Aha, nebudu dítě učit hrát fotbal - ty zlámané nohy, zničené vazy a mládí strávené v blátě na hřišti je možná dostatečné varování
A nebudu jej učit hrát tenis - tenisový loket ...
Jak už jsem tu psal, umět programovat != jen programovat stejně jako umět číst != umět pochopit psaný text
P.S.: osobně umím trochu programovat někdy od čtvrté třídy. Nejsem programátor. V životě mi to ulehčilo spoustu práce a času a velmi často jsem byl nejefektivnější a nejvýkonnější pracovník proto, že jsem byl schopen si naprogramovat makro v excelu
Mimochodem Macro recorder v Excelu je podle mě nejlepší nástroj na učení programování, pakliže už jste v té fázi, že vám nedělá problém číst pár anglických slovíček (tj. řekněme 2. stupeň ZŠ) - protože si prostě nahrajete to co naklikáte myši a pak se kouknete co to udělalo, jednoduše to pochopíte (tvar "TentoList.Buňka(A1).hodnota = 1") a tak vám stačí naučit se pochopit smyčku a podmínku a uděláte v tom prakticky cokoliv. F1 nad názvem funkce vám navíc vrátí popis, včetně příkladů. A jinak Google.
A z tohoto pak můžete přejít na libovolný jazyk, protože ty už se liší prakticky jen drobnostmi.
Taky můžete použít Lego s programovacím modulem, takže si nejen člověk naprogramuje na obrazovce panáčka, ale skutečného robota, který bude řešit skutečné problémy typu dojdi ke zdi, dones něco někam atd. Neuvěřitelně edukativní a zábavná činnost.
Když posadíte díte k počítači, bude si ničit oči a bude potřebovat brýle. Když pošlete díte lítat ven na kole, bude si ničit klouby a bude muset chodit na operace. Tak si vyberte.
Jako cyklista a programátor vím své o obojím a vyjde to holt cca na stejno :) Vždy je něco za něco, lidské tělo se opotřebovává, ať už dělá cokoli...
Az na to, ze cumenim do monitoru se oci nenici, to je jen (velmi rozsirena) povera. Oci se samo unavi pri nevhodnym osvetleni ... ale nema to nic spolecneho s vadami oka. Ty vznikaji prevazne kvuli genetickym predpokladum, pripadne proste starnutim a deformacemi oka.
Zato porekladlo "sportem ku trvale invalidite" plati vcelku spolehlive - predevsim kdyz se sport dela tzv "vrcholove". To nema se zdravym zivotem nic spolecnyho.
Oko se "ničí" jakýmkoliv dlouhodobým špatným čtením. V tom není takový rozdíl, jestli čtu z papíru nebo z monitoru. Kdo čte hodně, u toho se jeho genetický předpoklad ke krátkozrakosti projeví dříve, než by se projevil bez čtení.
Čtení v nevhodném osvětlení celou věc zhoršuje. Je pravda, že v případě monitoru může mít člověk větší sklon číst při nevhodném osvětlení, než z papíru (protože monitor svítí sám o sobě).
V každém případě je potřeba mít vhodné osvětlení a čas od času zvednout hlavu od čtení a zaostřit na nekonečno (nejlépe pohledem z okna).
Rozhodně souhlasím! Brýle kvůli krátkozrakosti jsem začal nosit zhruba v 5. třídě. S počítači (tehdy na bázi Z80 a I8080) jsem se setkal poprvé asi v 8. třídě, na průmyslovce pak něco málo programování. Během té doby jsem do monitoru čuměl průměrně jen pár hodin měsíčně a postupně mi zrak slábl až na 1,75 dioptrie.
Vlastní počítač jsem koupil až po maturitě a od té doby do toho čumím velmi často až do současnosti (živí mě to). Paradoxně(?) se pořízení vlastního PC zhruba kryje s tím, kdy se mi zastavilo zhoršování zraku :-) Na kontroly k oční lékařce chodím po 1 - 2 letech.
Mohu tedy napsat, že jsem zářným příkladem vašeho názoru: na základce jsem hodně četl, což asi urychlilo příchod krátkozrakosti, pak už "pohoda" monitor nemonitor (a to jsem vyznavačem vysokých rozlišení!).
Mě se začal nepatrně horšit zrak až po šedesátce, ale většinu života jsem strávil způsobem, který vyžadoval neustálou práci okohybných a zaostřovacích svalů. Lidské oko zaostřuje tak, že změnou napětí svalů, doržících oční čočku mění její zakřivení a pro všechny svaly v lidském těle platí, že pokud nejsou pravidelně (ale přiměřeně!) zatěžovány, degenerují. Takže pokud chcete mít zrak v pořádku do pozdního věku, rozhodně ho nenechte zahálet koukáním na cokoli, co je od vás stále stejně daleko.
No, mně se výrazně zhoršil zrak v době dětství - kolem 10. roku.To ještě PC nebyly a na televizi jsem také nijak zvlášť moc nekoukal. Od té doby se to nezhoršuje, přestože posledních cca 25 let koukám na monitor PC (a jiných počítačů) tak 10-12 hodin denně (mimo víkendů). Z mé krátkozrakosti lehce podezírám událost, kdy jsem v tom dětském věku dostal ránu hroudou do oka (při hře venku :-).
Tak na trhu existují pro děti mechanické stavebnice jako Merkur i různé elektronické stavebnice. A to přesto, že dneska uživatel stroje nemusí být strojař a uživatel elektroniky elektrikář. Je ale super, že si dítě osahá základy, něco z toho ho může začít bavit a může mu to pomoci ho dále nasměrovat.
Uživatel PC nemusí být programátor už dávno. Ale v mnoha případech to děsně pomáhá, když uživatel nějakého programu základy programování má a nějaký ten skript/makro/cokoliv si v tom Excelu, Photoshopu, CADu vytvoří.
Skladník pracující akorát s klientem podnikového IS to pochopitelně potřebovat nebude, jiná povolání třeba ano. A nakonec - proč necílit děti přímo k povolání programátora? Zničené oči a křivá záda je spíš problém toho jak jste seděl a na co a za jakého světla jste se díval, než že by to byly nutné projevy programování. A kolik času necháte své dítě sedět u počítače a kolik mu nabídnete jiných zajímavých aktivit je jenom na rodiči.
S tím bych si nebyl tak jist. Nejlepší programátoři jsou většinou ti, kteří se mohou zavřít na víkend k počítači a makat non stop. ČAS hraje VELKOU roli.
Nastudovat nekonečnou dokumentaci a debugovat nekonečné hodiny, to je hlavní důvod, proč programování zabírá čas. Navíc nemáte nikdy čistou hlavu, různé nápady a vylepšení straší v hlavě neustále.
A nejlepší sportovci jsou většinou ti, kteří (kromě toho, že se narodili s talentem) dřeli nekonečné hodiny v tréninku a nejlepší klavíristé jsou většinou ti, kteří (kromě toho, že se narodili s talentem) nekonečné hodiny cvičili.
A co s tím? Jsou lidé, kteří se rozhodli, že budou do mít fotbalovou, nebo klavírní hvězdu a tvrdě ho za tím tlačí. A jistě to tak někdo může udělat, když bude chtít mít doma programátorskou hvězdu.
A pak jsou rodiče, kteří k něčemu dítě vedou, ale neztrácí ze zřetele celkový rozvoj dítěte a jestli nebudou mít doma druhého Maradonu, Chopina, nebo Torvaldse, tak to nebudou brát jako konec světa.
Kdo chce být na špičce, tak musí věnovat svému oboru maximum času, to platí a platilo vždy a všude. Ale naučit kluka programovat a když vidím, že ho to baví, tak ho v tom vést a podporovat, přece automaticky neznamená, že tomu musí zcela propadnout a věnovat tomu veškerý čas.
Tak v programování je rozhodně velmi časté, že někteří jedinci mají pocit, že jejich názor je ten jediný správný. A jenom jejich způsob používání složených závorek a jenom jejich názor na GOTO a jenom jejich způsob rozhodování mezi abstraktním předkem nebo rozhraním je ten jediný správný. Je zajímavé, že to často bývají lidé, kteří zatím sami moc nepoznali a znalosti mají spíše jenom z knížek, nebo od učitelů (z nichž mnozí taky nejsou dvakrát použitelní v praxi). Vy máte holt jediný správný názor na to, co programování je a co není a co nikdy nemůže být.
Ujišťuji vás, že o programování toho vím dost a že jsem viděl hodně průměrných programátorů (včetně sebe), kteří programování nepropadli zcela. A daří se jím žít normální život.
A proč by programátor nemohl být hobík? Jak jste na to příšel? Řekl vám to nějaký "guru"? Já osobně znám dost lidí, kteří se programováním přímo neživí (jsou to buď IT správci, nebo lidé mající v popisu práce pokročilou práci s počítačem), kteří si jako hobby buď zvelebují PHP web nějakého svého sdružení, nebo píší v nějakém skriptovacím jazyce pluginy do své oblíbené hry (pokud to ta hra podporuje). Možná jim půjdu říct, že vlastně hobby programátoři nejsou, protože nějaký Neddy rozhodl, že to tak nejde.
I u vás mám pocit, že se řídíte poučkou:
V knížkách obvykle píší, že to tak je = je to tak vždy.
Tak programátor hobík udělá vic škody, než užitku v čem? Že napíše kód, který je neudržovatelný a až bude potřeba ho upravit, tak bude nutno ho z velké části napsat znovu? V čem je ta situace horší, než kdyby ta věc vůbec nevnikla? Můžete mi to vysvětlit?
Vaše poslední věta jenom potvrzuje můj odstavec, kde píši, že spousta lidí má pocit, že oni ví, kdo je ten "jediný správný programátor (tm)" a kdo programátor není. Někdo to dělí podle používaných programovacích jazyků, vy to holt dělíte podle toho, jestli si za práci nechá platit. Snad z toho vyrostete.
Knihy nečtu, učím se praxí :)
Programátor hobík nemůže vědět, na co všechno si dát při programování pozor, a jaké všechny situace mohou nastat. Ubastlí nějakou aplikaci, která na pohled funguje, a tím to pro něj končí.
Aby znal všechna nebezpečí a rizika, musí věnovat programování spoustu času, zabývat se laděním apod. A to se jako hobby dělat nedá.
Pokud se jedná o webovou stránku, tak buď přijde nějaký robot, který pošle celý web do háje, nebo někdo zadá do pole např. apostrof a výsledný dotaz vymaže třeba celou tabulku v databázi.
Jedná-li se o program, na který žádný roboty nechodí, pak jsou tu různé bugy apod., které nakonec udělají program nespolehlivý - nepoužitelný. Spoléhat na program, který jednoho dne udělá bum a vše bude v háji... to je lepší takový program nepoužívat a řešit danou věc nějakou alternativou.
Ano, mám pocit, že vím, kdo je ten správný programátor :) Nedělím to ale ani podle používaných programovacích jazyků, ani podle toho, jestli si za práci nechává platit.
Videl sem spoustu aplikaci od "profiku", ktere neobsahovaly ani zakladni osetreni chyb => jste uplne mimo realitu. Naopak, "profik" je placen od napsane aplikace => neni v jeho zajmu resit ruzne mezni/chybove situace, protoze za to zaplaceno nedostane => kasle na to (plati naprosto vseobecne a univerzalne). Kdezto konickar si vetsinou s aplikaci vyhraje, znam dokonce takove, ktere maji pro kazdou situaci definovano nekolik ruznych chybovych hlasek.
Ale profesionál toho ví dopředu nesrovnatelně víc, právě díky těm hodinám, co už programováním strávil (díky praxi). A ta praxe tam je potřeba, nejde být povoláním programátor a programovat jen sem tam, jak psal Flasi v úvodu vlákna.
Buď programovat umíte dostatečně a nebo vůbec. Není žádné hobby programování...
Hodně lidí tu psalo, že hobby programátory zná. Ale zdá se, že když realita neodpovídá vašim předpokladům, tak běda pro realitu.
Ano, profesionál toho ví hodně. Ale není to tak vždy. Spousta lidí to tu psala a musím se k nim přidat. Viděl jsem hodně kódu od profíků, za který bych se styděl na střední škole. A viděl jsem taky hodně kódu od profíků na kterém bylo vidět, že znalosti mají, ale co nemají je čas, takže to ve výsledku byl taky průšvih.
Mimochodem nepsal jsem, že jde být povoláním programátor a programovat jen sem tam. Laskavě si přečtěte, co jsem psal.
Mám pocit, že se na programátory díváte jako na lékaře, kteří musí prvně 6 let studovat a potom teprve mohou pod dozorem sáhnout na kód/tělo a pak se pár let připravovat na atestaci a teprve po jejím složení může psát kód/léčit samostatně. Jenže tak to není. Existují programátoři s různými znalostmi a zkušenostmi a vzděláním - není žádná čára mezi černou a bílou.
Hobby programátoři - ti jenž podle vás neexistují - nemusí zrovna hackovat linuxové jádro v Céčku. Potom by opravdu bylo lepší, aby to nedělali. Ale jak už jsem psal - často píší v relativně bezpečných skriptovacích jazycích - a opravdu se nepouštějí do kritických aplikací. A obvykle mají spoustu času svůj výtvor ladit a testovat, takže v mnoha případech není jejich práce vůbec špatná.
Tak si tu diskusi prectete od zacatku, tady se jen vyvraci tvrzeni ze ten, kdo programuje pro zabavu (= nezivi se tim) nemuze byt dobry, coz je zkratka nesmysl.
A k tomu jadru o post vejs, vetsinu vyvoje delaji samo profici, ale ti by prakticky nemohli existovat, pokud by tu nebyly tisice amateru, kteri trebas jen upozorni na to ze nekde neco nefunguje jak by asi melo, pripadne i ukazi na kod, ktery to asi zpusobuje.
na co jeden potřebuje 8 hodin, druhý zvládne za 2. Pak nastávají situace, kdy hobík při letmém pohledu do kodu "profesionála" je schopný navrhovat lepší postupy, a profík je z toho chudák nesvuj. Bohužel jen narazil na hobíka co je prostě rychlejší a chápavější a programováním si ulehčuje život v oboru, kde se tím stává jednookým mezi slepýma, práce je nesmírně rychlá protože se vyplatí automatizovat si prkotinky, jejihž vysvětlování profesionálovi by stálo spoustu času a oprav špatně pochopeného zadání. Dle mé praxe postup zadání podobné aplikace, zadání=>profík=>ladění=>aplikace (i díky komunikaci a v případě že se vám může programátor věnovat v podstatě ihned) 5-8 dnů, vlastní práce "hobíka" 30 min - 2 hodiny. To nemluvim o drobných upravách na pár vteřin.
Když uz jsme u toho Linuxu ... nevznikl náhodou původně jako Linusovo hobby? Byl za to Linus od začátku placen? Nebyl. Programoval to profesionálně? Neprogramoval. Takže tu máme alespoň jeden konkrétní příklad "hobíka programátora", a navíc celkem úspěšného, což je evidentně ve sporu s tvrzením toho chytráka co říkal že hobíci programátoři nejsou, takže ho už můžeme v klidu ignorovat.
Hobby programátor, má sice jiný zdroj obživy nežli programování, ale to v řadě případů nemusí znamenat, že mu chybí patřičné vědomosti a schopnosti. Za svůj život jsem osobně potkal pár "hobíků" jejichž programy snesly i velmi vysoká kritéria, a spousta takzvaných "profíků" by se od nich mohla učit. Nemluvím teď o skutečných odbornících a profesionálech. Ti jsou na "jiném vyšším levelu", ale není jich zas tak mnoho. Spousta lidiček živících se programováním, zas tak velkými profesionály nejsou, a řada vámi opovrhovaných "hobíků" je strčí s přehledem do kapsy.
Na druhou stranu, to že napíši nějaké to makro a podobně, a ono to dělá co jsem si představoval, ze mne ještě nedělá programátora. Ani toho amatérského programátorského "hobbíka". :o)
Nejak jsem posledni dobou haklivy na to, kdyz se "profik" povysuje nad "amatera". A asi neni nahodou, ze se to stava spis radoby profikum, asi si tim neco leci.
Co pro me rozlisuje mezi dobrym a spatnym programatorem je to, jestli se dotycny chce ucit, vstrebavat nove, rozsirovat obzory. Mezi tim jsem vzdy videl jasnou korelaci a bylo uplne jedno, jestli to delal na kolene po vikendech nebo ve spickove rizene firme.
To je zvalstni, ze znam lidi, kteri umeji zaklady programovani, cas od casu je pouziji, ale centrum jejich cinnosti je jinde. Nekdy splodi straslive konstrukce, ale...
Prikladem jsou trebas mi znami fyzici nebo biologove. Na sber dat si programatora nenajmou, zbastli to sami. Vnitrnosti bych videt nechtel, ale funguje to.