Vlákno názorů k článku Jakub Mráček: Jak prosazovat otevřená data od Ivan Nový - není přirozený, bylo by jej třeba zkrátit na...
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
není přirozený, bylo by jej třeba zkrátit na maximálně 5 let, což by pozitivně ovlivnilo tvorbu inovací. Nemá to být tak, že se do inovací vyplatí investovat, protože výsledky jsou chráněné, ale má to být tak, že kdo neprodukuje potřebné množství inovací, jednoduše zkrachuje.
Podívejte se na výzkum nových antibiotik, ten se nevyplatí, protože bakterie získávají rychle rezistenci na nová antibiotika a farmaceutické firmy je mají léky dlouhodobě chráněné, zároveň si mohou vybrat, jaké léky budou vyrábět. Proto se jim nevyplatí investovat do výzkumu antibiotik, mohou investovat jinam, protože ochrana duševního vlastnictví jim zajistí uměle návratnost. Ale pro přežití civilizace jak ji známe, je problém rezistence baktérií ohrožující a v dnešních podmínkách těžko řešitelný.
V situaci, kdy by je neměli tak dlouho chráněné, nezbylo by jim nic jiného, než vyvíjet co nejvíce léků a antibiotika by byla najednou pro to velmi dobrá volba, protože zde funguje přirozená ochrana, zajišťovaná právě rezistencí bakterií, na neregulovaném trhu by uspěl ten, co by byl schopen vynalézat stále nové antibiotika, a vyrábět generika jejich konkurentům by omezovala rezistence bakterií.
A toto by bylo přirozené chování, které by bylo ve shodě s tím jak funguje příroda.
-
Dan (neregistrovaný)
To je dobrá demagogie :-))
Zkuste si odpovědět na následující otázku pro děti: Na drátě sedí 5 holubů. Myslivec 1 zastřelí. Kolik jich zůstane na drátě? Žádný!! Zbylí 4 tam totiž nezůstanou sedět jak trubky, ale uletí...
Stejné je to s copyrightem. Jestliže třeba vím, že když napíšu knihu, tak z ní mohu mít užitek až do konce života, budu se věnovat psaní. Pokud vím, že z ní budu mít užitek jen krátce, tak buď to bude napsané "horkým perem" bez nějaké hlubší práce, aby to bylo rychle hotové a kvalita moc nikoho nezajímá... Nebo (což je o dost pravděpodobnější) tak peníze místo do nákladu knihy raději investuju třeba do toho, že si koupím investiční nemovitost v USA, která mi ponese peníze trvale.
Stejné je to s farmaceutickými firmami. Pokud jejich vlastníci uvidí, že už to není tak dobrý business, tak se prostě na další vývoj vykašlou a investují třeba úplně mimo obor nebo budou investovat do výzkumu šamponu a dochucovadel do burgerů...
Opravdu to negunguje tak, že když někomu o 95% zkrátíte jeho práva, tak že bude makat jako barevnej jenom proto, aby si vydělal stejně jako dřív :-D Na to se prostě každej vykašle nebo emigruje někam, kde má ze své práce trvalý užitek.
Jinak osobně nevidím důvod proč by třeba ke knize měl mít někdo menší práva než k bytu nebo domu - který může taky pronajímat do nekonečna a mít z toho i obrovské peníze, pokud má dům hodně jednotek. Osobně bych nechtěl žít ve společnosti, kde se vyplatí víc tahat kolečka s betonem než psát knihy a dělat výzkum.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Proč byste měl mít z knihy užitek do konce života? Pekař z jednoho upečeného rohlíku taky nemá užitek až do konce života. A o to, že byste to psal horkou jehlou obavu nemám, z nadaného autora to padá samo a kvalitní a pro nenadané to je ztráta času a špatná alokace zdrojů, tedy pokud není silně motivován napsat knihu, a tuto silnou motivaci mu samozřejmě peníze neposkytnou.
Ad výrobci léků, ano investují jinam, tím dojde k nárůstu nabídky v tom oboru kam investují, k poklesu zisku a zase může pro ně být výhodnější investovat do výzkumu léků, systém nalezne zase optimální rozdělení zdrojů.
Umělá ochrana toto narušuje, třeba se do výzkumu léků alokuje zbytečně mnoho zdrojů. To nevíme, optimální stav totiž neznáme.
-
Seti (neregistrovaný)
"Proč byste měl mít z knihy užitek do konce života?"
A proč ne? Zrovna vy, který se tady prezentujete jako "libertarián", chcete určovat, jak dlouho by někdo měl mít užitek ze své práce?
"Pekař z jednoho upečeného rohlíku taky nemá užitek až do konce života."
Rohlík není autorské dílo.
"A o to, že byste to psal horkou jehlou obavu nemám, z nadaného autora to padá samo"
No jistě :-) Tohle může říct jen někdo, kdo v životě nic kvalitního nevytvořil. Víte co, dám vám a dalším "svobodným šířitelům" autorských děl tady v diskuzi i jinde životní výzvu: místo psaní nesmyslů do diskuzí jděte příkladem. Začněte psát kvalitní knihy, skládat hudbu, točit filmy, psát software a dávejte to zdarma bez nároku na honorář. Uvidíme, jak dlouho vám to nadšení vydrží.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
No tak u software je autorské právo úplně k ničemu, dá se prodávat jako údržba nebo rozšíření ekosystému, který si vytvoříte. Vždy musí být vytvořena nějaká forma přirozené závislosti na poskytovateli, bez ní to prostě nejde. A myslet si, že se to obejde nějakou státní regulací je naivita. Nějakou dobu to může takto fungovat, ale vždy cenou za to, je neoptimální alokace zdrojů.
-
Jak vysvětlíte příklad v podobě open source software?
Mimochodem u knih vydělává jen pár bestsellerů, většina autorů to dělá z jiných motivací než jsou peníze, protože podstatný příjem je jen prvních pár měsíců, longtail už za moc nestojí. Navrhované zkrácení copyrightu na 5 let tak uškodí jen těm, kteří na to stejně stihnou dostatečně zbohatnout už na začátku.
Mimochodem u odborných knih je docela častý business model osobní reklama autora - dostane se pak k lepším zakázkám.
U knih v akademickém prostředí je pak podle mě nemorální mít na tom copyright, protože kniha byla vytvořena v zaměstnaneckém poměru a autor za ní byl už zaplacen. Vzpomeňte si např na studia medicíny, které téměř není možné dokončit bez velkých investic studenta do odborné literatury. Představte si co by provedlo se vzdělaností celé společnosti to, kdyby po 5 letech to bylo public domain.
-
Předpokládám, že myslíte spíš software zadarmo než opensource. Za prvé má autor sám prospěch z toho, co sám napsal, pak to pouze s takřka nulovými náklady zpřístupní ostatním. A v případě opensource pak z toho zpřístupnění může mít daleko větší prospěch, protože může používat věci, které napsal někdo jiný. Ani jedno nebude u uměleckých děl moc fungovat - asi těžko někdo napíše detektivku, aby si jí pak s chutí přečetl a byl napjatý, jak to dopadne. A asi těžko někdo natočí videoklip s tím, že mu tam další lidé dotočí spoustu dalších záběrů a vznikne z toho celovečerní film. Ne že by se něco takového vůbec nedalo experimentálně udělat, ale rozhodně to není běžné.
Pokud někdo napíše knihu jako zaměstnanec, je to zaměstnanecké dílo, a dotyčný má osobnostní práva, ale majetková práva (tj. především zisk z prodeje) má zaměstnavatel. Pokud to někde funguje jinak, je to zvláštní, ale určitě to není dané autorským právem.
Jiný obchodní model, jiná motivace - výhoda toho současného systému je právě v tom, že umožňuje spoustu různých modelů, a autor si sám může vybrat. Pokud chce autor po 5 letech dílo dát k dispozici všem zdarma, vůbec nic mu v tom nebrání.
-
U toho opensource jsem zapomněl napsat to nejdůležitější - je to dobrovolné. Navíc i u toho opensource si autor může dost tvrdě vymínit, že požaduje něco zpět - i když to není v penězích a vztahuje se to jen na některé způsoby využití. Perfektním příkladem je GPL, která je v určitém smyslu velmi omezující.
-
ondra.kl (neregistrovaný)
"Jinak osobně nevidím důvod proč by třeba ke knize měl mít někdo menší práva než k bytu nebo domu"
Souhlas. Jádro pudla je však v tom, že autor ke své knize nemá menší ani stejná práva jako ke svému bytu nebo domu, on má totiž ke své knize mnohem rozsáhlejší práva než ke svému bytu nebo domu.
-
Ve skutečnosti má autor ke knize mnohem menší práva, než práva k bytu nebo k domu. V případě domu nemusí nikdo strpět, že tam někdo cizí jednu noc přespí (ale citaci z knihy autor strpět musí), nikdo nemusí strpět, že se mu tam na jeden večer nastěhuje škola (ale užití autorského díla pro výukové účely strpět musí), a rozhodně se dům sedmdesát let po smrti stavitele nestává majetkem všech.
-
ondra.kl (neregistrovaný)
To vše co popisujete ale nastává pouze v okamžiku kdy se autor rozhodne tu knihu zpřístupnit dalším osobám. Když to neudělá - stejně jako to nedělá u svého bytu a domu, tak ho nikdo citovat nebude, nikdo nebude užívat jeho knihu pro výukové účely a ani se ta kniha nestane 70 let po jeho smrti majetkem všech.
Ale v okamžiku kdy se rozhodne zpřístupnit svou knihu dalším osobám, tak vůči této knize má mnohem větší práva než ke svému domu. Kdokoli si totiž může postavit stejný dům, ale vyrobit si stejnou knihu už nikdo nesmí - pokud k tomu si nezajistí práva od držitele práv (nikolivěk autora).
-
Jenže u domu nebo bytu to nenastává ani tehdy, když se majitel rozhodne jej zpřístupnit dalším osobám - pronajmout.
Používáte pojmy "stejný dům" a "stejná kniha", ale každý v úplně jiném významu. "Stejným domem" myslíte dům, který bude mít některé znaky podobné, ale ve skutečnosti to bude úplně jiný dům - bude sát na jiném místě, bude z jiného materiálu (i když třeba stejného typu), bude jinak postaven (i když třeba stejnými lidmi). Ale knihou myslíte opravdu identický obsah. Takže někdo si může postavit podobný dům, stejně jako může napsat podobnou knihu. Ale stejný dům si postavit nemůže, protože to fyzicky nejde, stejnou knihu napsat může, ale je to pouze teoretická věc, extrémně nepravděpodobná. Nesmíte zapomínat, co je podstatou těch věcí - podstatou domu jsou fyzické zdi, střecha, okna atd. Podstatou knihy je obsah, to, jak jdou jednotlivá slova za sebou. Takže "vyrobit knihu" neznamená okopírovat už existující knihu, ale napsat novou knihu.
-
Ondra.kl (neregistrovaný)
Když používám pojem stejný dům tak tím myslím dům tak stejný že jsou rozdíly zanedbatelné. Je mi tedy jedno jestli je kvalita kopie 100% nebo jen 99% nebo jen 80% - dokud jsou rozdíly zanedbatelné.
Když používám pojem stejná kniha tak tím myslím knihu tak stejnou že jsou rozdíly zanedbatelné. Je mi tedy jedno jestli je kvalita kopie 100% nebo jen 99% nebo jen 80%. Je mi jedno jestli je použit jiný papír, formát, obal, ilustrace ... a ano dostáváme se i k zásadnímu detailu: je mi i jedno jestli je jiný text - dokud je rozdíl zanedbatelný.
Termíny "stejný dům" a "stejná kniha" tedy používám v přesně stejném významu.
To že nemohu postavit přesně stejný dům je sice fakt, nicméně je to můj technologický problém - podstatné je to že stále mám právo postavit si přesně stejný dům, zatímco právo vytvořit si přesně stejnou - resp. s ohledem na běžnou judikaturu ani podobnou - knihu mi zakazuje copyright. A právě o ten má autor vůči své knize větší práva než vůči svému domu.
Termín "vyrobit knihu" ... obvykle znamená převedení autorského textu do tiskového vydání a vytvoření požadovaného množství stejných* fyzických knih.
U elektronických knih to pak znamená převedení autorského textu do zvoleného formátu a vytvoření požadovaného množství stejných* elektronických knih.
* poznámka:
nebo bych snad podle vás měl uvádět různých elektronických / fyzických knih? - jsou přeci tvořeny jinými atomy a na jiném místě, ne? -
Porovnáváte jablka a hrušky a pak se divíte, že je to každé jiné.
Hodnota domu je v materiálu použitém ke stavbě a v lidské práci potřebné ke stavbě toho domu. Když si postavíte svůj dům, musíte nakoupit svůj materiál a zaplatit tu práci. Pak to bude váš dům a můžete si s ním dělat, co chcete.
Hodnota knihy je v jejím obsahu, tedy v práci, kterou musel vynaložit autor, aby tu knihu napsal. Můžete si napsat svou vlastní knihu, ale podstatné je to napsat – vytvoříte si svůj vlastní text. Pak to bude vaše kniha a můžete si s ní dělat, co chcete. Není v tom vůbec žádný rozdíl.
Vedle vlastnictví pak existují různé možnosti, jak získat částečná práva. V případě domu si můžete například pronajmout byt, čímž získáte omezená práva k části toho domu. V případě knihy můžete získat licenci, čímž získáte například právo pro osobní užití, ale nezískáte právo na kopírování.
Jediný rozdíl je tedy v tom, že zatímco majitel domu, který se o něj stará, je obecně podle zákona majitelem na věky a jeho práva nejsou nijak omezená (s výjimkou individuálních případů např. vyvlastnění ve veřejném zájmu), zatímco majitel autorského díla je průběžně omezen (citace, volná užití apod.) a sedmdesát let po smrti autora automaticky zaniknou úplně.
-
fd (neregistrovaný)
Dum rozhodne donekonecna pronajimat nemuzete, nebot se sam od sebe rozpadne, a pokud neco uzitecneho vymyslite, muzete si to pantentovat, a patent si zaplatit. Na omezene dlouho dobu vam pak spolecnost poskytne (!komercni!) ochranu. Neexistuje duvod, aby to u daleko mene uzitecne cinnosti melo byt jinak.
Nadto zadne autorske dilo neni vase, neb jste (a zcela prokazatelne) vykradl tvorbu svych predchudcu.
-
Dan (neregistrovaný)
Nerozpadne, protože inteligentní pronajímatel si nechává část nájmu na rekonstrukce.
Zrovna tak u knih musíte platit dotisk, distribuci atd.
Dílo není moje? A dům můj je? Vždyť jsem přece použil materiál a práci jiných lidí?
Mimochodem každý má právo napsat "podobnou knihu", ale musí to být kniha VLASTNÍ - ne že si bude někdo zdarma vydávat text úspěšné knihy 1:1 a považovat to za své právo.
Jestli se Vám třeba líbí Harry Potter, tak je Vaše svobodné právo si třeba napsat a zdarma jakkoli používat, dát volně k šíření atd. knihu s názvem "Lojza Novák čarodějný žáček" také o kouzelnících - to přece nikomu nevadí :-).
-
PavelŽ (neregistrovaný)
S těmi antibiotiky a farmaceutickými firmami je to přesně obráceně: protože narůstá rezistence bakterií na ATB, bylo by nové antibiotikum kšeft jako hrom. Firmy vyvíjejí a hledají velmi intenzivně, ale bohužel se už asi třicet let neobjevilo principiálně nové antibiotikum (všechny nové přípravky jsou jen variace na dlouho známé látky).
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
No není to tak, viz zde http://www.novinky.cz/veda-skoly/369495-investujte-do-antibiotik-jinak-mame-10-milionu-mrtvych-rocne-bije-na-poplach-analyza.html
Ale apely WHO na zvýšení investic naleznete i z roku 2006.
Taky testování léků je zbytečně drahé, díky patentům, které vytvořily dostatečné finanční zdroje na to, aby byly pomocí testování odčerpávány. To je znakem neoptimálního rozdělování zdrojů, díky této poruše. Bylo by-li ve vývoji léků méně peněz, testy a zavádění nových léků by bylo samozřejmě levnější.
Menší nabídka peněz, nižší poptávka, nižší ceny.
-
asss (neregistrovaný)
A to je demagogie, co tak si poloižit otázku proč musí být nové antibiotikum?
Protože výrobci chtěli vyrábet ve velkém aby vydělávali ve velkém, doktoři se nechali koupit a cpali to na virové nemoci _(chřipka apod.), pak se nechali koupit v živočišné výrobě a toto vše stát dovolil.
Ale vy demagogicky řeknete, že problém je, že se neobjevilo nové antibiotikum, jooo, kdyby nebyla nenažransot ,tak nebyl důvod...
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Bakterie, ale ani lidé se nemohou chovat jinak, než podle své přirozenosti. A to co popisujete do ní prostě patří a patřit vždy bude. Jinak bakterie jsou mimořádně adaptabilní a plastická stvoření, která přežila miliardy let, získání rezistence na cokoliv je u nich přirozený jev, který je na člověku nezávislý.
ČLÁNKY DO MAILU