Názory k článku Jak se to má s pokrytím zemského digitálního televizního vysílání?
-
Děkuji za odgornou radu, ale zařízení jsem koupil od firmy, která to i zkoušela. Toleroval jsklamán?em slabší signál s tím, že naše špičkové zařízení ví do dělá, a to i slibuje.Jenom uvažte co je proti rušení blesky? Všude vidíme a slyšíme- zruší se analog a bude jen digitál. Televizor má zabudovaný DVTB, ale musím používat starý protože ten v televizoru zvládá jen polovinu. Používají naše informační centra jen heslo, že lid si přeje být klamán? -
A je to chyba toho, že systém ještě není dobudovaný, nerozumně jste si pořídil TV na zobrazování něčeho, co zatím ještě nemáte a nebo jen neumíte celý systém nastavit? Odborník jistě ví, že kostičkování a rušení motorkou se téměř vždy dá odstranit vhodnou volbou a dokonalým nastavením anténního systému a jeho propojením s TV. Někdo má dokonalý příjem náhodou, někdo se o to musí důkladně postarat. Jinak to v tomto přechodném období nejde. -
Po přečtení spousty článků a slibů o dokonalosti digit. vysílání jsem pořídíl zařízení a televizor a zrušil vše staré a dobré. Mám velkou televizi a žena mi stále nadává, protože obraz kostičkuje a mizí, když přejede okolo stará motorka, sekačka, nekteré telefony. Pokud je bouřka, tak každý blesk je v zaznamenán, protože nic nevidíme ani neslyšíme. Když kdysi začínala televize, tak to bylo podobné ale poruch tolik nebylo. Co vlastním setobox jsem si netroufl nahrát jeniný pořad na kazetu, protože bych pripomínal poruchy.
-
No tak je vidět, že nemáte ani páru, co to ten bargraf ukazuje. Tak přestaňte plácat hlouposti.
Ukazatel síly signálu na bargrafu přijímače není ničím jiným, než jakýmsi odvozeným údajem napětí z vestavěného impedančního etalonu (jakého ví jen výrobce a pánbůh) a absolutně tak neříká nic o odstupu signálu k šumu (kterýžto údaj je jedním z těch podstatných). Jaká je hodnota napětí na vstupu přijímače nehraje absolutně roli - procenta jsou jen poměrná veličina a u každého přijímače může být tato hodnota diametrálně odlišná. Klidně můžu říct, že některé přijímače ukáží i 180% a druhé 5%. Údaj na draka. Děkuji za pozornost Štěpáne a pamatujte, co říkal už Lenin. Učit se, učit se, učit se. -
Luboš T. (neregistrovaný)Já mám polskou anténu už řadu let a osvědčila se jak u analogu tak u digitálu u analogu jsem tam měl originál zesilovač a když jsem použil jiný tak se obraz zhoršil,bylo tam mnohem víc obrysů.A u digitálu používám širokopásmový SWA9 a nemůžu nic než chválit,obraz zakosičkuje jen občas při projíždnění většího auta,anténu mám vysoko na půdě,jinak při blesku.
-
ivovi (neregistrovaný)Asi jsem se vcera spatne vyspal, dneska bych to clanek neoznacil za hruzu, ale jen clanek s chybami. V podstate, kdyby se vynechaly technicke detaily kolem zduvodneni proc je digital uspornejsi nez analog, byl by to rozumny clanek.
Neberte to nijak osobne, proste jsem jen cekal od clanku srovnavajiciho analogove a digitalni pokryti trochu vic - nejaky odhad na zaklade cisel, zjednoduseny priklad, mapku pokryti treba 300kW analogoveho a 100kW digitalniho Kojalu (z CRa) apod. -
Souhas, navíc řešení pomocí zesilovače může často situaci ještě zhoršit, záleží v první řadě na čistotě signálu. Když slyším pojem "digitální kvalita", tak jediné co mi napadne jsou negativní projevy - kostičkování, zasekávání atd. Ale v celkovém pohledu pro lidi v místech, kde analog nebyl kvalitní - ať už rušený, slabý či jinak degradovaný obraz, dá se předpokládat zlepšení příjmu. Sám se těším, až na chalupě, kterou mám v místě na okraji dosahu Cukráku i Kleti a navíc v údolíčku budu hledat, co mi vůbec půjde, stejně jako jsem honil analog a zrovna ČT2 byla nejslabší...
-
V čem vidíte hrůzu a běs? Naopak je v článku rozumně vysvětlena řada technických věcí. Jen v dnešní době se už moc analog s digitálem srovnávat neda, ale v dobách kdy DVB-T mělo zkušební vysílání a annalog jel v plném rozlišení byly vidět přímé nedostatky digitálu - díky kompresi bylo ve vysílání méně detailů, kde na analogu byl vidět každý lístek na stromě, v digitálu často jen slité plochy. Ale to je jen z principu vysílání v důsledku té komprese, která je ztrátová.
-
Já jsem Váš článek četl brzy ráno a ted´ho čtu poněkud "v jiném stavu".
A mohu říci,že mám pořád stejný názor.Takto má vypadat článek pro širokou veřejnost a proto Vás chválím.A mohu Vám říci upřímně,že jsem nechal přečíst tento článek úplné laiky a oni pochopili o čem ten článek.A to je dobře,to je ta správná srozumitelná propagace DVB-T.Některé odborné nepřesnosti se mohou řešit někde jinde. -
Problém s nízkým bitratem přece nezávisí na tom, zda jde o DVB-T, DVB-S nebo DVB-C, Ten se u všech těchto typů příjmu projeví stejně.
Častá pixelizace obrazu je v místech s dostatečným signálem způsobena většinou nevhodnou, nevhodně umístěnou nebo nesprávně směrovanou anténou, a když takovou chybu uděláte u DVB-S, nechytnete vůbec nic, takže nelze říci, že je v tomto směru DVB-S spolehlivější.
Ohledně programového obsazení je pravdou, že DVB-S má o několik řádů větší kapacitu, ale, myslím, že pokud se u nás podaří využít kapacitu DVB-T naplno, tak výběr ze 30ti programů bude většině českých diváků bohatě stačit. A po přechodu na vyšší kompresi by mohlo být programů ještě více. -
signál bez kostičkování dokáže jet i na pouhých 5% síly signálu. Ani já jsem
tomu nechtěl věřit, než jsem to opravdu uviděl (u sebe). Interstár to opravdu
dokázal. Záleží tedy hlavně na příjmovém terénu a výhledu směrem k vysílači. Mé
problémy s Krašovem již zajisté kde kdo znáte. (Krašov 34.k 100kW přímá
vzdálenost 28km, signál ovšem hluboká nula) Zato Domažlice se svými pouhými 10kW
frčí na 50km jako hodinky. V pozdních hodinách to dokonce za jasné oblohy
dosahuje úplného Maxima dle Bargrafu. Až vypne analog Nova z Domažlic na 24.k,
tak max hodnoty nebudou výjimkou. (ověřeno, když byla tehdá i Nova slavnostě
vypnutá) Jinak anténa hustší síto značky neznámé jen s pouhým Symetrákem ;-) -
To kostičkování nejčastěji způsobuje nevhodný a přezpříliš silný
zesilovač. Hlavně pokud je celopásmový a navíc polské výroby. Jinak pokud jde o
ta polská síta, tak by je zas až tam moc nezatracoval. Spíš je na nic ta
elektronika, která se dá snad i vykuchat a dá se použít něco kvalitního a
externího na kabel, pokud se nepletu. Jinak polák je spíš hlavně problémovej co
se týče konstrukce - moc měkého plastu a síto trochu řidší, nebo se i sám
dokonce rozpadá. (je vícero modelů) Celkem dobrej je např.Solid. -
Bez analýzy,co je způsobeno údajnou nespolehlivostí příjmu DVB-T, je Vaše tvrzení s prominutím blbost. A to i když tvrdíte,že 40% majitelů DVB-T boxů jej tzv. vrátilo. Já mám zkušenosti zcela opačné - jestliže DVB-T příjmu dáte TYTÉŽ instalační podmínky jako analogu či DVB-S, DVB-T vyhrává. Poruchy vysílačů pomíjím...
-
ivovi (neregistrovaný)Uznavam, ze jsem se svym prispevkem docela priblizil jednomu notorickemu kritikovi. Proto uvedu par vyhrad:
1) "V kterémkoli okamžiku je tedy samotný vysílač využit na plný výkon pro přenos užitečné informace, což je zásadní výkonová úspora proti analogovému vysílání."
* Zasadni vykonova uspora DVB-T spociva v necem jinem. Analog potrebuje pro kvalitni obraz odstup signal-sum (C/N) asi 40 dB , digital asi 20 dB. Tedy pro digital staci teoreticky asi 100x mensi vykon vysilace. Pokud nepozadujeme dokonaly obraz je rozdil systemu mensi, napr. ve vyhlasce o pokryti min. uroven analogu 65 dBuV/m, digitalu 52 dBuV/m, tedy rozdil 13 dB (pomer vykonu vysilacu 20).
2) "Při digitálním vysílání metodou COFDM je díky ochrannému časovému intervalu vysílán užitečný signál vždy jen určitou krátkou dobu, poté jistou dobu nevysílá (ochranný interval), aby přijímač dokázal rozlišit případný rušivý (odražený) signál a ten eliminovat."
* V prve rade je ochrany interval max. jen jednu petinu celkove symbolove periody. Predevsim ale neni pravda, ze se po dobu ochraneho intervalu nic nevysila. Vysila se porad ten stejny symbol. (Presneji receno behem ochraneho intervalu se vysila cyklicky opakovana cast uzitecneho symbolu.)
3) "V oblastech, kde je příjem analogu nyní problémový, to tipuji tak padesát na padesát, tedy že jistá část lidí bude mít příjem méně problémový než v současnosti, druhá část se bude potýkat s problémy i nadále."
* Podobne tipovani by melo smysl mozna tehdy pokud by existoval nejaky vseobecny pomer mezi soucasnym vykonem analogu a budovanym digitalem, kdyby se vysilalo ze stejneho stanoviste, na stejnem kanale atd.
4) Je tam take mnoho vet zmatecnych, napr. "Velikost vysílacího výkonu tedy nemusí při porovnávání vysílacích metod přímo znamenat zvýšení dosahu samotného vysílání." -
Pochopil jste správně účel článku. Do Sdělovací techniky bych si ho pochopitelně nedovolil poslat :-) Ono různým typům lidí můžete informace předložit jen určitým způsobem vždy s různou mírou zjednodušení.
S tou tlustou čarou souvisím. Bohužel za to nemůže samotný systém, ale náš typicky český přístup k jeho zavádění, polovičatá řešení, atd. Ale i to "kostičkování" mohlo být způsobeno hromadou příčin, např. lidé připojili STB jen k původní anténě (pokud vůbec nějaké) bez toho že by se zajímali na co byla určena, nastavena, a pak typicky laickým přístupem "ten digitál je nanic, pořád to kostičkuje".... -
Promiňte, ale Vaše připomínka s článkem vůbec nesouvisí. Ten se zabývá srovnáním pokrytí resp. kvality pokrytí. Jaký bude datový tok a kolik do něho operátoři multiplexů nacpou programů a v jaké kvalitě s tím naprosto nesouvisí. Navíc pojem "kvalita" považuji za naprosto nevystihující cokoli (nedejbože "digitální kvalita", to je terminus technikus kničemu). U někoho je kvalita nezrnící obraz, ale že je zkomprimovaný až hrůza, mu nevadí. Nebo ostrost u digitálu, nesrovanelná s analogem, ale bohužel v negativním smyslu slova. Vše je to o nsatavení komprimace. Ale jako doplnění, jak píšete, ono kostičkování může být způsobeno hromadou příčin, bohužel naprostá většina lidí si myslí že to způsobuje jen lidově řečeno "signál" což je pro ně většinou síla signálu, a řešením zesilovač. Že je těch příčin větší množství, ale projev je jen jediný, to naprostá většina lidí (bez znalosti principu přenosu) není schopna pochopit.
-
Článek je to pěkný a bohatě stačí pro standardního uživatele televize, který se zajímá o digitální TV techniku. Lidem, kteří v tomto oboru pracují a vystudovali ho, může článek pochopitelně vyznít trochu jinak. Celý článek bych podtrhl tlustou čárou a dole napsal výsledek: Příjem DVB-T není spolehlivý, respektive je mnohem méně spolehlivý, než-li jiné formy příjmu televizního vysílnání. Tečka. Za tím si stojím, přesvědčila mě o tom praxe. Zhruba 40% majitelů DVB-T přijímačů se mi vrátilo s tím, že díky častým výpadkům signálu - kostičkování atd.(a díky chabému programovému obsazení) se rozhodli set-top-box věnovat např.dětem a pořídili si příjem satelitní, který již vše vyřešil bez problémů. Co se týče problému s nekvalitou obrazu díky "bitrejtu" v DVB-T multiplexu, dá se to eliminovat kvalitní 100Hz širokoúhlou plochou televizí. Jako jsou velké rozdíly u samotných set-top-boxů, totéž platí i u televizorů. -
tak to byste si měl nastudovat něco o OFDM... nosná je sice fakticky jediný kmitočet, ale těch je ve spektru toho jednoho kanálu celkem 6817. Impulsní modulace je něco trošku jiného, než modulace QPSK a QAM. U těch je nosný signál vysílán stále (princilpielně, ne v OFDM, tam je ochranný interval, ať mne nechytáte za slovo), a záleží pouze na změně stavu jejich fáze případně amplitudy. Doporučuji nastudovat si něco o digitálních modulacích. To však nemá nic společnáho s prací vysílače v impulsním režimu. Naproti tomu je impulsní modulace a ta funguje zcela jinak. Doporučuji např. toto názorné vysvětlení (sem by se to nevešlo) http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/kap5/5_3.html
-
V článku vůbec nebyl brán v potaz fakt, že zda se výsledná kvalita digitálního příjmu bude blížit, či zda překoná analogový příjem závisí i na datovém toku, který je v multiplexu jednotlivým kanálům vyhrazen (kolik stanic tam nacpou). Bohužel dnešní situace není nejlepší a v honbě umístit do jednoho multiplexu co nejvíce kanálů není na kvalitu obrazu kladen zas až tak velký důraz. Dokážu si představit, že při hodně stanicích v jednom multiplexu a rychlých scénách budou vidět "kostičky" a nebude to dáno problémem s příjmem. Pokud se mýlím, prosím opravte mě.
-
Tak například "Spektrum je celé rovnoměrně využito několika tisíci nosnými, takže vysílaný výkon je reprezentován součtem všech těchto nosných v kterémkoli okamžiku."
Nosná je podle mne jediný kmitočet, který je vybírán tunerem a má impulsní modulaci. Za účelem, aby se přenesly nuly a jedničky, do nichž je převedena informace o obrazu a zvuku několika televizních a rádiových programů daného kanálu. Od tohoto blábolu se pak odvíjí další pozoruhodnosti. -
Jinými slovy jste napsal, že celý článek je katastrofa. Zkuste tedy napsat alespoň pár příkladů. Autor je registrován a může na váš text zareagovat. Pokud ale budete uvádět příspěvek typu - je tam tolik nesmyslů, že nemá ani cenu všechny opravovat - nikomu ani autorovi samotnému to nic neřekne... Nechci se autora zastávat, ale slyšel jsem od něho několik přednášek a obávám se, že tomu, o čem píše, rozumí více než dobře. -
Výborné a snad i pro laickou veřejnost srozumitelné shrnutí problematiky rozdílů mezi analogovým a digitálním signálem. Možná by bylo vhodné zařadit trvalý odkaz na tento článek pod http://www.digizone.cz/texty/mapy-pokryti/.
ČLÁNKY DO MAILU