Názory k článku Rozdíly v příjmu analogové a digitální televize

Presne tak. Dnes jsem o tom psal na vedlejim foru.
http://www.digizone.cz/clanky/anteny-a-antenni-soustavy-pro-prijem-digitalni-televize/nazory/12294/

Dobry den,
clanek je dobry, ale take souhlasim s reakci kolegy prede mnou o absenci chovani signálu ve stavajicich rozvodech spol. televizni anteny (STA). Zajima me, je-li mozne digit. signal preladovat do jinych kanalu (se stavajicim standart. analog. tech. vybavenim). Take bych rad zjistil, jak az je signal nachylny na prizpusobeni impedance ant. svodu, na pouziti slucovacu/rozbocek ke slouceni sig. z vice anten/distribuci do vice tel. prijmacu. Plati vsechny zasaddy jako u analogu nebo existuji nejake "nove figle", ktere by zjednodusili slucovani/distribuci signalu? Zajima me to i proto, ze bydlim na miste s predpokladem prijmu dalsich neceskych multiplexu. Dekuji

I stavajici starou antenu nekdo nekdy nainstaloval, ne? :-) Predpokladam, ze je to mysleno obecneji ve smyslu "nainstaloval ji nekdo svepomoci".

To s temi jablky jsem tedy nejak nepobral (nema snad Honza 2 jablka? co je v tom za zlomek?), ale mozna je to tim, ze je na me jeste moc brzo rano :-)).
Kazdopadne se, pokud vim, pouzivaji obe oznaceni (vztazna jednotka 1uV je bezny standard). Ostatne, zasveceni vedi o co jde a laik z toho stejne asi moc moudry nebude. Clanek je hlavne dulezity v tech zakladnich slovnich upozornenich, ktere pochopi i naprosty zacatecnik: se zesilovacem opatrne, experiment nade vse, uroven signalu z pokojovky vzdy kolisa... Uz jen to je prinos a za to diky.
Zdravim Radek Donat, DVBTshop.net

Aha, uz vim jak to myslite, ale nesouhlasim. Ono 3x mene uz neni totez co tretina? To je preci spravne jak pro cestinare, tak pro matematiky, ne? Pokud chcete 3nasobek odcitat, musel byste rict, ze ma o trojnasobek mene. Cestina je nekdy divna, spojeni jednou tolik je fakt hodne sporne a z exatniho hlediska spatne, ale specialne 3x mene vidim zcela jednoznacne jako uplne totez co deleno tremi ;-).

Aha. Ano, 3 (bez toho krat) mene 1 jsou 2, ale 3krat mene (bez dalsiho operandu) znamena deleno trema. Ostatne, 3krat vice nez tech 6 hrusek ma tedy byt podle Vas kolik? :-))

U STA jde na 95% o praci profesionalniho technika. Ale je fakt, ze to mohlo byt obecneji formulovane. Anketa predpoklada, ze kazdy ma antenu novou, coz rozhodne nemusi. Naopak je prave vyhodou DVB-T, ze nemusi a spousta zlatokopu ted nablbne lidi, na nakup "digitalni" anteny, coz je samozrejme nesmysl. Jediny smysl panelovych miniantenek je pekny design a male rozmery, ktere nekdy pro prijem DVB-T staci, zatimco pro analog by byly uplne na nic. Kdo ma ted slusnou antenu na analog (bez kanalove konverze), netreba ji menit.

3krat tolik a 3krat vice je podle me (a vsech prilezitostne dotazanych kolegu) uplne totez. Opakem (z matematickeho hlediska prevracenou hodnotou) obou je pak 3krat mene. Mozna je to ale nejaky stredocesky slang, neco jako na severni Morave zkama si?. Timto koncim spise cestinarsky nez matematicky (natoz digitalne vzdelavaci) koutek ;-).

.."Plzeňské síto" se ještě vyrábí ?? kde se dá koupit ?? ..myslel jsem že se již nevyrábí!, je to velké, prohlé, modré síto, s direktory dopředu ??

Na pozadani zapujcujeme spolu se set-top-boxem i vybrane pokojovky (pokud zakaznik antenu vrati, zaplati maly manipulacni poplatek, pokud si ji necha, neplati navic nic), ale pujcovat venkovni anteny, ktere je treba prinejmensim vybavit kabelem (prisroubovat, zakrytovat) nebo ji dokonce celou smontovat (vetsina smerovych anten), je bohuzel az prilis ztratovy podnik (jejich montaz obvykle neni mozne dlouhodobe opakovat bez uhony). Podle doslych dotazu ale ani poptavka po teto sluzbe prilis velka neni, zatimco u pokojovek docela ano. Mozna je to tim, ze ceny beznych UHF anten nejsou zase tak dramaticke, zakladni vyber neni moc siroky a take zkusenosti ze sveho okoli mivaji zajemci o koupi nove anteny vetsinou dost (nejlepe okoukat od sousedu se srovnatelnym umistenim anteny). Navic volba vhodne venkovni anteny je mnohem snaze predikovatelna i podle lokality (mapy pokryti) nez treba vhodnost pouziti pokojovky v ramci Prahy (staci aby nekdo mel byt na spatnou stranu a nema nic, zatimco soused ma signal uplne v pohode).

Zdravi Radek Donat, DVBTshop.net

Dobry den, pani odbornici ;-)

Dokazali byste laikovy poradit aktenu jake konstrukce, a pripadne jake dalsi serepeticky :-) by si mel poridit k co nejkvalitnejsimu prijmu analogove televize v presne dane lokalite? Je to alespon priblizne mozne (bez mereni) ?

Vyznacit misto na mape

U direktoru je ale dobre vymyslet upevneni. Celkem drzi, neb jsou vsechny 4 na koncich spojene dratem, Ale pres to jsem tam jeste natahl drat od konce az nahoru na sito. Je trochu sikmo a ptaci ho nemaji radi. Zvlast se tam uz neobjevuji krkavci.

Clanek skvely, ale zapomenout na tuto moznost v aktete mi prijde trestuhodne a minimalne v tomto pripade by se mela anketa doplnit a vynulovat. Nejspis byla vymyslena nekdy ve tri rano.

vim, ze je to v clanku vysvetleno, ale redakce by se mela spis snazit mit clanky bezchybne. Pouzivani dB misto spravneho dBuV u sily signalu mne osobne ale trha oci. Laik (doufam, ze clanek byl minen smerem k laikum, je pekny a ctivy) pak ale neziska navyk pouzivat spravne jednotky a nechape rozdil mezi urovni signalu, sumu a pomerem signal/sum (vse oznacujete jednou jednotkou i kdyz to neni pravda a pouze znaly ctenar si umi na spravnem miste ten uV doplnit). Je videt, ze clanek psal spis antenar z praxe, nez profesor teoreticke elektroniky. Nicmene opakuji, ze jinak super clanek a dik za nej.
Zajimalo by mne, zda stejne jako je normou definovana min.-max.uroven signalu ATV v rozvodech STA, je tomu tak i v pripade DVB-T? A hlavne jakymi hodnotami min.-max.? Dekuji

Jojo, zase prudic slovickari, ze jo? Osud.

Připomínka ke vztažné jednotce dBuV je sice správná, ale... V odborné literatuře se udává jednotka dB, není-li uvedeno jinak, pak se za vztažnou jednotku bere 1uV. Toto je také uvedeno v článku v kapitole "Několik vysvětlivek." Pro naprostého laika by samozřejmě bylo vhodnější používat jednotku dB i s uvedenou vztažnou jednotkou. Vzhledem k tomu, že absolutní hodnota signálu nehraje při výkladu až tak velkou roli, nevidím použitý způsob užití jednotky dB jako nesprávný.
Pokud jde o úroveň signálu pro DVB-T v STA a rozvodech vůbec, pak jsem také žádnou konkrétní hodnotu nikde neviděl. Podle různých zdrojů by se však mělo jednat nejspíš o 50dBuV.

Poznámka o šumu televizního přijímače, resp. o šumu jeho tuneru, je na místě. Šumová čísla TVP se ovšem běžně neuvádějí, a tak by byl problém s dosazením nějaké konkrétní hodnoty. Pokud by si chtěl někdo takový výpočet doma realizovat, marně by se sháněl po nějakém solidním údaji. Zjednodušení na výpočet šumu antény a zesilovače vidím jako správné také z důvodu toho, že článek se věnuje anténám a anténním zesilovačům, nikoli televizorům. V případě zanesení šumového čísla TVP do výpočtu, nacházel by se tento údaj až na konci rovnice a zamlžoval by tak význam šumu zesilovače. Celé vysvětlení by se tím zbytečně zkomplikovalo. V každém případě je ale na místě říct, že šum tuneru TVP je dalším důležitým parametrem, a tato poznámka je správná.

moc diky za cislicko. Stejne jsem ale pro presne vyjadrovani :-). Pak se dostavame k tak absurdnim vyrokum jako v ucebnici poctu na ZS "Josef ma 6 jablek. Honza ma 3x mene jablek nez Josef. Kolik jablek ma Honza?" Vysledek nema realne reseni, neb Honza by mel mit -12 jablek, coz je nesmysl. Zlomky se totiz uci az ve vyssich tridach, tak radeji zmrsime cestinu.

dneska se obecne spatne shaneji konkretni - realne - hodnoty. Viz napr. prikony na reprobednach.

Myslím že problematika DVBT a STA je zatím méně probádaná oblast, která nabere na důležitosti s rozšířením vysílání. Pro celkové vysvětlení a pochopení i pro laiky třeba začít obecně od stavby antén a vedení v analogu. Jako návrh tématu pro další článek to beru. Laikům ale nedoporučuji se do upgrade STA pouštět!

"Fígle", které by zjednodušily distribuci DVB-T, nejsou. DVB-T je podobně náročné, a v některých případech ještě náročnější, než A-TV. Kanálová konverze signálu DVB-T je samozřejmě možná, jen je potřeba použít správné komponenty. Některé konvertory nejsou pro tento účel vhodné. Obecně lze říct, že u DVB-T je potřeba dodržovat zásadu malého šumu. Šum je totiž parametr, který není u DVB-T tak zřetelný jako u A-TV, ovšem od určitého okamžiku znemožňuje příjem. Jeho vliv se projevuje skokově a přidání jednoho zesilovače nebo prodloužení kabelu o pár metrů může znamenat úplnou ztrátu příjmu! Velice důležitá je také linearita použitých prvků. Zkreslení zesilovačů se projevuje podobně jako přílišný šum.

Zdravím,
tento článek bych doporučil (i přes zanedbatelné nepřesnosti)k široké distribuci,jako osvětu pro všechny "radílky" na podobných diskuzních fórech. Nedocházelo by potom k mnoha mylným informacím a rádoby radám... Jar

No tak snad uz tady na diskuzich ubude blabolu. Clanek je poskytuje decentni mnozstvi informaci pro bezneho pepu z depa. Zajimalo by mne kdypak prijde na radu DVB-S?

Podle ucitelek ano, podle matematiku je to ale jinak:
Honza ma 3x6jablek a to cele mene nez 6 = 6-(3x6)=-12 jestli dobre pocitam.
To co chtela rici ucitelka je ze "oproti Pepovi ma Honza tretinu jablek".
Cely for je, ze kdyz neco nasobim 3mi tak to nedelim 3mi, ale vysvetlujte to zenskym.

Toto je obecný češtinářský problém!!! Češtinář je schopen dokázat, že 1=2. Když totiž řekne, že je něco "jednou dražší" je to totéž jako když řekne, že je to dvakrát tak drahé. Matematicky je to sice hrozná hovadina, stejně jako dvojité zápory, ale češtináři tomu říkají "úzus" a prý se namáme snažit ho měnit. Už jsem kvůli tomu atakoval i ČT a jejich pořad "O Češtině." Byl jsem vyrozuměn, že je to normální a zažité!

kdyz se v clanku zminuje, ze spravny vyber muze vyjit az na nekolikaty pokus, neni myslim od veci se zeptat, jestli ma nekdo zkusenosti s prodejcem, ktery je ochoten ruzne typy anten nejdrive zapujcit na vyzkouseni, dik za tipy :-)

Jenom by to chtelo aby DZ hned na prvni obrazovce nejak viditelne aspon palcovym pismem dala odkaz na tyto teoreticke a prakticke clanky pro nove prichazejici. Lidem se nechce hledat. Radeji napisou dalsi dotaz

stavajici stara antena muze byt klidne STA a to leckde svepomoci neinstalovali.

prave vidim problem, ze vy pojem "3x mene" berete jako jeden operand ja v tom vidim 3x a zvlast mene - to je minus. Alespon nas ucili, ze 3 mene 1 jsou 2. Ale mozna, ze jsem z moc stare skoly :-)

dik za tip, zkusim to take :-) Snad se jim v hlave rozbreskne a z ustavu JC vyhazou baby, jimz jazyk slouzi nikoli k dorozumeni, ale k prachsprotym klebetam a pomluvam, a propagaci a vubec....

jo a jeste, celkem hovorove je, ze 2 krat 5 je 10, takze opravdu logiku ve vyrazu 3 krat mene nevidim.

u nas se rika 3x tolik, takze neznam pojem 3x vice :-(

pane kolego, nechápu jak to můžete takto brát... "3x méně" znamená "3x-" ? To přece nedává smysl. V matematice je konvence, že krát je binární operace a mínus je binární nebo unární. Vám těch operandů (čísel) tam dost schází. Jedničku netuším kde berete.
;-)

Jedná se o typ antény původně určený pro vesmírný program. Tyto antény se používají v soustavách pro komunikaci s orbitálními družicemi. Jedná se o velmi chytrý princip "prodloužení" antény "zrcadlením" v reflektoru. Existují verze SBF a LBF (long). Liší se vzájemným umístěním vlnovodné řady a zrcadel. Udávaný zisk je však v TV pásmech nerealizovatelný. Při pečlivé stavbě a naladění na horní konec V. TV pásma, lze dosáhnout zisku do 18dB. Zásadním problémem je ale homogenita pole. Pokud je tato anténa umístěná v nehomogenním poli, pak je její zisk podstatně nižší a nelze s ní dosáhnout očekávaných výsledků. Mnohem příznivější vlastnosti má anténní soustava sestavená ze čtyř TVA21-60 v kosočtverečném uspořádání. Návod na její stavbu vyšel několikrát v amaterském rádiu řady "B" (modré). Tu SBF nelze bez měřících přístrojů správně naladit. V případě té anténní soustavy, je to podstatně jednodušší a výsledek je jistější. Tu SBFku jsem podle "Českého" kdysi stavěl a rozhodně se nejedná o zázračnou anténu!!! Její výhody se dají využít právě spíš při příjmu z vesmíru, kdy není pole deformované!

a daji se sehnat i dnes

Děkuji za odpověď, soustava 4xTVA mě trošku zklamala, na K40 má zisk cca 16dB a prakticky stejně mi funguje anténa Iskra UHF 91X. Jsem 70km od vysílače a signál mám nestabilní, slabý je hlavně přes den, tak přemýšlím o SBF..

Děkuji za informace,
nevíte,zda se tato anténa někde komerčně vyráběla? Jak máte proveden napaječ a symetrizaci? V knize se uvádí dvojlinka od zářiče až za reflektor, tam by pak měl být asi symetrizační člen.

Symetrizaci lze udělat přímo u dipólu. Nejlepší je ale vytáhnout symetrické vedení 300Ohm. až za zadní reflektor a tam udělat převod na 75Ohm.
Jak je vidět, tak ti tu SBFku nikdo nevymluví. Dělej, jak myslíš! Pokud nemáš jistotu v tom, co je příčinou potíží v příjmu, pak je takovýto experiment ztrátou času a prostředků!!!

Do stavby se pustím, jen pokud budu mít čas. Vím, že mě výsledek může zklamat, zatím sháním rozumy.. Rychleji vyrobím 10 yagin, než 1 SBF.-)

Taky chytám A mux z Brna (přes 100 km), a dělá mi to taky (a je nás víc), přes den ani ťuk, v noci bez problémů. Jde již o nestabilní DX příjem, u toho nepomůže žádná anténa, signál prostě zmizí. Řešením je výkonnější nebo lokální vysílač.

Nikde na webu nemůžu najít parametry těch zesilovačů. Potřeboval bych vědět šumová čísla obou zesilovačů, a kde máš umístěný ten předzes. Jestli je přímo v a¨nténě a nebo 0,5m od antény a jestli ho máš před slučovačem a nebo až za slučovačem a pod. Je to dost důležité, tak to popoiš pokud možno hodně podrobně. Také bych potřeboval vědět, jaký máš ten slučovač, jestli je to hybrid, nebo laděný. Jaké má vstupní kanály a jestli má napsaný průchozí útlum, tak i ten útlum. Jsem si jistý, že tento problém půjde vyřešit!!! Tak brzy napiš!!!

Anténu jsem také kdysi postavil a pravda je, že maximální zisk na horních kanálech UHF pásma je 18dB. Na spodních kanálech má anténa uplně stejný zisk jako např. X-Color (dlouhá kolorka). V praxi by snad jedině vyšší zisk mohl pomoci při příjmu kanálů od 50.k výše, ale musí mít homogenní pole a i když dnes anténu bez problémů využívám i k příjmu DVB-T, nevím jestli se vložená práce vyplatí (výroba antény je dosti pracná). Spíše bych v opravdu extrémních případech koupil anténu X-Color(zisk 15dB) nebo se dá koupit i Kathrein, která má zisk 18dB ale stojí asi 4000,-Kč. Dlouhou kolorku doplněnou jednostupňovým níkošumovým zesilovačem mám 50km za Prahou a bez problémů přijímám všechny multiplexy při úrovni signálu z antény 28dB (měřeno samozřejmě bez zesilovače přímo z antény).

Touto informací jsi měl začít. Napiš prosím místo kde bydlíš. Nejlepší by bylo kdyby jsi uvedl své souřadnice pomocí http://www.mapy.cz/. Jsem si jistý, že příčina nestabilního signálu bude někde jinde než v anténě. Pokud ti signál kolísá, tak máš nehomogenní pole a tam ti SBF nepomůže, bude to marná práce. Ve vzdálenosti 70km od vysílače už může být signál na hranici použitelnosti, pak záleží na každé maličkosti. Napiš všechny komponenty které máš použité na anténě, včetně délky kabelu, použitého zesilovače a způsobu zapojení. Jak máš daleko zesilovač od antény a pod. Určitě najdeme nějaké řešení. Ta SBF to opravdu nevyřeší. Pokud ti nepomohla 4xTVA, tak SBF na tom nebude líp!

Bydlím v Blížkovicích u Mor. Budějovic, výška cca 400m n.m. Výška systému nad střechou cca 5m. Antény TVA mám uspořádány do kříže, slučovač Fraccaro TMU4, předzesilovač 25dB ZK 40,59AT, RTV Trenčín. Koax cca 50cm(tuším CB100) mezi sluč. a zesilovačem. Od antén do sluč. koax CB113N, stejně dlouhý.
Signál mám ve dne prakticky nepoužitelný, jedině když prší, tak to celkem jde. Večer bývá úroveň až 63% a kvalita 100%, dnes je např. úroveň pod 50% a kvalita kolísá 0-40%. Příjem je velmi závislý na počasí. Na Yaginu 13dB to šlo o poznání hůř, takže předpokládám, že když zvětším zisk antény o několik dB, tak bych mohl dosáhnout lepšího příjmu.

Věta "... a na měřící anténě ... je signál 75 dB." je opravdu perla! Znamená nic více a nic méně, než: ... a na anténě je signál silnější 5623 krát....

Asi všichni chápou, že bez uvedení toho, vůči čemu silnější, postrádá věta smysl, podobně, jako občas slyšíme, že někde se naměřil hluk 85dB (tedy hluk 18tisíc krát...).

Decibel není žádná jednotka, jen matematický výraz, že nějaká hodnota je X krát větší (nebo menší) než hodnota jiná!

Jinak ten obrázek radioamatérských antén pro 144, 432 a 1296 MHz je pěkný, ale s příjmem televize má pramálo co společného. Naopak, chybí tam podstatná informace o tom, že širokopásmový zesilovač v anténě může způsobit výpadky příjmu TV, pokud se na jeho vstup dostane silný signál úplně jiných signálů a v úplně jiných pásmech, než je TV vysílání.

Proto širokopásmový zesilovač do antény NEPATŘÍ !!!

Kdyby jsi četl ten článek celý a pozorně, pak je tam naprosto vše, o čem tu píšeš!!!

To opravdu záleží především na místě příjmu. Pokud se jedná o lokalitu bez nějakých záludností, pak to není až tak velký problém. Pokud se jedná o místo, kde jde spíš o dálkový příjem, pak je to sázka do loterie. Také záleží na tazateli, jaké má technické znalosti a nakolik dobře dokáže popsat současný stav. Možností, jak zjistit příjmové podmínky, je několik. Pokud tazatel dokáže kvalitně spolupracovat, pak to není až tak velký problém. Už takové zkušenosti mám a v naprosté většině případů se to povedlo!

Pro jistotu jsem fotky soustavy 4xTVA umístil na http://www.volny.cz/lubos_h/. Předzesilovač má zisk 25dB, šum 1,1dB a vybuditelnost 92dBuV. Jiný zesilovač už tam nemám. K STB vede cca 15m kabelu.
Slučovač je určen na sloučení 4 antén UHF, je to plošný spoj, na kterém jsou meandry.
Útlum by měl mít zanedbatelný.
Ještě uvažuji o přidání direktorových řad k anténám, tím bych o chlup zvedl zisk..

Jestli jsem to dobře pochopil, tak ty tím čtyřnásobným slučovačem slučuješ ty čtyři TVAčka. Jenže to je naprostý nesmysl a připravuješ se tak o zisk té soustavy a nemáš ji sfázovanou!!! To se tak nedělá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Proto ti to nefunguje!!!!!!!! Když ty antény správně sfázuješ, tak ti to pojede jak zpraku!!! Ty se připravuješ o dobrých 8dB na zisku a chybí ti odstup C/N. Já jsem si pořád říkal, kde máš chybu, že to musí chodit!!!! Pošli mi svůj mail a telefonní číslo. Pošlu ti schéma, jak ty antény zapojit. Uvidíš, že to bude fungovat!!!
Můj mail: enik@c-mail.cz

Tak teď jsem se díval na tu mapu. Má to být ftip a nebo to myslíš vážně. V tom místě je vidět přímo na Praděd. Tam musí jít ČT1,ČT2 a NOVA na kus drátu. Prima je tam sice trochu horší ale jde také. Na všechny čtyři programy tam stačí TVA21-60 a musí to jet jak víno. Vedle na Everstaru je malá matrace a jede to taky. Kvůli té Primě je potřeba tam vsadit zesilovač a filtry ale problém to rozhodně není!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Sfázované je to dobře, to by nešlo vůbec. Na 1 síto mi to vůbec nešlo a takhle to jde podobně jako na 1 anténu se ziskem 16dB(UHF 91X). Více o tom je na http://www.itest.cz/videofoto/digitalni-vysilani-3.htm Asi máš na mysli sloučení transformačním vedením nebo pomocí balunů, je to popsané ve starších AR. Slučovač TMU4 je určen právě pro toto použití, jediná podmínka tam je, aby byly všechny 4 napaječe (kabely) stejně dlouhé.

Moje e-adresa: lubosholik@seznam.cz

Ten slučovač má ztrátu 8dB. Čtveřice antén má zisk +6dB, takže by jsi teoreticky měl být v mínusu. Ten slučovač slučuje na směrovém vedení. Anténní soustavy se slučují na impedanci. To schéma ti pošlu, ale až večer. Dnes jedu na služební cestu a celý den nebudu doma. Enik

Hybridni slucovac, pokud ma na vstupu sfazovane signaly je teoreticky bez utlumu, ve skutecnosti bude mit utlum 0.5 az 1.5 dB podle toho, jak je dobre udelany. Neplette si to s hybridnim sloucenim ctyr ruznych signalu, kde je teoreticky utlum skutecne 6 dB.

Tohle je informace, která se ke mě za dlouhá léta praxe ještě nedostala!!! Pokud existuje nějaký důvěryhodný zdroj, kde by bylo možné si toto tvrzení ověřit, pak bych prosil o kontakt na něj. Konzultoval jsem tento názor s kolegou, který zastává stejný názor jako já, že není důvod,aby hybridní slučovač měl při soufázovém napájení nulový útlum. To je také podepřené argumentem, že se slučují dvě dvojice antén v protifázi, takže výsledek by měl být nula!!! Já trvám na tom, že pokud to luboš správně zapojí, tak to pojede!!!!!!!!!

Pokud je tu někdo, koho tento problém zajímá, pak má možnost se zeptat. Zjišťoval jsem, jak je to se slučováním anténní soustavy pomocí klasických slučovačů, a zjistil jsem, že je to naprostý nesmysl. Komerčně prodávané širokopásmové slučovače jsou buď odporové, anebo transormační. Transformační se dělají buď jako feritové, nebo hybridní. Transformační slučovač je zkrácené směrové vedení s transformačním poměrem 1:1. Už tento fakt vylučuje možnost jeho použití pro bezeztrátové slučování antén v anténní soustavě. Po jistých úpravách by to sice bylo možné ale i tak by ztráty byly větší než v případě klasického slučování na impedanci. Princip anténní soustavy spočívá ve sčítání proudů a napětí dodávaných dílčími anténami. V takovém případě se vždy dvě a dvě antény zapojí paralelně, kdy jedna dvojice je v protifázi té druhé. Tyto dvojice se pak zapojí do série, čímž na jejich výstupu dostaneme dvojnásobné napětí a dvojnásobný proud v porovnání s jedinou anténou. Dvojnásobné napětí a dvojnásobný proud zachovávají vlnovou impedanci soustavy na 75ti Ohmech a dodávají o 6dB vyšší napětí na vstup STB, čímž zlepšují přijímací parametry. Je to velice jednoduché a prosté.
V případě směrových vedení, nelze takovéto sečtení napětí a proudů provést, protože transformátory převádějí napětí ze vstupu do výstupu sice v poměru 1:1 ale s vazebním útlumem 4dB. Jedná se o principielní záležitost a nelze ji žádným způsobem obelstít!!!

Trvam na tom co jsem napsal - hybridni slucovac (napr. stary PBC21) ma pri soufazovem napajeni teoreticky nulovy utlum.
Teoreticky utlum 3dB ma tento clen pri slouceni dvou ruznych signalu, kde se polovina vykonu signalu ztraci ve vyvazovacim odporu. Pri soufazovem napajeni obou vstupu je na vyvazovacim odporu napeti nulove a signal se nema kde ztratit. Takove slucovace se pouzivaji pri paralelnim razeni vf vykonovych zesilovacu.
Odkaz pri ruce nemam, ale urcite to najdete v kazde ucebnici vf techniky.
Netvrdil jsem, ze vsechy komercni slucovace jsou pro tento ucel vhodne - nakonec do nich neni videt - musely by se zmerit.

Erik ma ale pravdu. Skutecne je nesmysl slucovat 4 anteny v pripade kde maji slouzit pro zvyseni praktickeho zisku cili ke zvyseni c/n. Bude-li se uvazovat v miste prijmu silne nehomogeni pole, ktere ale bude v maximech dostatecne silne, a rozlozeni anten v plose bude slouzit pouze jako diverze, pak lze PBC-ko pouzit(je ovsem otazkou a experimentem v jakych vzdalenostech od sebe by ty sita meli byt..). Pokud ale signal na jednu antenu neni, a je ucelem ho ziskat, pak je nutne sfazovat signal symetrickymi ladenymi napajeci. OK1VBR.

Oprasil jsem dva rozbocovace PBC21, jednim jsem signal rozdelil, druhym opet sloucil. A zmeril pruchozi utlum. V rozsahu 25 az 650MHz byl do 1,5dB (vetsinou se to vlni kolem 1dB), od 650MHz utlum stoupa, ale do 860MHz je stale mensi nez 2,5dB. Podle Enika jsem mel namerit >6dB a o to v diskusi slo.
Netvrdim ze je slouceni anten timto zpusobem nejvhodnejsi, ale je to MOZNE reseni.

Ano máš pravdu, už jsem to tu dnes psal. Ten experiment se dvěma PBC je celkem dobrá finta, jenže celý problém trochu idealizuje. Nicméně je nám jasno. Slučovat to takto jde, jen to není nejvhodnější způsob.

a neslo by zde popsat jak ty sita propojit a na co dat pozor pri mechanickem sestavovani ctyrcete? nebo nakreslit tuzkou, naskenovat a at to lubos (prosim) vystavi k tem fotkam anten? ta konstrukce drzaku anten je super prace.

Mechanicky to není žádná věda. Podle fotek to má luboš dobře. Schéma zapojení jsem mu poslal, tak ho může klidně zveřejnit. Pokud je opravdu takový zájem o 4xTVA, tak by nebyl problém věnovat tomu celý samostatný článek. Pokusím se domluvit s redakcí. Za tu dobu, co to tu řešíme, nestačím odpovídat na maily. Zájemců je opravdu hodně, jen mám obavu, aby to nebylo přeceňováno. Soustava je to výborná a možná vůbec nejvýkonější, jaká se dá amatersky postavit. Rozhodně je jednodušší postavit si 4xTVA než SBF.

To slučování na směrovém vedení je opravdu možné. Má to ovšem několik "ale"... Především ztráty v tom směrovém vedení jsou větší než při serioparalelním slučování. V případě čtyřčlenné soustavy jsou ty ztráty min 2-3dB, což vlastně degraduje tu soustavu o 50%. Takové počínání mi příjde poněkud nelogické. Na jedné straně sestavovat antény do soustavy, a na druhé straně ten zisk nechat ve slučovači. Teoretický zisk této soustavy je na k40 asi 17dB. Vezmu-li v úvahu přímé ztráty ve slučovači a ztráty vlivem nepřizpůsobení pak je výsledný zisk <15dB. Účinnost slučování na směrovém vedení je dána mimo jiné i impedančním přizpůsobením a fázovými chybami. Oba tyto faktory jsou při dálkovém příjmu dost kritické. Fázová chyba je dána především plochou soustavy, a impedanční nepřizpůsobení je zásadně ovlivněno konstrukcí samotných antén. Osobně jsem přesvědčený, že předělat tu soustavu na serioparalelní slučování by stálo zato!!! Udělal jsem těchto soustav několik, a vždy fungovaly naprosto perfektně!!!

Enikovo schéma propojení antén jsem právě umístil na http://www.volny.cz/lubos_h/ Samotného mě zajímá výsledek a až budu mít čas, tak soustavu předělám. A ještě bych ji chtěl osadit direktory, každý dB zisku navíc je dobrý.