Vlákno názorů k článku Jana Bobošíková: Dopis stovky umělců proti volbě ředitele ČT je pro mě déjà vu od Horal - Pokud bylo záměrem pana Gerberyho rozhovor odlehčit, citovanou...
-
Horal (neregistrovaný)Pokud bylo záměrem pana Gerberyho rozhovor odlehčit, citovanou větou se mu to zcela jednoznačně nepodařilo. To může dělat novinář, který tu intuici má a ne "mistr světa v pravdě", který přišel hlásat oponentovi na očích svůj názor a veřejně ho prezentovat jako jediný možný a správný. To může udělat politik (ani u nich se mi to nelíbí, ale chybí-li jim věcný argument, dá se to chápat), ale novinář by to neměl udělat nikdy. Novinář má klást otázky, třeba i hodně ostré, ne vyhlašovat správné odpovědi.
-
To je svým způsobem také pravda. Osobně se velmi rád stilizuji do role tvrdého oponenta i zde v příspěvcích i když mám třeba dokonce i shodný názor s pisatelem, ale něco se mi nezdá, tak předvádím tvrdou kritiku nebo ukazuji, kde je to napadnutelné. Takže ano, novinář samozřejmě může sehrát takovou roli. Kdy se pomyslně převtělí do jakési osoby a provede to. Ovšem potom v komentáři nebo popisu, by to měl asi nějak odlišt třeba patřičným zdůvodněním, vysvětlením, ale zase je fakt, že z přímého přepisu rozhovoru to nevyplyne. -
V tomto konkretnim pripade mate do jiste miry pravdu, na druhou stranu format rozhovoru obecne neni mozne takto svazovat (nejde o zpravodajstvi, ale o publicistiku!), jsou skutecne pripady, kdy je zadouci, aby role novinare (ci zpovidajiciho) byla rovnocenna a slo o dialog - sve opodstatneni to ma hlavne v pripadech, kdy se sejdou respektovane osobnosti na obou stranach stolu, nebo je naopak zamerem rozhovor odlehcit apod. V kazdem pripade je vzdy treba se ridit intuici :) -
Horal (neregistrovaný)Do těch původních kolejí to ale vrátila paní Bobošíková a zdá se, že to musela udělat, jinak by to dopadlo všelijak, a to už zase tak úplně standardní není. Novinář by měl mít rozhovor (a hlavně sám sebe a své subjektivní názory) pod kontrolou. Jinak je to špatný novinář. Nic nehrotím, jen kritizuji co se mi nelíbí.
-
Zbytečně to hrotíte. Dělal jsem už spousty rozhovorů, ve kterých dotazující obrátil otázku na mě a naše role se na chvíli obrátily. Ostatně, naposledy to bylo u nedávního rozhovoru s Jiřím Janečkem. Nevidím na tom nic špatného, pokud se to týká jedné nebo dvou otázek a pak se všechno vrátí do původních kolejí. Což se v tomto případě stalo. -
To je sice velice správná poznámka, ale upřimně řečeno se divím, že se s ní vůbec nějaký novinář jde vybavovat. Není to ta Bobošíková, co potom k vůli ní přespávali poslanci US v TV ? Taková trošku totalitní a vlez zadkovská osůbka ? A jak se potom dala na politiku a dělá v ní nehoráznou ostudu ? To už horšího kandidáta neměli ? Jak tohle může kandidovat na ředitele veřejnoprávní televize ? To už jí můžou rovnou privatizovat a bude pokoj.
-
Horal (neregistrovaný)Docela zajímavý rozhovor, až na ten konec. Novinář by v interview nikdy neměl použít větu, Rozumím vám, ale nelze s tím souhlasit. On tam přece není od toho někoho informoval jak to vidí on nebo dokonce poučoval jak se věci mají, jde-li o jeho subjektivní názor. On se ptá, tázaný sděluje svoje postoje a pohledy na věc, zatímco vyjadřování svých vlastních názorů by měl striktně potlačit. Několik vyjádření pana Gerberyho (slovo "dotaz" při nejlepší vůli nelze použít) v okolí onoho výroku byly podle mě těžce neprofesionální. Naštěstí měla paní Bobošíková víc rozumu, přešla to mávnutím ruky a de fakto se ujala role moderátora, a jen proto mohl být rozhovor důstojně dokončen. Když si představím, že by na jejím místě seděl třeba pan Rath, předpokládám, že by byl výsledek finálně nepublikovatelný, a to kvůli chybě moderátora. Novinář přece nesmí spoléhat na to, že osoba, s níž dělá interview bude ochotná poslouchat jeho vlastní názory, které nejsou založené na ničem jiném, než jeho vnitřním přesvědčení :-).
ČLÁNKY DO MAILU