NJN...Každý rád přijímá chválu, ale chválit druhé se moc nenosí. S autorem souhlasím. Uměl se obklopit schopnými lidmi. Ale sám mi přišel nemastný neslaný. Někdy téměř "neviditelný".
Já si myslím, že to byl dost dobrý vtip, protože vážně to nemůže myslet snad nikdo,
je docela možné, že ani sama Bobošíková a jen to bere jako reklamu aby se vědělo, že je ještě živá a někde pobíhá...
Paní Bobošíkovou nechci. Je silná osobnost, ale řídit neumí. Ta by pracovala výhradně z pozice síly. To není příliš efektivní přístup k řízení. Dokázala by potlačit jakoukoliv iniciativu a schopní lidé by od ní utekli. Nikdy nepředložila žádnou koncepci, utápí se v emotivních formulacích. Jako moderátorka na ČT 2 byla sice výborná, podle mého názoru však na vyšší funkci dosud nedorostla.
Dokonce i tady s Vámi můžu souhlasit, a není to nic divného. Bohužel si už nevzpomínám kdo je autorem této myšlenky, ale vím, že dokonale platí. Dobrý šéf se prý pozná podle toho, že nikdo nepozná, že není přítomen. Jednoduše řečeno jde o to, že každý vedoucí pracovník by měl mít kolem sebe takové lidi, kteří jsou schopni pracovat i bez jeho přítomnosti. Právě tohle je totiž důkaz manažerské schopnosti toho šéfa, a platí to úplně obecně. Každý ředitel má svoje náměstky, a poku ředitel vybral svoje náměstky dobře, pak každý z nich moc dobře ví, co musí dělat, aby firma šlapala. Řediteli pak stačí jednou za měsíc náměstkům vytyčit nové úkoly, a zase může frčet na dovolenou. Na toto téma existuje jeden úžasný vtip: Potkají se dva kamarádi z dětství. Jeden jezdí v luxusním autě, bydlí v přepychové vile, jezdí na zahraniční dovolené a žije si nad poměry. Ten druhý chodí žebrotou. Ten chudý se ptá toho bohatého, jak dosáhl takového bohatství, a ten bohatý mu odpovídá: Zaměstnal jsem finančního manažera, který se mi stará o veškeré finanční záležitosti. A ten chudý se ptá - takový finanční manažer ale určitě nepracuje za málo peněz. Kde bereš na jeho mzdu? A ten bohatý odvětí: To není moje starost, na to jsem si najal jeho!!! "