Názory k článku Jak vést děti k programování

Videl sem spoustu aplikaci od "profiku", ktere neobsahovaly ani zakladni osetreni chyb => jste uplne mimo realitu. Naopak, "profik" je placen od napsane aplikace => neni v jeho zajmu resit ruzne mezni/chybove situace, protoze za to zaplaceno nedostane => kasle na to (plati naprosto vseobecne a univerzalne). Kdezto konickar si vetsinou s aplikaci vyhraje, znam dokonce takove, ktere maji pro kazdou situaci definovano nekolik ruznych chybovych hlasek.

Učím tedy až na střední škole a musím Vám dost oponovat. Počítač je pro děti dnes převážně zdroj snadné zábavy. Používat počítač jako zdroj poznání umí možná tak 10-20 procent dětí, určitě se to kryje s rozložením "inteligence" v populaci.Je to stejné jako byste říkal, že děti čtou... Většina čte magazíny typu BRAVO (nebo jak se to dnes jmenuje) a zase těch 10 až 20 procent hledá něco zajímavějšího.

nemyslím si, že by v současnosti byla situace až tak tragická, ale je rozhodně nelehká a neutěšená. Sám učím na ZŠ informatiku a musím potvrdit co zde již bylo napsáno. Děti běžně umí počítač zapnout a spustit tak 3-4 stránky, kopírovat pouze z Wikipedie a sjíždět FB, YouTube apod. Samozřejmostí je kvalitní a dlouhé hraní offline i online her.

Programování nijak nezatracuji, ale myslím, že základní je naučit žáky počítač používat jako nástroj běžného života, najít řešení problému, když mi nesvítí monitor a nefunguje myš, či orientovat se v nastavení OS.

Programování by mělo být doménou středních a hlavně specializovaných škol. Není myslím nic horšího než učit IF a FOR unuděnou 15ti letou puber´tačku :o).

A hravé programování může být jistě zajímavý doplněk a zpestření.

To zní jako dokonalý plán, jak dětem na ZŠ programování znechutit tak, aby se k němu s velkou pravděpodobností nevrátili ani později. A nová generace programátorů tak byla málo početná a nezabírala místo na pracovním trhu té současné generaci :-D.

Souhlas. A zapomněl jste na překlady do hodin angličtiny, kreativné spáchané za pomoci Google Translatoru...

Mno, on je trochu problem v tom, ze decka prohanejici se venku se spiz zabyvaji tim co vyhodit do vzduchu, pripadne kde sehnat cigarka/chlas­ticek/fet .... => vetsina rodicu je radsi, kdyz sedej doma u PC.

Přesně tak. Z efektivního užívání počítače se stala "druhá odbornost/gra­motnost" pro mnohá povolání. To však současné školství nedokáže reflektovat. Obvykle jen vychovává primáty ke klikání na správná tlačítka ve správném pořadí bez pochopení podstaty a souvislostí. Zvlášť odporný příklad tohoto přístupu je "Evropský počítačový řidičák", který primátům předepisuje jak se mají modlit ke svému bohu, velkému MS.

Být svéprávným uživatelem je přece něco úplně jiného! Musím vědět co dělám a proč (souborový systém, datové formáty, efektivní práce s textem, obrazem...), podobně jako vím co mám udělat když si chci koupit rohlík, jít do hospody, nebo jet k babičce autem.

Algoritmické myšlení mi jistě bude pomáhat nejen při práci s počítačem, ale i v běžném životě, podobně jako schopnost strukturovat text mi pomůže strukturovat jevy a poznatky které mě obklopují v reálném světě atd.

V přímém rozporu s tím je současná silná nechuť velké části populace k exaktním vědám a exaktnímu myšlení vůbec. Ta má, podle mého názoru, základ právě ve zcela nevhodné (tupé) výuce. Myslím, že pedagogičtí krasoduchové naprosto nechápou potenciál, který jim nové technologie poskytují. Dokáží studentíky jen otrávit a odradit od hlubšího pochopení nejen IT, ale v konečném důsledku i Světa.

Nedávno jsem se bavil s kamarádkou (která studuje sociologii, jak příznačné) o tom, že na střední měli i oni předmět Programování, nebo spíš o tom, že to je "děsná nuda pro blázny a je to hrozně těžký a ona tomu nemůže nikdy rozumět" (shrnutí jejího pohledu na věc).
Tak jsem jí řekl, že pedagog odvedl mizernou práci, protože zahodil potenciál předmětu naučit žáky řešit problémy. Potenciál, který má matematika, jež je ale pro spoustu lidí příliš abstraktní, příliš málo hravá.
A jen jsem lehce naznačil to, co je uvedeno v článku - cílem je naučit žáky řešit problémy jejich rozkladem na jednodušší, až se dostanou na úroveň, kterou jsou schopni řešit.
S tím se v běžném životě setkává téměř každý, ne každý ale umí ty problémy řešit. Tam vidím obrovský potenciál předmětu programování (nebo informatika nebo jak tomu kde říkají).

Mimochodem jedna taková noticka - schválně se zamyslete nad tím, kam spěje svět - počítače pronikají do všeho, včetně oborů jako zemědělství, školství či medicína, na které se lidi hlásí často proto, že neumí matematiku (znám hodně takových doktorů, pro které byla absence přijímaček z matiky na medicínu důvodem jejich studia).
Dnes už se od klasické chirurgie jde směrem k robotické mikrochirurgii, i běžné obory často využívají internet, každý doktor, chce-li uspět, musí mít publikační činnost, která zahrnuje výzkum/statistiku, které se bez počítačů také blbě dělají, mnoho věcí se bude řešit genetikou, tedy opět věc, která se bez počítačů neobejde.
Učitelé, zejm. na lepších školách, budou stále více využívat počítače při výuce, hledání informací, komunikaci, elearning ...
Prostě dokonalá znalost používání počítačů bude plus a svět se bude čím dál více rozdělovat na ty, co počítač umí maximálně tak zapnout a pustit na něm možná fejsbůk a hru a na ty, co jej umí běžně použít k řešení a usnadnění svých úkolů a činností.

Hledal jsem něco pro synka, když byl v první třídě a je velký nadšenec do elektroniky a vůbec techniky. Nainstaloval jsem mu Scratch, ukázal pár základních věcí, co jsem sám pochopil (neměl jsem bohužel čas studovat to podrobněji) a dneska myslím (je ve druhé třídě), že toho ve Scratchi dovede víc než já. Žádnou vysvětlující stránku jsem k tomu nepotřeboval.
Jinak tedy synek na kole jezdí a venku řádí zcela běžně. A když už vysedává u počítače, tak to spíš s mladším bráchou čumí na pohádky nebo paří flashové hry, než že by si kazil zdraví zrovna programováním. Televize, hry a později různé "ty fejsbuky" jsou podle mne 1*10^6 horší než programovaní.

Ja ale nikde netvrdil ze ta decka s pocitaci umi, ja jen tvrdil, ze toho o nich vedi 100x vic nez jejich vyucujici duchodkyne. Ona si totiz "ten klumpr" neumi casto ani zapnout.

To ze ani VS neumi zakladni veci vim moc dobre. Mel sem napr tu cest s jednou slecnou, ktera prisla delat personalistku (tedy pozice, na ktere se prace s PC predpoklada) a ja na ni cumel jak puk, kdyz scitala cisla z excelu na stolni kalkulacce. Po tom co ji to 10x vyslo pokazdy jinak se prisla zeptat, jesli by to neslo udelat nejak jinak ...

To ze lidi neumej poslat mail, pripadne jej povazuji za uzasny nastroj k odeslani 600MB videa je muj denni chleba. A jde prevazne o lidi mladsi nez sem ja (jeste mam doma ve skrini Atari 130XE ;) )

Kupodivu mi vrstevnici, ac trebas pocitacovi nevzdelanci, jsou na tom casto lip. Mozna proto, ze kdyz si tenkrat oni chteli zahrat nejakou tu gamesku, tak museli nejdriv ladit config.sys, autoexec, najit spravny ovladac mysi, nacist to ve spravnym poradi ... aby vysetrili tech 10kB pameti a hra se spustila ... :D.

Někdo (možná Bill Gates, to už se nepamatuji) kdysi prohlásil: "Děti, které dnes programují, budou jednou šéfovat těm, které dnes na počítači hrají hry."

Aha, nebudu dítě učit hrát fotbal - ty zlámané nohy, zničené vazy a mládí strávené v blátě na hřišti je možná dostatečné varování
A nebudu jej učit hrát tenis - tenisový loket ...

Jak už jsem tu psal, umět programovat != jen programovat stejně jako umět číst != umět pochopit psaný text

P.S.: osobně umím trochu programovat někdy od čtvrté třídy. Nejsem programátor. V životě mi to ulehčilo spoustu práce a času a velmi často jsem byl nejefektivnější a nejvýkonnější pracovník proto, že jsem byl schopen si naprogramovat makro v excelu

Mimochodem Macro recorder v Excelu je podle mě nejlepší nástroj na učení programování, pakliže už jste v té fázi, že vám nedělá problém číst pár anglických slovíček (tj. řekněme 2. stupeň ZŠ) - protože si prostě nahrajete to co naklikáte myši a pak se kouknete co to udělalo, jednoduše to pochopíte (tvar "TentoList.Buň­ka(A1).hodnota = 1") a tak vám stačí naučit se pochopit smyčku a podmínku a uděláte v tom prakticky cokoliv. F1 nad názvem funkce vám navíc vrátí popis, včetně příkladů. A jinak Google.

A z tohoto pak můžete přejít na libovolný jazyk, protože ty už se liší prakticky jen drobnostmi.

Taky můžete použít Lego s programovacím modulem, takže si nejen člověk naprogramuje na obrazovce panáčka, ale skutečného robota, který bude řešit skutečné problémy typu dojdi ke zdi, dones něco někam atd. Neuvěřitelně edukativní a zábavná činnost.

Tak v programování je rozhodně velmi časté, že někteří jedinci mají pocit, že jejich názor je ten jediný správný. A jenom jejich způsob používání složených závorek a jenom jejich názor na GOTO a jenom jejich způsob rozhodování mezi abstraktním předkem nebo rozhraním je ten jediný správný. Je zajímavé, že to často bývají lidé, kteří zatím sami moc nepoznali a znalosti mají spíše jenom z knížek, nebo od učitelů (z nichž mnozí taky nejsou dvakrát použitelní v praxi). Vy máte holt jediný správný názor na to, co programování je a co není a co nikdy nemůže být.
Ujišťuji vás, že o programování toho vím dost a že jsem viděl hodně průměrných programátorů (včetně sebe), kteří programování nepropadli zcela. A daří se jím žít normální život.
A proč by programátor nemohl být hobík? Jak jste na to příšel? Řekl vám to nějaký "guru"? Já osobně znám dost lidí, kteří se programováním přímo neživí (jsou to buď IT správci, nebo lidé mající v popisu práce pokročilou práci s počítačem), kteří si jako hobby buď zvelebují PHP web nějakého svého sdružení, nebo píší v nějakém skriptovacím jazyce pluginy do své oblíbené hry (pokud to ta hra podporuje). Možná jim půjdu říct, že vlastně hobby programátoři nejsou, protože nějaký Neddy rozhodl, že to tak nejde.

"... s kvalifikací učitelů v IT jsem měl možnost se důvěrně seznámit..."

Predvstavte si sam sebe (predpokladam jistou kvalifikaci v IT). Mate na vyber:
1. Delat ciste jen IT za silne naprumerny plat, zodpovednost jen za svou praci (max praci kolegu v tymu), rvat na Vas muze jen sef (max jeste zakaznik), spolecenska prestiz pomerne vysoka, ...
2. Jit ucit za nejakych 20kKc hrubeho, mit zodpovednost za vsechny deticky (podotykam, ze i trestni), coz je vyvazeno prakticky nulovymi pravomocemi, , rvat na Vas muze kdokoli, reditelem pocinaje, rodici konce, spolecenska prestiz nekde na urovni uklizecky, ... O takovych drobnostech, jako je dozor o prestavkach, "dobrovolne" aktivity typu vedeni krouzku, etc., etc. ani nemluve.

Schvalne, co si vyberete?

Pokud bod 1., tak se nedivte.

PS: Neucil jsem, neucim a, da-li priroda, ani ucit nebudu.

umět programovat != jen programovat

i vy jste dokonalý příklad že

umět číst != umět pochopit čtený text

Jako žák ŽŠ jsem chtěl mít něco, kam zadám rovnici a vypadne mi výsledek. Tím, že si to naprogramuju, pochopím podstatu věci a úkol je splněn. Jenom řešení otrocky nerozepisuju pro každou rovnici zvlášť.
Budiž to bráno jako příklad. Jednoduché programování oproti vytvářením postav, renderování scén a vektorových modelů, aby si mohl parádně zastřílet. K vyblbnutí stačí i jednoduché hry typu křížek střílí padající kolečko, piškvorky, snake, apod. Chvíli jsem si tak blbnul, a světe div se, šlo to i ve foxpro. I jako doplněk aplikace to nebylo špatný.

Chyba bude u vás, Flasi. Přeloženo do češtiny: "Děti by neměly umět programovat, ale běhat venku, pouštět draky... (kráceno), jen ne sedět za počítači."
"Jen ne sedět za počítači" dává jasný význam, že děti by měly dělat cokoliv jiného, než sedět za počítačem. Pravdu má tedy pan Kapler, když píše, že programovat != jen programovat.

Az na to, ze cumenim do monitoru se oci nenici, to je jen (velmi rozsirena) povera. Oci se samo unavi pri nevhodnym osvetleni ... ale nema to nic spolecneho s vadami oka. Ty vznikaji prevazne kvuli genetickym predpokladum, pripadne proste starnutim a deformacemi oka.

Zato porekladlo "sportem ku trvale invalidite" plati vcelku spolehlive - predevsim kdyz se sport dela tzv "vrcholove". To nema se zdravym zivotem nic spolecnyho.

http://www.alice.org/ .... je alternativa pro větší děti a mám odzkoušeno, že se s ní dokáže zabavit žák ZŠ

....Baltík do muzea...., .....Baltík kravina.... To jsou panečku odborné názory :-). Jen netuším, čím podložené. Hmm, prostě úsměvné. Hrozně se mi líbí, jak Baltíka hodnotí lidé, kteří ho nikdy ani neviděli, ani ho nezkusili a ani v něm neučí děti programovat. Taktéž tvrdit, že C a C# (tj. Baltík 3 a Baltie 4 C#) patří do muzea ... je přinejmenším "odvážné" :-) Jen tak pro Vaši informaci se podívejte na video níže, co v Baltíkovi dělají třeba devítileté dívenky nebo o něco starší chlapci a sdělte nám prosím, v čem tyto děti Baltík zdržel. Opravdu by mne to zajímalo. Schválně si porovnejte jejich programy s těmi Vašimi, které jste ve svých 11 letech tvořil v Pascalu Vy :-)
A kolik že už jste to přivedl dětí k programování, že tak dobře víte, že Baltík není na výuku programování dobrý? Dva, tři, deset? Jen pro Vaši informaci, já už několik desítek tisíc, ale přesto bych si netroufal radit, který jazyk ano a který ne. Je to velice individuální věc každého jedince. Někoho iritují ikony, někoho středníky, někoho myšlení. Baltíka doporučuji proto, protože s ním mám nejlepší zkušenosti, a také bezkonkurenčně nejlepší srovnatelné výsledky s dětmi. a to už je dost silný argument, nebo ne?
Přeji pěkný den všem diskutujícím a pro hledající rodiče a učitele přidávám něco inspirativního k tématu :-) Videoreportáž ze soutěže Creative Baltie

Jinak celý soutěžní server, kde se můžete podívat na práce dětí ve věku Vašich děti (od 1. třídy ZŠ do maturity), je zde: www.baltie.net.
A Baltíka na vyzkoušení si můžete stáhnout zde: www.sgp.cz. Stačí nainstalovat a spustit Baltíka 3 a z hlavního menu vybrat "Nápověda", "Audiovizuální průvodce Baltíkem" a hned budete vědět, jak na to. Baltie 4 C# se již ovládá podobně.

10 let učím ICT na prvním stupni. Počítačové kroužky vedu 15 let.
Scratch používáme řadu let. Předtím Robocode, Logo, Petra, Baltíka, Karla,...

Znám několik kolegů, kteří se také snaží programování popularizovat. S ohledem na tuto menšinu bych prosil, neházet všechny do jednoho pytle.

A jeden tip na závěr:
http://www.alice.org/

Patřím ke generaci odkojené Basicem na osmibitech. Pro naše zvídavé dětské dušičky bylo naprosto ideální, že počítač dělal přesně to (a jenom to) co jsme mu příkázali. I když to byla hloupost nebo neobratně napsaný algoritmus, hned jsme viděli výsledek.
Ale hlavně jsme se naučili postup, kdy napřed problém rozložíme na dílčí části, k těm vymyslíme algoritmy, ty nějak převedeme do řeči příkazů a metodou pokus-omyl odladíme. S důrazem na ty první dva kroky, tj. pochopit problém a zvolit si postup. Těch potřebných deset, patnáct základních příkazů každý pochopil rychle a pak se jen postupně zdokonaloval.
Připouštím, že jsme mnohdy páchali programátorská zvěrstva (často vědomě, jen abychom ušetřili pár řádků kódu nebo pár bajtů v zatraceně malé dostupné paměti). Nicméně, k poznání že dobře strukturovaný program se snadněji udržuje a modifikuje, jsme dospěli sami a dobrovolně.
Když to porovnám s následnou generací středoškoláků z poloviny devadesátých let, kteří byli učeni v Pascalu, tak to byli chudáci. Kantor do nich hustil syntaxi spousty příkazů jazyka, v lepším případě měli možnost si zkusit něco sami napsat, ale že základem je pochopit zadání, vymyslet algoritmus a až pak psát program, jsem jim vtloukal do hlavy až já při doučování.

Rozhodně souhlasím! Brýle kvůli krátkozrakosti jsem začal nosit zhruba v 5. třídě. S počítači (tehdy na bázi Z80 a I8080) jsem se setkal poprvé asi v 8. třídě, na průmyslovce pak něco málo programování. Během té doby jsem do monitoru čuměl průměrně jen pár hodin měsíčně a postupně mi zrak slábl až na 1,75 dioptrie.
Vlastní počítač jsem koupil až po maturitě a od té doby do toho čumím velmi často až do současnosti (živí mě to). Paradoxně(?) se pořízení vlastního PC zhruba kryje s tím, kdy se mi zastavilo zhoršování zraku :-) Na kontroly k oční lékařce chodím po 1 - 2 letech.
Mohu tedy napsat, že jsem zářným příkladem vašeho názoru: na základce jsem hodně četl, což asi urychlilo příchod krátkozrakosti, pak už "pohoda" monitor nemonitor (a to jsem vyznavačem vysokých rozlišení!).

U nás u syna (1-2 třída) mají jedinou povinnou pomůcku - sluchátka.
A co jsem slyšel, tak si tam většinou pouští výuková multimediální CD na jiné předměty.

No, mně se výrazně zhoršil zrak v době dětství - kolem 10. roku.To ještě PC nebyly a na televizi jsem také nijak zvlášť moc nekoukal. Od té doby se to nezhoršuje, přestože posledních cca 25 let koukám na monitor PC (a jiných počítačů) tak 10-12 hodin denně (mimo víkendů). Z mé krátkozrakosti lehce podezírám událost, kdy jsem v tom dětském věku dostal ránu hroudou do oka (při hře venku :-).

Jo jo. Když si vzpomenu, jak jsem asi ve 3. třídě začal do PMD-85 nejdřív opisovat programy v BASICu ze sešitu, pak mě zajímalo jak to vylepšit - upravit, dostal jsem příručku G-BASIC pro PMD85, kde jsem půlce věcí nerozuměl, ale neskutečně mě to bavilo. Z dnešního pohledu byla ta implementace BASICu dost blbá, nicméně snadno tam šla dělat i "grafika" vč. výstupu na plotteru. Vlastně ta grafika jako čáry a větší nápisy, co jsem chtěl vykreslit, se dělala přes BASIC příkazy, to člověka taky motivovalo.

Sdílím názor, že nějaký Karel nebo Baltík je kravina. Pak když mi bylo asi 11 a na PCčku jsem to viděl, vůbec jsem nechápal k čemu to je. To už jsem v basicu dávno před tím dělal jednoduché věci jako generování matematických příkladů, nějaké interaktivní výpočty, vykreslování apod.

Každopádně základ je k tomu to dítě nějakým způsobem přivést a nevylekat, pak už se buď chytí nebo ne. Potíž je, že u valné většiny dětí na dnešním 2. stupni ZŠ je nějaká dekompozice problému těžké sci-fi. Nechci hodnotit příčiny, ale zeptejte se někoho, kdo teď učí - když si vzpomenete na 4 největší trotly se kterými jste chodili na ZŠ, tak takových je dnes ve třídě běžně 10-15 z 25.

Na Petrovi jsem začínal a pak i dělal pokročilejší aplikace. Naprosto paráda, škoda že se vývoj zastavil. Ale i současná verze je slušná a fungující a v podstatě se dá udělat cokoliv. Dokumentace taky dobrá a ke studiu je dobré procházet ukázkové programy a dívat, ja kfungují tyto.
Tedy dítě si může zahrát hru a když se zeptá jak to funguje, můžete mu to snadno ukázat :-)

Takze Vy oponujete, ze mnoho vysokoskolaku jsou stejna pocitacova gameblerska hovada jako stredoskolaci?

Obavam se, ze puvodni prispevovatel Vas nebude brat za oponenta :-).

Ono se da zacit uz predtim, hrami, ktere se tak netvari, ale algoritmicke uvazovani celkem dobre podporuji, napriklad Kaxxt:
http://kitenet.net/~joey/code/kaxxt/

Tak si tu diskusi prectete od zacatku, tady se jen vyvraci tvrzeni ze ten, kdo programuje pro zabavu (= nezivi se tim) nemuze byt dobry, coz je zkratka nesmysl.

A k tomu jadru o post vejs, vetsinu vyvoje delaji samo profici, ale ti by prakticky nemohli existovat, pokud by tu nebyly tisice amateru, kteri trebas jen upozorni na to ze nekde neco nefunguje jak by asi melo, pripadne i ukazi na kod, ktery to asi zpusobuje.

Libit se vam nemusi, to je(byla) proste realita. Zajimavy na tom bylo, ze pri te pisemce obzvlast dobre prospivali ti, kteri nasledne v realu nebyli schopni napsat funkcni kod.

BTW: V nekterych pripadech bych mohl jmenovat, napr predmet tusim "technicka dokumentace", ve kterem se v prvnim semestru vyzadovala znalost menu t602 zpameti (zkouselo se ve stylu "co je treti polozka zhora" pripadne "kolikata polozka je ulozit" (Trestik). Tentyz clovek nebyl schopen a ochoten pripustit existenci 3D scanovaciho HW ani princip fungovani.

Jsem vazne rad ze muj stroj uz nema tu domenu co vas ;)

Principy OOP jsou fajn, ale nema smysl delat objektove jednoduchou proceduralni vec, kde je na jedne strane vstup a na druhe vypadne nejaky vystup. Potiz vidim osobne predevsim v tom, ze na skolach se oop samo uci na jednoduchyc vecech, ktere jsou pricipielne na oop naprosto nevhodne.

No a vysledky podle toho vypadaji.

BTW: By me zajimalo, kolik programatoru umi dnes napsat nejaky ten kus inline asm ;), tam si totiz moc objektu nevlozi.

1) Situace není paušálně tak hrozná - na ZŠ jsme začínali s algoritmizací ve zmíněných nástrojích - a učitel byl kompetentní.

2) Je také možnost využít nabídky zájmových kroužků. Přiznávám, že jsem zaujatý - už více let učím právě základy algoritmizace pro nejmenší děti. Nicméně myslím, že to docela funguje a nabídka kroužků je především ve velkých městěch dobrá.

A co takhle Kodu od Microsoftu, to je podle mě dobrý příklad s hodně možnostmi, proč ten nebyl zmíněn?

Rekl bych ze to je ujeta doba, kdy decka se bavi o icq ani kdyz se jich nekdo zepta kdo to je dalajlama popr. neco jineho tak z nich lezou takove sracky ze by se jeden divil .......

Osobne jsem pro programovani uz od 2 mesicu, v jedne ruce prso s mlikem a v druhe minimalne iphone + pocitac .........

HNUS !

Ano, skusenosti mam. O co ide?

Stále je k mání akorát se přestěhoval na jiný web.
http://www.gemtree.com/

na co jeden potřebuje 8 hodin, druhý zvládne za 2. Pak nastávají situace, kdy hobík při letmém pohledu do kodu "profesionála" je schopný navrhovat lepší postupy, a profík je z toho chudák nesvuj. Bohužel jen narazil na hobíka co je prostě rychlejší a chápavější a programováním si ulehčuje život v oboru, kde se tím stává jednookým mezi slepýma, práce je nesmírně rychlá protože se vyplatí automatizovat si prkotinky, jejihž vysvětlování profesionálovi by stálo spoustu času a oprav špatně pochopeného zadání. Dle mé praxe postup zadání podobné aplikace, zadání=>profík=>la­dění=>aplikace (i díky komunikaci a v případě že se vám může programátor věnovat v podstatě ihned) 5-8 dnů, vlastní práce "hobíka" 30 min - 2 hodiny. To nemluvim o drobných upravách na pár vteřin.

chtel sem se zeptat zda se nenajde clovicek ktery ma atari 130 xe a poradil co se pise do kosticky redy

můj kluk teď objevil tohle http://www.jakprogramovat.cz/ je pravda ze už je asi v 8 třídě ale i tak. zajímá ho hlavně VBA. nevím moc co to je ale programuje normálně v excelu a je to dost šikovný podle toho co mi ukazoval ;)

K Lego Mindstorms mohu říct, že jde o opravdu nezvládnutou dobrou myšlenku. Jde o patlaninu v nevím jakém jazyce či prostředí, kde na soudobém počítači škube i GUI. Nebo - pokud je uživateli nabídnuta práce např. s vlastními samply a kapacita paměti je přitom v řádech kB - potom se těžko hledá důvod - když několikaGB flashky stojí stokoruny. A taková drobnost - mám kolem sebe jen počítače Apple a ačkoliv má být ono prostředí dostupné jak na Win, tak na OSX (je to uvedeno i na potisku CD), tak prostě na tom CD je jen Win verze. Ani po týdnech komunikace s helpdeskem (samozřejmě anglicky - česká podpora vás odkáže "vejš") není možné se dostat k nápravě. Nezbylo tedy, než si do doby vyřešení oficiální cestou, "sehnat" SW pro OSX jinde. A ejhle - pro OSX se počítá s PPC procesory (věc více než 5 let mrtvá) a na Intelech běží přes emulaci pomocí tzv. Rossety. Na systému 10.5 - pro který je určen (něco jako Vista vs. aktuální W7) ovšem nefunguje podpora pro zvuky. Dá se stáhnout a aplikovat patch na soudobý OSX 10.6, kde se objeví i zvuková paletka, ale celé prostředí se chová velmi podivně a samotný patch je kus textu v Rubby. Tohle už se dá těžko komentovat. Zkrátka - bylo by moc prima, kdyby existovalo něco jako Lego Mindstorms - ale kdyby to fungovalo. Obávám se, že právě to prostředí psalo nějaké hovado, které k tomu bylo donuceno přes zjevnou nechuť a ne programátor.

Učím info na ZŠ, programování zcela jistě do základního vzdělávání patří. Mohu doporučit stránku-prostředí-jazyk: www.codehs.com
Programuje se ne robot, ale pes Karel - jednoduché příkazy, okamžitý grafický výstup - zároveň to žáky vede nejen k algoritmizaci, ale i k základní syntaxi jazyka. Žáci mohou programovat i doma, stačí pouze prohlížeč, základní verze je zdarma a je zde i poměrně slušný systém kontroly pro učitele.

Naprostý souhlas, nechápu všechny ty "dětské jazyky". Když programovat, tak pořádně a se vším všudy.

Syna zajímá programování 3D her, samozřejmě už se zaměřuje na složitější pokročilejší techniky. Ale na střední škole se učil pouze dle osnov a moc ho to nebavilo. Odtrpěl si tam 2 hodiny. Dal jsem mu na výběr, ať si najde co ho bude bavit, když už u pc sedí, ať z toho také něco má. Našel si itStep, a je spokojený. Cena odpovídá tomu co se tady učí. Baví ho to. Z kroužku pro starší děti přešel rovnou na kurz Androidu a JAVA a už ví, co bude dělat až za rok odmaturuje.

Moc pěkný projekt je https://penjee.com/

Něco jako Karel, ale v Pythonu, takže se dítě učí rovnou syntaxi použitelného jazyka. Je to v prohlížeči, nemusí se nic instalovat.

Mají tam postupně malé jednoduché úlohy. S devítiletým synem jsme to prošli všechno. Na začátku u těch hodně jednoduchých brblal, že je to pořád to samé, ale když začaly if... else, tak ho to začlo bavit. A musím říct, že if else na těch příkladech krásně a rychle pochopil, asi bych mu to sám nedokázal vysvětlit.

Škoda le je, že to nemají dodělané. Skončili u while, if ... elif ....... else ... Nevím jestli budou pokračovat.

Souhlasím. Mám dvě dcery a ty Alice obzvláště baví, protože - jak jsem časem zjistil - děvčata potřebují zjevně hlavně příběh s dobrou vizualizací a pro to je Alice ideální.

Respektive většinu (možná všechny) jeho podstatných a zajímavých myšlenek. A kde? No v diskuzi u autorova jiného článku: http://zdrojak.root.cz/clanky/bude-javascript-dnesnim-basicem/nazory/
A musím říci, že tento kompilát rozhodně vítám, je velmi povedený.

Ukázat a nechat je být.

Mne naštěstí nikdo nevaroval, takže ačkoliv s počítači pracuji od šesté třídy základní školy (tj. nějakých 25 let celkem) a posledních 17 let profesionálně (= denně v průměru 8-10 hodin před monitorem), nemám ani zničené oči ani křivá záda... :-)

Očividně vůbec nevíte, o čem programování je. Programování buď člověk propadne, a nebo z něj nikdy ani průměrný programátor být nemůže. Není to jako sport, který lze provozovat jako koníček - programátor nikdy nemůže být hobík.

http://www.youtube.com/watch?v=Eq3CuMDXaPs

Mě se začal nepatrně horšit zrak až po šedesátce, ale většinu života jsem strávil způsobem, který vyžadoval neustálou práci okohybných a zaostřovacích svalů. Lidské oko zaostřuje tak, že změnou napětí svalů, doržících oční čočku mění její zakřivení a pro všechny svaly v lidském těle platí, že pokud nejsou pravidelně (ale přiměřeně!) zatěžovány, degenerují. Takže pokud chcete mít zrak v pořádku do pozdního věku, rozhodně ho nenechte zahálet koukáním na cokoli, co je od vás stále stejně daleko.

Jj, kdepak ukazatel, to byla věc. ;) Tím také chci upozornit na to, že pro pointer máme krásný český výraz. :) Ale jinak plně souhlasím.

Monitor mmám naproti dveřím. Dveře neustále otevřené, lidi chodí, resp. ostřím zejména na kolegyně :-))

To by mě taky zajímalo. Já začínal podobně, ale neznám v okolí teď žádné děti, které by programování aspoň trochu zajímalo. Nikde jsem ani neviděl žádné kroužky programování, všude jen nějaké základy práce na počítači. :(
Je paradoxní, že před takovými 20lety byla výuka dětí v programování snad na větší úrovni než dnes.

"Programátor hobík nemůže vědět, na co všechno si dát při programování pozor, a jaké všechny situace mohou nastat." To snad nemůže všechno dopředu vědět ani profesionál. Na co by jinak existovalo testování?

Krátkozrakost je dědičná, objevuje se v dětství a zhoršuje během dospívání, kdy tělo včetně oka roste, ale čočka ne. Dělo se to i před počítači.

Á pán je génius, když sám pozná u každé činnosti, že to někdo dobře umí. A logika, že programování nemůže být koníček, protože když to člověk dobře umí musí být profesionál je k nezaplacení.

A co s ním? Tohle je článek a diskuze o programování pro děti - myšleno děti na ZŠ. Robocode je skvělá věc, ale dříve než na střední škole to nemá cenu vytahovat. A pokud se na střední nebude učit Java, tak bych Robocode s klidem nechal až na VŠ.

"Jeste si moc dobre pamatuju programovani na !!! VS a to FEL CVUT !!! kde se zapoctova pisemka psala na papir a hodnotilo se, estli sem nekde nezapomel strednik pripadne estli sem neprohodil parametry nejaky funkce ..."
S tim si dovolim nesouhlasit. Jsem taktez absolventem CVUT FEL a ac sem nastoupil programovanim uplne nepoznamenan, tak jsem se to celkem slusne(podle me) naucil.
Co si pamatuji tak pisemky algoritmickych predmetu se psali na papir a v pseudokodu prave proto, aby se presne nemusela resit syntaxe jazyka, ale pochopeni algoritmu.
To hazeni spiny na VS se mi proste nelibi...

Máte někdo zkušenosti s Etoys (http://www.squeakland.org)?

desatice? hm... kolko je v Cesku programatorov? myslim, ze silno pod 30 000. budiz, nech bude 100 000. Stavim sa, ze surova vacsina z nich nebude mat paru, kto ste a v zivote Vas nevideli.

A kolko z tych Vasich desat tisicov deti, ktore ste ucili programovat, vie naprogramovat trivialitu ako ciferny sucet cisla, ci eratostenovo sito?

Myslim, ze v clanku velmi chybi Manufactoria (http://pleasingfungus.com/). Jestlize Karel je prototypem proceduralniho jazyka (C, Pascal atp.), Manufactoria je to same pro VHDL. Napsat si na kolene seriovou binarni scitacku a podobne obvody formou hry je velmi uspokojive; a urovne v "herni" casti jsou postaveny tak, ze cloveka nauci principy od zakladu az k pomerne slozitym vecem.

To je zvalstni, ze znam lidi, kteri umeji zaklady programovani, cas od casu je pouziji, ale centrum jejich cinnosti je jinde. Nekdy splodi straslive konstrukce, ale...
Prikladem jsou trebas mi znami fyzici nebo biologove. Na sber dat si programatora nenajmou, zbastli to sami. Vnitrnosti bych videt nechtel, ale funguje to.

I u vás mám pocit, že se řídíte poučkou:
V knížkách obvykle píší, že to tak je = je to tak vždy.

Tak programátor hobík udělá vic škody, než užitku v čem? Že napíše kód, který je neudržovatelný a až bude potřeba ho upravit, tak bude nutno ho z velké části napsat znovu? V čem je ta situace horší, než kdyby ta věc vůbec nevnikla? Můžete mi to vysvětlit?

Vaše poslední věta jenom potvrzuje můj odstavec, kde píši, že spousta lidí má pocit, že oni ví, kdo je ten "jediný správný programátor (tm)" a kdo programátor není. Někdo to dělí podle používaných programovacích jazyků, vy to holt dělíte podle toho, jestli si za práci nechá platit. Snad z toho vyrostete.

Hm, nejsem si jist, zda bychom dokázali "rozslovíčkařit" tyto jemné nuance. Chápu reakci pana Kaplera, neb i mě přišla Ondřejova poznámka pochopitelná ve smyslu Programovat = trávit celý den u PC (byť výslovně to nenapsal), a proto napsal, že programovat != jen programovat.

Uzavřu to smířlivě a jistě se shodneme: Všecho s mírou, nic se nemá přehánět...

odpoved zni jednoznacne - nic se nezmenilo.

Co se objektu tyce, tak to nepochopi ani dnes nikdo - navic je ten hype s temi objekty uplne na ho*no.

Taky pozor, aby nedošlo k rozvoji poruchy osobnosti.

A co takhle Robocode?

Mezi detmi je potreba nejprve vzbudit zajem o programovani a hlubsi principy pocitacovych programu. A pak teprve u tech, ktere se chytnou a zvladnou pochopit zaklady, jit do vetsi hloubky. Myslim, ze jednou z cest je "objektove orientovane programovani" pro roboty Lego Mindstorm http://mindstorms.lego.com, kdy se pro ovladani motoru robota/stroje pouzivaji hotove bloky prikazu. Tvori se posloupnosti prikazu, pouzivaji se zpetne vazby, signaly z cidel atd. A kdo neni spokojen s funkci pripravenych bloku muze jit do detailnich nastaveni parametru. A komu nestaci ani to, muze "manualne" programovat. Myslim, ze neni lepsi cesty nez kdyz dite vidi, co jeho program dokaze. Z vlastni zkusenosti muzu doporucit tohoto robota detem od 8 let, ale pracuji s nim i VS studenti pri vyuce automatizace.

Když uz jsme u toho Linuxu ... nevznikl náhodou původně jako Linusovo hobby? Byl za to Linus od začátku placen? Nebyl. Programoval to profesionálně? Neprogramoval. Takže tu máme alespoň jeden konkrétní příklad "hobíka programátora", a navíc celkem úspěšného, což je evidentně ve sporu s tvrzením toho chytráka co říkal že hobíci programátoři nejsou, takže ho už můžeme v klidu ignorovat.

To byla úplně jiná doba ;-)

1. Ondřej píše, že děti by neměly umět (tedy se ani učit) programovat, neměly by vůbec sedět za počítačem. V tom se shodujeme.
2. Následně Kapler píše, že je rozdíl mezi umět programovat a jenom programovat (a nedělat nic jiného).
Jeho příspěvek, ale nemá smysl. Jeho příspěvek by měl smysl, kdyby si Ondřej pletl "umět programovat" a "jenom programovat".

Tedy, kdyby Ondřej psal "děti by neměly jenom sedět za počítačem", pak by Kaplerův příspěvek smysl měl. Ale Ondřej tohle nenapsal. A proto bohužel (pro vás), u mě chyba není.

A jenom pro jistotu:
Kapler má samozřejmě pravdu, že programovat !=programovat. Ale to nemění nic na tom, že rozporuje něco, co Ondřej neřekl.

Jo, nejlepsi je, kdyz nekdo udela hello wold objektove a ma to 10MB :D.

a vy ste idiot

a vy ste idiot

Zajimavy, znam par lidi, kteri programuji a presto se tim nezivi (dokonce jejich prace nema nic spolecneho s IT). Proste je to bavi a delaji to pro zabavu, ale nechteli by 8+ hodin denne travit na realizaci tehoz po 1001.

Jop a proto jsou casto stredoskolaci lepsi programatori nez vysokoskolaci, protoze narozdil od nich pouzivaji mozek ma mysleni a ne na biflovani syntaxe zpameti.

Zkuste si to. Buďte konstruktivní.
Takto to vypadá, že jen plácáte a o problematice nic nevíte.

Hmm, "odborné" názory... ;-D a názor někoho, kdo s Baltíkem 3 začínal, byste bral?

My jsme se učili programovat v Baltíkovi v 6. a 7. třídě ZŠ. Předtím jsem nic jiného neznal, nevěděl jsem nic o tom, jak se programuje. A i poměrně dlouho potom jsem nic jiného neznal (to nechci házet na Baltíka, každý svého štěstí strůjcem, že ano). Souhlasím s názorem, že Baltík může zdržovat a že učit se ho v současnosti není dobrá volba. Věci, co se mi na Baltíkovi nelíbí:

1. Chaotická syntaxe příkazů ve stylu: obrazovka, soubor přiřaď..., vynechávání parametrů - nejasný systém. Baltík je chaotičtější než C a dá se říct, že složitější.

2. Deformace myšlení omezeními baltíka: políčka 39x29 px, neuvěřitelně pomalé vykreslování (nejde se pouštět do low-level věcí ani při vykreslování), nutný polling, podivné koncepty jako "oblasti", které jinde nejsou. Nejde kód rozdělit do víc souborů (tj. nemožnost rozumné práce v týmu - a přitom soutěže a projekty na školách jsou i pro týmy - Baltík podporuje situaci, kdy jeden maká a ostatní se flákají, v lepším případě pomáhají s návrhem, grafikou, testují... ale neprogramují). I když často vyzdvihujete, co všechno jde v Baltkovi udělat, je dost věcí, které prostě udělat nejdou nebo možné řešení je prasárna, je to neuvěřitelně pomalé nebo jinak nepoužitelné. Tohle může být dost demotivující a dítě by se mělo dovědět, kdy už ho baltík omezuje, nutí prasit a že jsou na světě mnohem lepší jazyky a nástroje.

Spousta dětí chce naprogramovat hru a u Baltíka 3 narazí na naprostou neschopnost. Výsledkem je milión variací na téma "panáček chodí" nebo "husa letí". Jako školní projekt jsme dělali akční hru s letadlem a přesože se na obrazovce pohybovaly max. 3 animované předměty, bylo to (na tehdejším Pentiu II) neuvěřitelně pomalé. Až potom jsem zjistil, že "ruční" animace je mnohem rychlejší než "automatická" (teda strašně pomalé byly obě, ale ruční ne tolik). Děti chtějí programovat, ne dělat benchmarky a vymýšlet pro Baltíka specifické hacky, které s počítačem jako takovým nijak nesouvisí.

3. Ikonky/grafika vs text: začínající programátor v Baltíkovi nepozná univerzálnost a jednoduchost prostého textu. Zdrojové kódy v ostatních jazycích se píšou jako text, zatímco zdroják v Baltíkovi je binární blob. Může to odrazovat od přechodu na nějaký "normální" jazyk.

Taky jsem si z Baltíka odnesl mylnou představu, že grafické operace jsou něco extra, že na ně jazyk musí mít speciální příkazy. Baltíkovi chybí jasný řád, jednotlivé prvky jsou tak nějak v jednom pytli, není jasně daných několik jednoduchých principů, od kterého by se všechno odvíjelo (plno příkazů, každý s vlastní syntaxí - už jsem zmínil v bodě 1).

4. Vendor lock-in: pevná vazba na SGP Systems a Microsoft. Je to prostě uzavřené, platformně závislé prostředí. K tomu přispívá i uzavřenost formátů a celková odříznutost Baltíka od zbytku světa.

Pozn.: Používal jsem Baltíka 3, Baltíka 3D .NET jsem zkoušel jenom betaverzi, 4 vůbec a nezabývám se tím. Vím, že se od té doby některé věci zásadně změnily, v Baltíkovi se teď programuje objektově, překládá se do C#, scéna je 3D atd.. Tohle nemůžu hodnotit, poslední Baltík, ve kterém jsem programoval, byl 3.7. Výše uvedená kritika se týká Baltíka 3.

Na jednu věc je Baltík ideální: pokud chcete programovat čaroděje, co chodí po pravoúhlé mřížce na obrazovce a čaruje předměty. Je to hezký malý uzavřený svět, kde si s čarodějem můžete osvojit základy algoritmizace. Pokud ale začnete dělat něco jiného, je čas odejít. Tam venku je to mnohem zajímavější a celkově lepší. Vzhledem k tomu, že Baltík v plné verzi není zadarmo a jako "grafický jazyk pro děti" není jediný (ani nejlepší), tak nedoporučuju s ním vůbec začínat.

V ČR+SR má ale Baltík své výhody: je to český výrobek (odpadá jazyková bariéra), učí se tady na školách a konají se v tady něm soutěže. Tyhle výhody s kvalitou samotného Baltíka nemají nic společného, ale pro někoho můžou být důležité.

Ale tady je řeč o algoritmickém a logickém uvažování, které jim Karel a jiné jednoduché programovací jazyky nabízejí. V Céčku můžou začit pro automatizaci rovnic o 2, 3 neznámých nebo zpracování geometrických výpočtů. Céčko bych viděl nejdříve na druhý stupeň ZŠ, jinak souhlasím, že vypráskat děti ven na fotbal, hokej, brusle, kolo, hry na vojáky a podobný blbosti "Husákových dětí" dnešní generace nezná. Kombinaci her venku s PC bych viděl jako ideální stav.

A nejlepší sportovci jsou většinou ti, kteří (kromě toho, že se narodili s talentem) dřeli nekonečné hodiny v tréninku a nejlepší klavíristé jsou většinou ti, kteří (kromě toho, že se narodili s talentem) nekonečné hodiny cvičili.
A co s tím? Jsou lidé, kteří se rozhodli, že budou do mít fotbalovou, nebo klavírní hvězdu a tvrdě ho za tím tlačí. A jistě to tak někdo může udělat, když bude chtít mít doma programátorskou hvězdu.
A pak jsou rodiče, kteří k něčemu dítě vedou, ale neztrácí ze zřetele celkový rozvoj dítěte a jestli nebudou mít doma druhého Maradonu, Chopina, nebo Torvaldse, tak to nebudou brát jako konec světa.
Kdo chce být na špičce, tak musí věnovat svému oboru maximum času, to platí a platilo vždy a všude. Ale naučit kluka programovat a když vidím, že ho to baví, tak ho v tom vést a podporovat, přece automaticky neznamená, že tomu musí zcela propadnout a věnovat tomu veškerý čas.

Škoda, že nebyl zmíněn programovací nástroj Petr. Až by dítě omrzelo hejbat kostičkama a jezdit autíčkem a zeptalo by se "a jek je to s tím 3D"? Tak byste odpověděli - rozklikni si kolonku "3D grafika" a natahej myší těhlech 5 ikonek do tohodle políčka :)

Nicméně se zdá, že prog. nástroj Petr je už mrtvej. Po zadání adresy gemtree.cz se objeví chyba. Demo Petra se dá stáhnout třeba tady: http://www.slunecnice.cz/sw/petr/

Baltíka jsem nevuděl, a proto ho nemohu kritizovat.

Zato si pamatuji z dětství na skvělé knihy o matematice. Například "Čísel hra kouzelná", nebo jak se to jmenovalo.
Nádherná publikace o věcech kolem nás a jak to souvisí s čísly, Algebrou a podobně.
Byla spousta dalších knih, co jsem přechroustal. Ale to nejdůležitější je - že ten přístup k matematice musíte (tak trochu) mít v sobě.
Mne nakoply šachy a dám v ranném dětství. Potom tyto a podobé knihy. Také učitelka matematiky na ZŠ. Uměla a tvrdě vyžadovala znalosti.
Prostě mne to bavilo a tak nějak sám od sebe jsem v 15-16 na HP 100 A.
A tam to prostě jelo na obrácené polské logice. To vám byla paráda - přemýšlet, dekomponovat a pak najít řešení a ještě si udělat grafický output.
Kamarádi, co šli do teho se mnou, nebyli špatní v matematice či logice. Jen to na ně bylo moc - algoritmizace, cykly, podmínky, iterace.
Nepodceňuji ani děcka a ani učitele - ale na ZŠ musí dítě objevit krásu matematiky, či chemie a nebo jen rodného jazyka. Musí objevit "něco v sobě samém".
A pak to může rozíjet na střední a vyšší.

Proto se domnívám - programování na ZŠ nepatří.

Smutny je prave to, ze 90% decek na ZS toho o tech divnych krabicich s klavesnici vi 100x vic nez ten, co je ma neco ucit. A ac je to samozrejme dano i rychlosti vyvoje a strnulosti skolstvi, jako giganticky problem vnimam pozadavek, aby vyucujici mel VS. Sice se to jeste stale ruzne obchazi, ale je treba nekoho tam nahore poradne kopnout do hlavy, protoze znam osobne par lidi, kteri poradaji pro decka ruzne krouzky, ale ucit je nemuzou (protoze na to nemaji ten papir). Ne ze by si tim chteli vydelavat, ale nejakou tu hodinu tydne by si nasli.

Pak vypada vyuka na ZS tak, ze duchodkyne predcita nejakou knizku a deti se jen smutne divaji na vypnuta PC.

Proč by měly děti programovat?
Protože je to zábavnější než běhat nepřirozeně rychle po stěně a někomu rozstřelit hlavu.

To je clanek jak z ABC roku 1987.
Dnes uz kazdy uzivatel snad nemusi byt programator.
Sice se tim zivim, ale decku bych to nenutil a spis ho odrazoval.
Znicene oci, kriva zada a mladi stravene pred obrazovkou je mozna dostatecne varovani.

Ať si koupí Učebnici jazyka C od Herouta, a když je to chytne a bude bavit, ať klidně pokračují algoritmy atd. Vím, že céčko je těžké, naprosto nevhodné pro děti a možná i pro začátečníky, ale je to IMHO základ pro programování. Opravdu bych nejdříve vyzkoušel C a potom až ty dětská IDE. Aby náhodou někdo nepromrhal svůj čas a potenciál na kravinách.

Ten nový vzhled se moc nepovedl, je tu moc červené. Připadám si jak v nějakém virtuálním bordelu.

Ach jo, vy asi budete jeden z tech kritizovanych ucitelu. Uz ten clanek, pod kterym diskutujeme, vas mel privest k tomu, ze vyuka programovani na zakladnim stupni neni o vyuce if a for, ale o vyuce algoritmizace problemu. A to je obecne prospesna dovednost, ktera nepatri jen do specializovanych skol. A vyuka nastaveni OS? Proboha! A co takhle vyuka serizeni motoru? Nebo nastaveni mobilu? Auto a mobil ma doma prece taky kazdej. Od skoly ocekavam, ze mym detem poskytne ponekud obecnejsi a uzitecnejsi vzdelani a nebude je zatezovat takovyma picovinama. Jen tak pro zajimavost, jake OS jste do vyuky zahrnul?

Nedávno jsem našel stránku http://programovaniprodeti.cz která funguje přímo v prohlížeči a není nutno nic instalovat. Je to pokračování cesty Scratch -> Byob -> Snap. Pěkné, jednoduché a články vcelku přibývají takže se můžou děti realizovat ;)

Obávám se, že ten kdo nepochopil čtený text, jste tady vy - i když nejspíš z důvodu nepozornosti. Ondřej píše "jen ne" nikoliv "ne jen."

Hezký článek, ale málokdo to pochopí. Protože aby to pochopil, musí vědět o čem je řeč, ale to on neví, protože ho to většinou neměl kdo naučit.
Algoritmizace úloh - hehehe. IT většinou učí matematici, jenomže ti na devítiletce končí někde u nožilky s výhodou, na gymplu umějí možná logaritmy a integrály, ale algoritmus, zvláště pak jeho formální zápis jen někteří.
Tuhle jsme v naší IT firmě najímali člověka, nějakej čerstvej absolvent gymplu, a ten tvrdil, že umí programovat ve windows, excelu a wordu. To první si představoval, jakože se umí přihlásit do windows. To druhý, jako že umí spustit excel a namalovat tabulku, v té DOKONCE uměl sečíst sloupec čísel. Programování ve wordu bylo, že napsal dvacet řádek textu s dvaceti překlepy, které neuměl pořádně opravit (jeho češtinářka by měla dostat výstrahu), formátoval vše mezerama a když jsem se ho zeptal, zda ví, co je styl nebo šablona, čučel na mě s otevřenou pusou.
Pro něj prostě programování byla jakákoliv práce na počítači, třeba i hraní her. A to se ještě holedbal, že byl ve třídě na počítače nejlepší.
Ani bych se moc nedivil, s kvalifikací učitelů v IT jsem měl možnost se důvěrně seznámit...

ale nahanat sa vonku, pustat sarkanov, chodit do prirody, poznavat lesy, zivocichy, atd,atd.. len nie sediet za pocitacmi.

Markéta Synovcová: Martina si hraje s počítačem, Albatros 1989

http://www.e-antikvariat.com/czech/article_show.php?article_id=7061&category=36&item=6&backtoindex=

To je ultimatni ceska knizka urcena vekove skupine kolem 10 let, mozna asi i mene, ktera na to jde nenasilne, dokonce formou pribehu holky, se kterou navazal kontakt robot Karel a ona mu ma psat programy (ono to je nakonec trochu jinak, ale to se dozvime az v zaverecne kapitole :D). Doporucuji sehnat/precist.

Tak na trhu existují pro děti mechanické stavebnice jako Merkur i různé elektronické stavebnice. A to přesto, že dneska uživatel stroje nemusí být strojař a uživatel elektroniky elektrikář. Je ale super, že si dítě osahá základy, něco z toho ho může začít bavit a může mu to pomoci ho dále nasměrovat.
Uživatel PC nemusí být programátor už dávno. Ale v mnoha případech to děsně pomáhá, když uživatel nějakého programu základy programování má a nějaký ten skript/makro/co­koliv si v tom Excelu, Photoshopu, CADu vytvoří.
Skladník pracující akorát s klientem podnikového IS to pochopitelně potřebovat nebude, jiná povolání třeba ano. A nakonec - proč necílit děti přímo k povolání programátora? Zničené oči a křivá záda je spíš problém toho jak jste seděl a na co a za jakého světla jste se díval, než že by to byly nutné projevy programování. A kolik času necháte své dítě sedět u počítače a kolik mu nabídnete jiných zajímavých aktivit je jenom na rodiči.

Oko se "ničí" jakýmkoliv dlouhodobým špatným čtením. V tom není takový rozdíl, jestli čtu z papíru nebo z monitoru. Kdo čte hodně, u toho se jeho genetický předpoklad ke krátkozrakosti projeví dříve, než by se projevil bez čtení.
Čtení v nevhodném osvětlení celou věc zhoršuje. Je pravda, že v případě monitoru může mít člověk větší sklon číst při nevhodném osvětlení, než z papíru (protože monitor svítí sám o sobě).
V každém případě je potřeba mít vhodné osvětlení a čas od času zvednout hlavu od čtení a zaostřit na nekonečno (nejlépe pohledem z okna).

Jop, programovani jako takovy je ve skole samozrejme pitomost ucit. Skola by mela naucit PC ovladat, mela by naucit co je k cemu dobry (ze na obrazek je grafickej editor, ze obrazky jsou vektorovy a bitmapovy, ze na text je textovej editor ....).

Jeste si moc dobre pamatuju programovani na !!! VS a to FEL CVUT !!! kde se zapoctova pisemka psala na papir a hodnotilo se, estli sem nekde nezapomel strednik pripadne estli sem neprohodil parametry nejaky funkce ...

Presne tekto to proste vypadat nema.

U skol vyssich urovni bych spis ocekaval ze se bude hodnotit predevsim vhodne zvoleny postup/funkcnos­t/zvolene algoritmy ... a ne syntax, kterou reportuje kazdy editor/prekladac ... to by ovsem vyucujici museli rozumet tomu co uci, coz ani na VS neni(nedelam si iluze ze se to nejak zvlast zmenilo) pravidlem.

Hodně lidí tu psalo, že hobby programátory zná. Ale zdá se, že když realita neodpovídá vašim předpokladům, tak běda pro realitu.
Ano, profesionál toho ví hodně. Ale není to tak vždy. Spousta lidí to tu psala a musím se k nim přidat. Viděl jsem hodně kódu od profíků, za který bych se styděl na střední škole. A viděl jsem taky hodně kódu od profíků na kterém bylo vidět, že znalosti mají, ale co nemají je čas, takže to ve výsledku byl taky průšvih.
Mimochodem nepsal jsem, že jde být povoláním programátor a programovat jen sem tam. Laskavě si přečtěte, co jsem psal.

Mám pocit, že se na programátory díváte jako na lékaře, kteří musí prvně 6 let studovat a potom teprve mohou pod dozorem sáhnout na kód/tělo a pak se pár let připravovat na atestaci a teprve po jejím složení může psát kód/léčit samostatně. Jenže tak to není. Existují programátoři s různými znalostmi a zkušenostmi a vzděláním - není žádná čára mezi černou a bílou.
Hobby programátoři - ti jenž podle vás neexistují - nemusí zrovna hackovat linuxové jádro v Céčku. Potom by opravdu bylo lepší, aby to nedělali. Ale jak už jsem psal - často píší v relativně bezpečných skriptovacích jazycích - a opravdu se nepouštějí do kritických aplikací. A obvykle mají spoustu času svůj výtvor ladit a testovat, takže v mnoha případech není jejich práce vůbec špatná.

Hobby programátor, má sice jiný zdroj obživy nežli programování, ale to v řadě případů nemusí znamenat, že mu chybí patřičné vědomosti a schopnosti. Za svůj život jsem osobně potkal pár "hobíků" jejichž programy snesly i velmi vysoká kritéria, a spousta takzvaných "profíků" by se od nich mohla učit. Nemluvím teď o skutečných odbornících a profesionálech. Ti jsou na "jiném vyšším levelu", ale není jich zas tak mnoho. Spousta lidiček živících se programováním, zas tak velkými profesionály nejsou, a řada vámi opovrhovaných "hobíků" je strčí s přehledem do kapsy.
Na druhou stranu, to že napíši nějaké to makro a podobně, a ono to dělá co jsem si představoval, ze mne ještě nedělá programátora. Ani toho amatérského programátorského "hobbíka". :o)

Heh, v 8letech sem psal VB na ZX spektru, a od 11 jsem psal programy v Pascalu. Zadneho Baltika ani nic podobneho sem nepotreboval. Podle me to clovek v sobe ma anebo nema. To je zkratka jako jakykoliv jiny talent. Nemel sem v 8 letech problem pochopit zakladni logiku a nepotreboval sem ji ani vizualizovat. Naopak se obavam ze by me ten Baltik akorat zdrzel. Ja si myslim ze deti nejsou blby a Baltika bych nechal v muzeu. Deti se umi v programovani motivovat sami. Ja sem vlastne jako dite nakazil i sveho synovce uplne banalnim zpusobem. Jednou na navsteve sem mu na diskete prinesl Turbo Pascal 7 a ukazal sem mu program typu "Zadejte jmeno: ... TENONEN je blbec". Tohle deti bavi, a delali to dokolecka tak dlouho, nez se sami zacali zajimat o to jak by to mohlo byt propracovanejsi a lepsi. Podminky a cykly potom chapou uplne automaticky protoze v tom nehledaji slozitosti. To neni jako kdyz sem sveho 19 leteho kamarada ucil programovat. Byl na to uplne totalne blbej a po deseti lekcich jsme se nepohli. Ja bych deti fakt nepodcenoval a naopak vyuzil jejich otevrenosti a primemu pristupu k logice. Pokud ji nemaji, tak z nich velice pravdepodobne nebudou dobry programatori nikdy.