Chápu, že důležití lidé nemají čas dumat nad textem, kterým jsem napsal tak strašně nejasně. Velmi se omlouvám, zkusím stručné vysvětlivky:
- pro ostatní vzbuzuji dojem, že stále spěchám, a to i v době, kdy relaxuji a užívám si okolí (výlet). Podle tohto dojmu bych asi byl zařazen do skupiny spěchající, i když to není pravda.
- většina lidí nemá práci, kde je spěch či okamžitá reakce důležitá. Sice to zmiňuji a v názorech se shodujeme, ale narážka na sanitku byla příliš nejasná, tak chápu, že potřebujete oponovat. ;)
- poslední poznámka - neberte svou důležitost tak vážně. Ono jde stejně o ho...
Když někam jdu/jedu, znamená to že se chci dostat z bodu A do bodu B, ne že si chci prohlédnout trasu z bodu A do bodu B :-) (výlety jsou něco jiného)
Co se toho nezvedání telefonů týče, ono docela záleží na situaci. Když jsem pracoval coby logistik, potřeboval jsem na problémy reagovat okamžitě, byl jsem na telefonu 24 hodin denně. Kdyby se kvůli mě zastavila výroba, nezpůsobil bych škodu za 10 Kč ... .A jsou i jiné povolání kde je podobná nutnost. Samozřejmě, většina lidí si na důležité jen hraje, ale ne všichni ...
Naprosto s vámi souhlasím, i když byste mne asi někde na chodníku zařadil mezi spěchající - nějak jsem se nenaučil chodit pomalu, i na výletech ostatní hudrají, jak furt ženu, přitom je to pro mne pomalé tempo a všímám si mnohdy více věcí než ostatní. Za volantem ale nespěchám, nemám důvod se někam drát, abych za cenu většího stresu získal pět minut navíc. Prostě když nestíhám, tak zastavím, ten mobil použiju a zavolám, že dorazím později. Jen jednou jsem kvůli tomu přišel o zakázku a nakonec jsem byl rád - toho člověka "chytnul" jeden známý a spolupráce stále za pendrek.
Ono se zkrátka spěchem nikdy nic nevyřešilo (pomiňme prosím extrémní situace jako je třeba jízda sanitky s pacientem - i tam má ale spěch nějakou hranici), jak píšete telefonáty počkají, i ta práce počká (pokud člověk není lempl, co nechává vše na poslední chvíli).
Lidi, kteří neustále spěchají s jazykem vylepeným na vestě jsou jenom trotlíci a stejně množštví jimi vyprodukované "práce" systémem "řízeného chaosu" je většinou i poloviční oproti někomu, kdo pracuje s klidem a rozvahou...
Většinou se jedná o lidi s nulovým seběvědomím a komplexy - mě telefon za jízdy nezvoní, protože mu VYPNU VYZVANENI I VIBRACE - občas jej zkontroluji, když zastavím například, abych si odskočil na záchod atd. Podívám se a ejhle - dva zmeškané hovory, tak stisknu tlačítko VOLAT a vyřídím to. Nebo si snad někdo myslí, že se s odpoštěním volající po*ere, když se Vám nedovolá okamžitě a teď hned?
Klidně můžete zavolat zpět za půl hodiny - za pár minut Vám neuteče ani zakázaka u potencionálního klienta, ani Vás šéf nevyhodí z práce, ani Vás neopustí životní láska a kdyby jste snad náhodou vyhráli jackpot ve Sportce, tak na jeho výběr máte dva měsíce :-)) Takže těch pár minut počká opravdu naprosto VŠE!
ČLÁNKY DO MAILU