Minulý týden se na Lupě objevil článek o transparentních cache serverech v síti TEN-155 CZ. Nejde však o jedinou síť, která s touto technologií koketovala. Karel Chvalovský přináší obšírný přehled zkušeností dalších poskytovatelů připojení, kteří ji buď používají, nebo alespoň vyzkoušeli.
První zavádění transparentních cache serverů v našich luzích a hájích bylo doprovázeno obrovskou vlnou převážně negativních (možná slabé slovo) reakcí. Situace se postupem času vyjasnila a počáteční informační mlha se zvedla. Ukázalo se, že při správném nastavení na obou znepřátelených stranách, tedy u poskytovatelů přístupu i poskytovatelů obsahu, je možné dosáhnout poměrně uspokojivého stavu. Proto se zkoušení a případné zavádění cache serverů dalšími poskytovateli obešlo již bez obecné pozornosti. Jak tedy ostatní následovali své akademické kolegy?
Není dnes snad již primárního poskytovatele, který by ve své síti nevlastnil proxy cache servery. Proto se většina o zavedení transparentních cache serverů zajímala. Nejčastěji uvažovanými produkty jsou Cisco Cache Engine, Squid nebo kombinace obou těchto řešení. O výhodách a nevýhodách jednotlivých produktů se není asi třeba příliš rozšiřovat. Cisco Cache Engine je tzv. hardwarový cache server, jde tedy o dosti nákladné řešení, poskytuje však vyšší výkon, stabilitu a řešení typu Plug and Play. To je sice příjemné při instalaci, méně již při řešení některých problémů spojených s provozem cache serverů. Squid je naproti tomu zástupcem tzv. softwarových cache serverů a je určen pro operační systémy založené na UNIXu (možno provozovat i pod OS/2 a Windows NT). Největší výhodou je nízká pořizovací cena a velice dobrý poměr cena/výkon. Problémem však může být počáteční konfigurace, dále také řešení výpadků v distribuovaných sítích, celkově se ale dá říci, že dnes již Squid disponuje velice širokým spektrem služeb. Zatímco Squid má mezi softwarovými cache servery téměř monopolní postavení, Cisco Cache Engine má naopak ve své kategorii řadu konkurentů.
Primární poskytovatelé vzhledem k vysokému provozu většinou testovali řešení založená na hardwarových cache serverech a to převážně produkty firmy Cisco, dále pak produkty firem Network Appliance a CacheFlow. Výsledky je však většinou neuspokojily a tak působení transparentních cache serverů končilo často ve stádiu zkoušek. Z dostupných informací tak zakončily svou práci transparentní cache servery v sítích Czech On Line, GIN, Global One, InWay, Luko Czech-Net a World OnLine. Neznamená to však, že by všichni na transparentní cache servery definitivně zanevřeli, možná se ještě od některých dočkáme zavedení.
Na tomto místě by možná bylo dobré si říci, jaké úspory lze vlastně s transparentními cache servery dosáhnout. Záleží značně na konkrétním nasazení. Pokud je server nasazen pouze na zahraniční konektivitu, která je z hlediska úspory nejzajímavější, pohybují se hodnoty hit rate kolem 33%, to však tvoří „pouze“ přibližně 15% úspory, pokud jde o přenesená data. Poněkud jiná situace je při nasazení na veškerou konektivitu, kde je možné dosáhnout hit rate objektů až kolem 50% a uspořená přenosová kapacita se může pohybovat kolem 33%. Je nutné si také uvědomit, že proxy cache servery jednotlivých primárních poskytovatelů jsou často propojeny přes NIX a využívají vzájemně svá data, takže již existuje poměrně rozsáhlý distribuovaný systém proxy cache serverů. Při jejich hromadném nasazení lze tedy dosáhnout velice slušných hodnot. Řada poskytovatelů se rozhodla neriskovat a usoudila, že úspora dosažená touto metodou není adekvátní problémům a nevýhodám. Vybudování rozsáhlé sítě transparentních cache serverů a cache serverů obecně je totiž mimo jiné velice náročné na administraci. Velkým problémem je např. správa výjimek pro servery, u kterých není žádoucí, aby provoz šel přes transparentní cache server, což je poměrně náročné na jejich správu a některým providerům také nevyhovují způsoby jejich ohlašování zákazníky, jak jsou řešeny např. v síti TEN-155 CZ. Vztah mezi zákazníky sítě TEN-155 CZ a zakazníky jiných poskytovatelů je totiž značně odlišný.
Přesto ale existuje skupina primárních poskytovatelů, která se rozhodla služeb transparentních cache serverů využívat, a jsou to kromě sítě TEN-155 CZ ještě AT&T, SkyNet a vlastně i Contactel. Pojďme se podívat na jednotlivé realizace transparentních cache serverů podrobněji:
Od března 1999, tedy již dost dlouho a téměř v naprosté tichosti využívá služeb transparentních cache serverů síť AT&T (dříve IBM). Síť AT&T využívá služeb transparentních cache serverů globálně ve všech hlavních uzlech. U nás je v současné době cache server umístěn pouze v Praze, brzy by však mělo následovat i Brno. Konkrétně je využíváno služeb Cisco Cache Engine CE-550, který je určen pro přenosy do 11 Mb/s. Cache server je používán pouze pro zahraniční konektivitu.
![[obrázek]](http://penguin.cz/~kajak/lupa/hit_stat.gif)
AT&T statistika ze 12.5.2000 ve 12:00 CET
Pokud jde o SkyNet, ten využívá řešení založené na Squidu 2.2STABLE4 pod FreeBSD 3.1 a pravděpodobně cachuje veškerý provoz,který jde mimo síť SkyNet. SkyNet však veškeré informace považuje za interní a odmítl je sdělit.
Transparentní cache server má také Contactel, který disponuje zařízením od firmy Network Appliance a to konkrétně modelem C760, který je také největším produktem této firmy. Má opravdu úctyhodné parametry, ale v současné době také jeden problém a tím je podpora WCCP. WCCP (Web Cache Coordination Protocol) je protokol firmy Cisco, který slouží ke komunikaci mezi cache serverem a směrovačem. Cisco postupně uvolnilo tento protokol i pro ostatní firmy. Verze 1.0 však byla velice nestabilní, takže Cisco uvedlo verzi 2.0, její podpora však není řadou firem úplně dotažena. To je právě problém cache serverů od Network Appliance. Contactel proto využívá svůj cache server pouze jako proxy cache server, který je standardně přednastaven pro uživatele, kteří si nainstalovali připojení přes instalační CD. Po uvedení stabilní implementace WCCP 2.0 však bude fungovat jako transparentní cache server.
Hodnocení, zda jsou transparentní cache servery rozumným řešením, schválně nevynáším, záleží totiž na podrobném zvážení, zda klady převáží zápory a také na skupině zákazníků, kterou daný poskytovatel připojení disponuje. Se vzrůstající rychlostí linek však bude realizace cache serverů velice problematická a pravděpodobně i zbytečná…
Série článků o transparentních cache serverech nekončí. Již dnes se můžete těšit na zajímavý článek Josefa Chomyna a to nejen o praktických zkušenostech z testování v síti LUKO Czech-Net, ale také o obecných problémech, které transparentní cache server přináší pro poskytovatele a nakonec i pro jeho zákazníky.
