"Když jsem se dostal do toho správného rozpoložení a polohy, přišlo mi, že sedím hrozně nepřirozeně"
Ano. Přesně, jak už tady někdo pověděl - správné sezení bolí a je si třeba na něj převyknout, než začne být pohodlné. Totiž za ty desítky let jsme si již navykli na ten "náš" způsob sezení a tím tak trochu zkreslili to, co je přirozené a co ne.
I to prohlášení "Každému vyhovuje něco jiného" bude pravdivé asi jen z části - moje známá, jejíž oborem je fyzioterapie, mi například vyprávěla, jak správně stát. Není to nic jednoduchého, bolí to a běžnému člověku se to nepovede dlouho udržet. ;)
Protraxi ramen, vyčnívající lopatky a jiné běžné populační fyziologické poruchy má prý do jisté míry skoro každý člověk.
A to je však jedním z důvodů, proč tolik lidí třeba chodí na masáže a diví se, proč je tak trápí bolesti - éra počítačů nastoupila mimořádně rychle a ostatní odvětví se jen snaží dohnat její tempo.
Z úst oné kolegyně: Obory jako fyzioterapie apod. se dostávají do popředí a do středu zájmu až teď, kdy je již většina fyziologických nemocí zažita a kdy se jich již není tak jednoduché vyvarovat.
Díky za přínosný článek, týkající se tématu, o němž se podle mě velmi málo mluví.
Připomělo mi to, jak nás cepovala paní účitelka v první třídě. My jsme se nesměly jako děcka hrbit, musely jsme sedět rovně a s rukama za zády. Taky bych se radši hrbil, nebo si podpíral hlavu. Prostě jsem chtěl sedět tak, jak jsem to ostatně viděl u dospělých. Škola, teda paní učitelka jinak nedala. Kdo neseděl předpisově, šel klečet do kouta. U počítače sedím tak, jak mě napadne. Vůbec se nesleduji. Jak jsem začal používat laptop a Zoomtext pro zvětšení obrazovky, (mám problémy s očima) dokonce mě přestalo bolet za krkem po několika hodinách práce. Takže jsem si asi našel to pravé ořechové. Nesleduji čas, abych se prošel po místnosti. Projdu se tehdy, když mě to napadne. Prostě si odmítám dělat násilí. je ale pravda, že když mě něco zaujme i třeba na internetu a věnuji tomu pozornost, sedím většinou rovně, jako v první třídě ve škole. Jen už nemám ruce pěkně za zády, ale na klávesnici, kde je pro posouvání obrazovky potřebuji. Jinak velmi pěkný oddechový článek. Děkuji.
- Po ránu sedím zpříma, úhel otevření notebooku bývá asi 120°.
- Když slunce překoná mlhu tak se začnu kroutit a krčit, dokud nezmizí za rohem. Otevření notebooku i natočení na stole je různé. Občas nejde pracovat vůbec.
- Když je večer, většinou jsem napůl pod stolem. Pěstuji si skoliózu, nebo čučím na nějaký video. Uhel otevření notebooku bývá 90-100°.
Mimo zimu většinou přichází v úvahu jen ta večerní fáze, pokud se vůbec s počítačem vidíme.
Vážení přátelé,
a už jste si všimli té nevšední pěče, kterou nám - u počítačů vysedávajícím počítačníkům - věnuje nábytkářský průmysl?
Provedl jsem před časem velké "googlování" v tomto směru - a byl jsem otřesen.
To, co nabízí ty různé super a hyper markety za cenu 990.- až 1990.- Kč, totéž nabízejí i specializované nábytkářské firmy na funkční nábytek, zde na počítačové stoly.
Jak za nimi trávit ten svůj čas?
Všimněte si, že osa pohledu na monitor bývá zpravidla u tohoto nábytku mimo osu sezení, někde v rohu - toť základní charakteristika. Jako by monitor byl jen paralelním zařízením ke kontrole napsaného textu.
Prostor pro myš je zpravidla poblíže a v úrovni základny monitor - budiž.
Prostor klávesnice je však pravidelně "kryptogenní", ukrytý někde pod úrovní nula, naprosto vždy zasunovatelný pod onu úroveň, tak, aby bylo nutno jím neustále manipulovat, manipulovat a manipulovat. Da cappo al fine.
A kde si, nebo na co si odkládáte, vážení stejně postižení, psaním unavené ruce, nebo v jaké poloze máte ruce (LHK+PHK) při čtení delšího textu?
To neřeší ani v IKEA. Mě slouží za počítačový stůl už léta a velmi dobře starý kancelářský stůl s výsuvnými deskami těsně pod hlavní "kancelářskou" plochou, který jsem kdysi odkoupil od svého zaměstnavatele jako nepotřebný za 63,- Kč, lepší jsem zatím nenalezl a nevidím světlo na konci tunelu, že bych kdy nalezl.
Pozdrav všem!
To, ze po chvili sezeni ve "spravne" poloze vsechno boli je dost prirozene - telo na to neni zvykle, navic po letech "nespravneho" sezeni muze byt urcitym zpusobem i deformovano (zkracene slachy, ztuhle zadove svalstvo...). Jako cokoliv jineho to bude chtit trenink a vydrz. Vysledky nejsou znat hned, stejne tak se ale i dusledky nespravneho posezu projevi az po letech...
Nejlépe se mi pracuje, když si dám levou nohu pod sebe, a pravou ji lehce přikryju, takže se pak lehce "houpe" ve vzduchu...:)) K tomu se snažím monitor nastavit tak, abych koukal spíš dolů a nemusel hlavu zaklánět dozadu. Bohužel, můj současný zaměstnavatel mi poskytnul monitor Dell, který se nedá výškově nastavit, takže je to trochu utrpení...
Navíc, jak je uvedeno v článku, snažím se cca každou půlhodinu práci na pár minut přerušit a zajít třeba do kuchyňky uvařit čaj, na záchod... ona se nějaká záminka vždycky najde.;) Nejen že si takhle člověk trochu protáhne tělo, ale i si utříbí myšlenky a k počítači se vrací svěží a s novými nápady.;)
Osobně jsem vyřešil problém s bolestí zad po celodenní práci - a ostatně i s hrozící operací kvůli vyhřezlým ploténkám L5/S1 a S1/S2 - nafukovací podložkou Fit Sit (lze najít přes váš oblíbený vyhledávač), na doporučení fyzioterapeutky. Nemám problém vydržet v sedě u počítače sedmdesát hodin týdně. Doporučuji to zvážit.
Sedel jsem jak jsem nemel, a ve 40-ti mi vyhrezla plotynka. Bolesti jsem malem chcipnul, 3 mesice pracovni neschopnosti, kapacky, obstriky, kortikoidy. Boli to furt i kdyz min, operace neindikovana. Jedinej lek - ten hanenej spravnej posez. Ted s tou bolesti se to nacvicuje o hodne hur.
Ryhle přečíst poštu zvládám v sedě ale ostatní práci na pc, jedině z postele klávesnici na klíně myš vedle postele na stolku hned vedle popelníku a nemám s tím jakejkoli problém, Když mluvím s kamarády co si stěžujou tak jim říkám jak si lebedím v pelechu ale pro ně je investice za bezdrátovou myš a klávesnici moc, natož pak za slušnej monitor v nohou postele,
Ps a když toho je hodně tak není nic jednoduššího než se otočit na bok a dát si šlofíka, práce se nemá přehánět.