vydávání oněch současných stovek certifikátů byste s oním výkonem možná i vystačil, ale pokud se nyní začnou přidávat časová razítka ke skoro každé zprávě, tak ani náhodou.

    Asi bychom meli nejprve upresnit, o jakych aplikacich elektronickeho podpisu budeme mluvit. Moje predstava byla mala CA, ktera celkem kasle na statni certifikaci, ale zakazniky si najde diky otevrenosti, jednoduchosti a pruhlednosti reseni, a hlavne plnem ruceni za vydane certifikaty (pravda, do omezene vyse, rekneme treba 100 nasobku poplatku za vydani certifikatu). Na to by slo komercni pojisteni snad sehnat. Pro potreby jednotlivcu a malych firem by takova CA plne postacovala, a stat by byl blbec kdyby ji neakceptoval, kdyz neponese zadne riziko.

    > Provozovatel (tj. CA) by vůbec neměl mít šanci změnit funkci zařízení, tj. to, že se jedná o open source a má možnost si provést rekompilaci je spíš mínus.

    To je vec nazoru. Pokud je sama CA schopna nasadit vlastni reseni, bude to jiste spolehlivejsi nez kdyz ponese jeste dodatecne riziko podrazu od dalsiho, nezavisleho dodavatele. Treba tem anglicanum nebo izraelcum bych neveril ani spojku ve vete, natoz krypto-server.

    > Současný model funguje tak, že jsou vymyšleny postupy ověřování bezpečnosti zařízení (např. ony CC - Common Criteria). U vyšších úrovní bezpečnosti se jimi výrobce musí řídit již od počátků návrhů, dokonce vlastní vývojový systém musí být auditovatelný a jednotlivými návrháři neovlivnitelný.

    To je moc hezke, ze mame kriteria pro to, co je a neni bezpecne. Je mozne ze budou rozumna a objektivni. Ale je to uplne k nicemu, kdyz CA nemuze overit, ze dodane zarizeni je shodne s tim, ktere bylo overeno. Opravdu myslite ze staci overit, co to vypise jako verzi firmware, a hned to zacit pouzivat?

    > že je sledována výroba (tj., že se vyrábí to, co bylo navrženo a ověřeno) a dále to, že se výrobek dostane v nezměněném stavu k zákazníkovi (CA) a že ani ta ho nemůže změnit nebo narušit jeho bezpečnost.

    Ha ha ha.. sledovana vyroba. To urcite. Budou jim pilnikem tajne delat zarezy do vypalenych PROMek, aby poznali kdyz je technici vymeni. Vyrobu, prepravu a dodani ohlidat nelze, pro mne je to axiom. ZCELA JISTE je tajna modifikace zarizeni, vyrabeneho na druhem konci sveta, radove jednodussi, nez zlomeni zarizeni, vyrobeneho kvalifikovanymi amatery. Ja to beru jako zjevny axiom, ale chapu ze nekdo muze mit jiny nazor. Napriklad ten dodavatel :) :) :)

    > MIČR (dříve ÚOOÚ) pak CA vydá akreditaci, přičemž ověřuje, mimo jiné, že se používá certifikovaný hardware (nástroj e-podpisu).

    Jasne. Udela inventuru, koukne na stitek, zkontroluje fakturu, a vymalovano. Jako by to k necemu bylo :)

    > Akreditace CA se vyžaduje pouze pokud certifikáty se mají použít při komunikaci uvnitř nebo se státní správou (přesněji zákon hovoří o tzv. "orgánech veřejné moci"), takže požadavek státu na akreditaci je logický.

    Nabidl bych neco lepsiho nez trapne splneni akreditacnich podminek- totiz skutecne garance. Nejde mi o to, aby se mym certifikatem podepisovaly miliardove transakce, danova priznani mensich firem jsou taky slusny trh.

    > Mimo státní provoz si můžete udělat CA skoro jak chcete a záleží pouze na tom, jak vám její uživatelé budou věřit.

    Ano, a neexistuje duvod, proc by se stat nemel chovat stejne.

    > Tj. ze dne na den přestane být důvěryhodná komunikace řekněme řádově stotisíců až milionů lidí. Z hlediska státu je toto naprosto nepřijatelné, aby taková situace vznikla - představte si ty žaloby ala Lauder, Diag Human, Petrcíle, apod., ovšem ohledně "cyber-kontraktů".

    Dobry argument. Prave proto by tech CA melo byt vic nez jedna nebo dve, aby zlomeni klice jedne z nich napachalo co nejmensi skodu.

    > Oproti tomu, provalení individuálního klíče je záležitostí spíše jen dotyčného a škody lze minimalizovat žádostí o zneplatnění certifikátu kompromitovaného klíče.

    Skodu lze minimalizovat velmi spatne, kdyz na kradez klice prijdete teprve kdyz zjistite ze jste vsechno prevedli na nejaky vykutaleny p.o box. Ale aspon vite ze to byla vase chyba (tedy, kdyz ignoruju tu NAXK). Proc to nemuze byt s CA stejne? Proc se ony zodpovednosti vyhybaji, a riziko se dost neohrabanym a v podstate zbytecnym systemem akreditaci snazi minimalizovat stat?

  • 1. 6. 2004 14:00

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Diskuze s Vámi je jako házet hrách na zeď. Jste asi nějaký open-source bigot. V jedné zprávě píšete o použití procesoru 386DX40 z před 10 let, v druhé o současném Celeronu 2GHz.

    Já prostě jen říkám, že ono metodické prostředí, které jsem popsal a o kterém Vy nevíte ani ťuk, bylo vymyšleno odborníky z mnoha technologicky vyspělých zemí, kteří se danou oblastí zabývali přes 20 let. Vymysleli ho tak, aby bylo možné každého nezávisle kontrolovat. Netvrdím, že si v tom nepřihřáli své zájmy, ale kdyby to bylo nějak výrazně jednodušeji proveditelné jinak, tak věřte, že by se to již dávno realizovalo. V legislativě EU se podle této metodiky také jede a ČR nemá šanci si vytvořit úplně jinou metodiku, která je notabene s naší technologickou pozicí ve světě naprosto neprosaditelná.

    Jenom jednu poznámku k Vašemu dalšímu obskurnímu nápadu - velké množství CA vede k velké nepřehlednosti používání PKI pro uživatele. Každá CA má svou certifikační politiku a když vám přijde pokaždé certifikát od jiné, tak nevíte, co ten certifikát vlastně znamená, jak přísně bylo ověřování prováděno, kdo a jak Vám ručí a za co atd. Ještě horší situace vzniká v případě kaskády certifikátů ...

  • 1. 6. 2004 16:35

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Nejsem open-source ani GNU bigot. Otevrene ale musi byt vsechny systemy, nezbytne pro fungovani statni spravy, a nejsem jedinny kdo si to mysli. Duvodu je pro to vic nez dost, viz http://yro.slashdot.org/article.pl?sid=04/05/31/2136239

    Soucasny Celeron jsem pouzil pouze pro ilustraci ze "hardware accelerated crypto" je z velke casti jen marketingovy tah, aby se tato dve slova mohla dat jako jeden z bodu do product sheetu, protoze genericky CPU neni pomalejsi (spis naopak). Jisty rozdil je u symetrickych sifer, ktere byly umyslne navrzeny tak, aby na obecnem CPU bezely pomalu (DES a spol), ale pri podepisovani CSR bude stejne vetsinu casu trvat RSA, tedy umocnovani bignumu, a na tom custom HW zhola nic nenazene.

    Nevim kolik certifikatu za vterinu vygeneruje 386DX40, ale cekam ze tak 1-5 to bude urcite, coz by melo stacit.

    > .. Vymysleli ho tak, aby bylo možné každého nezávisle kontrolovat.

    Jak to chcete delat "nezavisle", kdyz jde o kontrolni organy, o kterych sirsi verejnost nic nevi? Kdo je vybira? Kdo kontroluje toho, kdo je vybira? Atakdale...

    Nebylo by vyrazne jednodussi, levnejsi, duslednejsi a spolehlivejsi, aby to mohl kontrolovat kazdy? Ono to tak stejne nakonec skonci, ale do te doby se takhle vyhaze hromada penez.

    > ..a ČR nemá šanci si vytvořit úplně jinou metodiku, která je notabene s naší technologickou pozicí ve světě naprosto neprosaditelná.

    Toto nejsem schopen posoudit. Nemyslim si ale ze nase technologicka pozice je spatna.

    > Každá CA má svou certifikační politiku a když vám přijde pokaždé certifikát od jiné, tak nevíte, co ten certifikát vlastně znamená, jak přísně bylo ověřování prováděno, kdo a jak Vám ručí a za co atd.

    V cem by to bylo horsi nez soucasny stav, kdy mame CA, ktere neruci prakticky za nic, a navic nedelaji ani to co slibuji? Precetl jsem si letmo http://www.ica.cz/qcp/cpqpica02.pdf, a je to legrace k popukani:

    - Udajne musi ICA zajistit "aby se kazdy mohl presvedcit o jeji identite" (str. 14), ovsem to zjevne nedela, protoze korenovy certifikat se sn=10000001 je pouze self-signed.

    - Neposkytuje zaruku jedinecnosti CN na jejich certifikatech, garantuje pouze jedinecnost serioveho cisla, coz je uzivatelum certifikatu vcelku na prd. (str. 16)

    - Garantuje sice zneplatneni certifikatu, ovsem nikoliv v nejakem konecnem casovem intervalu od podani zadosti. To je samozrejme taky na dve veci. (str. 16) Navic musim revokovat pisemne, a

    - Plati vzdy limit zaruky podle konkretni smlouvy (str. 17)

    - CA si vyhrazuje pravo revokovat muj certifikat, kdykoliv nazna ze ji zpusobuji skodu (str. 17)

    Ale aposn nejake dobre zpravy:

    - Asi opravdu (alespon oficialne, kdovi jestli i prakticky) podepisou i CSR, nepochazejici z NAXK. (str. 44).

    - Maji smysl pro humor, viz footnote na str. 28 :)

  • 1. 6. 2004 17:41

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Fakt těžká diskuze. O speciálním kryptozařízení jsem hovořil z hlediska toho, že je u něj ověřována jeho bezpečnost! Vy jste kontroval, že v 386 nejsou zadní vrátka, já na to, že ve srovnání s 386 by moderní kryptozařízení mělo navíc i lepší parametr cena/výkon a Vy na to, že byste tedy použil nejnovější Celeron (přičemž jste dříve připustil, že u moderních procesorů Intel byste zadní vrátka vyloučit nemohl).

    Btw. kryptoakcelerátory MAJÍ smysl právě pro symetrické šifrování, např. při SSL kanálech při e-komerci apod. Ale o akceleraci tady nejde, jde o bezpečnost toho zařízení pro použití ve funkci. To je další kvalita, kterou speciální kryptozařízení narozdíl od generických platforem mají.

    Ohledně kontrolních orgánů - v ČR to je odbor elektronického podpisu na MIČR, ten provádí akreditaci. Zařízení certifikují zkušebny (BIS, DIN, ...), těch schopných provést bezpečnostní certifikaci bude na světě jen několik desítek a ČR rozhodně nemá prostředky na to, aby si takovou sama zřídila.

    Politika I.CA je misty nejednoznacna, ba az legracni. Souhlas, byli ale prvni, kdo neco takoveho tady psali.

    Neni ale pravda, ze za nic neruci, jenom to nenapsali do sve politiky. Podpis korenoveho certifikatu I.CA sebou samym je v souladu s ceskou legislativou - I.CA by mela nabizet alternativni zpusob overeni tohoto sveho certifikatu nez jen po webu - fingeprint po telefonu napr. Nejednoznacnost CN je podle ceske (a nejen ceske) legislativy take naprosto v poradku. Proto si ministerstva stezovala a chtela tam davat nove rodne cislo - identifikator MPSV. Naprd unikatnost cisla certifikatu neni, protoze v pripade soudniho prikazu lze i jen podle cisla certifikatu zjistit jejiho skutecneho majitele. Miru toho, jake udaje chce certifikovany vlozit do certifikatu (a nechat o sobe verejne znat) si ridi certifikovany. Je to tak okay.

  • 2. 6. 2004 10:11

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > ..a Vy na to, že byste tedy použil nejnovější Celeron

    Nerikal jsem ze jej chci pouzit, pouze jsem demonstroval svuj argument, ze HW akcelerace, dokonce i pro obskurni symetricke sifry jako 3DES, nema vyrazny efekt. (srovnanim *moderniho* dedikovaneho akcelerovaneho routeru, a generickeho *moderniho* PC).

    > Btw. kryptoakcelerátory MAJÍ smysl právě pro symetrické šifrování, např. při SSL kanálech při e-komerci apod.

    Ano, to jsem take tvrdil. Pri vydavani certifikatu se ale zadne symetricke sifrovani neprovadi (nebo spis z povahy veci NEMUSI provadet, jestli ano, jejich hloupost).

    > Ale o akceleraci tady nejde, jde o bezpečnost toho zařízení pro použití ve funkci.

    Tak proc argumentujete cena/vykon?

    > To je další kvalita, kterou speciální kryptozařízení narozdíl od generických platforem mají.

    Jakou "dalsi kvalitu"? To ze dovnitr vidi jen par vyvolenych, stejne jako o duvodech proc bylo vybrano zarizeni prave od tohoto dodavatele, bych nepovazoval za kvalitu. Ja proste takovemu systemu odmitam verit.

    > Ohledně kontrolních orgánů - v ČR to je odbor elektronického podpisu na MIČR, ten provádí akreditaci. Zařízení certifikují zkušebny (BIS, DIN, ...), těch schopných provést bezpečnostní certifikaci bude na světě jen několik desítek a ČR rozhodně nemá prostředky na to, aby si takovou sama zřídila.

    Dost lidi by technicky navrh udelalo i zadarmo, a fura jinych *opravdu* nezavislych lidi by jej overilo. Kdyz je neceho "ve svete jen nekolik desitek", zvysuje se prudce pravdepodobnost ze muze jit o konspiraci (protoze naklady na jeji vytvoreni jsou relativne nizke). Saddam dost mozna v prvni valce v zalivu dojel na to, ze takovou zkusebnu na zbranove ridici systemy nemel. Proc bychom meli riskovat ze dopadneme stejne?

    > Podpis korenoveho certifikatu I.CA sebou samym je v souladu s ceskou legislativou - I.CA by mela nabizet alternativni zpusob overeni tohoto sveho certifikatu nez jen po webu - fingeprint po telefonu napr.

    Mam tomu rozumet, ze jej nenabizi? Cimdal lepsi! Pro vetsinu lidi by pritom uplne stacilo, aby ten web bezel pod HTTPS, a meli tam platny Verisign/Thawte/Whatever.. certifikat.

    > Naprd unikatnost cisla certifikatu neni, protoze v pripade soudniho prikazu lze i jen podle cisla certifikatu zjistit jejiho skutecneho majitele.

    Takze kdyz CA omylem, umyslne, nebo diky sve blbosti a nasledne kompromitaci vyda muj certifikat treti osobe, je CA zcela nepostizitelna, pokud tam bude jine seriove cislo (ktere pravdepodobne nikdo nekontroluje, takze takovy certifikat bude temer stejne pouzitelny jako pravy)??? No to je vazne legracni. A kolik ze nebozaku si tento bezcenny certifikat poridilo? A jak s tim souvisi ten soudni prikaz???

  • 2. 6. 2004 14:00

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Vězte, že ten technický návrh (který by dost lidí dle vás udělalo zadarmo) jde velmi daleko za oblast psaní software, ať již open nebo closed source. Teoretické znalosti na vytváření takových zařízení má třeba v ČR jen několik jedinců (Vy mezi ně nyní rozhodně nepatříte) a finanční možnosti vývoje "z vlastní kapsy" už žádný z nich.

    Ohledně zastřešujících "Thawte" apod. certifikátů - u běžného PC nemáte vůbec nijak zaručeno, že certifikáty při dodání odpovídají těm skutečným ani to, co takový certifikát vlastně právně pro vás zde v ČR znamená. Kauza falešného certifikátu na Microsoft je též známa. Kořenový certifikát by se do Vašeho počítače měl dostat definovaným postupem. Když si ho nahrajete z webu I.CA a telefonicky ověříte fingerprint (nevím zda to I.CA umožňuje), tak jste na tom lépe, než s kaskádou certifikátů jdoucích od Thawte.

    Kryptozařízení mívají dále i tu kvalitu, že jsou navrhována jednoúčelově, tj. s omezenou složitostí návrhu, která je "ukontrolovatelná". Myslím, že i u RSA by speciální kryptozařízení mohla akcelerovat výpočty (algoritmy mocnění v RSA rozhodně nepoužívají floating point operace procesorů Intel, ale speciálně vyvinuté algoritmy pro přesné operace s velkými čísly), ale je otázka, zda se to vyplatí, protože obecně skutečně operací RSA (popř. jiných kryptografických podpisových algoritmů) se provádí málo, takže je možné, že i kryptozařízení používají generické součástky.

    Základní krypto metody (algoritmy) jsou obecně známé a podléhají otevřenému vědeckému zkoumání akademické obce. Dokumenty, podle kterých se ověřuje, jsou většinou všechny také otevřené, stačí si je dohledat nebo koupit za pár babek. V tom je oblast bezpečnosti trochu podobná open source.

    V názvech těch zkušeben jsem se sekl. Mělo to být BSI a v případě Německa pak TUVIT (SecuLab).
    http://www.bsi-global.com/index.xalter
    http://www.tuvit.de/

    Až budete mít od některé z těchto nebo jiné akreditované zkušebny certifikát na Vaše PC v trezoru, tak pak Vám ho MIČR jistě akredituje jako nástroj e-podpisu. Následně MOŽNÁ ho některá certifikační autorita od vás koupí, ale jistotu mít nyní nebudete.

    Jak "Váš" certifikát? CA vydá certifikát na základě:
    1. Žádosti o vydání certifikátu podepsané soukromým klíčem, jenž zjevně máte ve svém držení, protože jinak byste danou žádost vytvořit nemohl, žádost podáváte Vy osobně na přinesené disketě na pracoviště RA.
    2. Průkazů ověřujících Vaši totožnost (aspoň 2), průkazy předkládáte Vy osobně zároveň se žádostí a přes fotky lze ověřit, že to jste Vy.
    3. Dokumentů přiměřeně ověřujících jiné údaje do certifikátu vložené (dle certifikační politiky), které též předkládáte při předložení žádosti na pracovišti RA.

    Takto vydaný certifikát bude mít u I.CA jedinečné číslo a bude ve vnitřních záznamech I.CA spojen s Vaší osobou (přes ty identifikační průkazy). V certifikátu ale bude jen to, co si Vy ze svých údajů budete přát do něj vložit (certifikát je dle současné legislativy veřejný a I.CA ho musí publikovat). Jiné údaje I.CA uchovává, ale třetím stranám nesděluje, ledaže tak je povinna ze zákona, přičemž v praxi připadá do úvahy pouze soudní příkaz. Ohledně např. emailu myslím I.CA chce nějaké doložení toho, že vám patří doména, zpravidla stačí čestné prohlášení apod. I.CA obecně postupuje podle české legislativy, kdyby tak nepostupovala, formát jejích certifikátů by nemohl být akreditován, čili si stěžujete na špatný subjekt, stěžujte si a veďte diskusi proti autorům zákona, kterým bylo sdružení SPIS a jistý pan Smejkal. Ale myslím, že ho v rámci doby tvorby udělali poměrně dobře, jenom na tom nyní každý hledá hnidy, aby si dokázal, jak je úžasně chytrý.

  • 2. 6. 2004 17:57

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Teoretické znalosti na vytváření takových zařízení má třeba v ČR jen několik jedinců (Vy mezi ně nyní rozhodně nepatříte) a finanční možnosti vývoje "z vlastní kapsy" už žádný z nich.

    Muzete to nejak dokazat? Nepripadam si nijak "uzasne chytry", ale zpusob argumentace kterou ted pouzivate VY napadne pripomina obhajobu uceni o placatosti zeme. Par lidi asi jeste upalite, ale nakonec se stejne reci o "hrstce fundovanych odborniku" provali jako podfuk.

    > Ohledně zastřešujících "Thawte" apod. certifikátů..

    Ano, souhlas. Telefonat nebo osobni overeni by bylo lepsi. Taky mohli udelat inzeraty do IT casopisu, a uvest v nem svuj fingerprint. Ale furt lepsi Thawte nez vubec nic.

    > Kryptozařízení mívají dále i tu kvalitu, že jsou navrhována jednoúčelově, tj. s omezenou složitostí návrhu, která je "ukontrolovatelná".

    Jak koresponduje "omezena slozitost" se "specialnim hardware"? Neni to protimluv? Jak muzu zkontrolovat shodu dodaneho HW s tim, ktery byl (dejmetomu ze dukladne a fundovane) predtim auditovan a schvalen jako bezpecny? U software staci zkontrolovat md5sum, ale jak to chcete udelat u zakaznickych obvodu?

    Otevrene reseni na beznych soucastkach umoznuje, aby odberatel mel plnou kontrolu nad pouzitymi komponenty, tim dosahne nezavislosti na dodavateli v oblasti, ktera se obtizne kontroluje (hw). Vysledkem je vyssi bezpecnost (ale take zodpovednost).

    > Myslím, že i u RSA by speciální kryptozařízení mohla akcelerovat výpočty (algoritmy mocnění v RSA rozhodně nepoužívají floating point operace procesorů Intel, ale speciálně vyvinuté algoritmy pro přesné operace s velkými čísly)

    Bohuzel, teprve zminkou o pocitani bignumu na FPU jsem pochopil, ze mne zrejme od zacatku povazujete za uplneho blba.

    Co tim chcete dokazat? Mam vam taky vykladat ze crypto rutiny neni dobre psat ve Visual Basicu? Ze random() z stdlib.h neni kryptograficky silny? Ze karatsuba dela min nasobeni, nez kdyz se nasobi kazde slov s kazdym? Ze mocneni je dobre delat ne jako opakovane nasobeni, ale rozlozit jej na nasobeni faktoru, pocitanych postupnym mocnenim zakladu na druhou? Ne, protoze mam zajem o vecnou diskusi, a ocekavam to same i od vas.

    > ... Následně MOŽNÁ ho některá certifikační autorita od vás koupí, ale jistotu mít nyní nebudete.

    Ano, ale ja to nechci prodavat. Diskuse vznikla jako vyusteni meho tvrzeni, ze genericky, otevreny, amatersky vyrobeny nastroj epodpisu bude pravdepodobne bezpecnejsi, nez akreditovany vyrobek, obsahujici maloseriove HW komponenty, ktere nejde overovat nebo zamenovat za jine, anonymne zakoupene v minulosti.

    > ... Takto vydaný certifikát bude mít u I.CA jedinečné číslo a bude ve vnitřních záznamech I.CA spojen s Vaší osobou (přes ty identifikační průkazy).

    Mluvil jsem o pripadu, kdy CA umyslne (selhanim RA) vyda platny certifikat (s unikatnim seriovym cislem) na moje osobni udaje (ale *jiny verejny klic*, protoze ke kompromitaci meho klice nedoslo). Je jasne ze takovy certifikat, vydany treti osobe, mi muze zpusobit vaznou skodu, protoze uvede jine v omyl, ze jim pisu ja. Prestoze jde jednoznacne o selhani RA, ktere nemohu ovlivnit, I.CA za nej podle onoho textu zodpovednost neprebira.

    > Ohledně např. emailu myslím I.CA chce nějaké doložení toho, že vám patří doména, zpravidla stačí čestné prohlášení apod.

    Ne, jde o to, ze pokud jde o osobni kvalifikovane certifikaty, ruzne subjekty nemaji stejne emailove adresy. Proto odpada argument, ze CA nemuze za jejich jedinecnost v certifikatech, ktere podepise, rucit.

    > I.CA obecně postupuje podle české legislativy, kdyby tak nepostupovala, formát jejích certifikátů by nemohl být akreditován, čili si stěžujete na špatný subjekt, stěžujte si a veďte diskusi proti autorům zákona, kterým bylo sdružení SPIS a jistý pan Smejkal.

    Zakon zakazuje aby CA poskytovala vetsi ruceni nez minimalni zakonna mira? Kdyz uz bych teoreticky vyhodil 700 za to, aby kazdy videl ze ten kdo jim pise je opravdu pavlas@whatever.cz, chci aby CA rucila za to, ze behem platnosti certifikatu nekdo jiny, se stejnym jmenem a e-mailem, nedostane jejich certifikat take.

    > Ale myslím, že ho v rámci doby tvorby udělali poměrně dobře, jenom na tom nyní každý hledá hnidy, aby si dokázal, jak je úžasně chytrý.

    Defekt ktery uvadim je docela podstatny, stejne jako nulove garance na dobu aktualizaci a distribuci CRL.

  • 2. 6. 2004 20:47

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    > Mluvil jsem o pripadu, kdy CA umyslne (selhanim RA) vyda platny certifikat (s unikatnim seriovym cislem) na moje osobni udaje (ale *jiny verejny klic*, protoze ke kompromitaci meho klice nedoslo).

    K tomu by myslím nemělo dojít. Jednak má I.CA nějaké své vnitřní postupy (které si vynucuje i u RA, myslím), druhák tu žádost fyzicky také myslím podepisujete, takže by museli falšovat i váš vlastnoruční podpis, což by mělo jít zpětně prokázat.

    Proč by nemohlo mít více osob stejnou e-mailovou adresu? Na to je nějaký zákon? Zvláště dříve bylo běžné mít 1 emailovou adresu na celou firmu.

    Klidně také můžete mít více certifikátů na stejné jméno a stejnou emailovou adresu zároveň, lišící se dalšími údaji.

    Aktualizace CRL jsou myslím asi ve 12 hodinových intervalech, ale přesný přechod odpovědnosti v legislativě myslím chybí. Není to úplně věc I.CA, chybí to popsáno v zákoně.

    Nejsem ale agent I.CA, abych jí tady hájil. Postupy I.CA by mohly a měly být lepší.

    > ... vyusteni meho tvrzeni, ze genericky, otevreny, amatersky vyrobeny nastroj epodpisu bude pravdepodobne bezpecnejsi, nez akreditovany vyrobek, obsahujici maloseriove HW komponenty, ktere nejde overovat nebo zamenovat za jine, anonymne zakoupene v minulosti.

    No myslet si to můžete, ale to je asi tak všechno. Mimochodem, kontrolovat volební systémy z mašin lze i jinak než tím, že budou open source - stačí dělat namátkové kontroly ex-post (s anonymizací osob i hodnot hlasů).

    > U software staci zkontrolovat md5sum, ale jak to chcete udelat u zakaznickych obvodu?

    Ten zákaznický obvod musí být navržen včetně toho, aby bylo možné zkontrolovat jeho integritu, např. během fáze POST - souhrnný výsledek všeho hardware se pak může hlásit na terminálu atd. Součástky v nichž se provádí kryptooperace se soukromými klíči a úchova soukromých klíčů, jsou pak konstruovány zcela speciálně tak, aby i při různých útocích a průnicích na ně nebylo možné klíč zjistit, aby se spíše zničil, než byste ho zjistil. U PC stačí připojit na sběrnici logický analyzátor a za chvíli klíč máte, to PC v trezoru s open source kódem je prostě nesmysl, nevím jak to ještě jednodušeji říci. Mimochodem, algoritmus MD5 je v současnosti považován za zastaralý.

    > ze mne zrejme od zacatku povazujete za uplneho blba.

    To se také mýlíte, to bych s Vámi nediskutoval. Nyní ale zhasínám.

  • 3. 6. 2004 0:54

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > K tomu by myslím nemělo dojít. Jednak má I.CA nějaké své vnitřní postupy (které si vynucuje i u RA, myslím), druhák tu žádost fyzicky také myslím podepisujete, takže by museli falšovat i váš vlastnoruční podpis, což by mělo jít zpětně prokázat.

    CA si tim zrejme vubec jisty nejsou, protoze to negarantuji. Jsou to vlastne jenom takove glorifikovane pridelovace seriovych cisel :)

    Co kdyz RA bude tvrdit, ze jsem tam skutecne byl, a zadost o druhy certifikat jim podepsal? Jste si jisty ze za vsech okolnosti lze prokazat falesny vlastnorucni podpis? Dukazni bremeno bude na me strane, coz je podstatny rozdil oproti situaci, kdy CA bezpodminecne garantuje, ze tato situace (nad kterou ma plnou kontrolu) nenastane.

    > Proč by nemohlo mít více osob stejnou e-mailovou adresu? Na to je nějaký zákon? Zvláště dříve bylo běžné mít 1 emailovou adresu na celou firmu.

    Protoze je relativne snadne v techto pripadech onu firmu prinutit vytvorit aliasy, a email by se stal praktickym unikatnim identifikatorem, snadneji zapamatovatelnym nez seriove cislo, navic pouzitelnym i pro adresaci.

    > Klidně také můžete mít více certifikátů na stejné jméno a stejnou emailovou adresu zároveň, lišící se dalšími údaji.

    Dva certifikaty od stejne CA pro stejnou osobu, ktere plati soucasne? K cemu by to mohlo byt dobre? Pokud na to CA pristoupi (a ja budu vedet ze klidne muze nejakemu sikovnemu podvodnikovi, ktery ukradne/zfalsuje moje doklady a podpis vydat treti), silne snizuje uzitnou hodnotu svych certifikatu. Musel bych svou identitu vymenit za jejich seriove cislo.

    > Ten zákaznický obvod musí být navržen včetně toho, aby bylo možné zkontrolovat jeho integritu, např. během fáze POST - souhrnný výsledek všeho hardware se pak může hlásit na terminálu atd.

    Zadny POST nemuze otestovat vsechny stavy, a vyrobce prirozene vi, kde tato mez konci. Proto muze relativne obvod rozsirit o dalsi funkce, aniz by to diagnostika poznala. Limitem je vlastne pouze velikost cipu.

    > Součástky v nichž se provádí kryptooperace se soukromými klíči a úchova soukromých klíčů, jsou pak konstruovány zcela speciálně tak, aby i při různých útocích a průnicích na ně nebylo možné klíč zjistit, aby se spíše zničil, než byste ho zjistil.

    Trezory funguji velmi podobne, jen jsou o trochu vetsi. Take umeji pri pokusu o prunik obsah malou nalozi zlikvidovat. Ale v tomto pripade je asi jednodussi pripojit pohybovy, tepelny, hlukovy, a over-voltage senzor primo k PC, a klic v pripade utoku jen nekolikrat premazat nahodnymi daty.

    > U PC stačí připojit na sběrnici logický analyzátor a za chvíli klíč máte

    ha ha ha.. coz je samozrejme uplne jina situace nez u zakaznickeho cipu, kde staci odriznout kus plastu, odstranit pasivaci, pripojit pikosondu na vystupy internich registru, a za chvili mate klic.

    > to PC v trezoru s open source kódem je prostě nesmysl, nevím jak to ještě jednodušeji říci.

    Co kdybyste na rovinu rekl, ze se vam to otevrene reseni nelibi. Jednoduseji to vysvetlit nejde :) :) :)

    > Mimochodem, algoritmus MD5 je v současnosti považován za zastaralý.

    To je mozne, krypto algoritmum nerozumim. Kde se prosim clovek muze docist ze SHA1 je lepsi nez MD5, a proc?

  • 2. 6. 2004 13:25

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Prelozil jsem openssl pro 386ku a staticky slinkoval s dietlibc (binarka 932K), pridal busybox (291K), zkomprimoval oboje jako ramdisk (595K), pridal kernel (683K), a na 3.5" floppy mi jeste zbylo asi 150k mista. Nabootoval jsem to na 386DX40, a udelal testy.

    generovani privatnich klicu (dva behy, hledani prvocisel trva pokazde jinak dlouho). Entropie z /dev/random, ale to neni kriticke, >99% casu bylo v user:

    2048-bit: 5m 13s, 5m 30s
    1024-bit: 19s, 20s

    generovani CSR z 1024 privkey se sha1: 2.6s

    Nejdulezitejsi: Podepsani takovehoto CSRka 2048-bitovym klicem, update databaze a serialu (pravda pouze na ramdisku, ale tohle nebude kriticke): 10.66s

    Takze jsem se hrube netrefil, o vic nez jeden rad. Bude to skutecne docela pomale. Ovsem stale bych byl schopen vsechny kvalifikovane certifikaty, ktere dosud treba I.CA vydala (aktualni posledni serial je 5132) vytvorit za mene nez 16 hodin, takze i tak vykon povazuju za dostatecny.

  • 1. 6. 2004 22:38

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Neposkytuje zaruku jedinecnosti CN na jejich certifikatech, garantuje pouze jedinecnost serioveho cisla, coz je uzivatelum certifikatu vcelku na prd

    Jestli vy od tech certifikatu nechce veci, pro ktere je nikdo puvodne pouzivat nezamyslel (a ani ted mi neni jasne, v cem neunikatnost CN vadi, kdyz stejne neidentifikuje jednoznacne konkretni osobu).

  • 2. 6. 2004 9:27

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Mate pravdu, spatne jsem se vyjadril- minil jsem ze CA negarantuje jedinecny certifikat pro jedinecneho zadatele. Kdyz s nekym komunikuji, identifikuji se obvykle svym jmenem v kombinaci s bydlistem, pripadne datem nerozeni (ktere v certifikatu bohuzel neni).

    Pokud CA omylem nebo umyslne vyda nekomu cizimu certifikat, ktery lze zamenit za muj, mela by za to byt bezpodminecne zodpovedna, coz nyni neni (prece se partnerum nebudu v telefonickem a osobnim styku identifikovat seriovym cislem certifikatu, a nabadat je aby jej vzdy kontrolovali).

    Uznavam ze CN jednoznacne neni, a zrejme ani jeho kombinace s bydlistem nebo nickname, ale zcela jiste by mela CA garantovat jedinecnost atributu "email" (je-li pritomen), ktery je podstatne praktictejsi nez seriove cislo.

  • 2. 6. 2004 18:27

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Jenze, takova jedinecnost (reaguji ted na prvni odstavec) by stejne k nicemu nebyla, pokud by nebyla zajistena "napric CA".

    Zbytek je nepochopeni toho, jak jsou certifikaty konstruovany. Nekomu jinemu se zasadne identifikujete tak, ze prokazete, ze ke konkretnimu certifikatu (ktery on ma) zrovna vy mate odpovidajici privatni klic. Cimz poznaji, ze prave ted komunikuji s tim, komu byl certifikat vydan. Certifikaty neumoznuji (jen) podle obsahu certifikatu identifikovat nejakou zcela konkretni osobu. Nicmene, pokud si nejake dve osoby mezi sebou chteji vymenit informace jednoznacne identifikujici konkretni certifikat, pak k tomu slouzi, spolehliveji, "fingerprint" a pohodlneji - presna identifikace vydavajici CA a SERIOVE CISLO. Tak to bylo naplanovano a stanoveno pri vytvareni celeho tohoto systemu (tim nemam na mysli jednu konkretni CA, ale samotny format a obsah dat v certifikatu). Veskere dalsi udaje - pocinaje CN a konce ruznymi atributy jsou infomrace, ktere certifikat nese - ale nejsou (a nikdy nebyly) urceny k tomu, aby identifikovaly certifikat sam nebo (v obecnem pripade) jeho drzitele. Ten vztah je opacny - "tyto informace maji nejaky vztah k osobe, ktere byl certifikat vystaven". Obsah techto poli je obecne stanoven jen velmi vagne a v zasade se ridi konkretni potrebou konkretni aplikace pro kterou je certifikat generovan a presny vyznam terminu "maji nejaky vztah" by mel byt soucasti certifikacni politiky.

    Opravdu pozadujete neco, pro co certifikaty navrzeny nebylo a k cemu ani v soucasne dobe neslouzi a ani slouzit nemohou ...

    To, co jste pravdepodobne mel na mysli pri psani posledniho odstavce pak patrne nebyl pozadavek na "jedinecnost emailu", ale na to, aby CA overila, ze takovy email skutecne nalezi tomu, komu certifikat vystavuje. Neni sice uplne zrejme, jak by se neco takoveho zjistovalo a overovalo, ale to je technicky detail. Kazdopadne, i toto je zalezitost certifikacni politiky a toho, pro jake ucely prislusna CA certifikaty vlastne overuje ...

  • 2. 6. 2004 21:51

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Ja bych to od HW kousek posunul, mam pocit, ze jsme otevreli celkem zajimave tema: Je kvalifikovany certifikat dle ceskych zakonu vubec k necemu?

    Asi jsme se vsichni po precteni certifikacni politiky shodli, ze plati:

    nelze zarucit,ze bude mit jeden clovek prave jeden certifikat

    ze dva opravnene vydane certifikaty mohou mit stejny obsah a pritom patrit zcela ruznym osobam (krome s/n)

    ze duverovat tomu, ze certifikat patri opravnene osobe lze az po tom, co s danou osobou provedu schuzku na ktere si overim, ze je to osoba X, ze mi predlozi certifikat a ze mi prokaze, ze ma k certifikatu privatni klic

    Z toho mi vychazi, ze zadnou CA nepotrebuji. Usnadneni elektronickeho obchodu se nekona, statni sprava vubec nemuze vedet, ze Eduard Opicka co jim pise je ten Opicka, co jim ma psat, takze se pak nemuzeme divit, ze to nepouzivaji.

    Takze jedine co muzu, je, po zjisteni, ze jsme byl podveden, predat vec policii a oni maji moznost zjistit, kdo me vlastne podvedl, komu byl pri podvodu pouzity certifikat vystaven. Kdyz se bude jednat jen o obchodni spor, tak se zrejme identitu protistrany nemam sanci dozvedet, neni to rezim trestniho stihani a neresi to policie, ale jen nejaci advokati.

    V zasade pak ani neni rozdil mezi kvalifikovanym a nekvalifikovanym certifikatem.

    Ne ze by to bylo v klasickem svete o moc lepsi, tam take dobre funguje, ze nekdo prijde s cizi/padelanou obcankou, zivnostakem a dostane zbozi na fakturu a budu ho tezko hledat, nicmene proti elektronickemu utoku prece jen riskuje, ze zustane nahrany na kamerach, ze ho mohou na dalsim miste poznat a tak vubec.

    Nebo to vidim moc cerne?

  • 3. 6. 2004 3:54

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    No, ja uz to tady v jinem miste v podstate presne tohle psal. Nicmene k vypsanym bodum mam pripominky a proti az tak cenemu videni bych certifikaty trochu branil. Pokud maji dva certifikaty ruzne S/N, pak jsou ruzne - a to dokonce prave v te polozce, ktera je pro posuzovani "ruznosti" urcena. To, ze jsou certifikaty shodne v jinych polozkach IMHO naprosto nevadi - ty k urcovani "ekvivalence" souzit nemaji. Pokud by to nekdo podle toho delal, pak to proste dela spatne - a proti tomu se zabezpecit nelze a za problemy si muze sam (to by take mohl povazovat vsechny certifikaty jedne CA za shodne, protoze se to rozhodl porovnavat podle jedine polozky - vydavajici CA). Certifikaty mohou fungovat jen tehdy, kdyz se pouzivaji "doporucenym zpusobem" - a ne jak vas napadne.

    Pokud verite vystavujici CA, ze dodrzuje svoji vlastni politiku, pak vite, ze vystaveny certifikat patri opravnene osobe. Sice nevite ktere konkretne, ale vite, ze v pripade soudniho sporu to pujde jednoznacne a snadno zjistit. Coz vam v nekterych pripadech staci, ale pravda je, ze na vetsinu ne.

    Takze, navzdory tomu, ze to IMHO vidite preci jen o trochu cernejsi nez to doopravdy je, ve skutecnosti opravdu plati, ze dokud nebude mozne primo z certifikatu jednoznacne identifikovat konkretni osobu, bude jeho pouziti je velice omezene ...

  • 3. 6. 2004 10:01

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    V podstate souhlas, popsal jste to dosti vycerpavajicim zpusobem. Polemizoval bych ale zasadne s tvrzenim "Sice nevite ktere konkretne, ale vite, ze v pripade soudniho sporu to pujde jednoznacne a snadno zjistit".

    Velmi silne pochybuju ze pri prebirani certifikatu jsou vsechny osoby fotografovany, jsou odebrany otisky prstu, porizeny a archivovany overene fotokopie vsech predlozenych dokladu, a umisteny do cely predbezneho zadrzeni, nebo je jim alespon docasne odebran cestovni pas, aby podvodnik v pripade ze se ozve pravy majitel dokladu mohl byt trestne stihan drive nez opusti republiku.

    Kdyz CA pouze formalne deklaruje snahu doklady a podpis overovat, je to vcelku o nicem, protoze jejich pravost je kdyz prijde na vec relativizovatelna, na rozdil od jednoducheho kriteria na unikatnosti nekterych vlastnosti vydanych certifikatu.

    Mimochodem I.CA negarantuje BEZPODMINECNE ani onu unikatnost serioveho cisla na certifikatech, ktere se uvoli podepsat!!!

    Predposledni odstavec na str.16, ktery se vztahuje ke stejnemu bodu, v nichz je predtim jedinecnost serioveho cisla zarucena, rika doslova: "Veskere zaruky a z nich plynouci plneni je mozne uznat jen tehdy, pokud klient neporusil povinnosti plynouci mu ze smlouvy mezi nim a CA".

    Takze pokud nekdo zlomi privatni klic od CA, hackne jim web, a vystavi tam certifikat na moje seriove cislo k jinemu verejnemu klici, neponese CA absolutne zadnou zodpovednost, pokud nejaky jejich chytry pravnik v nekterem z udaju ktere jsem do zadosti o certifikat uvedl najde nejakou nevyznamnou formalni chybu.

    Je to zjevny podvod, jako obvykle.

  • 3. 6. 2004 10:38

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Ale to je opravdu nedorozumeni. Ne, osoby nejsou fotografovany - pouze je overena jejich totoznost. Co tenhle vyraz znamena je, myslim, castecne popsano certifikacni politikou (a castecne platnymi zakony). Overeni pomoci prislusneho platneho osobniho dokladu je dostacujici pro vsechny ostatni sfery, tak by melo stacit i tady. Nicmene - je jedno jestli staci nebo nestaci. Podminky jsou dane, zname a jasne. Totez plati i pro ostatni pripominky. Takze nevim, o jakem podvodu to mluvite. CA muze byt svymi podminkami pro vas neduveryhodna, vydane certifikaty mohou byt pro nektere (pravdepodobne spoustu) ucelu nevhodne. Ale podvod v tom nevidim. Nicmene, o tom uz se bavit nechci.

    Odstavec Kdyz CA pouze formalne deklaruje snahu doklady a podpis overovat, je to vcelku o nicem, protoze jejich pravost je kdyz prijde na vec relativizovatelna, na rozdil od jednoducheho kriteria na unikatnosti nekterych vlastnosti vydanych certifikatu jsem bud' nepochopil ja, nebo vy stale nechapete ulohu CA v celem tomhle procesu.

  • 3. 6. 2004 11:15

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Ano, fotografovani a umistovani zadatelu o certifikat po dobu karanteny do cely predbezneho zadrzeni byla nadsazka.

    Ulohu CA chapu docela dobre- buduji zobrazeni, ktere seriovym cislum prirazuje verejne klice s atributy, pouzivanymi v beznem zivote, a dava na to minimalni zaruky. Specialne nedavaji zadne zaruky na kradez identity.

    Podvodem jsem myslel fakt ze ani zcela zasadni zaruka na jedinecnost serioveho cisla neni bezpodminecna, a lze se z ni pravdepodobne vhodnymi klickami vykroutit.

  • 3. 6. 2004 14:03

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Jedinečnost sériového čísla certifikátu od I.CA (i jiných CA) je garantována (!), plyne to z toho, že používají standard X.509, jenže to byste o tom musel napřed něco vědět. Když bude někdo mít dobře zfalšované Vaše papíry a zajde s nimi k notáři, tak u něj klidně převede veškerý váš movitý i nemovitý majetek na někoho jiného než řeknete heršvec a stupeň zpochybnitelnosti toho, že jste úkon udělal Vy a doklady byly zfalšované je úplně stejný jako když podáváte žádost o kvalifikovaný certifikát. Takže s tou krádeží identity brzděte, pro zpětně dokazování je to prakticky stejné.

    Co Vás ale možná překvapí - není garantována jedinečnost CN vlastní certifikační autority - proto musíte mít ten self-signed certifikát a ověřovat vždy, že daný certifikát osoby skutečně vystavila ta CA, jíž důvěřujete.

    Úřady pak chtějí, aby v certifikátu při komunikaci s nimi bylo "nové rodné číslo", tzv. identifikátor MPSV (Ministerstva práce a soc. věcí). Není to úplně šťastná metodika, protože přes tento unikátní identifikátor je pak následně možné spojovat vaše údaje z databází ze všech úřadů s nimiž komunikujete (což je sice zákonem zakázáno, ale existence společného identifikátoru - klíče, to fakticky značně usnadňuje).

    Nechat si vložit do certifikátu jiné údaje, jako je adresa, je možné, ale záleží to na vůli certifikovaného (a schopnosti doložit doklady, že skutečně k vám takové atributy, např. bydliště, patří). I.CA je naopak známá nesnesitelným puntíčkářstvím, že chce, aby v certifikátu byla adresa přesně jako v občance, tj. malá/velká písmena, čp./č.o., mezery atp. Jenže certifikát je veřejný a ne každý chce, aby se vědělo, kde bydlí. Také každý nechce být v telefonním seznamu.

    SHA-1 je lepší než MD5 hlavně protože hash je delší - 160 bitů, zatímco MD5 jen 128 a pak také proto, že proti MD5 se už podařilo najít nějaké kolize - ale je to teoretická záležitost, nalézt smyslupnou kolizi asi nejde. Dočíst se to můžete v některých RFCčkách, budou tam i odkazy na primární zdroje.

    Ty čipy jsou chráněné i proti tomu, když do nich začnete různě vrtat atp. Dokonce i ty čipy na čipových kartách bývají značně odolné proti různému odleptávání atp.

  • 3. 6. 2004 15:37

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > Jedinečnost sériového čísla certifikátu od I.CA (i jiných CA) je garantována (!)

    Pouze s vyhradami.

    > plyne to z toho, že používají standard X.509, jenže to byste o tom musel napřed něco vědět.

    To byste musel napred cist.

    > .. stupeň zpochybnitelnosti toho, že jste úkon udělal Vy a doklady byly zfalšované je úplně stejný jako když podáváte žádost o kvalifikovaný certifikát.

    Tak jeste jednou: Padelany obcansky prukaz neni pred a po svem pouziti videt. Certifikat, ktery vyda CA na padelane doklady, je vzdy verejne pristupny. Pokud jiz certifikat na stejne jmeno vlastnim a CA garantuje jeho jedinecnost, nebo je alespon kazdy novy certifikat vystaven s nekolikatydenim predstihem nez zacne platit, mam podstatne lepsi sanci jak se kradezi sve identity branit, staci mi chranit si privatni klic, a za zbytek by rucila CA. Ted neruci za nic, jen ze (udajne) kontroluje doklady.

    > Takže s tou krádeží identity brzděte, pro zpětně dokazování je to prakticky stejné.

    Neni. Kdyby garantovali jedinecnost, nemusel bych nic dokazovat. Takhle CA prenasi zodpovednost za sve selhani na klienty.

    > Co Vás ale možná překvapí - není garantována jedinečnost CN vlastní certifikační autority - proto musíte mít ten self-signed certifikát a ověřovat vždy, že daný certifikát osoby skutečně vystavila ta CA, jíž důvěřujete.

    Ano, je mozne ze CA zmeni jmeno, pripadne jine atributy. Neprijemne, ale pochopitelne a akceptovatelne. Vsiml jsem si ze ten vystaveny certifikat je jen na osm let, takze stejne je treba obnovovat.

    > Není to úplně šťastná metodika, protože přes tento unikátní identifikátor je pak následně možné spojovat vaše údaje z databází ze všech úřadů s nimiž komunikujete

    Vzdycky me fascinuje jakou peci venuji lide, jejichz zivotni naplni je zneprijemnovat ostatnim zivot, tomu aby chranili jejich osobni udaje. Jsi podnikatel, hotelier, nebo banka, a vedes databazi neplaticu? Do vezeni s tebou! Jojo, at zije ochrana podvodniku. Vzdyt kdyby kazdy mohl udelat podraz jen jednou, bylo by to k nasim kamaradum nespravedlive.

    Osobni udaje se daji velmi dobre bagrovat a spojovat i bez unikatnich identifikatoru, jen uroven spolehlivosti je mensi. Navic vetsina osobnich udaju do soukrome sfery unika primo ze statni spravy, ktera ma vsechny udaje tak jako tak, s tim zadnej zakon nic nezmeni. Ochrana osobnich udaju je skoro stejnej podfuk jako tyhle vypeceny certifikaty :)

    > Ty čipy jsou chráněné i proti tomu, když do nich začnete různě vrtat atp. Dokonce i ty čipy na čipových kartách bývají značně odolné proti různému odleptávání atp.

    Stale nevidim kvalitativni rozdil mezi vrtanim do trezoru a vrtanim do cipu. Asi mi neco unika.

  • 6. 6. 2004 15:26

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Úřady pak chtějí, aby v certifikátu při komunikaci s nimi bylo "nové rodné číslo", tzv. identifikátor MPSV (Ministerstva práce a soc. věcí). Není to úplně šťastná metodika, protože přes tento unikátní identifikátor je pak následně možné spojovat vaše údaje z databází ze všech úřadů s nimiž komunikujete (což je sice zákonem zakázáno, ale existence společného identifikátoru - klíče, to fakticky značně usnadňuje).

    V tomto konstatovani je skryt veskery vnitrni rozpor, ktery se s praktickym uzivanim certifikatu poji.

    Na jednu stranu ma byt certifikat pouzitelny k tomu, abyse dala zcela nepochybne a jednoznacne rozeznat identita jeho drzitele - protoze mnohe informace lze poskytovat pouze zcela konkretnim osobam a u sluzeb je to obdobne. Jenze, pokud to to certifikat umoznovat bude, no tak, zcela pochopitelne, bude mozne spojovat jednotlive ukony one osoby a ziskavat tak (nezadouci) doplnujici informace. No, takze to certifikat neumoznuje - tim, bohuzel, neumoznuje jednoznacne identifikovat osobu, coz znamena, ze je pro znacnou cast aplikaci prakticky nepouzitelny. Zakon o kvalifikovanem podpisu se, bohuzel, s timto rozporem nevyporadal a proto podpis, navzdory tomu, ze je kvalifikovany, proste nemuze byt v mnoha pripade dostatecnym pri komunikaci s kymkoliv, vcetne statu. Pozadavek na jednoznacnou identifikaci drzitele je proste protichudny k pozadavku, aby neslo drzitele identifikovat. Dosahnout lze jednoho nebo druheho. Oboji nikoliv ...

  • 3. 6. 2004 11:20

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Ano, fotografovani a umistovani zadatelu o certifikat po dobu karanteny do cely predbezneho zadrzeni byla nadsazka.

    Ulohu CA chapu docela dobre- buduji zobrazeni, ktere seriovym cislum prirazuje verejne klice s atributy, pouzivanymi v beznem zivote, a dava na jejich spravnost jakesi minimalni zaruky. Nedavaji vsak vubec zadne zaruky proti kradezi identity, definovane temito atributy, prestoze je to technicky mozne.

    Podvodem jsem myslel fakt ze ani zcela zasadni zaruka na jedinecnost serioveho cisla neni bezpodminecna, a lze se z ni pravdepodobne vhodnymi klickami vykroutit.

  • 2. 6. 2004 23:27

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Ano, kdyby unikatnost platnych certifikatu podle beznych osobnich udaju byla garantovana napric vsemi CA, bylo by to jeste lepsi. A uplne nejlepsi by bylo, kdyby existovala i specialni "CA na truc", ktera by nemusela byt akreditovana, jeji certifikaty by nikdo neakceptoval, a jejich jedinym smyslem by bylo oznamut ostatnim CA, ze osoba s danym jmenem si zadny certifikat u zadne akreditovane CA porizovat nechce, a pokud by se takovy certifikat objevil, patri nejakemu podvodnikovi. :)

    Ale nezbytne nutne to neni. Kdyby CA garantovala treba jedinecne stat+mesto+jmeno+nick POUZE v ramci vlastni databaze, stale by mi to umoznovalo nekomu bezpecnym kanalem sdelit tyto svoje udaje plus jmeno CA, a CA by garantovala ze certifikat s temito atributy vlastnim pouze ja (dokud jej budu obnovovat).

    Tvrzeni ze korektni metoda je nejprve druhe strane bezpecnym kanalem dopravit svuj certifikat a teprve potom mohu komunikovat, v podstate rika ze CA je zbytecna, protoze self-signed certifikat by byl uplne stejne funkcni.

    Jestli jedinny garantovany zpusob jedinecne identifikace subjektu je seriove cislo, znamena to ze jediny efekt CA je, ze nemusim druhe strane rikat do telefonu fingerprint, staci mi kdyz mu reknu URL na CA, a seriove cislo certifikatu. To nebude o moc praktictejsi nez primo nadiktovat fingerprint, a pochybuju ze to ospravedlnuje existenci CA jako instituce.

  • 3. 6. 2004 4:15

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Ja sice porad nechapu, v cem je sdelovani kombinace "stat+mesto+jmeno+nick" vyhodnejsi nez sdeleni nekolikamistneho cisla, nicmene, CA si ve sve politice klidne muze urcit, ze nevystavi certifikat s jednou konkretni kombinaci "stat+mesto+jmeno+nick" jine osobe, pokud uz ho jednou nejake osobe vystavila. Podotykam pouze, ze kombinace stat+mesto+jmeno z principu jednoznacna neni a udaj "nick" je bezvyznamovy, protoze ho nelze overit. "Nick" ma tedy zrejme ma tedy jediny vyznam a to "napravit" principialni vadu nejednoznacnosti trojice "stat+mesto+jmeno" tim, ze osoba, ktera ma takovou trojici shodnou s nekym jinym musi tak dlouho strilet ruzne "nicky" az se trefi do nejakeho nepouziteho. No, to uz je asi jednodusi na to misto misto nicku dat seriove cislo, protoze to urcite unikatni je samo o sobe. Kdy se mu nebude rikat seriove cislo ale "nick", tak uz vam treba zas tolik vadit nebude ... ;-)

    Co se tyce zbytku tyce, mam nejak dojem, ze vy a certifikaty se v tom, co jedna strana nabizi a druha pozaduje trochu mijite. Ale mijite se divne. To, co certifikaty zajistuji, vy sice chcete, ale pozadujete, aby se to delalo jinak. A pak jsou zde veci, ktere certifikaty zajistovat umeji a mohou, ale take, pravda, nemusi (v zavislosti na rozhodnuti CA, ktere je predem zname a verejne dostupne) - ale vy trvate na tom, aby to bylo pro vsechny CA povinne. To jsou na jednu stranu dost zasadni pozadavky na zmeny, na druhou stranu je pujde asi jen vemi tezko zduvodnit (protoze to co chcete fakticky udelat jde i bez tech zmen), takze bych v jejich prosazeni nedoufal. Ale mozna jen neco spatne chapu. A mozna je problem jen v tom, ze ve skutecnosti mluvite pouze o kvalifikovanych certifikatech podle ceskeho zakona a o CA, ktere ho vystavuji ...

  • 3. 6. 2004 10:45

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    > v cem je sdelovani kombinace "stat+mesto+jmeno+nick" vyhodnejsi nez sdeleni nekolikamistneho cisla

    Ze se v beznem pripade sdelovat nemusi, coz je ohromna uspora! Kdyby existovala rozumna certifikacno politika, tak kdyz existuje jisty Franta Vopicka z Horni Vsi, vsichni ho znaji a vedi ze jiny Franta Vopicka tam nezije, dale je vseobecne znamo ze kazdy mame davno epodpis, protoze je to (od ctvrte Prazske defenestrace) levne a prakticke, tak maji jistotu ze pokud jim prijde mail s certifikatem na toto jmeno a mesto, bude to zcela jiste on, a to i kdyby vcera ztratil obcanku, cestovni pas, a vlastnorucne psany diar.

    > No, to uz je asi jednodusi na to misto misto nicku dat seriove cislo, protoze to urcite unikatni je samo o sobe.

    Jenze seriove cislo nemuze byt prazdne. Kdyz dobre znam nejakeho Pepu Novaka z Prahy, nemohu ocekavat ze kdyz mi prijde certifikat na toto jmeno, bude to on. Musim se ho bezpecnym kanalem zeptat na fingerprint, seriove cislo, nebo nick ktery pouzil (podle toho zda pouziva zadnou, hloupou, nebo chytrou certifikacni autoritu).

    > Kdy se mu nebude rikat seriove cislo ale "nick", tak uz vam treba zas tolik vadit nebude ... ;-)

    Jak rikam: v pripade, ktery povazuju za bezny (tj vim ze osoba je jednoznacne identifikovana bezne znamymi atributy, jejichz jedinecnost rozumna CA garantuje pro vsechny vydane certifikaty) bych nick ani seriove cislo ani zadnou dodatecnou informaci uvadet nepotreboval, a potreba bezpecneho kanalu pro potvrzeni autenticnosti certifikatu by padla. Domnivam se ze toto byl jeden z hlavnich duvodu pro existenci CA, ovsem nase CA jej vubec nenaplnuji.

  • 3. 6. 2004 11:21

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Jenze, certifikat je platny i o neco pozdeji nez byl vydan. A to, ze v dobe vydani mozna v jednom miste nebydli, nahodou, clovek stejneho jmena neznamena, ze tam nebude bydlet uz zitra. Na jednu stranu volate po jednoznacnosti, na druhou stranu, odmitate zpusob, ktery k tomu je primo urcen a snazite se zavadet metody, ktere nefunguji dobre.

    Ke zbytku zbyva dodat, ze vase definice terminu "bezny", "ruzumny" a "nepotreboval" je nekompatibilni s moji definici terminu "bezpecny". A krome toho jsem presvedcen, ze se mylite v predstave toho, co je "hlavnim" duvodem existence CA, pokud spravne chapu vyznam slova "hlavni". CA je tu od toho, aby garantovala to, co slibila, ze garantovat bude. OPRAVDU tu neni vubec od niceho navic. Je plne na vas urcit, zda to zrovna pro ten-ktery vas konkretni pripad (vam) vyhovuje nebo nikoli. V nazoru, ze aktualne vydavane kvalifikovane certifikaty jsou nevhodne pro vetsinu pouziti, pro ktere by si clovek jejich pouziti predstavil, se shodujeme. Ale to me ani nahodou nevede k takove generalizaci, jakou tu prezentujete vy.

  • 3. 6. 2004 11:41

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Shrnul bych to asi takto: kvalifikovany certifikat, poskytovany certifikacnimi autoritami podle platnych zakonu je, diky tomu ze neposkytuje zadne zaruky proti kradezi identity, mene bezpecny nez mechanismy na kterych je primarne zalozen, tedy napr. identifikace obcanskym prukazem.

    Zavery a pripadne generalizace muze kazdy udelat sam, a mohou byt vice nebo mene radikalni, dle gusta kazdeho soudruha :)

  • 31. 5. 2004 21:04

    colx (neregistrovaný)
    ad : > Nemůžete - taková zařízení se musí navrhovat úplně zvlášť, na jedné straně s co nejjednodušším designem (aby bylo možné vyloučit chyby) a zároveň s odolností i proti aktivně vedeným útokům. Proto je to úplně speciální sektor businessu, prodá se jich pár kusů a proto jsou ty geréty taky pekelně drahé.

    To je naprostý nesmysl, o co bude pak toto řešení průhlednější ? resp. jak zaručíte, že tam není a nebude nějaká díra, když tomu bude ve skutečnosti rozumět jen malá skupinka lidi ! a jak zaručíte důvěryhodnost těchto lidí (zřejmě to budou politici :-*).
    Myslím, že ze soft. hlediska je OpenSource je daleko průhlednější řešení (lidé se vzájemně kontrolují), jelikož se dá nalézt řešení, které bude bezpečné z 99,99% (absolutně nelze z principu). To že jsou díry např. v SW je ten, že od něj chceme stále více, a stále se vylepšuje HW, ale pokud bude použit a vyvinut k jednomu účelu, pak tento problém neexistuje a řešení není cenových řádech xxx.xxx.xxx. A HW ?, to lze zajistit obdobnou filozofií.(nebo se domníváte, že rozumíte propojení těch miliónum/miliardám pn přechodů v CPU ?).

  • 29. 5. 2004 23:18

    vladimír (neregistrovaný)
    Vždyť je ta cena do nebe volající, tak se nedivte že není zájem. Za pas jsem platil 200 Kč, a platí mě myslím 10 let. Ověřování totožnosti je při tom velmi precizní, a dělá se ručně bez eletronických vymožeností. Druhý příklad: Ověření podpisu u notáře stojí 40 Kč, je o tom trvalý zápis v notářských šanonech a
    o v ě ř e n í _ _ p l a t í _ _ s t á l e.
    Sám se divím že to Mlynář nenechal na státu. Pak by jako úřad s nejvyšší důvěryhodností mohl získat certifikát nejvyšší úrovně (a od Microsoftu vyjednat množstevní slevu, vždyť i vysoké školy dostaly pěkné rabaty) a generovat certifikáty nižší úrovně jen za provozní poplatek srovnatelný s tím notářským ověřením.
    Ovšem to by 1.ca nemohla vydělávat. A s těmi náklady na počítačové vybavení to není tak hrozné. Stačí jeden hlavní - úřední certifikační server který certifikuje podřízené servery. A cerifikovaným přístupem přes SSL na stránky umožňující generovat certifikáty by mohl každý notář (již kupodivu přístup na internet mají snad všichni) ověřené osobě certifikát vygenerovat a současně zavést identifikační údaje do úřední centrální databáze. Jde jen o vytvoření pár stránek na silném zabezpečeném www serveru a připojení certifikačních serverů na páteřní síť s velkou propustností. Mrkněte se na ceny za jaké třeba IOL nabízí umístění dedikovaného serveru na páteřní síť - a to jsou celé náklady které to (s výjimkou softu) stojí.
    Pak by potom nebylo u nás jen pár tisíc platících majitelů kvalifikovaných certifikátů, ale určitě přes milion (za cenu 40,- Kč). A možná by se našli i nějací žadatelé o sociální dávky kteří by na to použili internetu.

  • 30. 5. 2004 13:37

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    No, to co rikate ale neni uplna pravda. Pasove oddeleni je statni sprava a krome 200Kc vydaje zaplaceneho konkretne v okamziku vydavani toho pasu platite jeste dalsi neurcitelnou castku v danich. A cena u notare je zase nepochybne ovlivnena tim, ze takove overeni plati sice stale, ale je jednorazove - to znamena, ze stejny clovek si kazdy dalsi podpis musi jit overit znovu, za dalsich 40Kc.

    Tim neobhajuji cenu certifikatu ani casove omezeni jeho platnosti, jen upozornuji na diry pouzite argumentace.

  • 25. 5. 2004 8:40

    Bedrich (neregistrovaný)
    Jeste ma certifikat pouze rocni platnost? To je pro lidi, co jsou dlouhodobe v zahranici, dost nevyhovujici, pokud pri kazde navsteve Cech musi nekam behat a obnovovat certifikat. To uz je pomalu jednodussi rovnou bezet na prislusny urad a podat zadosti rucne.

  • 25. 5. 2004 8:44

    LK (neregistrovaný)
    Proč by se měl vydávat s delší platností? To by na tom trhli málo, takhle je to 700/rok a basta fidli! Když to srovnám s bankami, kde člověk aktivně využívající účet s platební kartou zaplatí také kolem 800Kč/rok a přitom těch služeb od banky vybere několikanásobně víc než udělat "další, další, zaškrtnout jeden rok, další, vygenerovat" a je hotovo a 700 doma...

  • 27. 5. 2004 11:16

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Nehledejte umysl tam, kde to jde vysvetlit nekompetenci. Treba ocekavaji ze polocas leaknuti/zlomeni klice, kterym certifikaty podepisuji, je mirne pres jeden rok. Docela chvalyhodna sebekritika, nemyslite? :) :) :)

  • 25. 5. 2004 9:05

    pet (neregistrovaný)
    Prave jsem se opet podival na MF:
    " Vlastní aplikaci sloužící k vyplnění formuláře či zpracování souboru lze provozovat na počítači PC kompatibilním, který je vybaven prohlížečem sítě Internet od firmy Microsoft (Microsoft Internet Explorer ), a to v některé z těchto podporovaných verzí:

    Internet Explorer 6 Service Pack 1
    Internet Explorer 5.5 Service Pack 2
    Internet Explorer 5.01 Service Pack 2 "

    a na CSSZ:
    " Technické předpoklady použití:
    Windows 2000, Windows XP "

    Jestli takto vypada pristup statni spravy k obcanum tak zrejme ti, kteri pouzivaji neco jineho nez M$Windows, nemusi platit dane? Nebo od statu dostanou prispevek na podporu monopolu jedne americke firmy?

    A co na to antimonopolni urad???

    Se soudruzskym pozdravem
    Uzivatel GNU/Linuxu

  • 25. 5. 2004 12:34

    petr_p (neregistrovaný)
    Zkuste se podivat na Panelovou diskuzi posledniho Openweekendu. Zastupce MI vysvetloval, ze se jedna o "testovaci" verzi a az se "proveri", tak se bude rozsirovat, aby nediskriminovala uzivatele jinych OS. Na otazku z publika "a nebylo by jednodussi a levnejsi rovnou od zacatku vyvyjet aplikaci multiplatformni dle standardu?" odpovedel, ze "asi" ano, ale proc tak MF neucinilo, nevi, protoze celou zalezitost si MF ridilo samo.

    Skutecne doporucuji celou diskuzi shlednout. Mam z toho pocit, ze se MI dostatecne nesnazi prosazovat otevrene formaty, na platforme nezavisla reseni a hlavne standardni rozhrani jak uvnitr statni spravy tak mezi urady a obcany, jak bylo deklarovano pri jeho zalozeni. Stale tvrdi, ze jsou teprve na zacatku, odborne komise tvori standardy ISVS, ale prakticke uplateni techto standardu vubec neni videt. Jedine hmatatelne vystupy jsou akce typu "zaplatime za obce certifikaty", "zaplatime Internet do knihoven", "zaplatime infrastrukturu ISVS". Tento pristup se mi zda ponekud nestastny.

    Radeji bych videl pripravu kvalitni legislitivy, napr. povinnost komunikovat v standardizovanych formatech. Kdyby tomu tak bylo, urady by vyzadovaly takovy software. Dodavatele softwaru by jej museli napsat a dat atestovat. Atestacni firmy by meli praci a tak cena atestu by byla primerena. Ve vysledku by vziklo to, o co MI usiluje -- komunikace ve standartnim formatu, modularni systemy, vice dodavatelu, konkurencni prostredi atd. Vyhody by z toho plynuly pro vsechny.

    Proc chci pravni predpis vyzadujici standadni rozhrani? Prirovnam to k prirozenemu jazyku. Urady maji povinnost komunikovat v urednim jazyce (tzn. cestine), protoze "format" cestiny je dobre znamy (ucime se jej uz od mala, existuje spousta jazykovednych knih), kazdy ma moznost se jej naucit a je to bezny jazyk v teto zemi. Kdyby Vam prisla odpoved cinsky, taky by se vam to nelibilo. Stejne to je s elektronickymi formaty.

    Na zaver par zkusenosti. Krajsky urad poslal obci upozorneni, ze vyhlaska obce odporuje pravidlum pro jejich tvorbu. Potrebnou metodiku si ma stahnout z webu. Bohuzel download 5MB souboru na dialupu je v male vesnicce, kam ADSL, Bluetone, Wifi apod. jeste hodne dlouho nezavitaji, na umreni. Download se nezdaril. Kdyz jsem inkiminovany soubor ziskal jinak, nestacil jsem se divit. Byl to zipovsky archiv 5 jpegu naskenovane prirucky. Jinak je zcela bezne, ze urady zasilaji mailem wordovske prilohy majici velikost 200-300 kB oba, pritom obsahuji jen "lepe" formatovany text (2-3) stranky.

  • 25. 5. 2004 13:55

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ta diskuse je na adrese http://server1.streaming.cesnet.cz:8080/ramgen/others/su-cvut/openweekend/2003/panel.rm. Pripadne dalsi podobne veci (vcetne nazoru reprezentantu MI) lezi ve videoarchivu CESNETu.

    Pokud se tyce fungovani MI, rozhodne by mohlo byt lepsi. Nicmene predstava, ze MI narizuje neco MF se mi zda velmi naivni. Verim, ze kdyz se podivate na stranky MI, jen tezko tam budete hledat vystupy "zaplatime ....". Pokud se tyce postupu praci, pokud vim, tak MI stale resi problemy s propojenych jednotlivych systemu ISVS. Bohuzel stale nemaji nahradu za Telecom, se kterym podepsal smlouvu Brezina (podekujme CSSD a ODS).

    Pokud se tyce otevrenych standardu, myslim, ze nazor Mlynare je celkem jasny - uplatnovat je vsude, kde je to mozne. Tohoto nazoru se dopustil opakovane a dokonce pred svedky ;-)

    Problem atestace software bych radeji nezminoval, je to obrovsky pruser, ve kterem je pouze jeden vitez - firmy, ktere delaji atestaci. Vsichni ostatni, vcetne verejne spravy, jsou Ti, kteri prohravaji.

  • 25. 5. 2004 17:12

    petr_p (neregistrovaný)
    Samozrejme ze jedno ministerstvo nemuze neco narizovat jinemu. Chtel jsem, aby MI jakozto odbornik pripravilo navrh zakonne upravy a parlament jej schvalil.

    Ale rozdava zdarma: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1399 . Tim zdarma myslim zdarma pro urady, ne zdarma z hlediska danoveho obcana platiciho dane. Internet do knihoven je oficialne akce Ministerstva kultury (na webu vsak nic neni, ale do knihovny, kt. zrizuje obecni urad, prisel dopis nabizejici internet na 3 roky zdarma i s formularem o zadost).

    Nahrada za Telecom? Jedine tak CRa. Bohuzel v nasi zemi pod krutou nadvladou CTc nas zadne svetlejsi zitrky necekaji.

    Ano, MI se hlasi k otrverenym standardum, avsak skutek utek.

  • 25. 5. 2004 17:29

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Takze budeme mit zakon o tom, ze ma MF (ci obecne verejna sprava) pouzivat takovy system, aby bezel v Opere a Mozille? Fujtajxl. To uz bychom meli mit zakon, ktery upravuje barvu toaletniho papiru.

    Pokud se tyce internetu do knihoven, je-li to akce MK, proc do toho pletete Mlynare?

    A pokud se tyce certifikatu obcim, to povazujete za spatne?

    A nahrada ze Telecom neznamena "jedna firma", ale system, ktery umozni efektivnejsi fungovani ISVS.

  • 25. 5. 2004 17:47

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Jest bych dodal. Vetsina politicke sceny bude na otevrene standardy kaslat do doby, nez se objevi dostatecne zajimava volicska skupina, ktera na jejich prosazeni bude bazirovat.

    Do te doby mate na vybranou mezi politiky, kteri IT a telco nerozumi do detailu, ale berou je jako tema a temi, kteri nejenze tomu nerozumi, ale nejsou schopni ci ochotni to brat jako tema.

  • 25. 5. 2004 22:22

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Teorii, ze mensiny nemaji narok na jakakoliv prava dokud nesplynou (nestanou se) vetsinou by bylo mozna zajimave rozebrat trochu podrobneji a i na jinych prikladech, nez je "jen" IT ...

  • 26. 5. 2004 13:33

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Klidne ji muzes rozebirat na jakemkoliv retorickem skoleni :-)

    Ja vim jedno. Zastupitelska demokracie ve sve prapuvodni podobe, ktera je u nas v podani vetsiny parlamentnich politickych stran uplatnovana, tak proste funguje.

    Podotykam, ze z meho pohledu BOHUZEL. Zmena je jedina, proste vstoupit do politiky a prevalcovat starou gardu :-)

  • 25. 5. 2004 20:29

    petr_p (neregistrovaný)
    Zakon by nevyjmenovaval konkretni software nebo standardy. To je samozrejme nesmysl. Zakon by vyzadoval, aby rozhrani pro komunikaci (napr. format souboru) bylo dle otevreneho standardu. Tzn. aby kdokoliv mohl soubor cist, zvalidovat, konvertovat, ci jinak modifikovat. To je smysl otevrenych formatu.

    Zapomnel jsem napsat, ze v dopise stalo "...v soucinnosti s MI..." a "...bude vyuzita infrastruktura ISVS...". Mimochodem zadost o zadost a popis stavajici infrastruktury bylo mozne podat elektronicky (jestli tu adresu najdu, tak ji sem prihodim).

    Pomoci obcim ze zacatku s certifikaty a tim vsim okolo neni spatne, ale ten zpusob se mi nelibi. Vydani "darovaneho" certifikatu neni o nic jednodussi ani slozitejsi nez vydani certifikatu za vlastni penize. Co je tedy pricinou onoho "zlevneni"? Navic certifikat je jen na jeden rok. Pak, urade, zaplat plnych 700 Kc. Nebylo by lepsi, aby si stat zridil vlastni CA? (Rekneme jen pro urady, aby se nereklo, ze napor obcanu zadajich o levny certifikat nezvladne.) Stat prece kazdy den overuje totoznost, skladuje osobni udaje apod. Koupit k tomu jeden server neni problem. Konec koncu i obcanum by certifikaty mohly vydavat ti stejni urednici, kteri maji na starost OP. I urednik zvladne vygenerovat ceritifikat -- jedno dve klinuti, a je to. (Sam si jich muzu v GnuPG ci OpenSSL vygenerovat kolik chci.) Chci rici, ze zaplaceni prvniho certifikatu uradum, aby se pouzivani e-podpisu rozjelo, neni nejlepsi reseni. Lepsi nez zadne, ale jde to lepe.

  • 26. 5. 2004 13:39

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Zakon by nevyjmenovaval konkretni software nebo standardy. To je samozrejme nesmysl. Zakon by vyzadoval, aby rozhrani pro komunikaci (napr. format souboru) bylo dle otevreneho standardu. Tzn. aby kdokoliv mohl soubor cist, zvalidovat, konvertovat, ci jinak modifikovat. To je smysl otevrenych formatu.

    A proc na to ma byt zakon? Potrebujeme zakon na kazdou pitomost?

    Nebylo by lepsi, aby si stat zridil vlastni CA?

    Pokud si myslite, ze by stat mel provozovat sluzby, ktere muze delat lepe a efektivneji soukroma spolecnost, pak zijete hluboko v sociku. Stat by mel nastavovat hriste a ne na nem hrat. Soucasny problem s certifikaty je klasicky problem "vejce-slepice". Lidi nemaji zajem o certifikaty, protoze nejsou aplikace. Aplikace nejsou, protoze predelani autentizacnich mechanismu na PKI holt trva dost dlouho a zatim se to nevyplati, protoze nejsou uzivatele certifikatu.

    Mate-li nejaky skutecne podnetny navrh, jak pomoci vyuzivani certifikatu ve verejne sprave, MI Vas prijme jako spasitele. Ale pokud si myslite, ze problem je v tom; koupit jeden server, tak tam radeji nechodte :-)

  • 26. 5. 2004 14:29

    J (neregistrovaný)
    IMO by stat mel provozovat vlastni CA, ale nevydavat certifikaty primo obcanum, jen firmam, ktere teprve budou vydavat certifikat koncovemu uzivateli. Samozrejme to vyzaduje velmi castou a neohlasenou kontrolu + povinnost pojisteni (pokud bude zrusena cerifikace, musi byt z ceho uhradit skody, protoze vsichni si budou muset nechat vystavit nove certifikaty jinde).

    Napriklad nevidim zadny problem v tom, abych svuj certifikat vydany E-bankou pouzil pro komunikaci s urady. Overena totoznost je, a generoval jsem si jej sam = je daleko bezpecnejsi nez cosi vygenerovano na cizim PC (pokud jsem spravne pochopil, jak se to generuje).
    Neco takoveho nemuze byt duveryhodne uz z principu, copak ja vim, jestli si neukladaji privatni cast nekam jinam nez na tu disketu ?

    Samozrejme urady by nedostaly za nepouziti podpisu pokutu jako urad, ale pokutu by dostala prislusna zodpovedna osoba = nejspis vzdy v prvni rade starosta/primator ... a ti by si to pak mohli resit se svym podrizenym.
    Toto je totiz zasadni problem cele statni spravy u nas, ze pripadny postih padne vzdy na urad, nikoli na konkretni osobu. A cizi penize jak znamo nikoho nepali.

  • 26. 5. 2004 14:38

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Samozrejme to vyzaduje velmi castou a neohlasenou kontrolu + povinnost pojisteni (pokud bude zrusena cerifikace, musi byt z ceho uhradit skody, protoze vsichni si budou muset nechat vystavit nove certifikaty jinde).

    A tu kontrolu udelaji novi urednici. Mnam mnam ... Ten recept rychle prodejte Skromachovi.

    Napriklad nevidim zadny problem v tom, abych svuj certifikat vydany E-bankou pouzil pro komunikaci s urady

    Pokud eBanka bude vydavat kvalifikovane certifikaty, muzete bez problemu pouzit jeji certifikat pri komunikaci se statni spravou.

  • 26. 5. 2004 15:49

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Pokud eBanka bude vydavat kvalifikovane certifikaty, muzete bez problemu pouzit jeji certifikat pri komunikaci se statni spravou.

    Kdybys mel pravdu alespon v tomhle. Takze reci, ze s urcitymi castmi statni spravy nelze komunikovat "obycejnym" kvalifikovanym certifikatem, ale pouze takovym, ktery obsahuje (navic, nad ramec povinnych udaju stanovenych zakonem pro kvalifikovany certifikat) jakysi bezvyznamovy identifikator jsou nepochybne jen sproste pomluvy ...

  • 26. 5. 2004 16:01

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ano, to mas pravdu. Nicmene s temi castmi statni/verejne spravy nejde komunikovat ani certifikatem, ktery Ti by default vystavi I.CA.

  • 26. 5. 2004 16:51

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Bezvyznamovy identifikator MPSV ale prideluje CA, takze pokud bude eBanka vydavat kvalifikovane certifikaty, tak bude vydavat i bezvyznamove identifikatory.

  • 26. 5. 2004 17:01

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Me osobne bezvyznamovy identifikator pridelilo MPSV. Tak mam dojem, ze jde pouze o zalezitost rozhrani mezi konkretni CA a MPSV.

  • 27. 5. 2004 11:01

    Tomáš Trégl (neregistrovaný)
    Osobně se domnívám, že celý humbuk s bezvýznamovým identifikátorem je jen způsob jak tahat z lidí peníze do kapes 1.CA - marketingový tah, a navíc IMHO krátkozraký.
    V opačném případě, kdy by se řeklo, že všechny certifikáty vystavené oprávněnou agenturou budou "kvalifikované" - tedy doplněné bezvýznamovým identifikátorem - a za cenu nekvalifikovaného (nějak nevidím rozdíl v užitné hodnotě tak proč v ceně?) - by totiž najednou bylo vlastníků kvalifikovaných certifikátů jak naseto.. které všechny banky mají certifikace přes 1.CA, kupříkladu?

  • 27. 5. 2004 12:09

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    CSOB. Ale neni to "kvalifikovany" certifikat. I.CA provozuje, krome kvalifikovane CA jeste "komercni" CA (nekvalifikovanou). CSOB pouziva tyto certifikaty. Podle meho totiz nemuze a nechce pouzivat pro sve klienty "bezny" kvalifikovany certifikat - nechce samozrejme proto, ze je pro jeji klienty zbytecne drahy. No a nemuze - duvody jsem popsal v prispevku nahore. Z kvalifikovaneho certifikatu nelze ani nahodou poznat, jestli ucet X.Y., na jehoz stav se chcete prave podivat je vas nebo nikoli ...

  • 28. 5. 2004 0:21

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Problem neni asi ani tak v cene, jako v tom, ze kvalifikovany certifikat lze pouzit pouze k podpisu, nemuzete ho pouzit jako autentizacni certifikat pro SSL spojeni.

    No a certifikat, ktery nemuzete vrazit do prohlizece a nekam se s nim prihlasit je pro vetsinu inet aplikaci k nicemu. Proto se v takovych situacich musi pouzivat komercni certifikat.

  • 26. 5. 2004 16:59

    J (neregistrovaný)
    Teda nevim jak si predstavujete kontrolu, ale ja treba tak, jak to delaji automobilky u svych dealeru. Najdou si zakaznika, kteremu neco nabidnou (v nasem pripade treba certifikat zdarma na X let) a s prislusnymi instrukcemi jej poslou k dealerovi. Ten nic netusi a zakaznik se po te vyjadri ve smyslu "nechteli po me zadny doklad a dali mi certifikat" (overitelne treba ze zaznamu bezpecnostni kamery). Jediny urednik "obslouzi" desitky CA.

    Vim, naivni predstava, v nasem pripade by se na to zalozil odbor ministersva, kde by bylo alespon 500lidi, jejich sefa by CA vsude zvali na "sluzebni vecere", jen aby na ne nejaka kontrola neprisla, a cele by to vykazalo 10 kontrol do roka. 1x za 10 let by se nasel obetni beranek a udelal by se z toho exemplarni pripad aby utichly stiznosti na nicnedelani.

    Ale mezi nami, kdyz se vyhazuji miliardy za daleko vetsi pitomosti, tech par milionu rocne za takovyto urad se v tom bordelu ztrati ;).

  • 26. 5. 2004 17:05

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Myslim, ze automaticky predpokladat, ze kontrola bude stejna jako u dealeru automobilek, je naivni.

    I kdyz ponechavam stranou soucasnou "best current practice" nasi statni spravy (zaloz urad, kup barak, zamestnej stovku lidi), stejne mam dojem, ze pripadna kontrola by mela byt na trosku jine urovni nez "virtualni nakup".

    BTW skutecne mate dojem, ze urad vyzije s par miliony? :-)

  • 26. 5. 2004 20:36

    petr_p (neregistrovaný)
    Nechytejte me za kazde slovo. Misto zakonu to muze byt vyhlaska ci jiny pravne zavazny predpis.

    Jenze dnes ty "efektivni" a "levne" soukrome firmy prilis efektivni a levne nejsou. Dnes si kdejaka vetsi firma zrizuje vlastni CA, aby mela vnitrni bezbecnou komunikaci. Proc si tyto firmy vystavuji cerifikaty samy? Ze by nase verejne CA byly prilis drahe? Stat je de facto taky takova velka firma. Tak proc si nevydava cerifikaty pro sve urady sam?

  • 26. 5. 2004 21:01

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    No a kdyz uz nemusime mit zakon, nebylo by lepsi postupovat zdravym rozumem misto vyhlaskami?

    Pokud se tyce tech efektivnich a levnych firem, nepovazuju 800 Kc za rok za zadnou drahotu. Co je skutecny problem, je nedostatek aplikaci. Pokud ten certifikat k necemu bude, pak si ho poridim.

    Proc si firmy vystavuji certifikaty samy? Protoze uvnitr mohou mit libovolne sflikovanou aplikaci - asi tak 30% elektronicky podepisovanych dokumentu mi chodi s podpisem vystavenym "Snake Oil". A duverujte tomu.

    Jinak mate asi trosku gulas v terminologii. Neznam pojem verejna CA, nicmene existuje nejmene jedna spolecnost, ktera Vam vystavi nekvalifikovany certifikat, kdyz od nich cerpate nejake dalsi sluzby (a vystavi ho zadarmo) :-)

    Ale mozna se pletu a stat by si mel vsechno delat sam a co si nedokaze vytvorit sam, by mel znarodnit ...

  • 27. 5. 2004 12:33

    J (neregistrovaný)
    Ja tedy 800Kc povazuji za hodne vysokou a hodne premrstenou castku. Za vygenerovani jednoho cisla a zverejneni prislusne casti behem 5ti minut prace (vcetne overeni totoznosti) by i 1/10 bylo dost.

  • 27. 5. 2004 21:27

    petr_p (neregistrovaný)
    Zdravi rozum bohuzel nestaci (viz dnesni realita). Sam jste rikal "stat nastavi pravidla" -- vyhlaska je jasne pravidlo.

    800 Kc/rok je opravdu moc. Uzitna hodnota certifikatu s jeho moznosti pouziti roste, ale ze by v dohledne dobe dosahla 800, pochybuji.

    Duvera v ceritifikat zavisi na siti duvery (web of trust). Je to vase volba. Kvalita vnitrofiremni aplikakace je umerna bezpecnosti politice firmy. To je poblem menezmentu, ICT oddeleni a crackeru.

    "verejna CA" - opak vnitrofiremni CA (nic lepsiho me nenapadlo).

    Add nekval. certifikat - nekvalifikovany certifikat statni spravu nezajima a kvuli cetifikatu si nebudu kupovat cely balicek sluzeb.

  • 26. 5. 2004 8:45

    Milan (neregistrovaný)
    Dodal bych, že MIČR má těžkou pozici, Telecom tam tlačí především Gross a je to skutečně průser, protože po jeho
    dybatizaci (Telecomu) bude infrastruktura celé státní správy v rukou JEDINÉ soukromé firmy a to raději do konce ani nedomýšlím.
    Tato firma pak bude mít možnost tlačit stát, kam bude chtít a v případě potřeby služby např. nebudou fungovat z "technických důvodů". No prostě nechci malovat čerta na zeď, ale podle mne, jestli se s tím něco neudělá, bude to dost katastrofální...

  • 25. 5. 2004 17:46

    fernet (neregistrovaný)
    At zije soudruh Mlynar s MI spokojene az do blizke politicke smrti na smetisti dejin smrti a strci si ten certifikat do trenek. Ve skutecnosti je to detail, spis se podivejte na ten MATRIX:
    http://www.micr.cz/scripts/modules/disc/messages.php?did=16

  • 25. 5. 2004 17:15

    Libor Chocholaty (neregistrovaný)
    Proc to neposlete ministrovi Mlynarovi? Aspon byste dostal reakci z mista, ktere se tim zabyva.

  • 25. 5. 2004 17:25

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Omyl. Mlynar Ministerstvu Financi nesefuje :-) Teda pokud Spidla neudelal od vcerejska nejaky sachmaty ...

  • 25. 5. 2004 18:33

    Libor Chocholaty (neregistrovaný)
    Ale sefuje ministerstvu informatiky, ktere by melo mit tyhle veci v popisu prace.

  • 26. 5. 2004 13:25

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ktere "tyhle veci"? :-)

    Verim, ze znate kompetencni zakon a vite, jake kompetence ma MICR.

  • 27. 5. 2004 0:19

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    MIČR má "tyhle věci" v kompetenci. Při vzniku do sebe převzalo Úřad pro veřejné informační systémy, včetně zákonů umožňující dříve ÚVIS, dnes MIČR, stanovit standardy pro veřejné informační systémy, které jsou pak pro inf.systémy veřejné správy závazné.

  • 27. 5. 2004 9:35

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    A jsme u toho. Prosim nezamenovat pojmy "standard" a "zakon". Kdyz stanovite standard, musite mit efektivni nastroje, jak ho vymahat.

    BOhuzel MI nedokazalo najit dostatek kvalifikovanych lidi, aby mohl jeho standardizacni utvar prezit. Sveho casu jsem se trosku zabyval tim, co dotycny utvar delal a vysledky byly ... ehm ...

    Tak napriklad byste mohl davat pokutu. Date (jako MI) pokutu MF za to, ze nedodrzuje standardy. Tato pokuta ovsem nezustane vam, jako MI, ale je to prijem statniho rozpoctu, ktery se ocitne v rozpoctove rezerve. Nad ni sice bdi cela vlada, nicmene faktickou kontrolu drzi MF :-(

    Podotykam, ze tim nerikam, ze soucasny stav je spravny. Jen bohuzel nevidim to svetlo na konci tunelu.

  • 27. 5. 2004 13:42

    J (neregistrovaný)
    To je prave ono, pokutu by mel dostat ministr osobne, protoze on je za to odpovedny. A pripadne v jeho pravomoci je pokutovat sve podrizene.

  • 27. 5. 2004 15:55

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    To bud musite zmenit zakony nebo se odstehovat do nejake zeme, kde je to tak, jak Vam to vyhovuje :-)

  • 25. 5. 2004 16:54

    j.k. (neregistrovaný)
    Proč jen software od Microsoftu? - Protože Mlynář jako bývalý novinář nikdy nic jiného nepoužíval (a ani nikdy neviděl).
    Jak my můžeme s takovými lidmi někdy dohonit Evropu (Západní)? Vše se stále učí a dělá jen podle jedné příručky - a kdo nejde podle ní (s námi), ten jde proti nám! A takoví lidé mezi námi nemají místo. Tak si to, prosím Vás, příště rozmyslete, než zase budete něco vykřikovat o jiném softwaru, než jaký znají naši ministři.

  • 25. 5. 2004 16:57

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Hodne velka cast medialni sfery pouziva Macy :-) Jde o vseobecne znamy fakt ...

  • 25. 5. 2004 22:37

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Co se CSSZ tyce, tak u nich me prekvapuje, ze vubec neco elektronickeho maji. Kdyz maminka kamarada zadala ted o duchod, tak pobocka CSSZ v miste jejiho soucasneho bydliste trvala na tom, ze musi zajit na pobocku CSSZ v miste sidla zamestnavatele a prinest potvrzeni. Potvrzeni od CSSZ pro CSSZ, ze v tom jako CSSZ nema interne bordel. Ted, kdyz slysim, ze uz komunikuji elektronicky se tesim az pujde do duchodu moje maminka. To bude uzasne, az poslu CSSZ zadost o potvrzeni, oni mi ji, alektronicky podepsanou poslou, ja k tomu prihodim jeste svuj podpis a to cele odeslu zpatky zase na CSSZ, kde overi muj i svuj vlastni podpis a diky tomu se pozna, ze v evidentci CSSZ je vsechno jak ma byt, protoze CSSZ si to pro svoji vlastni potrebu sama sobe potvrdi. Je uzasne uzitecna ta nova technika muze byt a kolik papiru se tim asi usetri ...

  • 26. 5. 2004 9:14

    pajout (neregistrovaný)
    Docela bych Ti to, Dane, pral, ale myslim, ze se Ti tak nestane. Staci jeden zatvrzely debil v tom celem retezu a je utrum.

  • 26. 5. 2004 9:43

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Proboha, snad jsem uspesne nevzbudil dojem, ze to nadseni myslim vazne.

    Jedine, v co mam malou nadeji a co bych povazoval za nebetycny pristup elektronickych certifikatu kvalite bezneho zivota by bylo, kdyby nahodou tu elektronickou komunikaci skutecne zavedli, ze by snad uz konecne (porotoze na ni je to lepe videt) nekoho napadlo, ze to, aby jedna organizace sama sobe vystavovala nejaka potvrzeni (a jeste si jejich ziskani nezarizovala interne, ale nechala to vyrizovat klienta) je proste kretenismus ...

    No ja vim - jeste predvcirem jsem v jien diskusi nekomu vycital, ze je nerealisticky idealista - a uz jsem do toho spadnul taky ...

  • 26. 5. 2004 12:38

    J (neregistrovaný)
    "jedna organizace sama sobe vystavovala nejaka potvrzeni"

    V nasem kocourkove bohuzel naprosto bezna praxe. Proc by se chudak prepracovana pani mela obtezovat vyzadat si nejake dokumenty z oddeleni ve vedlejsi kancelari, kdyz to potvrzeni preci chcete vy => posle vas tam a vystojite si dalsi hodinovou frontu.

    O komunikaci mezi urady statni spravy radsi nemluvim vubec.

  • 25. 5. 2004 13:46

    Tomáš Trégl (neregistrovaný)
    Není to zas další trafika (rozuměj peníze daňových poplatníků do kapes soukromých subjektů)? Obce přece musí ze zákona provozovat elektronickou podatelnu tuším už od 1.1.2003. A k jejímu provozu nutně mají vystaveny kvalifikované certifikáty, pokud tedy dodržují zákon, což doufám, že dodržují. Kde bere MI ČR oporu pro své tvrzení, že obce využijí certifikáty ministerstvem "bezplatně" nabízené? Já žil v (možná mylném) domění, že certifikáty lze "obnovovat" za "snížené" ceny, aspoň by to mělo logiku...
    Občas státním úředníkům vážně nerozumím :-(

  • 25. 5. 2004 16:34

    Znam (neregistrovaný)
    Stačilo by zákonem umožnit vydávání certifikátů prostřednicvím bank, stejně je většina formulářů spojena s převodem peněz. Jako služba k přímému bankovnictví by to určitě nestálo 580 Kč jako od I.CA.

    V současné době má certifikát smysl jen pro měsíční DPH u firem, kde se o tuto a podobné činnosti stará většinou účetní. Představa o možnosti rozšíření mezi normální lidi, kteří podávají maximálně daň z nemovitosti a případně jednou za rok daň z příjmu, je za stávajících podmínek směšná.

    Tři miliony při současném stavu e-podpisu jsou vyhozené (zneužité) peníze.

  • 25. 5. 2004 16:58

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Kvalifikovane certifikaty muze vydavat KDOKOLIV, kdo splni pozadavky dane zakonem. Ostatne, nejsou mezi akcionari I.CA prave nektere banky?

  • 25. 5. 2004 18:50

    Znam (neregistrovaný)
    Asi to nebude tak jednoduché když když pod pojmem KDOKOLIV je zatím jen JEDINÝ akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb.

  • 26. 5. 2004 13:24

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ja jsem nepsal, ze je to JEDNODUCHE, ja psal, ze to muze delat KDOKOLIV, kdo SPLNI zakonne podminky.

  • 26. 5. 2004 9:34

    pajout (neregistrovaný)
    Za I.CA stala drive IPB (mozna jen neprimo pres PVT). Jako zamestnanec jedne dcerinne spolecnosti IPB jsem take utrpel veselou historku s porizovanim osobniho certifikatu...
    I.CA se mi proste jevi jako totalne neschopna firma, vylozene skolni priklad. Neni divu, ze lide certifikaty nechteji, kdyz s jejich porizovanim maji spatne zkusenosti a jeste k tomu nemaji na vyber. Hm, docela by mne zajimalo, co na to antimonopolni urad... Tady soudruzi z MICR udelali chybu.

  • 27. 5. 2004 0:28

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    I.CA jako firma vznikla v březnu 2001. MIČR vznikl 1.1.2003. Akreditaci měla I.CA od března 2002 od ÚOOÚ. Takže "soudruzi z MIČR" to dostali jak už to bylo.

    Jinak, že má I.CA postupy občas kostrbaté bych souhlasil, ale zase byla skutečně první, kdo tomu zde razil cestu. To, že nikdo nenásleduje je spíš indikace toho, že zde není dostatečná poptávka.

  • 25. 5. 2004 17:08

    Jirka Kosek (neregistrovaný)
    Podle mne je EP v podání I.CA pro většinu normálních lidí nepoužitelný. Pomineme-li cenu, služby I.CA bych rozhodně nenazval dokonalé. Pro zasmání připojuji popis mé nedávné historky.

    <para>Na konci března mě kamarád upozornil na to, že v rámci
    propagační akce
    <ulink url="http://www.portalzp.cz&quot;&gt;portálu zdravotních
    pojišťoven</ulink>, je možné získat kvalifikovaný certifikát
    zdarma. Jeho běžná cena je 770 Kč za rok, což se mi vzhledem k jeho
    praktické využitelnosti nevyplatí. Ale jestli je to zdarma, alespoň
    vyzkouším, jak to s tím elektronickým podpisem funguje v praxi.</para>

    <para>Podle pokynů na portálu zdravotních pojišťoven jsem se snažil na
    stránkách I. CA vygenerovat žádost o certifkát. Vzhledem k tomu, že mi
    osobně jako e-mailový klient vyhovuje alternativní Mozilla
    (resp. Thunderbird) chtěl jsem mít možnost odesílat podepsané maily
    přímo z ní. Pro přístup na stránky I. CA jsem proto použil
    Mozillu. Toho jsem však vzápětí litoval, protože na stránce, kde se
    vyplňují údaje potřebné pro vystavení certifikátu, jsem se z jedné
    strohé věty dozvěděl, že stránky fungují pouze s prohlížečem Internet
    Explorer.</para>

    <para>Přiznám se, že mě to zklamalo, protože jsem si v minulosti
    nechával vystavit certifikát i od jiných zahraničních autorit, a ty
    s Mozillou problémy něměly. Řekl jsem si tedy, že se projednou
    zachovám jako správný uživatel, nebudu se snažit systém přelstít,
    a zavolám na kontaktní linku I.CA, jejíž telefonní číslo je na
    stránkách I.CA. Jediné, co mi na této lince dokázali poradit však
    bylo, abych poslal e-mailem dotaz ne jejich technickou
    podporu. Kontakt po telefonu prý není možný. Inu
    dobrá. O profesionalitě služeb jsem si pomyslel své, odeslal jsem
    dotaz na technickou podporu a mezitím si vygeneroval žádost
    o certifikát v Internet Exploreru. Naštěstí jsem dost pokročilý
    uživatel na to, abych věděl, že certifikát lze vyexportovat z jedné
    aplikace (Internet Explorer, resp. úložiště certifikátů ve Windows)
    a naimportovat do druhé (Mozilla). Možná mě už v tuhle chvíli budete
    považovat za kverulanta, který naschvál nepoužívá Internet Explorer,
    a snaží se nachytat ostatní. Občasné spuštění IE přežiji, ale jak si
    mají o certifikát zažádat uživatelé ostatních operačních systému jako
    je třeba Linux? Oni nemohou se státní správou komunikovat
    elektronicky? Přece také platí daně?</para>

    <para>Pokračoval jsem dále v generování žádosti o certifikát až jsem
    se dostal k poslednímu kroku, kdy je potřeba žádost o certifikát
    nahrát na disketu. Přiznám se, že mě požadavek poměrně překvapil,
    disketu jsem nepoužil už asi tři roky a důsledné ohledání mého
    notebooku mi jen potvrdilo, že se v něm žádný otvor pro zastaralé
    záznamové médium nenachází. Řekl jsem si, že to nebude problém, že
    některé registrační autority určitě budou schopné žádost načíst z CD
    nebo z USB tokenu (flash paměť). Opět tedy volám do I.CA a ptám se,
    kde je možné podat žádost na CD. Jejich informační linka je
    obdivuhodná, protože nic neví. Prý si mám zavolat na pobočky PVT nebo
    ČSOB, kde se certifikáty vystavují, a zeptat se tam.</para>

    <para>Budiž. V PVT určitě počítám rozumí lépe, tak volám nejprve
    tam. Dozvídám se, že v PVT mají počítače ještě z dob kupónové
    privatizace, takže z ničeho jiného než z diskety to nejde. Paní na
    druhé straně telefonu se mě nejprve ptá, zda si to opravdu nemohu na
    disketu přehrát a pak mi nesměle nabízí, že na jednom počítači mají
    i CD mechaniku, a mohli by mi to přehrát sami. Ptám se, zda je to
    v pořádku, když se ve všech podmínkách píše, jak mám certifikát
    chránit. Paní proti mé výtce nic nenamítá a navrhne mi, ať zkusím
    ČSOB. Volám tedy do ČSOB. Po deseti telefonátech, několika přepojeních
    a bloudění v kruhu konečně mluvím s někým, kdo ví, co je to
    certifikát. Jde to jen z diskety, program neumožňuje načtení žádosti
    z jiného média. Jsem odkázán na I.CA. Kruh je uzavřen.</para>

    <para>Pobaveně si vzpomenu na ministra Mlynáře, jak ve světle
    reflektorů kamer vykládá o elektronickém podpisu, e-governmentu,
    informační společnosti, blablabla. Na <ulink
    url="http://www.micr.cz/epodpis/default.htm&quot;&gt;stránkách ministerstva
    informatiky</ulink> nalézám telefonní číslo na horkou linku e-podpisu.
    Už spíše ze sportu na číslo zkouším volat. Hlášení mých problémů
    (žádost jde vystavit jen v IE a lze ji předat jen na disketě) je
    zaujalo, nicméně nemají žádný nástroj, jak I.CA donutit stav napravit.
    Určitě to s nimi však proberou na dalším setkání. Přestávám chápat,
    jak mohla I.CA dostat akreditaci na poskytování certifikačních
    služeb. Jejich služby mi připadají dost amatérské.</para>

    <para>S certifikátem jsem se otravoval už půl dne, a musím také někdy
    pracovat. Pouštím to k vodě a počkám si alespoň na odpověď technické
    podpory ohledně generování žádosti v Mozille.</para>

    <para>Po týdnu mě I.CA překvapila. Přišla mi odpověď na sedm dní starý
    dotaz. Žádost si mám vygenerovat v Internet Exploreru, certifkát po
    vystavení vyexportovat a naimportovat do Mozilly. Podpora pro další
    platformy se připravuje, ale zatím není k dispozici. Opravdu výborná
    technická podpora, když po týdnu přijde na to, co mě napalo po jedné
    minutě, a to nejsem odborník na e-podpis.</para>

    <para>Začínám být certifikátem posedlý, říkám si, že to musím
    dotáhnout do konce. Bez certifikátu neodejdu. Volám znovu na linku
    I.CA a ptám se, co mám dělat, když v počítači nemám disketovou
    mechaniku. Velmi se nad mým problém podivují, prý se ještě s takovým
    případem nesetkali. Jestli se to nemohu na jiném počítači
    přehrát. Nemohu a nechci. Ať zkusím zavolat do PVT a ČSOB. Volal
    jsem a musel jsem si sám hledat telefonní čísla, telefonní kontakty na
    ČSOB na webu I.CA chybí. Poslední co mi navrhují je kontaktovat jejich
    technickou podporu &ndash; mailem. Ptám se, jestli to myslí
    vážně. Vyjadřují údiv nad tím, že posledně mi odpověděli až za
    týden. Zavolat se tam nedá, ani oni nemohou. Přestávám se bavit a chci
    mluvit s nadřízeným. Nadřízený je už jen přímo generální ředitel pan
    Č. Chci mluvit s ním. Má jednání. Beru si na něj číslo,
    a navrhuji, že pokud mi technická podpora zavolá dříve než panu
    generálnímu skončí jednání, nebudu mu muset volat. Nikdo nevolá. Za to
    já volám pana ředitele. Rád bych s ním probral kvalitu jejich služeb
    a přístup jeho zaměstnanců. Asi přede mnou někdo pana ředitele
    varoval, protože se mi ho během půldne nepodaří
    zastihnout. Jeden z důvodů proč jsem generálního ředitele nezastihl
    mohlo být to, že zrovna pracoval jako technická podpora. Jak jsem si
    později uvědomil, odpověď na můj dotaz ohledně Mozilly mi posílal
    právě on.</para>

    <para>K mému překvapení se mi někdo z I.CA ozval další den (už devět
    dní po té, co jsem chtěl získat kvalifikovaný certifikát). Byly mi
    nabídnuty dvě možnosti &ndash; abych si žádost přehrál na disketu nebo
    že ji donesu na CD na předem dohodnutou pobočku PVT a certifikát
    dostanu jen e-mailem. Souhlasil jsem s druhou variantou. Po pár
    hodinách mi bylo potvrzeno, že mohu vyrazit na nejbližší pobočku PVT,
    že jsou na mě připraveni.</para>

    <para>Na pobočce PVT si ode mne vzali CD, zasunuli do počítače a po
    chvíli mne požádali o průkaz lékaře nebo potvrzení, že pracuji
    v nemocnici. Nechápavost jsem v té chvíli nemusel
    předstírat. V žádosti o certifikát jsem do jednoho pole napsal kód
    PORTALZP přesně tak, jak bylo popsáno v pokynech na portálu
    zdravotních pojišťoven. Měl bych tak nárok na jeden z tisíce
    certifikátů, které byly zdarma. Pracovnice PVT však trvaly na tom, že
    tento kód mohou mít certifikátu jen zdravotničtí pracovníci. Mé pokusy
    o to, ukazát jim na webu, že se to vztahuje i na pojištěnce nebyly
    úspěšný. Někam ještě volaly, ale tam je akorát ujistili v jejich
    omylu. Vzal jsem si tedy zklamaně zpět své CD a jel jsem domů. Volám
    zpět do I.CA a líčím jim můj problém. Přesměrovávají mě na pana
    Š. z PVT, který má projekt portálu ZP na starosti.</para>

    <para>Dozvídám se, že možnost získat certifikát zdarma byla zamýšlena
    skutečně jen pro lékaře a firmy, které ve větším objemu komunikují se
    zdravotními pojišťovnami. To, že je na webu něco jiného, je zřejmě
    chyba. Prý to ještě prověří u partnerů ze zúčastněných
    pojišťoven. Nicméně v PVT mi každopádně měli nabídnout alepoň možnost
    získaní certifikátu za peníze. Pan Š. byl také poměrně překvapen,
    když jsem mu řekl, že můj kamarád takto certifikát coby pojištěnec
    získal. Asi prý některé pobočky ČSOB nepracují důsledně podle
    metodických pokynů. Zjistí co se dá, a určitě si mi po víkendu ozve.</para>

    <para>Chci certifikát zdarma a rozhodl jsem se proto zkusit ČSOB. Když
    to dali kamarádovi zdarma, dají to třeba i mě. Oprašuji starý
    notebook s disketovou mechanikou, v krabičce od myši nacházím disketu
    s ovladači, mažu jí a přehrávám na ní žádost o certifikát. V pátek
    odpoledne, deset minut před koncem zavírací doby pobočky ČSOB,
    provádím další pokus o vygenerování certifikátu. Vše je zdá se
    v pořádku, ale aplikace hlásí, že mám za certifikát zaplatit. Ukazuji
    vytištěné kopie stránek portálu ZP, z kterých vyplývá, že mám nárok na
    certifikát zdarma. Paní L. ochotně volá do I.CA, ale nikdo
    to už nebere. Domlouváme se, že to zjistí a ozve se mi.</para>

    <para>Víkend jsem přežil v pohodě a certifikát mi k životu překvapivě
    nechyběl. V úterý se mi paní L. ozvala, že budu mít certifikát
    zdarma. Radostně běžím s disketou do ČSOB. Certifikační program přečte
    data z diskety a čekáme. Minutu, pět minut, deset minut. Ptám se, zda
    je to normální. Prý ano, protože žádosti se v I.CA ručně
    kontrolují. Půl hodiny a pořád nic. Paní L. volá do I.CA. Dozvídáme
    se, že mám špatně vyplněnou žádost. Hodnotu PORTALZP jsem napsal do
    pole Zaměstnavatel a ne do Organizační jednotka. No jo, ale co mám
    napsat do pole Zaměstnavatel. Odcházím z zklamaně z ČSOB a jdu domů
    studovat dokumenty vážící se k certifikátům.</para>

    <para>Nakonec vykoumám, že v poli zaměstnavatel mohu uvést své jméno,
    protože mám živnostenský list. Zkušeně v Internet Exploreru generuji
    novou žádost, na druhém počítači ji nahrávám na disketu a další den
    jdu do ČSOB. Po ověření totožnosti a podepsání smlouvy je mi vystaven
    certifikát. Zdarma. Jen mě podivuje, že nikdo něchtěl vidět
    živnostenský list.</para>

    <para>Disketu zahazuji na dno šuplíku a z e-mailu, který mi
    přišel instaluji certifikát. Po instalaci ho vyexportuji a importuji
    do mého e-mailového klienta. Hotovo. Ale komu teď budu psát? Vzpomínám
    na nedělní oběd, kde mi kamarád líčil své zkušenosti s podpisem. Skoro
    všude mu řekli, že elektronické podání nestačí. Odpovědi na jeho
    maily přicházely nepodepsané.</para>

  • 25. 5. 2004 17:53

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    ... a tak to bude do doby, nez i do tehle oblasti vstoupi konkurence ...

  • 26. 5. 2004 14:11

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ja fakt tu kristalovou kouli nemam, ale Euro On-Line pise o tom, ze by Ceska Posta mela vydavat take kvalifikovane certifikaty. Jejich rozhodovani se docela tahlo.

    Jo a jestli nechcete cekat na to, ze se v 16:00 objevi ta zprava mezi zpravickami, kam ji v jednu umistil Martin Kopta, navstivte Euro On Line

  • 26. 5. 2004 0:26

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Ja jsem take majitelem kvalifikovaneho certifikatu, seriove cislo 9.

    Nepotrebuji ho, nechal jsem ho vystavit z profesiobalniho zajmu. Nakonec mam certifikaty nekolika zahranicnich agentur, tak proc nemit take cesky. 770 Kč není málo, ale v odmene za nasazeni PKI u zakaznika se to da vyuctovat.

    Take jsem ho chtel mit vystaveny pod linuxem. Tam jsem narazil. Nedozakazal jsem sehnat patche do OpenSSL, ktere by mi umoznily pouzivat 64-bitove Unicode kodovani, ktere se pouziva uvnitr certifikatu I.CA (mimochodem nepisi lide po tecce mezeru?) Pokud by takove patche existovaly, mam subjektivni pocit, ze mam struktury certifikatu nastudovane tak, ze bych dokazal s OpenSSL vystavit zadost u ktere by I.CA nedokazala poznat, ze neni vystaven jejich aplikaci.

    Nuz na vyber bylo generovani certifkatu pomoci absolutne neduveryhodne aplikace distribuovane v binarni podobe a podobne neduveryhodne aplikace v podobe active X komponenty ICA enroll. Tezke rozhodovani. Nakonec zvitezila aplikace, ta alespon nekomunikuje po Internetu a snad muj privatni klic neproflakne. Jeste aby ho generovala nahodne. Par pokusu ukazalo, ze alespon neni pokazde stejny, takze budeme verit, ze je nahodny. (Predstavte si, jakou paseku dokaze napachat ten, kdo jednou dokaze distribuovat takovouhle aplikaci negenerujici nahodne privatni klice.)

    Takze mam zadost a jdu do CSOB pro overeni. Prvni adresa v seznamu byla Vitezne namesti 5. To mam hned u skoly, proc ne. Jenze ouha, dlouho tam nikdo nic o certifikatech nevedel a nakonec sehnali nekoho, kdo me rekl, ze oni tedy v zadnem pripade. Poslal me do pobocky o 100 metru dale, adresa jina. Tam vedeli a meli hned tri proskolene osoby. Certifikat me vystavovali postupne vsichni tri. Neslo jim to. Volani do ICA = vsichni tri maji propadle certifikaty. Aplikace jim to nerekla, o autorovi takove aplikace si myslim zcela nepublikovatelne veci.

    Takze dalsi pobocka CSOB. Vybral jsem tu v Jindrisske, velka pobocka, tak by mozna mohli chodit lide z okolnich uradu. Pan byl velmi prekvapen, ze chci certifikat. A kupodivu mi jej dokazal i vystavit. Overeni ICA trvalo pul hodiny, takze tam chudak zustal po pracovni dobe. Rikal, ze to nekdy trva i dele. Opet se to neobeslo bez volani na ICA, ale jen takove pingnuti mate to = mame to.

    Kazdopadne musim lidi z RA pochvalit, ze meli velmi profesionalni chovani. Kdyz se omlouvali, ze to dlouho trva a nebo ze jim to nejde, tak opravdu vzbuzovali dojem, ze to snad i mysli vazne. Ptal jsem se jich, co by rikal, kdyby si o certifikat prislo vsech 200 tisic pojistencu spratelene pojistovny. Na to rikali, ze to tedy nevedi, protoze pri rychlosti aplikace je propustnost jedne RA asi 12 lidi za den.

    Takze stal jsem se s vynalozenim 4 hodin casu + 770 korun majitelem certifikatu. Mimochodem, pokud se domnivate, ze v CSOB lze neco zaplatit embosovanou platebni kartou, tak jste na tezkem omylu, poslali me do bankomatu a s penezi zase zpet.

    Nuz zacal jsem si certifikat uzivat. Jenze ouha, jedna ze hodne zajimavych aplikaci je sluzba casovych razitek, ktera ma dostat podle slibu na webu kazdy drzitel certifikatu vystaveneho I.CA zdarma. Jenze ja ho nedostanu vubec, kvalifikovany certifikat mi totiz jejich aplikace odmita prijmout. Takze reklamace mailem (podepsanym jejich kvalifikovanym certifkatem), po tydnu urgence telefonem, oboje bez odpovedi. Kdyz jim zavolam, poznamenaji si cislo a slibi se ozvat. Jeste par dni zbyva do 30 dnu a bude nasledovat vypoved smlouvy pro poruseni zavazku poskytovat technickou podporu a pro klamani spotrebitele nepravdivymi informacemi.

    A jen takova perlicka, pri organizaci prednasky RMS jsem posilal pozvanky podepsane kvalifikovanym certifkatem. I ministru Mlynarovi. Odpovidal mi nepodepsanymi maily. Potom jsem omylem poslal mail podepsany mym Thawte certifikatem (jsem WOT notary) a odovedel podepsanym emailem. Podivil jsem se, proc jsou nektere odpovedi podepsane a jine a ne a odpoved byla: Podepisuji odpovedi jen na podepsane emaily. Z toho mi vyplyva, ze emaily podepsane kvalifikovanym certifikatem se jako podepsane nezobrazily. Mozna nekdo nema korenovy certifikat pro kvalifikovane certifikaty instalovan.

    Mimochodem overil jsem, ze vychozi instalace pocitacu v poslanecke snemovne, senatu, ministerstvu zdravotnictvi a dopravy certifikat neobsahuji, takze kdyz tam poslete podepsany email, tak se zobrazite jako podvodnik.

    Na druhou stranu, I.CA je jiste v tezke situaci. Vim jake jsou pozadavky na jejich servery a hosting a take kolik to orientacne stoji. Kdyz si predstavim, ze bych tohle provozoval a pritom vystavil po roce behu na jednu RA 9 certifikatu, tak to je na masli. To se pak nedivim, ze reditel dela soucasne sekretarku a technickou podporu. Ono mu asi nic jineho nezbyva, jeste by mohl ve volnem case stat pred uradem vlady s transparentem, mila vlado, kdyz jsi me do toho uvrtala, tak mi ted pomoz a zajisti, aby lidi nejake certifikaty chteli. Kdyz jsem dostaval akreditaci, to bylo reci jak vsichni budou mit certifikat. Proverovala me BIS, abych nahodou neutekl s certikaty milionu lidi a ted jich ma kazdy prumerny podnik vice od interni CA nez jsem jich mel moznost vydat ja.

  • 26. 5. 2004 11:38

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Díky za asi nejzajímavější příspěvek do diskuse. Zaujalo mne hlavně potvrzení toho, čeho jsem se obával: I) že můj privátní klíč není bezpečný (nemohu jej vytvořit sám), II) že CA která prodává vládou schválené certifikáty není v kořenových certifikátech počítačů, které vláda používá.

  • 27. 5. 2004 0:46

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    To je blbost !

    Váš soukromý klíč si můžete (dokonce musíte) vytvořit sám. I.CA přijímá žádosti v protokolech podle standardů popsaných v jejich certifikační politice a vydává je opět v jasně daných standardních formátech. Na disketě k nim nenesete svůj soukromý klíč, ale žádost o vystavení certifikátu, kterou pouze podepisujete svým soukromým klíčem. Protože v žádosti je uveden váš veřejný klíč, je CA schopna ověřit, že odpovídající soukromý klíč skutečně máte. Žádost můžete vytvořit hexa editorem, když na to přijde.

    Mimochodem, přimlouval bych se za to, abyste všichni měli a používali soukromý klíč pouze z čipové karty, nejlépe s papírem ověřujícím, že má určitou úroveň zaručení bezpečnosti.

    Informace o funkcionalitě RA z praxe je ale zajímavá a I.CA by si z toho měla vzít ponaučení. Těmto nuancím nemůže normální člověk nikdy rozumět a šíří se o firmě pak bludy. Chybí jí user-friendliness, prostě asi nejsou peníze.

  • 27. 5. 2004 1:43

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Tak to pozor. Soukromy klic nevytvarite vy, ale vytvari jej aplikace, kterou poskytuje CA. Ta aplikace neni ani nahodou pripravena na to, ze si udelam klic pres openssl genrsa -des3 2048 a v aplikaci vyrobim potom CSR.

    To ze si to muzete udelat hexa editorem je pravda, budete muset znat syntaxi nekolika privatnich OID, ktere do certifikatu vklada jejich aplikace, aby to nepoznali. Oni samozrejme popiraji moznost, ze by podporovali certifikaty, resp. zadosti o ne, vytvorene mimo jejich aplikace. No to jsem se specialne ptal a kolega zjevne take.

    S tim, ze by bylo vhodne, aby se pouzivaly certifkaty vyhradne na cipovych kartach lze jen souhlasit. Snad bych jen upresnil, ze pro domaciho uzivatele je jiste stravitelnejsi pouzivat USB tokeny, ktere interne obsahuji cipove karty, ale jsou levnejsi nez ctecka a karta zvlast. Tady ale opet narazime na to, ze I.CA takove tokeny nepodporuje a ne kazdy si v takove situaci umi poradit.

    Bezny uzivatel, ktery nema potrebne znalosti nema sanci svuj privatni klic ochranit dostatecne, zvlaste kdyz nektere nejmenovane firmy si predstavuji zabezpeceni tak, ze uzivateli poslou nejaky program a ten si ve vlastni rezii nacte certifikat a privatni klic, pricemz obejde alespon zakladni bezpecnostni mechanizmy uloziste certifikatu v prohlizeci/OS, ktere to jeste mohly zachranit.

  • 27. 5. 2004 9:39

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Snad bych jen upresnil, ze pro domaciho uzivatele je jiste stravitelnejsi pouzivat USB tokeny, ktere interne obsahuji cipove karty, ale jsou levnejsi nez ctecka a karta zvlast.

    Nejen domaci uzivatel. Predstava, ze s sebou taham na sluzebni cestu krome notebooku i ctecku karet, se mi docela zajida. A to radeji nezminuju investicni a provozni naklady v organizaci, ktera ma nekolik stovek PC.

  • 28. 5. 2004 0:49

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    No notebooky mivaji ctecku a budou ji mit asi stale casteji, protoze se bude cipova karta pouzivat pro sifrovani dat na disku.

    A u tech velkych firem je to take otazka, tam je zase veliky obrat uzivatelu u pocitacu, clovek by si mel klic odnaset pokazde, kdyz odejde od sveho pocitace, na takovou zatez neni USB konektor zrovna moc staveny.

    Take pro nejvyssi stupne zabezpeceni se vyzaduje zadavani PIN na ctecce, aby se nedalo zachytit na klavesnici. To se na USB tokenu dela tezko.

    Ja bych to USB daval spise vylozene do domacnosti, kde je potreba ochranit klic proti spyware a trojskym konum, ale ne cvicit s nim nekolikrat za hodinu.

  • 27. 5. 2004 10:29

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Oni samozrejme popiraji moznost, ze by podporovali certifikaty, resp. zadosti o ne, vytvorene mimo jejich aplikace. No to jsem se specialne ptal a kolega zjevne take.

    Pokud je toto tvrzeni overitelne, je naprosto neuveritelne a troufam si rict SKANDALNI ze vubec dostali od ministerstva licenci.

  • 27. 5. 2004 19:06

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    No hlavně by to bylo proti jejich vlastní certifikační politice, že. Podle mne, pokud si vyrobíte žádost v PKCS#10 nebo v něčem podobném od Netscape, tak to musí I.CA certifikovat. Při tom, jak je technická podpora I.CA kvalitní je dost sporné, zda vám odpovídal někdo kdo hádal, nebo to skutečně věděl.

    Možná, že technická implementace bude chtít nějaká jejich OID, ale ta se dají zjistit minimálně zkusmo.

    Opakuji, že I.CA má akreditaci ještě od ÚOOÚ a ne od MIČR. Ti lidé, kteří akreditaci za ÚOOÚ schvalovali, myslím již na MIČR ani nepracují.

  • 28. 5. 2004 0:54

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Muzeme to nekdy vyzkouset. Ale bude s tim dost prace, dikritiku vyzaduji v UTF-16 a to podle me netscape nezvladne a OpenSSL take ne. A generovat ASN.1 sekvence rucne je pekny humus.

  • 28. 5. 2004 10:00

    Zdenek Pavlas (neregistrovaný)
    Proc? Generovat/parsovat BER je docela jednoduche.. Mam na to fajn modul do pythonu. :)

    >>> import _asn1
    >>> _asn1.pack ([1, 2, [(6, '1.2.3'), 'ABC']])
    '0\x11\x02\x01\x01\x02\x01\x020\t\x06\x02*\x03\x04\x03ABC'
    >>> _asn1.unpack (_)
    ([1, 2, ['1.2.3', 'ABC']], '')

  • 28. 5. 2004 10:17

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    No nakonec za vytvoreni nejake aplikace pro generovani zadosti o kvalifikovany certifikat pod Linuxem by mohla byt nejaka premie CZLUGu.

  • 27. 5. 2004 12:44

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    I.CA. nevydala, podle vseho, nikdy zadny certifikat serioveho cisla "9". Pokud vidim, tvuj certifikat: 
     Data:
 Version: 3 (0x2)
 Serial Number: 10004604 (0x98a87c)
 Signature Algorithm: sha1WithRSAEncryption
 Issuer: CN=I.CA - Qualified root certificate 
 (kvalifikovaný certifikát poskytovatele) 
 - PSEUDONYM,
 C=CZ, 
 L=Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9,
 O=První certifikační autorita a.s.,
 OU=Akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb
 Validity
 Not Before: Apr 14 14:55:02 2004 GMT
 Not After : Apr 14 14:55:02 2005 GMT
 Subject: C=CZ, CN=Dan Ohnesorg, 
 L=Rudná u Prahy, Jinočanská 367/7/Email=dan@ohnesorg.cz, 
 G=Dan, I=DO/name=Dan Ohnesorg, 
 S=Ohnesorg, SN=ICA - 10008174
 ....
 X509v3 Certificate Policies: 
 Policy: 1.3.6.1.4.1.6625.1.1.4.4
 CPS: http://www.ica.cz/qcp/cpqpica02.pdf
 User Notice:
 Explicit Text: Tento certifikat je vydan 
 jako Kvalifikovany certifikat 
 v souladu se zakonem 227/2000 Sb.
    ... ma seriove cislo 10004604. To jen pro poradek.

    Kdyz uz jsem tak brouzdal po databazi - celkem bylo dosud vydano (do tohoto okamziku) 5063 kvalifikovanych certifikatu. Z nichz 1345 bylo vydano (zatim) tento rok, Loni to bylo 2944 a rok predtim (to sluzba zacinala - prvni certifikat byl vydan 29.3.2002) 773.

  • 28. 5. 2004 0:40

    Dan Ohnesorg (neregistrovaný)
    Ta devitka pochazi odsud:

    http://www.ohnesorg.cz/careq.png

    Je to devaty vydany certifikat danou RA, kde jinde se vam povede by devaty, pokud zrovna nestihate pasku.

  • 28. 5. 2004 10:28

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    No, verim, ze na pobockach v mensich mestech to je minimalni problem. Statisticky by se to melo darit na kazde pobocce (fungujici od sameho pocatku) ke ktere "patri" 20000 obyvatel a mene, u pobocek "nastartovanych" pozdeji klidne i daleko vic.

    Kazdopadne to bylo nedorozumeni.

  • 22. 2. 2006 16:04

    zita (neregistrovaný)
    jsem zřejmě naprosto vygumovaná mzdová účetní, jak si mám proboha ica.enroll nainstalovat na počítač? Nějaký soubor jsem si stáhla na disk, ale tím to skončilo... takže si nemohu vygenerovat žádost....

  • 26. 5. 2004 8:29

    LK (neregistrovaný)
    No tak to je síla a možná by to byl zajímavý náměr pro TV reportáž. Opravdu jsme maximální kocourkov a mimo jiné to dokazuje, že Mlynář je jedině šašek, který umí dělat gesta pro média. Ostatně kdo si s ním někdy mailoval, tak jen z jeho češtiny na úrovni prvního stupně ZŠ (a to je bývalý novinář a současný ministr) se mu muselo dělat špatně.

  • 26. 5. 2004 9:06

    J (neregistrovaný)
    Jen k tem disketam. Kdyz jsem si zadal o certifikat v Ebance, take po me chteli dorucit zadost na diskete. Zeptal jsem se na CD, a pry muze byt. Jenze protoze mi 6ty smysl nedal, vyndal jsem pro jistotu ze skrine FDD mechaniku a nahral tu zadost jeste na disketu. A samozrejme, zadost z CD sice pravda precist problem nebyl, ale ten nastal v okamziku, kdy bylo treba zpet nahrat bankou podepsanou zadost ;).
    Vypalovacka nebyla. Ani jsem se na pracovnici banky nezlobil, pokousela se na CD soubor ulozit z jejich aplikace a me bylo hned jasne, ze tohle nema sanci na uspech. Jen me prekvapilo, ze s necim takovym proste nepocitaji. Zvlaste kdyz dnes uz opravdu neni zadny duvod pouzivat diskety (bal jsem se hlavne toho, ze nez ji donesu domu, nebude citelna).

  • 27. 5. 2004 11:17

    Tomáš Trégl (neregistrovaný)
    Nádheráááá ! já málem padl ze židle...
    počkejte, ono se Vám fakt podařilo získat kvalifikovaný certifikát od 1CA přes ČSOB odkazem na VZP zadačo?
    to by byl skutečný průlom "Českou cestou" ;-)

  • 27. 5. 2004 11:38

    Jirka Kosek (neregistrovaný)
    S VZP to nemá nic společného. Na www.portalzp.zp probíhala akce, kdy prvních 1000 zájemců dostalo certifikát zdarma.

  • 16. 6. 2004 8:46

    rollie (neregistrovaný)
    Můžete mi poradit, jak jste přesně provedl export z IE do Mozilli?

  • 16. 6. 2004 12:30

    Jirka Kosek (neregistrovaný)
    Nástroje -> Možnosti Internetu -> Obsah -> Certifikáty. Pak vybrat certifikát, stisknout Export a pokračovat podle průvodce (certifikát se musí vyexportovat i s privátním klíčem).

    V Mozille pak: Preferences -> Privacy & Security -> Cerificates -> Manage Certificates a stisknout tlačítko Import.

  • 26. 5. 2004 9:25

    Jan Šimůnek (neregistrovaný)
    U nás zavedli informační systém. Rektor je informatik, tak si hraje.
    Průšvih nastal v momentě, kdy se elektronické údaje začaly používat místo zápisů v indexu. Za čtvrt století co zkouším, se mi nikdy nestalo, aby mi student druhý den přišel s prázdným indexem, že mu z něj přes noc zmizela známka. Za dva roky, co jsem nucen používat tuhle elektronickou ptákovinu, se mi to stalo v cca dvaceti případech.
    Patrně ještě větší průšvih nastane, až se tam známky naopak začnou objevovat, a určité procento studentů školu vychodí čistě virtuálně.

    Proto těmhle věcem nevěřím. Nevěřím tomu, že neexistuje databáze elektronických identit, s jejíž pomocí bude možné "autenticky" podepsat kohokoli, kdo si takovouto identitu zřídí.
    Nevěřím tomu, že v ryze elektronicky vedených úředních dokladech nebude možné nadělat obrovský binec, na kterém se někdo dobře nenapakuje (najednou zjistíte, že jste někomu "výhodně" prodali dům, ve kterém bydlíte apod.). Možnost průkazu padělku (a tudíž dovolání se práva) je u papírových dokladů mnohonásobně vyšší než u dat na disketě nebo CD (o HDD u nějaké pochybné organizace raději nemluvě). I částečně poškozený papírový doklad je čitelný a identifikovatelný, diskety a CD "chcípnou" v dost vysokém procentu zcela spontánně, jen ležením v obalu v šupleti, ani data na HDD nejsou stoprocentně bezpečná. Jsem ochoten věřit tomu, že nucení občanů k výlučně elektronickému evidování spousty věcí je vedeno ze strany některých subjektů právě takovými postranními úmysly.

    Elektronická evidence má jistě neocenitelný význam jako pomocné údaje, pro statistiku apod., ale rozhodně by výlučně na ní neměly být založeny nějaké právně závazné vztahy.

  • 26. 5. 2004 11:20

    petr_p (neregistrovaný)
    Jestli mate problemy s IS MUNI, tak si stezujte na isna@fi.muni.cz. Veskere zmeny jsou oznaceny casem a osobou, kt. je provedla. Jinak za me dvoulete studium na FI MUNI jsem se s podobnym pripadem nesetkal.

  • 26. 5. 2004 16:16

    Jan Šimůnek (neregistrovaný)
    Tohle je starý problém, o kterém se musí vědět. Stížností na to byly spousty. Stávalo se to dost běžně už v době, kdy se systém "krmil" osnovami předmětů: Jeden den jsme tam několik hodin bouchali data a druhý den jsme se připojili a bylo tam prázdno. Přitom nebylo možné (a dodnes není) to zpracovat offline a odeslat najednou. Pracoviště, která nebyla na pevných linkách, vyplácala za necelý měsíc roční rozpočet jen za připojování k internetu.
    Jinak isna@fi.mini.cz je v podstatě /dev/null. Maximálně dojde majlem nejaký blábol o tom, jak je vše vynikající.

    Jinak tady nejde o IS, tady jde o obecný problém, že se jakési pochybně zbastlené systémy vnucují lidem k používání (jak tu psal kdosi kousek výš: udělejte povinnou agendu, která by se vyplňovala jen elektronicky). Proč nutit lidi do používání nefunkčních zgarbů? To, co je bezproblémové, a co skutečně práci usnadní, lidi používat začnou. Problém je v tom, že řada elektronické agendy vyžaduje svou nespolehlivostí paralelní vedení agendy papírové, a tím je pouze zbytečnou prací navíc.
    Když vím, že je elektronická evidence zkoušek nespolehlivá, tak vedu zkoušecí sešit, jako se vedl už za socíku (a taky v dobách ještě vzdálenějších). A ta povinná elektronická agenda je ovšem zcela zbytečná práce navíc.

  • 26. 5. 2004 21:40

    petr_p (neregistrovaný)
    Mam pocit, ze "krmeni" systemu probihalo po jeho oficialnim spusteni (rok 1999), takze mozna vase zkusenosti jsou starsi nez me 2 roky, a proto o nich nevim. O tom, ze se nekomu ztratila znamka, jsem cetl jednou dvakrat na newsech, ale vzdy to bylo takove jedna pani povidala. Nikdy jsem nevidel/neslysel konkretni problem.

    Je-li IS skutecne nespolehlivy, pak je jiste rozumne vezt papirovou verzi. To ale vede k tomu, ze je IS bran jako pritez a ne efektivni nastroj. Proto jesli mate podezreni, ze v systemu je chyba, nenechavjte si to pro sebe a informujte prislusna mista.

    Zrovna tak jestlize vyzadujete davkovy zapis dat do ISu, navrhnete jej vyvojovemu tymu. Dokazete-li dostatecne oduvodnit sve pozadavky, vase vysnena aplikace se bude implementovat. V pripade, ze isna@fi.muni.cz odmita komunikovat, stezujte si na vyssich mistech.

    Me si IS libi a velmi mi usnadnuje bezne studentske povinnosti (zapisy, registrace, prihlasovani na zkousky...). Bylo by mi lito, kdyby IS zkoncil pro neschopnost domluvit se navzajem, jaky IS chceme (mysleno obecne mezi vsemi uzivateli a vyvojari).

  • 26. 5. 2004 12:45

    J (neregistrovaný)
    Hmm, o svych zkusenostech z FELu (CVUT) pri zavadeni podobneho systemu bych mohl napsat celou esej. Bezne prislo na zkousku pro 20 studentu lidi 100, pri zapisech predmetu byl vypsan predmet pro 400 lidi, ale cviceni jen pro 200 (vyreseno cvicenim pro 200 lidi v prednaskovem sale) a pod. Studentum a vyucujicim to bylo proste "hozeno na hlavu" a starejte se.
    A to se da na teto skole predpokladat, ze drtiva vetsina lidi nema problem s pocitaci pracovat.

    Pokud vim, system nebyl zrovna zadarmo a myslim si, ze podobna skola ma dost schopnych studentu, kteri by mohli system v ramci nejakeho predmetu vyvynout a hlavne otestovat.

  • 26. 5. 2004 14:10

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    No treba Vas ustav rovnez zakoupil licence toho uzasneho IS co jina ceska univerzita (a nasadila na vsechny fakulty). Poznamka na okraj - ten zmineny IS je urcen pro strojirenstvi a hutnicky prumysl, informatikum uz asi musi byt jasne, jak je vhodny a ohebny pro univerzitu...

  • 27. 5. 2004 14:25

    Zdeněk (neregistrovaný)
    .. a co by bylo příjemným bočním efektem - pokud by stát zaplatil každému, kdo by o el. podpis projevil zájem, jeho vydání, mohl by taky prohlásit:

    "Všechny maily, které jím nejsou opatřeny, skončí v koši jako anonymní, příp. se na ně jako na anonymní bude pohlížet".

    To by konečně donutilo většinu lidí z obchodní sféry si el. podpisy nainstalovat, maily jimi skutečně podepisovat - a já bych konečně přišel o ty desítky spamů denně, které mi chodí, protože bych si do Rules přidal jednoduché pravidlo:

    Mail nemá podpis ? Do složky "vyřídit někdy v hooooodně vzdáleném budoucnu" s ním automaticky a ihned po přijetí !!

  • 28. 5. 2004 9:57

    Jan Šimůnek (neregistrovaný)
    Je podle mě dost silným nepřímým důkazem toho, že je v tom celém nějaká kulišárna:
    Že se ty el. podpisy budou někde shromažďovat, bude vytvořena databáze a nakonec soft, umožňující kvalifikovaně předstírat identitu kohokoli, kdo se nechal ukecat nebo dotlačit k vytvoření el. podpisu.
    Aby to bylo hodnověrné, musely by být k dispozici zdrojové kódy a možnost si je sám na svém počítači skompilovat.

Aktuality

Další zprávičky
Napište aktualitu

Dále u nás najdete

Czech Internet Forum: Do konce června máme zvýhodněnou cenu vstupenek!
TO CHCI
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).