Názory k článku Jakou hodnotu poskytuje Internet uživatelům?

Především děkuji Petrovi Kadlecovi, že se eWorkshopu ujal. V něm má eWorkshop jednoho z nejlepších moderátorů, jaké může mít. Odpovím tedy na jeho třetí otázku -:). Myslím si, že jeden z největších problémů internetu je jeho přehlcení obsahem. Problém, jak se prodrat k užitečné informaci, není dosud uspokojivě řešen a je asi tou hlavní aplikací, která na internetu chybí. Právě dnes jsem na internetu našel informaci o velmi zajímavém projektu Pandago, který chce problém vyhledávání řešit pomocí peer-to-peer přístupu. Viz dnešní zpráva na ZDNet.

Je symbolické, že v tomto projektu, o kterém teď píši komentář do HN, se používají přístupy, které byly výsledkem našeho úplně prvního eWorkshopu. Myslím si, že Marek Král udeřil 7. září loňského roku na hlavičku - vidíte, a právě dnes je z toho hlavní zpráva odborných médií. Že by se firma i5 Digital z našeho eWorkshopu poučila?

Srnutí projektu Pandago:
V okamžiku, kdy položíme systému dotaz, systém prohledá na klíčové slovo pouze stránky navštívené lidmi v našem seznamu (těch je 100) a lidmi, kteří jsou v jejich individuálních seznamech (každý má také sto, což dává až 10 000 uživatelů) a případně se cyklus ještě jednou zopakuje -- takže dohromady se mohou prohledávat stránky navštívené až jedním miliónem uživatelů. Stránky jsou pak zobrazeny v pořadí podle počtu odkazujících uživatelů. Jakmile si některou vyhledanou stránku vybereme, dáváme zároveň preferenční hlas těm uživatelům z našeho portfolia, kteří měli danou stránku ve svém seznamu. Uživatelé, které vybíráme často, se v našem individuálním portfoliu posouvají nahoru, zatímco ti ostatní klesají. Uživatelé, jejichž stránky si nevybíráme, časem z našeho portfolia vypadávají a jsou nahrazeni novými. S postupem doby se tedy naše portfolio plní lidmi, kteří mají podobné zájmy, jako my sami. Spolu s tím získáváme stále přesnější odpovědi na naše dotazy.

Boom internetu prinese vetsi prenosova rychlost dat a s tim rozvoj soucasnych limitovanych sluzeb jako je treba video. S tim samozrejme musi jit ruku v ruce reseni plateb po internetu. Jinymi slovy - ceka se na vyreseni technicke stranky veci (respektive uvedeni techto technickych reseni do praxe), obsah uz k dispozici je.

Podle mého soudu už nyní internet poskytuje dostatek setříděných informací, které mohou zájemci čerpat.
Ve své úvaze bych se zaměřil spíše na firemní klientelu. Pro řadu firem není až tak důležité, jestli hodina na internetu stojí 15,60 nebo více (většina firem se připojuje přes den, kdy poplatky jsou téměř 4x vyšší). Jde o to, že do firmy přijde "nějaký mladík nabízet nějaký internet" a tím se pokouší zbořit dosavadní zaběhlé a fungující postupy práce, na které jsou lidé ve firmě zvyklí. Proč by se měli zaměstnanci učit něčemu novému, když k cíli vede i jiná, vyzkoušená cesta?
Internet musí nabídnout takové setříděné informace, ke kterým se jiným způsobem prostě nedostanete nebo jenom s velkými obtížemi. Příkladem toho je Obchodní rejstřík (www.justice.cz), Živnostenský rejstřík (wwwinfo.mfcr.cz/ares) nebo seznam plátců DPH. Dalším "tahounem" je třeba Telefonní seznam - ale i zde je pro většinu jednodušší zvednou sluchátko a vyťukat Informace o telefonních čislech 1180. A právě e-mail je služba, kterou bez internetu nahradit sice jde, ale s velkými obtížemi - posílat dopis s přiloženou disketou poštou je krajně nepohodlné a zdlouhavé. A taky dražší.
Ve své praxi (naše firma se zabýva internetovým poradenstvím) jsem se setkal s názory vyloženě odmítavými až po názory internet vychvalující. Téměř vždy však od lidí, kteří o obsahu českého internetu vůbec nic nevěděli, jenom byli tomuto médiu více či méně nakloněni.
Abych tedy udělal tomuto povídání závěr:
1) používání internetu v běžné praxi je záležitost generační, valná většina lidí starších než 30 let se internetu, pokud to jen trošku půjde vyhne velkým obloukem. Naopak pro mladé lidi je to jenom další běžné komunikační médium, které ke své práci používají stejně samozřejmě, jako mobilní telefon.
2) internet se budou nuceni naučit používat, pokud to bez něj prostě jinak nepůjde - katalogy firem nebudou tištěné, ale pouze jako WWW stránka, objednávat půjde pouze přes formulář na internetu apod. Ale tato situace v dohledné době nenastane. Každá firma si velmi dobře rozmyslí sáhnout k tomuto kroku - v současné době by ztratila velmi mnoho zákazníků.

Jinak receno (naschval zjednodusene), vas nazor je, ze dnes nema internet jeste pro dostatecne atraktivni sluzby pro sirokou verejnost technicke prostredky.

Zajimave je, ze treba SMSky maji ve skutecnosti velmi omezene pozadavky na sirky informacniho kanalu a pres to jsou sluzbou, ktera pritahla k mobilum ten hlavni dav uzivatelu.

Nebylo by mozne vychazet toho co uz je? Expandovat na sirsi pasmo pak uz bude radost (ale bude to trvat radu let, podle poslednich zprav pres masivni podporu vlady bude mit DSL v Britanii v roce 2005 max 30% domacnosti - a co teprve u nas bez podpory vlady!)

Je myslim celkem jednoduche vysledovat, ze jak se zvysovaly moznosti internetu co do multimedialnosti, tak se zvysoval i pocet jeho uzivatelu.

K argumentu SMSkami - ano, pro nejake veci neni internet idealni, treba pro zasilani kratkych textovych zprav. Kdyz jim ale umoznite sledovat na internetu X video kanalu v rozumne kvalite (ktera jeste neni bohuzel vsem dostupna) za rozumnou cenu, tak se inet rozsiri jako blesk. A prave pro takovehle vyuziti je internet vice nez vhodny.

Myslim, ze z teto diskuse by byl dobry samostatny eWS, pripadne pokracovani puvodniho eWS Jirky Donata.
Tady jsme zcela odbocili od dnesniho tematu, ktere neni ani tak JAK?, ale predevsim CO?.

P.S. Verim, ze Kenjin znate...

Vyborny prispevek!

Jak to obejdeme? Musime, jinak bude Inet stagnovat. Vsechny business modely jsou postaveny na mnozstvi uzivatelu/navstevniku. My sami (myslim denodenni resp. "deno-nocni" :-)) surfari) ho zatim nezachranime. Komercni uspech je postaven na "novacich". Jak na ne (resp. jak k nim)?

Nemuzu si pomoci, ale tomuhle neverim. (a mimochodem to existovalo uz pred nekolika roky, snad primo od tvurcu Gnutelly).

Jako nejvetsi problem u Pandanga vidim, ze musite na zodpovezeni jednoho dotazu navazat 100 spojeni a stahnout 100 souboru - a jeste ke stejne aktivite (automaticky) prinut 10000 dalsich pocitacu. To bude trvat otravne dlouho a bude to velmi neefektivni.

Velkym problemem je, ze tenhle system vubec nehledi na soukromi - vlastni mate kompletni pristup k bookmarkum a historii kterehokoliv dalsiho uzivatele.

Kriticka masa, ktere musi cely system dosahnout, nez bude pouzitelny, je i podle jeho autoru cca milion lidi - dost pochybuji, jestli do toho uzivatele pujdou.

S tím, že největším problémem bude dosáhnout dostatečné adopce souhlasím; mohl by ale pomoci stejný trik, jako pomohl Napsteru: studentská komunita.
Detaily technické realizace neznám - ale rozhodně by to nešlo udělat tak, aby museli být všichni uživatelé v danou chvíli online a aby se s nimi muselo navazovat spojení. Není k tomu ani důvod - svoje preference přece měním pouze tehdy, když přistupuji k internetu, a tehdy jsem k systému pomocí lišty browseru připojen. A na rozdíl od Napsteru žádné jiné soubory na svém lokálním počítači k dispozici nedávám.
Očekával bych tedy indexové servery podobně jako v Napsteru. Na rozdíl od Napsteru by se ale jejich obsah s odpojením uživatele nemazal.

Pokud jde o soukromí, dnes není problém trasovat kohokoliv i bez Pandanga (pakliže neděláte kotrmelce, abyste tomu zabránil), takže tento problém nevidím jako zásadní. Navíc se dá řešit různými identitami, což v minulých workshopech už také od někoho zaznělo.

Ještě jeden problém zde ale existuje: obchodní model systému. Nenapadá někoho, jak se může takový systém uživit a přitom neodradit komunitu uživatelů, kterou životně potřebuje ke své činnosti?

Souhlasím, přidal bych za sebe ještě jeden důvod.

3) Vzdělání a schopnost s Internetem pracovat - vzdělávací akce klasických médií se většinou míjí účinkem, protože prezentují internet jako semeniště hříchu a ne jako nástroj, který pomáhá lidem. Běžný podnikatel proto ani moc netuší v čem je email tak výhodný oproti běžnému dopisu. A jaké výhody má www stránka oproti tištěnému katalogu. A to jsou otázky, které neumí odpovědět často ani ti, kteří už internet používají.

Další věc je otázka peněz a investic. Pakliže firma chce internet dostatečně využívat, tak jí to vyjde (nebijte mě ;-) na 10000 Kč měsíčně na poplatcích (ať už za dialup, nebo za pevnou linku). Za tuto cenu mohou přijmou mladou, milou, pohlednou,... a pracovitou knihovnici, která jim informace dohledá klasickou cestou.

Velmi obtížně se prezentuje návratnost investice do Internetu nebo do www stránek, a to je jediný argument, na který dobrý obchodník slyší. Nechci kazit radost všem internetomilům, ale jsou věci, které pořád fungují lépe klasickou cestou.

JŽ

Myslím si, že jedním ze základních problému rozšířenosti Internetu je to, že na rozdíl od masivně a rychle rozšířeného rozhlasu respektive televize, Internet předpokládá určitou psychickou námahu, kterou uživatel vkládá do přemýšlení, jaké informace chce a kde je má hledat. Televize či rozhlas sice také nabízí možnost volby programu a výběr pořadu, ale většina "uživatelů" televize se spíše nechá "unášet" zrovna vysílaným pořadem, který je v televizi vysílán. Pokud tedy hovoříme o masivním rozšíření Internetu a o killer aplikaci, pak musíme hledat takovou formu, která bude alespoň v částečně respektovat výše uvedené skutečnosti. Protože toto ulehčení od psychické námahy může pomoci oslovení milionů "nováků" (omlouvám se za tento termín, ale připadá mi pro ujasnění cílové skupiny jako nejpříhodnější).

Taky mi chybí schopnější vyhledávač. Představoval bych si něco, co umí zindexovat slova podle významu a taky to nabídnout při zadávání dotazu. To je ale asi ještě předčasný požadavek. (Příklad - hledám-li jednoduché slovo KOHOUT, jsem buď chovatel nebo instalatér. Většinou v danou chvíli jen jedno z toho. Odkazy z druhé množiny mě nezajímají.)

V redakčních systémech bych rád nějaký automatický doplňovač HTML odkazů, který by do starších článků uměl nacpat linky (nejlíp přímo do textu, že) na články/jejich_odstavce, které teprve vzniknou (samozřejmě teprve až vzniknou).

Taky bych přivítal něco, co mi trochu ušetří čas :-) Třeba, aby se stránky daly zobrazit v režimech "stručně/plně/detailně", něco jako je zde Upoutávka na HP/ článek/ čl+příspěvky. To je ale spíš poznámka pro autory stránek a výhoda pro brouzdaly, co hledají naslepo nějakou zajímavost.

O projektu Pandago a podobných si myslím, že je to cesta neřešící obecně problém. Sice mě jako hodnotitele moc nezatěžuje cokoli oznámkovat, když už jsem to přečetl (jinak to asi hodnotit nemá smysl), takže se ten milión aktivistů třeba i nasbírá. Hlavní je ale, co z toho získám jako uživatel-hledač.
Nemyslím si, že je mým dlouhodobým cílem získat doporučení od skupiny "se stejnými zájmy". Nevěřím, že je možné takovou skupinu popsaným způsobem vytvořit. Přece to, že jsem se právě minulý rok intenzivně zabýval projektem v MySQL mi nijak nepomůže, pokud zrovna teď hledám dobrého zubaře nebo prázdninový pobyt pro děti. To bych musel dopředu vědět, co asi budu "v budoucím životě" hledat. Systém mi ale pak stále nabídne jen úzkou komunitu stejně nevědomých programátorů, co nemají čas na své děti a kdysi je bolely zuby.
Hledám-li něco z oblasti, kde si nejsem jistý, potřebuju radu a odkaz od expertů, kterým ta oblast něco říká. Ty ale přirozeně taky neznám a nemůžu čekat, až se mi probublají na horní příčky...

Chce to podle mě něco, kde by se při získávání "indexu autority" u zapojených osob hodnotily jen odkazy v daném oboru (v členění na obory). Vytvořený seznam např. "stránek nejčastěji odkazovaných zapojenými pekaři" má pak hodnotu sám o sobě. Otázkou je, jak potom rozumně tvořit seznam oborů :-/

Podle me neni o internet takovy zajem, protoze neni spolehlivy! Vzdy kdyz nekomu neco ukazuji, neco nekde nejde. Takze reknu - je tam obchodni rejstrik. Jdeme na justice.cz a ono to nejede.

Tak ehm reknu. To nak zase nejede, zkusime to za chvili. Ale mezitim koukneme na telefonni seznam. A jdeme tam. Ale ono to hazi naky 404 not found. Sakra, reknu. To taky nejede. Tak to zkusime za chvili. Tak pujdeme treba na nakej obchudek. Zadame shop.cz a najednou cvak. Telekoumaci nam shodili modem. Jejde, reknu. Spadli jsme. Co se da delat, pripojime se znovu. Cvaknu na pripojeni a buch ho! BSOD (modra obrazovak smrti). Nevadi reknu, restartujeme......

Jenze to uz dotycny sedi pred televizi! Protoze televize jede furt!

Takze takhle to vidim ja. Na spouste stranek miliony formularu a kdyz se clovek dostane na krok 99/100 tak vsechno sleti. Rychlost 0 - stranky se loaduji 100 let. Porad odpadaji kusy site - tu spadne peering, tu Amerika. Cas - nez se modem pripoji, trikrat mam zavolano na nadrazi kdy vlak jede. Slozitost - v telefonnim seznamu umi hledat kazdej - kdo se ale umi pripojit na net, spoustet spousty slozitych programu a cosi hledat?

Holt je to furt hruza! Bohuzel, pravdu ma asi Bill - dokud pocitac nebude tak snadne ovladat jako televizi, nikam se nedostaneme.

btw tohle jsou zkusenosti z bezne domacnosti. Vim, ze kdyz sedite v praci a jste na netu porad, ze to vidite zkreslene.

Ale pekaři pekaře nehledají -:))
Právě v tom, že neumím odhadnout své budoucí potřeby, je kouzlo adaptivních systémů. Netvrdím, že Pandago to dělá dobře - o tom systému se zatím ví příliš málo. Rozhodně to ale je krok dobrým směrem, který spojuje výhody Google s výhody Napsteru (viz můj dnešní komentář na Novaekonomika.cz - promiň, Marku -:)).

Mimochodem, v souvislosti s "automatickým doplňovačem HTML odkazů" mě spíše napadá, že odkazy jako takové ztratí svoji důležitost. Jsou v podstatě nelogickým přežitkem statické navigace v dynamickém prostředí internetu. Není mimochodem náhodou, že první oblast, ve které svou důležitost ztratily, byla oblast hudebních nahrávek, a že to bylo právě kvůli P2P aplikacím.

Skutecne nejde o zminovanych 15,60 Kc na hodinu - jak clanek ukazal, jsme prilis vnoreni do problemu internetove komunity, ze zapominame na schopnost "imaginace" -tedy vnimani i ostatnich skupin - v tomto pripade skupiny "nepripojenych". Hlavni brzdou (predevsim zminovana kategorie domacnosti) jsou stale pomerne vysoke porizovaci naklady na pocitac a ostatni vybaveni (monitor, modem).

Dovolim si take souhlasit a empiricky potrvdit domnenku, ze byt pripojen/pouzivat internet je generacni zalezitost. Podle vyzkumu uzivatelu ceskeho internetu, ktery jsme provadeli v lonskem roce (blize viz www.vyzkuminternetu.cz), je na ceskem internetu 78% muzu a 22% zen. Pomer se radikalne zmeni, podivame-li se na uzivatele do 20-ti let veku: ve vekove kategorii do 15ti let je pomer zen k muzum 40:60 a v kategorii 16-20 let 30:70 a postupne se pomer snizuje s vekem v neprospech zen.
Jak data ukazuji,lze ocekavat priliv uzivatelu, resp. uzivatelek predevsim z mladsich vekovych kategorii.

Generacni zalezitost je to nepochybne. Ale nez dospeje dalsi generace, skrachuji i posledni vytrvalci (zustane jen Lupa :-) ).
Neco musi existovat, co dostane k PeCku i tatku, jehoz deti denne surfuji po pisnickach. A nemusi to byt zrovna xxx!

Pekař nehledá pekaře jako takové. Hledající chce vědět, kam odkazují a jak odkazy hodnotí lidi, co se ostatním zdají být dobří v odkazování na stránky pro pekaře. Snad jsem se nazamotal :-) Ani adaptivní systém přece nelze každou chvíli přehazovat z prostředí do prostředí a chtít sqělé výsledky. Vadí mi právě IMHO pro uživatele nepřijatelná délka adaptace. Ale uvidíme.

Ten doplňovač byl myšlen jen jako zlepšení v rámci serveru nebo tak. Rozhodně to není ona převratná aplikace. Jen se mi zdálo příjemné mít po načtení starého článku přehled a přímý přístup k tomu, co je zde k tématu nového. Pokud tam bude schopný hledač, jistě postačí (ale je to složitější).

Nevím, jestli bude vůbec rozvoj INETu záviset na nějaké supraplikaci. Ani SMS snad samy o sobě nerozjely trh s mobily. IMHO to bude kombinace nižší ceny spojení za trvalé visení na síti. (zdarma d-kanál ISDN ?) Rychlost bych tak nepřeceňoval, zvlášť když jistě nebude levná. Hlavně to ale nesmí být moc revoluční. Lidi nemají čas a chuť se moc přizpůsobovat, když nemusí. Z aplikací asi spíš zábava než "nakupující lednice". (Vezmu-li to video, stačí mi při odchodu z práce vybrat film, který se mi má do večera domů nahrát. Hlavně nemuset vracet kazetu.) Že by tím hnacím motorem pokroku byla nakonec opravdu lenost?

Velike diky, to je presne ten pristup, kvuli kteremu byl otevren tento eWS. Dokonce ten priklad s www jsem mel pripraven do druheho session workshopu!

Zkusme to!!! Co by lidi ocenili? Za co by i zaplatili? Co by pritahlo i starsi generaci? Co pritahne i "novaky"?

Vyborne!

k bodu b).
Co premyslet o privetivejsim obsahu? O privetivejsim interface (nemyslim technicky, ale obsahove!). Zkuste posadit cloveka, ktery nema velkou zkusenost s Internetem, pred home page vetsiny nasich portalu nebo zpravodajskych serveru!!!!

Souhlasím, že cena přístupového zařízení musí jít dolů. Hlavní to ale nebude. Spousta rodin dnes kupuje PC pro děti a INET přijde skoro automaticky.

S tím věkem taky myslím, že je to zjednodušený pohled. Hlavní je čas nutný na naučení se příslušnou věc ovládat a taky možnost udržet získané v hlavě. Kolik rodin plně využívá možnosti na videu nebo jen telefonu se záznamníkem? Děti mají dnes vpodstatě jen volný čas, ale přístrojů bude přibývat...
IMHO bude platit za 10 let stejný poměr jako dnes. Prostě vdaná ženská s dvěma děckama nebude denně na Internetu. Navíc když u domácího PC většinou sedí taťka. Kdyby se dělaly průzkumy struktury sportujících, dopadnou stejně. Myslím, že u všeho, co lze brát jako zábavu. Je to věc domácí rovnoprávnosti. U PC i strachu z ovládání nepřívětivé techniky.

Musí se nám holt do tý domácnosti nějak bokem vplížit jiné, přívětivější zařízení.

Myslím si, že při hledání killer aplikace, která osloví neoslovené je důležité se oprostit od "současného vnímání Internetu". Mnozí z nás pamatují dobu, kdy měsíčníky ala Chip uveřejňovali články o Internetu a o skvělém vynálezu WWW stránek. V tom článku byla popsána "aplikace" WWW stránek na nějaké univerzitě v Německu. Závěr byl jednoznačný: Tato věc se NIKDY nemůže masivně rozšířit, protože ...(rychlost, velikost dat atp.). A ejhle, je tu standard - takto je vnímán Internet. Ale Internet existoval i před WWW, ty pouze urychlily jeho rozšíření mimo poměrně uzavřenou skupinu. Ale nepřispěly k masivnímu rozšíření. Zkusme tedy chápat Internet jako síť, která nám umožňuje přenos jakýchkoliv dat a zkusme hledat aplikaci. Pokud se budeme držet WWW standardu, dojdeme skutečně pouze k nutnosti setřídit data - viz. předchozí eWorkshop.

- Jak bylo receno v clanku, na ktery jste odkazoval, dany uzivatel MUSI byt pripojen, neexistuje tam tedy centralni server.

- soukromi: problem nekoho traceovat docela je, bookmarky take nijak nezachytite; navic Pandango zaroven browsovaci historii nabizi hlavne z minulosti

-------------------------------------------------

K dalsim prispevkum ze stejneho threadu:

System, ktery rozeznava vyznamy slov (priklad s kohoutem): takovy system uz existuje, jmenuje se Oingo; nedava zadne skvele vysledky

Stranky s pekari: zkuste se podivat na muj clanek zde na Lupe, ktery popisuje algoritmus Authorities&Hubs, ten to resi

O cem se zde diskutuje - jake jsou moznosti, postupy, aby se internet stal standardem - komunikacnim a informacnim kanalem pro nejsirsi verejnost.

V teto souvislosti jsem vyslovila hypotezu,- kterou jsem castence dolozila udaji o slozeni struktury muzu a zen na ceskem internetu z hlediska veku-, o tom, ze je velmi nepravdepodobne, aby se internet (ve sve soucasne podobe) stal standardem pro dnesni "tatky a mamky" (jak uz nekdo tady masu nepripojenych nazval). Zaroven jsem chtela naznacit zasadni vliv skolstvi na rozvoj internetu v CR (tedy, ze za 10 let bude prave "vdana zenska se dvema deckama" pouzivat internet, protoze ze skoly bude znat jeho vyhody).

Resenim soucasne situace pak je, jak jiz tady bylo receno, -
bud a) "zduveryhodneni" obsahu internetu, zejmena ze strany statnich instituci (podporit aktivni slozku internetove komunikace - elektronicke podavani zadosti, priznani, formularu apod.)
nebo b)privetivejsi zarizeni.

V teto souvislosti bych si zaroven dovolila oponovat nazoru, ze "pristroju bude pribyvat" - naopak bude dochazet k postupne konvergenci komunikacnich kanalu a pristroju - a sanci(ukolem) internetu je - stat se platformou pro ono "privetivejsi zarizeni".

Zda se mi, ze na danou otazku v clanku se snazime odpovedet moc obecne a z pohledu nejakeho pozorovatele a ne uzivatele. Konkretne pro mne je asi nejdulezitejsim doplnkem ve svete modernich technologii. Rikam doplnkem pro to, ze neni mym pracovnim nastrojem. Muze byt napriklad praconi nastrojem pro ridice autobusu nebo prodavacku v marketu? Muze, pokud si sezene jeste dalsi vedlejsi job. Uzivatel je samozrejme i ten pro koho je internet pracovnim nastrojem. Pro nej je pak hodnota internetu uplne v jine dimezi nez pro bezneho uzivatele. Kdybych mnel odpovedet na otazku jaky prinos ma dnesni obsah intenetu pro mne, tak bych rekl, ze je svobonejsi, plny moznosti, nez televize ci noviny. Kdyz tady nekomu vynadam, treba autorovi clanku (dofam ze promine), tak se to pod timto clankem zobrazi (mozna aspon do te doby nez to sparavce odstrani.. treba ne). Zkuste to same treba v Mlade Fronte. Po prekonani postovnich problemu, pokud to vubec atorovi clanku dojde, precte si to a nestane se vubec nic co by vas trochu uspokojilo. Takovych nazoru mu prijde od vice lidi, ale nikdy se je nedzovite. Citite se jako by jste byli jedini, kdo tem "bludum" neveri. Myslim si, ze SVOBODA obsahu je tim nejvedsim majetkem internetu. Kazdy si pise o tom co se mu libi, cte si co se mu libi. Pochybuji ze nekdo pak bude narikat nad cenou. Nezajimaho to, pak za to ani nezaplati. Co ale takove noviny. Clovek za to vyhodi 10Kc (treba). Vyhodi prilohu sport, protoze ji necte, zhrozi se pri pohledu na fotku politika na titulni strane a radsi obrati list, kde je sama reklama. Jeste jeden list a najde TV program a mrkne na hodinky. Zjisti ze za 5 min. zacne v TV jeho oblibeny serial (prece dil 1657 jeste nevidel) a uz cvaka dalkovym ovladacem. Za tech 10kc si muzu stahnout na disk daleko vic kvalitnich informaci, nez se doctu v novinach. Vyhodu ma tistena forma jasnou oproti internetu, ale pro naseho fiktivniho uzivatele papirovych novin by byla jeste jedna: nemusi kupovat mikrotenove sacky do odpadkoveho kose (tak me napada dalsi tema na tema ekologie a inrernet).

myslím, že vymýšlet nové je dost off-topic, ptáme-li se ale, co chybí ČESKÉMU internetu je nasnadě - informace a služby, které již jinde dávno fungují.
A teď nemyslím tu spoustu nabídek, prezentací, osobních stránek atd.
Myslím informace, které by nám měl poskytovat již nějakou dobu stát na základě zákona o volnému přístupu k informacím: "co není tajné, je veřejné". V podstatě cokoliv, jakýkoliv dokument, který nenese tajná data by měl být přístupný a internet je právě tím médiem, které to dákáže rychle a efektivně.
Zatím jedinými příklady jsou justice.cz resp. ares. Teď přibyl nějaký trh práce. Stále je toho ale mnoho, co chybí.
Pozemkové knihy, státní pobídky a nabídky, plánované akce Stavby dálnic a trasy atd), odhady úrody, očekávané přebytky, údaje statistického úřadu, údaje o aktuálně souzených a odsouzených osobách (včetně zápisů z jednání), platy všech státních zaměstnanců, jejich jména, funkce, pozice a kontakty... atd.
A k těmto informacím musí teď ještě přibýt nadstavba - možnost interaktivní komunikace se státem. Nyní je již hotov elektronický podpis, takže všechna přiznání, přihlášky atd., vše by mělo být možné zadávat přes internet.

Přínos - ušetření mnoha miliard ročně jen na platech úředníků, kteří budou moci být rázem propuštěni.
Další miliony ušetřené na budovách atd., (na vše budou stačit vhodně rozmístěné internetové "budky"
Další stovky miliard ušetřené tím, že internet nepodplatíte (a když ano, budou to všichni vidět).
Mnoho miliard vydělaných tím, že zprůhledníme vše i pro zahraniční investory.
Tím se sníží nezaměstnanost a zlepší i další ekonomické ukazatele.
Jako příklad, jak by to mohlo vypadat uvádím veřejně dostupný účet v Expandia bance, který má založena unie svobody. Můžete je tedy kontrolovat a tak "mrtvé duše" jsou méně pravděpodobné (vynechám-li možnost tajných účtů).

Když se tedy ptáte co mi chybí, tak je to
a) dopracovaný přístup ke VŠEM veřejným informacím
b) využití elektronického podpisu (tedy zadávání
c) jednoduchá a lehce zapamatovatelná adresa, která bude sloužit jako vortál pro všechy státem nabízené služby. Je totiž potřeba jednotné (a jednoduché) rozhraní, se spoustou nápověd, aby se to naučili využívat i např. starší spoluobčané.
d) data by měla být co nejvíce provázaná. Takže např. telefonní čísla firem (u nichž de-facto státní podnik- Telecom - zná i jejich IČO) by měla být provázaná s obchodním rejstříkem a naopak (snadné vyhledání odběratelů/dodavatelů). Ten zase se všemi možnými zprávami, ze všech možných úřadů a všechny jména ve všech firmách by měly automaticky vést na jejich vyhledávání i v jiných firmách. A vždy možnost např. vyhlásit na dotyčnou firmu konkurs, připojit ke všemu poznámky atd.

Jinak co mi chybí je obecně pro mě nepochopitelné NEvyužívání internetu. Např. proč Paegas nenabízí dobíjení přes Internet, proč Eurotel, Telecom ani Paegas nenabízí prohlížení telefoních účtů přes Internet. Proč je telefonní seznam na internetu jiná databáze než je aktuální (podstatně starší) a proč je na tak nedostupné adrese a proč se nedá vyhledávat podle telefonního čísla (kecy s ochranou soukromí jsou blbost, zákon je stejný i na slovensku a tam to je).
Ale to už se dostávám dost offtopic

Myslim, ze neni off-topic, co jde po zakladni otazce - kde muze vzniknout na internetu takova hodnota, ktera primeje sirokou verejnost, aby vynalozila sve usili se tam dostat?

Statni a verejne instituce by mely poskytovat informace na internetu automaticky zadne pochyby (ad bod c). znate www.centralni-adresa.cz ,vortal statni spravy provozovany Ceskou postou? Asi tam neni jeste vsechno, ale uz opravdu dost...).

Ale proc by soukromy subjekt mel investovat penize do vytvoreni sluzeb, kdyz mu nikdo nebude platit? Soucasne business modely se neosvedcuji a "sponzorovani" neuvazlivymi investory je nenavratne pryc.

Za co tedy budou lide chtit platit a bez velkych protestu?

Cestou dál je IMHO jen zpřirozenění použití všeho. (Budou to aplikace pro přístroje s hlasovým ovládáním na dálku?)

Nechtěl jsem se dotknout vašeho výzkumu, ani ho zpochybňovat. Šlo mi o to, že každý člověk rád získává užitečné dovednosti, které ale čím dál rychleji zastarávají. Pokud nemám čas i motivaci trvale vstřebávat novinky, přestanu je využívat, dokonce o jejich existenci i přestanu vědět. Proto píšu, že dokud se v rodinách nezrovnoprávní "přístup k volnému času", poměry ženy/muži a staří/mladí se nezmění. (Taky umím pracovat s BBSkami a opravit starší auto. Moje mamka zvládne ještě odmocňování na papíře. K čemu to dnes je?) Kolik důchodců dnes požívá mobil nebo jen teletext? Tedy, k čemu budou znalosti aplikací a postupů ze současného internetu za 10 let?

Jinak si pořád nejsem jistý, o čem se diskutuje. Jestli o zmnožení uživatelů v nejbližší budoucnosti nebo o tom, kdo zaplatí ten skok k hustšímu propojení věcí, aby se NET :-) dal používat přirozeně - jen jako nejlevnější přenosová cesta.
Pokud chceme odtrhnout dnešní nováky od TV, asi jim lze nabídnout jen digitální TV, zpočátku možná stačí přístup k videoarchivům. Za to IMHO rádi zaplatí (20 za film na den i 5000 za krabičku k TV. Nebo korunu za spuštění hry).
Jestli ale hledáme za čí peníze se dostaneme do stavu, kdy uvidíme jestli je v oblíbené restauraci volné místo u rohového stolku nebo jestli je před námi na silnici nehoda nebo uzavírka a za co dostal dneska kluk tu pětku, tak to vážně netuším. :-(

Z aplikací blízké budoucnosti bych platil za natažení knížky nebo obrazu, ale ne na disk PC. Lákavá je pro mě vidina rozšíření "digitálního papíru" nebo i něčeho, co mi to pak kdekoliv přečte.