Vlákno názorů k článku Jednofrekvenční sítě SFN – východisko z kmitočtové nouze nebo jen zdroj nových problémů? od 008 - Pekny clanek, az na to, ze jsou tam...

Pekny clanek, az na to, ze jsou tam dva bludy... jeste k tomu oznacene za spravne oproti vseobecne sirenym bludum :-))

"Tím je vysvětleno, proč je systém DVB-T do značné míry necitlivý na příjem zpožděných signálů. Neumožňuje to sice stavbu celostátních SFN sítí, protože to by musel být ochranný interval značně dlouhý a výrazně by klesl přenesený datový tok"
- jak uz tu bylo receno, nesmysl.

"Na závěr chci ještě vyvrátit jeden mýtus, který přišel společně s SFN. A to že je lépe použít všesměrovou anténu, protože signál jednotlivých vysílačů se sčítá a příjem se tak posiluje."
- asi byste se divil, ale čím více přijatých odrazů v rámci GI, tím lépe. Otázka vhodné antény je trochu zas něco jiného.

Díky za reakci.
K první věci:
V článku bylo popsáno proč není možno sestavit větší SFN z hlediska dělky GI. O možnosti sestavení větší SFN je psáno až v reakci čtěnáře v komentářích, a tento předpoklad se zakládá na použití nižších výkonů a lepší kooordinaci. Původní myšlenku to ale nevyvrací. V praxi to zavedeno není a bylo by to hodně složité, jak mimochodem napsal i onen reagující. Takže se držme reality. Jedna věc je teoretizování co by jak šlo, druhá věc je co je použitělné v praxi.

K druhé věci:
Máte nějak měřící protokol ze kterého je jasno kolik a jakých odrazů bylo úspěšně přijato a jak byly úspěšně využity pro zlepšení příjmu? Můžete popsat metodu jakou jste použil ke zjištění tohoto? Pokud ne, nezlobte se ale je to jen zbožné přání a doměnka. Do chvíle než někdo něco takového potvrdí měřením, to považuji za zcela teorerickou úvahu, a budu se držet původního názoru.

Tak bohuzel, protokol z mereni nemam, nejsem milionar, abych si jen tak pro zabavu porizoval potrebne vybaveni. Narozdil od Vas, teorii nemam duvod neverit, ostatne cele vysilani/prijem DVB-T je vybudovanou na standardu, ktery vznikl pomoci teoretickych uvah a jak se zda, asi spravnych, takze ta teorie zjevne funguje, kdyz i to DVB-T v praxi funguje (a nejen DVB-T, na OFDM uz dnes bezi kde co, od WiFi pres Bluetooth az po aDSL, takze to vlastne neni zadna velka novinka). Verim tomu, ze provozovatele multiplexu se snazi o dosazeni optimalnich vysledku, ostatne je to v jejich zajmu (resp. zajmu jejich klientu, tj. vysilatelu), i kdyz samozrejme velkou roli hraji i ekonomicke faktory, urcite by bylo lepsi rozlozit soucasnych cca 8 programu do ctyrech pripravenych multiplexu a navysit redundanci dat za cenu snizeni max. prenesoveho pasma jednotlivych MPX, napr. vyhozeni uplne zbytecnych radii z MPX1 by urcite nikomu prilis nevadilo, ale toho se v brzke dobe zrejme nedockame, stejne tak jako prechodu na MPEG4, ktery by totez umoznil i ve stavajicih trech (resp. dvou) celoplosnych sitich. Ostatne i stavajici situace mi jiz pripada celkem akceptovatelna, predevsim vzhledem k faktu, ze do budoucna uz muzeme ocekavat jen jeji zlepseni, napr. diky ukonceni vysilani analogu a postupnemu dosazeni maximalni dosazitelne kvality prijmu na strane vsech bezne prodavanych prijimacu (diky postupnemu poklesu cen nakonec vymizi levne nekvalitni sunky, podobne jako k tomu doslo v minulosti napr. v pripade satelitnich konvertoru, nebo prave dochazi v pripade LCD displeju, atd.)

Jenomže až na prvním místě jsou peníze. Investovat více peněz do vysílání se vyplatí jen tehdy, když to přinese větší sledovanost. Větší datový tok znamená zdražení vysílání a v DVB-T (které je řádově dražší než DVB-S) je to pro vysílatele značná finanční zátěž, která těžko může přinést adekvátně vyšší sledovanost.