Vlákno názorů k článku Jak se to má s pokrytím zemského digitálního televizního vysílání? od Michal Biskup - V článku vůbec nebyl brán v potaz fakt,...

V článku vůbec nebyl brán v potaz fakt, že zda se výsledná kvalita digitálního příjmu bude blížit, či zda překoná analogový příjem závisí i na datovém toku, který je v multiplexu jednotlivým kanálům vyhrazen (kolik stanic tam nacpou). Bohužel dnešní situace není nejlepší a v honbě umístit do jednoho multiplexu co nejvíce kanálů není na kvalitu obrazu kladen zas až tak velký důraz. Dokážu si představit, že při hodně stanicích v jednom multiplexu a rychlých scénách budou vidět "kostičky" a nebude to dáno problémem s příjmem. Pokud se mýlím, prosím opravte mě.

Článek je to pěkný a bohatě stačí pro standardního uživatele televize, který se zajímá o digitální TV techniku. Lidem, kteří v tomto oboru pracují a vystudovali ho, může článek pochopitelně vyznít trochu jinak. Celý článek bych podtrhl tlustou čárou a dole napsal výsledek: Příjem DVB-T není spolehlivý, respektive je mnohem méně spolehlivý, než-li jiné formy příjmu televizního vysílnání. Tečka. Za tím si stojím, přesvědčila mě o tom praxe. Zhruba 40% majitelů DVB-T přijímačů se mi vrátilo s tím, že díky častým výpadkům signálu - kostičkování atd.(a díky chabému programovému obsazení) se rozhodli set-top-box věnovat např.dětem a pořídili si příjem satelitní, který již vše vyřešil bez problémů. Co se týče problému s nekvalitou obrazu díky "bitrejtu" v DVB-T multiplexu, dá se to eliminovat kvalitní 100Hz širokoúhlou plochou televizí. Jako jsou velké rozdíly u samotných set-top-boxů, totéž platí i u televizorů.

Pochopil jste správně účel článku. Do Sdělovací techniky bych si ho pochopitelně nedovolil poslat :-) Ono různým typům lidí můžete informace předložit jen určitým způsobem vždy s různou mírou zjednodušení.
S tou tlustou čarou souvisím. Bohužel za to nemůže samotný systém, ale náš typicky český přístup k jeho zavádění, polovičatá řešení, atd. Ale i to "kostičkování" mohlo být způsobeno hromadou příčin, např. lidé připojili STB jen k původní anténě (pokud vůbec nějaké) bez toho že by se zajímali na co byla určena, nastavena, a pak typicky laickým přístupem "ten digitál je nanic, pořád to kostičkuje"....

Já jsem Váš článek četl brzy ráno a ted´ho čtu poněkud "v jiném stavu".
A mohu říci,že mám pořád stejný názor.Takto má vypadat článek pro širokou veřejnost a proto Vás chválím.A mohu Vám říci upřímně,že jsem nechal přečíst tento článek úplné laiky a oni pochopili o čem ten článek.A to je dobře,to je ta správná srozumitelná propagace DVB-T.Některé odborné nepřesnosti se mohou řešit někde jinde.

Já si také myslím, že pro diváka je tento článek OK. Ty technické parametry, vyzařovací diagramy, indukce atd. by stejně nic divákovi nikdy neřekly. Je třeba umět přizpůsobit řeč na toho, koho oslovuji, že?

Bez analýzy,co je způsobeno údajnou nespolehlivostí příjmu DVB-T, je Vaše tvrzení s prominutím blbost. A to i když tvrdíte,že 40% majitelů DVB-T boxů jej tzv. vrátilo. Já mám zkušenosti zcela opačné - jestliže DVB-T příjmu dáte TYTÉŽ instalační podmínky jako analogu či DVB-S, DVB-T vyhrává. Poruchy vysílačů pomíjím...

Problém s nízkým bitratem přece nezávisí na tom, zda jde o DVB-T, DVB-S nebo DVB-C, Ten se u všech těchto typů příjmu projeví stejně.
Častá pixelizace obrazu je v místech s dostatečným signálem způsobena většinou nevhodnou, nevhodně umístěnou nebo nesprávně směrovanou anténou, a když takovou chybu uděláte u DVB-S, nechytnete vůbec nic, takže nelze říci, že je v tomto směru DVB-S spolehlivější.
Ohledně programového obsazení je pravdou, že DVB-S má o několik řádů větší kapacitu, ale, myslím, že pokud se u nás podaří využít kapacitu DVB-T naplno, tak výběr ze 30ti programů bude většině českých diváků bohatě stačit. A po přechodu na vyšší kompresi by mohlo být programů ještě více.

Promiňte, ale Vaše připomínka s článkem vůbec nesouvisí. Ten se zabývá srovnáním pokrytí resp. kvality pokrytí. Jaký bude datový tok a kolik do něho operátoři multiplexů nacpou programů a v jaké kvalitě s tím naprosto nesouvisí. Navíc pojem "kvalita" považuji za naprosto nevystihující cokoli (nedejbože "digitální kvalita", to je terminus technikus kničemu). U někoho je kvalita nezrnící obraz, ale že je zkomprimovaný až hrůza, mu nevadí. Nebo ostrost u digitálu, nesrovanelná s analogem, ale bohužel v negativním smyslu slova. Vše je to o nsatavení komprimace. Ale jako doplnění, jak píšete, ono kostičkování může být způsobeno hromadou příčin, bohužel naprostá většina lidí si myslí že to způsobuje jen lidově řečeno "signál" což je pro ně většinou síla signálu, a řešením zesilovač. Že je těch příčin větší množství, ale projev je jen jediný, to naprostá většina lidí (bez znalosti principu přenosu) není schopna pochopit.

Souhas, navíc řešení pomocí zesilovače může často situaci ještě zhoršit, záleží v první řadě na čistotě signálu. Když slyším pojem "digitální kvalita", tak jediné co mi napadne jsou negativní projevy - kostičkování, zasekávání atd. Ale v celkovém pohledu pro lidi v místech, kde analog nebyl kvalitní - ať už rušený, slabý či jinak degradovaný obraz, dá se předpokládat zlepšení příjmu. Sám se těším, až na chalupě, kterou mám v místě na okraji dosahu Cukráku i Kleti a navíc v údolíčku budu hledat, co mi vůbec půjde, stejně jako jsem honil analog a zrovna ČT2 byla nejslabší...

To kostičkování nejčastěji způsobuje nevhodný a přezpříliš silný
zesilovač. Hlavně pokud je celopásmový a navíc polské výroby. Jinak pokud jde o
ta polská síta, tak by je zas až tam moc nezatracoval. Spíš je na nic ta
elektronika, která se dá snad i vykuchat a dá se použít něco kvalitního a
externího na kabel, pokud se nepletu. Jinak polák je spíš hlavně problémovej co
se týče konstrukce - moc měkého plastu a síto trochu řidší, nebo se i sám
dokonce rozpadá. (je vícero modelů) Celkem dobrej je např.Solid.

Jinak ale i s tímto levným sítem se dají udělat velké až ohromující úlovky. Takže doporučuji do anténí krabičky dát jen spíš pouhý Symetrizační člen a je vymalováno. Jinak ten polák na půdě vydrží hodně hodně dlouho - když na něj neprší, nesvítí sluníčko, neničí mráz atd.

signál bez kostičkování dokáže jet i na pouhých 5% síly signálu. Ani já jsem
tomu nechtěl věřit, než jsem to opravdu uviděl (u sebe). Interstár to opravdu
dokázal. Záleží tedy hlavně na příjmovém terénu a výhledu směrem k vysílači. Mé
problémy s Krašovem již zajisté kde kdo znáte. (Krašov 34.k 100kW přímá
vzdálenost 28km, signál ovšem hluboká nula) Zato Domažlice se svými pouhými 10kW
frčí na 50km jako hodinky. V pozdních hodinách to dokonce za jasné oblohy
dosahuje úplného Maxima dle Bargrafu. Až vypne analog Nova z Domažlic na 24.k,
tak max hodnoty nebudou výjimkou. (ověřeno, když byla tehdá i Nova slavnostě
vypnutá) Jinak anténa hustší síto značky neznámé jen s pouhým Symetrákem ;-)

Těch 5% je z jakého měřícího přístroje?? Asi z nějakého STB co? Pixelace je způsobena příliš silným zesilovačem... Co slovo to perla!! Tohle se fakt hodí někde k pivu než na odborný server!

Ovšem firma Solid je česká, nikoliv Polská.