Jaký chcete Český rozhlas? Veřejnost může určit podobu vysílání

Kdokoliv z české veřejnosti se může vyjádřit k tomu, jaký obsah by měl vyrábět Český rozhlas, jaké stanice by měl mít a jaké služby by měl nabízet ve 21. století. Veřejnoprávní médium spustilo internetový dotazník a podněty si vyslechne také osobně na několika prázdninových setkáních po celé republice.

Konzultace s veřejností je součástí přípravy memoranda o veřejné službě, které podle zákona musí generální ředitel Českého rozhlasu předložit do letošního října. Reálně to chce udělat v srpnu nebo v září. Memorandum upřesní podobu Českého rozhlasu na následujících pět let. 

Dokument poté schválí Rada Českého rozhlasu a svůj podpis na něj připojí také ministr kultury. Jestliže by se Český rozhlas memorandem neřídil a nenaplňoval stanovená kritéria, může to vést k odvolání generálního ředitele.

Dotazník může vyplnit kdokoliv, je anonymní. „Zajímá nás, co chcete slyšet ve vysílání, v čem je pro Vás Český rozhlas podstatný a jakým prioritám by se měl podle Vás věnovat v následujících letech,“ vysvětluje veřejnoprávní médium na samostatném webu Jaký chcete rozhlas.

Zájemci v dotazníku odpovídají na to, co se jim v souvislosti s rozhlasem vybaví, zda poslouchají jeho produkci, zda by mělo být stejně, méně nebo více stanic, či zda by měla být veřejná služba co nejširší, nebo naopak omezená jen na to, co nedělají komerční rádia. Průměrnou dobu vyplnění dotazníku Český rozhlas odhaduje asi na sedm minut.

„Diskuze s veřejností v regionálních studiích Českého rozhlasu – v Brně, Ostravě, Praze a Plzni – se uskuteční v rámci speciální série úspěšné show Aleše Cibulky Rozhlas jede za vámi. Tentokrát bude jeho hostem moderátor Jan Pokorný, kterého můžete znát především z vysílání Radiožurnálu. S Alešem Cibulkou a Janem Pokorným se můžete nejen setkat, ale také sdílet vaše postřehy o Českém rozhlasu,“ vysvětluje Český rozhlas.

Na Letní filmové škole Uherské Hradiště bude možnost diskutovat s dalším moderátorem stanic Radiožurnál a Plus, Tomášem Pancířem. V rámci této akce navíc Český rozhlas tradičně nabízí bohatý program ve Stanu ČRo ve Smetanových sadech.

Termíny veřejných diskusí

Samotné memorandum už má určité obrysy. „Členové Rady Českého rozhlasu mají ode mě pracovní návrh textu, který vznikal několik měsíců v průběhu celého legislativního procesu. Text jsme samozřejmě konzultovali i s hráči na mediálním trhu, ať to byly komerční rozhlasové stanice, vydavatelé nebo provozovatelé různých serverů. Na druhou stranu, pro mě má absolutní důležitost zpětná vazba, co si myslí veřejnost,“ řekl generální ředitel René Zavoral v červnovém rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu.

„Text bychom rádi dopilovali i na základě názorů laické a odborné veřejnosti, protože chceme oslovit i partnery, různá zájmová uskupení, různé partnerské organizace,“ dodal Zavoral.

„Co chceme v memorandu určitě otevřít, je také otázka zpřístupnění archivu Českého rozhlasu veřejnosti. A nejen veřejnosti, ale i vysílatelům z komerční sféry. Řešíme tam taky míru prezentace a přítomnosti Českého rozhlasu třeba ve webovém a v online prostředí, protože to nám často bývá různě vytýkáno (podcasty, zpravodajský server a tak dál). My pořád máme za to, že to je veřejná služba, jenom jiná forma distribuce,“ podotýká René Zavoral.

Český rozhlas zároveň na webu odpovídá na nejčastější otázky a výhrady, které se objevily při schvalování velké mediální novely. Jednou z nich je, proč mají Češi platit rozhlasový poplatek, i když Český rozhlas neposlouchají a jeho služby nevyužívají.

„Poplatek se ze zákona neplatí podle toho, zda někdo ‚poslouchá, či neposlouchá,‘ ale od samého počátku mediální legislativy je vázán na vlastnictví, držení nebo užívání přijímače. Pokud vlastníte přijímač, měli byste poplatek hradit. I když vysílání Českého rozhlasu neposloucháte, můžete se s obsahem ČRo setkávat v online prostředí, např. ve formě podcastů. A pokud ani to ne, je existence médií veřejné služby také součástí českého demokratického systému a kulturního dědictví. Veřejnoprávní média jsou totiž pojistkou toho, že se dostanete k pravdivým a objektivním informacím vždy, když to budete potřebovat,“ reaguje na tuto otázku Český rozhlas.

Na jiném místě se vyjadřuje k tomu, zda je veřejnoprávní rozhlas stále potřeba, když existuje mnoho soukromých stanic. 

„Média veřejné služby jsou jediná zcela nezávislá – nejsou ovlivněna politickými tlaky ani zájmy majitelů či obchodních partnerů. Komerční média se těmto vlivům ze své podstaty nemohou zcela vyhnout. Role médií veřejné služby a komerčních médií se liší, což zajišťuje pestrost obsahu. Média veřejné služby mohou tvořit i osvětové a nekomerční pořady, které reagují na potřeby společnosti, ale které by v soukromém sektoru nevznikly,“ argumentuje Český rozhlas.

„Veřejnoprávní média navíc převyšují ta soukromá v rozmanitosti služeb. Český rozhlas na rozdíl od soukromých rádií nabízí dokumentární řady, pěstuje tradiční žánry mluveného slova, jako je rozhlasová hra, a věnuje se žánrům, které by komerční sféra nepodporovala z důvodu nízkého zisku. Tím rozšiřuje obzory společnosti a uchovává české kulturní dědictví,“ dodává Český rozhlas.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem