Názory k článku Jakub Nešetřil: Pojďme z Česka udělat programátorskou velmoc

"Proč Jakub Nešetřil odešel z místa šéfa vývoje v nejlépe rozjetém českém startupu GoodData?" ;-)

http://en.wikipedia.org/wiki/Vesting

Jaká je vaše definice tržní hodnoty firmy?

...stavbu domu :P
Pavel, @pavelcurda

Mate nejaky lepsi zpusob? Proste investor dal tolik penez za 15% budoucich vynosu (pripadne za 15% budouci hodnoty firmy). Nenapada mne neic lepsiho nez trojclenka na ohodnoceni firmy.
S 15% ten investor nemuze nic blokovat, nic moc ovlivnovat, nic si odnest.
Takze trojclenka nefunguje je u podilu kolem 51%, kdy vam jde o kontrolu firmy.

Investora nezajima cena firmy. Investora zajima budouci cena jeho podilu a vynosy, ktere mu tento podil bude prinaset. Jedno ani druhe si snizovanim koupeneho mnozstvi nezvysi.

Ja bych rek, ze investora predevsim zajima, jak za co nejmene ziskat co nejvice. Ovsem cena, za kterou nakoupil podil nevypovida o hodnote firmy prakticky vubec nic. Hodnota muze byt (i radove) vyssi - pak udelal velmy dobry obchod nebo (i radove) nizsi, pak udelal velmi spatny obchod.

Prevazne si kazdy investor samozrejme mysli, ze hodnota firmy je mnohem vyssi nez za kolik kupuje - jinak by to nekupoval.

Tak zase ja si nemyslim ze by API nad HTTP bylo neco extra spatneho, a "neodvazit se pustit do sveho systemu nekoho zvenku" je myslim docela platny argument pro oddeleni toho systemu pres nejake definovane HTTP API (kdyz si predstavim alternativy jako treba ONC RPC nebo CORBA, tak HTTP na tom neni az tak spatne :-).

Jen mi prijde divne pridavat tam jeste tu dalsi mezivrstvu navic.

Ze jim to bude dobre vydelavat, protoze externi firme je snadnejsi zaplatit, o tom zadna. Jen zkoumam, jestli za tim treba neni i neco vic.

-Yenya

Oni nemají ambici vyrábět API "za" interního programátora. Jejich nástroj pomůže při návrhu API - je možné celé API postavit, vyzkoušet, opravit a teprve pokud funguje (business logika celé věci), necháte programátory psát konkrétní metody. Nezmiňuju pomoc s laděním, dokumentací už existujících věcí, aj. Dívejte se na to jako na systém, ve kterém si namodelujete interakci mezi klientem a službou (API mockup).

Petr

Příliš jsem nepochopil, čím se vlastně zabývají. Jakože jejich zákazník má nějaký systém, ke kterému potřebuje naprogramovat rozhraní směrem k uživatelům, a místo aby to nechal dělat své programátory kteří tomu systému rozumí, zadá to externí firmě?

V článku je několikrát zmíněn "náš produkt", což mi nahání hrůzu: ten zákazník tedy místo implementace API ke svému systému obdrží implementaci napojení na nějaký jejich produkt, který teprve zajišťuje API pro uživatele (a který zákazník pak ani nevlastní, takže za něho musí pořád platit)?

Obecně mi nepřijde jako dobrý nápad vršit mezivrstvy na mezivrstvy. Ta cenová úspora pro zákazníka pak spíš bude o tom, že "máme lepší programátory než vy", než že by tento přístup přidání ještě další mezivrstvy navíc měl v sobě něco principiálně levnějšího a lepšího.

Omlouvám se za skeptický tón, třeba to bude v další části rozhovoru vysvětleno lépe. Každopádně přeji hodně úspěchů, i kdyby byly založeny "jen" na tom "naši programátoři jsou lepší než vaši".

-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/

Také jsem to z článku nepochopil. Jako API na webu chápu funkce, které volá třetí strana, a můj server po tom vykoná nějakou službu. Třeba registrace na facebooku, lajkování, poslání tweetu, započítání návštěvy, ... Jsou to věci, které využije jen minimum firem (rozhodně ne věci jako eshopy, blogy, firemní stránky, ..) a to většinou těch velkých. Ty nebudou hledět na pár desítek tisíc za práci programátorů, které beztak mají kvůli servisu a nárazovým problémům, a nějakou práci jim dát musejí. Dlouhodobě je i 2000 měsíčně za placení služby vyjde dráž, než kdyby si to udělali sami. Vidím využitelnost snad jen u "falešných" startupů, které budou chtít minimalizovat cenu vývoje, a rychle se prodat, třeba do roka. Pak na tom vydělají.

Ve vetsine firem to funguje tak, ze interni zamestnanci by i neco udelat umeli, ale nikdo jim to nezaplati, tak se najme externi firma, ktera totez bude placat 10x dyl za 100x vic penez, takze bych se moc nebal ze se neuzivi.

Co ja vim tak pokud nekdo vyrabi nejaky webovy API, je dost omezenej tim co ma (a znalosti toho, jak to funguje) a to API dela jako mezivrstvu prevazne proto, ze to co ma je zbastlenej bazmek, do kteryho se neodvazi pustit kohokoli z venku.

Na par podobnych dodavatelu sem uz narazil, prevazne tvrdi, ze "nic neni problem" ... "jiste, tento system zname" ... a kdyz prijde na vec, tak na to cumi jak krava do lekarny a strasne se divi ze (trebas) "to nema zadny UID?" ...

Pod tím si asi teď neumím nic moc konkrétního představit (asi moje chyba). Snažím se to napasovat třeba na to, jak by nějaký takovýto postup měl pomoct Googlu při návrhu řekněmě Provisioning API pro Google Apps (což je HTTP/REST API, se kterým jsem pracoval naposled).

Nebo je nějaký jiný lepší příklad? Nebo aspoň příklad, jakým typům problémů by měl ten nástroj zabránit.

-Yenya

Nikdy jsem nechápal to oceňování firmy podle tržní ceny zlomku. To že někdo prodá cca 15 procent za 150 tisíc neznamená přeci že firma má hodnotu 1 milionu. To jen znamená že tech 15 procent mělo pro jedno investora cenu 150 tisíc, nic víc nic mín.

Podle tohoto špatného vzorce, je totiž investor motivován dát co nejvyšší cenu za co nejnižší procenta :-)

Stejně tak když by se začal prodávat benzín za 100 Kč za litr, nějaké malé množství by ze s nutnosti koupilo tak jako tak ale určite by to neznamenalo že neprodejný zbytek benzínu se dá za tuto cenu prodat.

Cena klesá s množstvím nabídky, to je jedna ze základních ekonomických pouček.

"To znamená, že hodnota Apiary byla v době investice kolem milionu dolarů?

Ano, na konci loňského roku byla lehce pod milion dolarů. "

Tu cenu si tedy vycucali z prstu, respektive vypočitali trojčlenkou, lol

Ano mám, neodvozovat tržní hodnotu firmy na základě dohadů/prodeje zlomku akcií.

Čistě matematicky částka, zaplacená za celou firmu při jejím prodeji en bloc nebo s přimhouřením oka částka dopočítaná tou propíranou trojčlenkou za předpokladu, že je výrazná většina akcií firmy dostupná na veřejném trhu.

Počítat celkovou hodnotu z částky, kterou zaplatí risikový investor za výrazně minoritní podíl v nějakém startupu je dle mého názoru nesmysl. Nejen proto, že předmětem nabídky je velmi malý podíl, ale i proto, že investuje-li někdo v počátečním stadiu rozvoje firmy, rozhoduje se daleko spíš intuitivně stylem "co kdyby to vyšlo" než při investici do zavedené firmy, kde je k disposici podstatně víc tvrdých dat.