Uvedené příklady ale dávají ukázku, že "globální" podmínky a pravidla zatím prostě žádná existovat nemůžou, protože by se na nich svět prostě nedohodnul. A to další minimálně desítky let, možná nikdy.
Takže zastánci jednotných pravidel tak nějak věří utopii. Navíc, i kdyby se drtivá většina států dohodla, bude to tak zrůdnej a nechutnej kompromis, že by to byl jistojistě paskvil nad paskvily, hnusnej a odpornej.