Názory k článku Jak se vyvíjely a jak fungují rozpoznávače řeči: První rozuměl jen svým stvořitelům

Data jsou opravdu problém, z toho důvodu existuje projekt Mozilla Common Voice, který sbírá nahrávky od lidí a dává je k dispozici ke stažení. Pro češtinu je tam zatím 47h, což není mnoho, tak pokud nemáte co dělat, zvažte, jestli pár minut nevěnovat přečtení pár vět:)

95% úspěšnost je pořád strašně málo.
Jinak jistý pokrok vidím a občas mě rozpoznání řeči příjemně překvapí, ale docela často chybuje, zejména u homofon. A také u málo používaných termínů. A docela často preferuje podobně znějící, ale častěji používaný výraz.

A i když jsem se naučil diktovat čárky a tečky, tak mi chybí možnost diktovat “bit s měkkým i” nebo alternativa k backspace, nepřišel jsem na to, jak hlasem smazat nadiktovaný text. A když už musím šahat na klávesnici, tak je rychlejší napsat vše. A pak ještě potřebuji escapování, aby tečka nebyla jen “.”, ale mohla být i “tečka”.

Brněnští laškovali se strojovým rozpoznáváním řeči už v první polovině sedmdesátých let. Vzpomínám si, že když jsme chtěli dostat zápočet z Elektroakustiky od prof. Zlámala, každého studenta nejprve zavřel do zvukově izolované kabiny, kde jsme museli na mikrofon předčítat sadu fonémů.

Důvody, které popisujete jsou přesně ty, proč to nepoužívám.