Názory k článku Jiří Hlavenka: Dožijí se tabletové časopisy dospělosti?

Měl bych tu ještě jeden aspekt, kterým si tabletové časopisy házejí klacky pod nohy, a tím je přístupnost. Konkrétně přístupnost pro zrakově postižené, kterým teprve počítače s možností operativní změny velikosti textu a hlasové syntézy umožnil plně se ponořit do informačního bohatství současné doby. Patřím do této skupiny a proto bych se rád k problému vyjádřil.

V článku zmíněné publikační platformy bohužel rozhodují o tom, zda bude časopis dostupný i pro nás, zrakově postižené. A zatím se potkáváme spíš s klacky pod nohami. Vydavatelům nedochází, že někdy opravdu potřebujeme silně zvětšit text, abychom ho přečetli, a přitom jej přeformátovat tak, abychom jej nemuseli vodorovně posouvat. O změně barevného podání si můžeme nechat jenom zdát. Řada publikačních platforem navíc není rozumně ovladatelná prostřednictvím asistivních technologií a když už to nějakým omylem lze, často slyšíme spoustu "technického" balastu, který je přimíchán do HTML kódu a zajišťuje vizuální stránku věci. Přitom na Androidu je svým způsobem velmi jednoduché přidat tlačítko pro předčítání textu hlasem a jistě by jej uvítali i např. řidiči. Někdo to řeší audiopodobou časopisu, ale to není cesta pro všechny.

Mám za to, že tabletové časopisy by mohly být mezi zrakově postiženými uživateli velmi populární - jenže se zdá, že jsme zatím přehlíženi. Opravdu si mohou nechávat elektronická média protékat mezi prsty čtenáře, pro které je počítač primárním zdrojem informací?

Možná, že má tabletový časopis typograficky blíže k papírové verzi, ale právě ta interaktivita jej zase posouvá víc k aplikacím. Aha, ona je to ve skutečnosti aplikace, která je závislá na platformě, pro kterou je naprogramovaná. A tohle je pro mě poměrně zásadní blok, proč nic takového nechci. Časopis, který můžu číst jen na jednom konkrétním zařízení, který si možná za pár let kvůli nekompatibilitě už přečíst ani nebudu moc...

Až bude k dispozici interkativní (souborový) formát spustitelný prakticky všude, kde si zamanu, pak to začne být zajímavé.

No nevím, ale to se opravdu někomu chce číst delší texty na zářící obrazovce tabletu? Pokud by bylo možné nějaký časopis v elektronické podobě stáhnout v epub formátu, abych ho mohl nahrát do čtečky, tak bych ho možná i četl, ale s jednoúčelovými aplikacemi je ten trh naprosto mrtvej.

Odezdikezdismus není argument.

Existuje rozumné chování. Webový prohlížeč je možné nastavit, co smí a nesmí (rozumný webový prohlížeč). Jako program může dostat omezená práva v systému. Kromě toho je možné jej spustit v sandboxu či ve virtuálním počítači.

GSM telefon používám, ale kupodivu z něj nesurfuji, protože to ani neumí. Zvládne volat s SMS, a tím jeho schopnosti končí.

Tablet nemám, nevím k čemu by mi byl. Mám elektronickou čtečku s elektronickým papírem. Nouzově mohu čtečku použít i jako web browser, mp3 přehrávač a pár dalších věcí. A tam se zneužití opět nebojím vzhledem k velmi omezeným možnostem čtečky. Jediné, co může utéct je seznam knížek, a to snesu.

Ale jednoznačně největší nebezpečí je dnes od neprověřených programů komerčních firem. Stačí si jen přečíst za poslední rok či několik let, kudy unikala data a odkud.

Kromě toho existuje krásný reálný svět. Skuteční lidé, skutečný les, skutečné věci.

Mimochodem, i když jsem si v životě napsal jak ten operační systém, tak i ten browser (to první byla kdysi zápočtová úloha na jeden univerzitní předmět), není toto třeba.

Jde jen o rozumnou míru rizika. U chování vůči firmám to nahrazuje důvěra, kterou si dnes opravdu nezaslouží. Třeba se jednou najde firma/firmy, nebo dokonce to bude podnikatelský konzensus (ale to bych byla asi extrémní optimista), kteří pochopí, že důvěra otevírá dveře zákazníkům a řeší problémy, které jsou jinak neřešitelné – třeba jako ochranu dat či investic, která se bez důvěry (ne slepé, ale stylem důvěřuj nebo prověřuj) jinak řešit nedá.

Protože ochrana dat ukrytím v aplikaci je krátkodobá. Když budu chtít a bude mi na tom záležet, abych získal data, tak rozluštit proprietární formát dat, když mám jejich prohlížeč je fakticky triviální.

Dupání po lidech a jejich souzení či astronomické pokuty lidi jenom naštve a posune vše do ještě neřešitelnějšího problému. Stejně jako poplatky OSA, Dilia, Integram, …

Jediné řešení je důvěra, cokoli jiného firmám nepomůže. Ale firmy se strašně snaží, aby se jim pokud možno tragicky nedůvěřovalo aspoň příštích 300 let.

Neobviňuji konkrétně Vás, věřím, že to děláte dobře a fandím Vám. Jen říkám, jaké to je všude kolem.

Tak třeba já celkem rád čtu Dotyk, ale kdyby byla webová verze téhož, čtu radši tu. Neskutečně mě krká třeba rolování - když potáhnu málo, zůstanu na stejné straně, když potáhnu moc, přeskočím o dvě strany místo o jednu. Smýknu prstem do strany na fotce a tak ve čtvrtině pokusů přeskočím na další článek :-[

Čtečky budou "naprosto mrtvý trh", až tablet při běžném používání vydrží alespoň týden a bude "skládatelný" - alespoň na formát A5.
Jinak čtečky určeny čistě na text nemůžou s tabletem a jeho audiovisuálními schopnostmi soupeřit. Jsou moc nudné a většinu lidí nebaví číst dlouhé texty.

A tablety už taky tak úžasně nerostou. Q2 2012->Q2 2013 růst 43%, ale Q2 2013->Q2 2014 už "jen" 11%. iPad dokonce klesal. Takže otázka, zda se to brzy nezastaví a neustálí se to na nějaké nižší hodnotě.

Já myslím že technologie by se měly primárně používat k tomu k čemy jsou určené.

A HTML je hypertext: pro prezentaci textu (a médií), ale nikoli pro interaktivní aplikace. Ano, dají se v tom aplikace emulovat, ale je to pořád jenom emulace. Navíc, na "napíšu jednou, funguje všude" u komplexnějších věcí zapomeňte, zejména ve zvěřinci mobilních zařízení.

To ale neznamená, že hodně nativních aplikací není zbytečných, a nestačil by s rozmyslem udělaný web.

To není pravda - interaktivita může být také přístupná, viz WAI ARIA. No a právě nezájem vydavatelů o přístupnost je podle mne jednou z brzd, nebo, jak říkají na Živě.cz, kotev, které je táhnou ke dnu.

Ano, přesně tak. 8" displej 1024x768 a to posouvání musí být přesné, jinak to reaguje blbě :-/

"Za Srdcaři i Headlinerem stojí „graficko-vývojářsko-vydavatelská“ firma Optio CZ, která je používá i jako referenci svých prací. Přesto si ale nejsem jistý, zda je tento podnikatelský model (kdy komerční vývojář a grafické studio je současně vydavatelem nezávislých časopisů) dlouhodobě schůdný."

Tak je to tu napsané poměrně jasně :-). Ale je to v diskuzi upřesněno hned dvakrát, takže o nic nejde.

Viděl jste kdy vůbec alespoň jedno PDF?

PDF je v podstatě vektorový formát. Jeho zvětšování a zmenšování je plynulé. Otevřít A5 na velkém monitoru není problém. Jednoduše proto, že PDF se jednoduše zobrazí větší či více stránek podle Vašeho přání.

Vyrábění sady PDF s různou velikostí podle jednoho mustru také není nijak velký problém. Sazbu různě velikých PDF z jednoho TeX souboru jsem si mnohokrát vyzkoušel, a jde to zcela automaticky.

Jednoduše se tu z PDF dělá větší problém, než je. Autoři lží tu doufají, že čtenáři o PDF nic nevědí. A že jim tohle projde.

Podívejte se někdy mezi reálné lidi.

Tablet je momentálně wow bublina. Pozoroval jsem lidi s tablety – vlastně po nich párkrát znudeně hrábnou, a pak nevědí, co s nimi dělat. Sem tam si přečtou webovou stránku a tím to končí.

Prostě tablety jsou móda, a většina lidí je má proto.

Lidé přicházejí na to, že stolní počítač či plnohodnotný notebook to nenahradí.

Zato vidím lidi v autobusech a čekárnách se čtečkami. A používanými.

Myslím, že tablety zažijí strašný propad. Ostatně to není poprvé. Tablety vždycky někdo čas od času vzbudí jako Fénix z popela, aby pak – s trapným pocitem zase zapadly. Je jedno, jestli byla doba PSIONů, Palmů, teď to vzbudil iPad. A zase to zmrtví a bude to čekat na další krátkodobý štěk.

Čtečky žádný růst nejspíše nečeká, ale stabilní zastoupení asi ano. Předpokládám, že přijde brzy barevný e-ink. Už vlastně je.

Stejně tak čekám na svou hvězdu. Elektronickou čtečku vodotěsnou pro použití do vany.

Tablet jsem nikdy neměl a vidím ho jako bazmek a krám k ničemu. Nevidím lidi s tablety, že by ho nějak intenzívně používali. Spíše ho mají. protože všude slyší slovo „tablet“, ale 99 % lidí je užitečný stejně jako těžítko.

PDF je formát, ve kterém můžete mít jak vektorové objekty, tak bitmapové. V tabletových časopisech vedle textu asi budou i nějaké ty fotky. Takže pokud bych chtěl větší písmo a postupoval podle vašeho návodu, stáhnu PDF pro menší zařízení a zvětším. Písmo se sice zvětší, ale fotky budou kostičkované – to není zrovna dobré řešení.
Navíc v PDF máte určené, kde které slovo je na stránce, takže délku řádku máte danou v PDF. Já bych si ale chtěl nastavit velikost písma dle svého, a text by se pak zalomil tak, aby vyplnil celý displej. Reflow textu si třeba Adobe Reader umí, ale to už ten PDF dokument musí být vyroben opravdu dobře. PDF na tohle zkrátka není dobrý formát. Navíc při změně velikosti písma se mohou měnit i tvary jednotlivých písmen a tím pádem i jejich kerning, to s PDF taky neuděláte (na druhou stranu, HTML prohlížeče si s tím hlavu taky nelámou).
Kolik dnešních tabletových časopisů se sází v TeXu? Kolik časopisů vůbec se sází v TeXu? Mimochodem, zajímalo by mne, jestli z TeXu leze výstup, se kterým dokáže Adobe Reader udělat reflow. Zvlášť když ještě stále spousta výstupů z TeXu do PDF vypadá tak, že jsou znaky (bez diakritik) a diakritická znaménka vizuálně „na papír“ nasázeny správně, ale jinak spolu nemají vůbec žádnou souvislost.

Víte, k čemu je čtečka a tablet? Obojí na čtení.

Tablet (myšleno dnešní bublina tabletů) je v podstatě zařízení na čtení webů. V podstatě je to přenosná knihovna, kde knihy jsou webové texty.

Ostatně diskutujeme pod článkem, který se opět týká čtení na tabletech.

Tablet je ČTECÍ věc.

Koho nebaví číst, toho nebaví ani tablet. Jak píši jinde, znuděně ho odloží.

Koho baví číst, lépe si počte na čtečce.

No jo no. :-)

Vlastně díky. :-D

Jak to bude s čtečkami netuším.

Ale rozhodně si sázím na propad boomu tabletů. Jednoduše proto, že je to jen uměle vytvořená bublina. Dnešní tablety hnal wow efekt zesnulého Steva Jobse, jenom jaksi zapomněli tablety na něco užitečného udělat. Jako z nouze ctnost se z toho dělá web browser, audio/video přehrávač. Moderně se tomu říká „konzumace obsahu“. Jenže na všechno toto je to extrémně blbé zařízení. Web browser je lepší na větším monitoru a na nouzovky stačí chytrý mobil. Video dtto. Audio přehrávač v tabletu je na nic, mp3 přehrávač do kapsy je šikovnější.

Tablety patří přesně do té třídy výrobků, co umí kulové, ale reklamy z toho udělaly hype, že to nahradí vše, dokonce i PC.

Jen jsem nějak nepochopil čím. Protože marně si lámu hlavu, co tablet rodokmenu iPad, který tuto mánii vzbudil, vlastně umí. Vůbec nic. Umí toho velmi málo a i to co umí, umí velmi špatně.

Tablet mi čtečku nenahradí, jednoduše proto, že LCD displej a e-Ink.

Ti znudění lidi, co je nebaví číst dlouhé texty, tak je obvykle úplně stejně ani nebaví více sledovat filmy na tabletu. Pokud někoho nebaví nic, obvykle to postihuje celou osobnost a skoro všechny činnosti s výjimkou sexu, pijatyk a drog.

U mladých lidí je tablet tím samým, co třeba za komunistů byly céčka. Prostě statusovým výrobkem, později už ani to ne.

Nepsal jsem o čistém HTML. A i to čisté HTML to umí - tag img má v HTML5 atribut srcset, ve starších verzích se dá použít lowsrc.
Podpora JavaScriptu v prohlížečích PDF je všelijaká, dokonce i v Adobe Readeru se už dnes nespustí automaticky, ale uživatel musí potvrdit opuštění bezpečného režimu.
Generování PDF včetně JavaScriptu z aplikace jsem programoval někdy kolem roku 2005, od té doby to běží a tahle část se neměnila - a těch změn od té doby nebylo tolik. Je více prohlížečů, webové prohlížeče mají své vlastní implementace prohlížeče PDF (ve Firefoxu je napsaná v JavaScriptu) - tím pádem se zhoršila podpora věcí, které jsou v novějších standardech PDF, jako právě JavaScript. A bylo od té doby pár bezpečnostních děr v PDF prohlížečích, některé související se skriptováním, takže na použití skriptů se moc nelze spolehnout. Ještě něco potřebujete vysvětlit?

Jenomže ono to jde ještě o krok dál za print a web design: totiž design aplikace pro tablet nebo smartphone, pokud má opravdu využít možnost které tato zařízení přinášejí, je v principu industrial design, kombinovaný s DTP.

Je to technická věc i věc uvažování. Protože se finální úprava obsahu dělá v sázecím programu, je potřeba, aby ten program technicky nezapomněl strukturu textu, a zároveň aby ty informace nezrušil sazeč. Ale základní struktura textu zůstává i v těch programech pro tiskovou sazbu – je tam text, který postupně protéká jednotlivé sloupce.

Ano, máte pravdu, zaměřuju se na časopisy, kde vycházejí články (grafika tak klidně může být) :-) Nevím, zda se u magazínu jako Srdcaři ještě dá mluvit o sazbě, a udělat z toho plovoucí text, ztratí se 90 %. Ale o tomto případu já neuvažuju, protože si nedovedu představit, k čemu je to dobré a jaká je cílová skupina – takže netuším, jaké mohou být potřeby cílové skupiny.

Nezapomínám na nic. Prostě se jen dívám kolem sebe, a vidím, že lidé si s tablety nevědí rady. Prostě je znuděně otevřou, zmateně párkrát pošmrdlají, a pak ho zase založí.

Do toho se najde jeden ze stovky vlastníků tabletu, který ví co s ním.

Jednoduše se nic nedomnívám, prostě se dívám kolem sebe. A to mi říkáte, že tablet je 100 × přetočená bublina, kde reálný zájem je setina toho, co se prodá – viz ten jeden ze sta, co ví, co s ním.

Já chápu, proč lidi tablety kupují. Protože na hw webech čtou, že je to špica a že tablet je lepší, než všehcno na světě a slouží aj na pečenie, aj na smaženie, aj se dá použit ako nátierka, a vůbec, kdo nemá tablet je těžký ousider, a bez tabletu nepřežijete ani do rána, protože umřete. Jenomže slibotechnování funguje jen omezený čas a to kouzlo planých slibů o tabletu a jeho úžasnosti začíná vyprchávat. Zcela očekávatelně, a kdo neměl v mozku politickou agitku tabletových našeptávačů to musel vidět od začátku.

„Vaše tvrzení o vylhaném úspěchu tabletů je úsměvné a vyjadřuje spíše přání než cokoliv jiného. Chce to zjistit si čísla.“

Proboha, Vy už to nepijte nebo nefetujte. Vždyť nejste schopen pochopit an smysl textu, na který reagujete! Nejdříve mi podsunete, co jsem nenapsal a pak to nazvete lží! Proboha, přestaňte s tím alkoholem, ničí Váš to!

Nepsal jsem nic o prodejním neúspěchu tabletů. Ani slovo jsem o tom nenapsal. Nikdy v této diskusi.

To je přesně ono: problém s velikostí (resp. malostí) displeje řešíte v okamžiku, kdy se vydavatel vykašle na čtenáře a použije prosté printové PDF. Je nezbytně nutné upravit layout na míru digitálním zařízením - tabletům a smartphone.

Co se týče našich zkušeností, vydavatelů, kteří si dají práci a udělají kromě tabletu i speciální verzi pro telefony, je strašně málo - ale viz třeba Srdcaři, ti mají speciální verzi i pro smartphony.

To je dané způsobem sazby, dá se to dělat jinak, pak je i vzhled časopisu mírně jiný. Tipuju, že mluvíte o Androidu a stránkovaných článcích.

Digital v jejich podání je jen to pitomé PDF, to může kdokoli dělat (a prakticky zadarmo) i u nás: Publero, Floowie a podobně. Je to jen přeuložený print. A jejich aplikace je spíš než časopis v pojetí, o jakém se tu píše, podobnější něčemu jako Druidly blahé paměti. Někomu to stačí, nic proti tomu.

Komplikací je, že pod pojmem "digitální časopis" si každý může představit něco jiného.

To chcete po vydavatelích příliš... V roce 2014 jsme vůbec rádi, když vydavatel pochopí, že poskytnout čtenářům printové PDF na malých displejích je nesmysl. Jenže - je to nestojí žádné náklady, proto je tolik časopisů v PDF a proto je pak tolik vydavatelů zklamaných z prodaných / stažených digitálních časopisů. Protože čtenáři to nechtějí číst a proti papíru jim to nepřináší nic nového, jen NEkomfort.

Když už vydavatel pochopí, že to chce speciální layout, tak jdeme ke kroku 2 - kdo to vyrobí. V 99 procentech případů to skončí u jejich běžného grafika, který je z printu zvyklý na absolutní pozicování, web a HTML v životě nedělal, speciální metaznačky už vůbec ne.

A po pravdě řečeno, sám si nedovedu představit, jak by se takový Dotyk (jako dobrý příklad) sázel tak, aby záměr vydavatele zůstal zachován a přitom sazeč neskočil z okna z nějakých metaznaček a nástrojů bližších ePubu (relativní pozice) než časopis.

Nezapomeňte taky, že dominantní technologie na trhu (Adobe DPS) je postavena rovněž na printovém softu a to bude pro vydavatele vždy jednodušší.

(udělat modifikace sazby např. pro landscape/portrait není problém, otázkou je jen časová investice)

Ehm, kde jste prosím vzal tezi, že u papíru na kvalitě záleží, ale na tabletu to může být hnus a je to každému jedno, vydavateli i čtenářům? :-)

Navíc - a už se opakuji - jde i o inzerci, jde o možnost dát papírovým předplatitelům kupón na digitální verzi zdarma atd. atd. ePub není pro časopis řešení.

ještě doplním - pokud NEvydáváte časopis typu Respekt, ale třeba zmiňovaný Dotyk, "prodáváte" emoce. Nejen text a informace, ale také pocit ze čtení a pohodlí při čtení, z interaktivity... nechcete čekat, až se načte další stránka (jako u webu), chcete mít vše přednačtené, a jen si u kafe něco prolistovat, něco se dovědět, trochu si pohrát i si odpočinout. Tabletový časopis má víc možností i emocí než mobilní web, byť dobře udělaný.

Když to bude (i kvalitní) web, tak:

a) je problematická monetizace (na tabletu je to na jeden klik)

b) nepojede to v metru, v ponorce, v letadle a třeba v džungli. Nebo v Palladiu s mizernou wifinou, nebo po vyčerpání FUP kdekoli jinde (na Edge je web utrpení)

c) nedostanete možnost dělat časopiseckou sazbu, někdy až "uměleckou" (extrémní) - koukněte třeba na zmíněné Srdcaře, webový náhled na tabletový časopis je na www.srdcari.cz.

d) jednoduchost tvorby oné časopisecké sazby - na webu bez šance, v jakémkoli dnes běžném CMS

atd., důvodů je víc.

Jinak naše Triobo (www.triobo.com) jako jedno z velmi mála publikačních řešení pro časopisy pracuje interně s HTML5, klidně můžeme generovat web. Ale v porovnání s nativní aplikací je to spíš náhled na to, o co bez tabletu přicházíte - protože digitální časopis s onou interaktivitou typu posuvná panorámata atd. děláte s přihlédnutím k ovládání dotykem.

o úspěchu rozhoduje ekonomika časopisu. Čtenáři až v druhé řadě, protože můžete mít 100 000 milujících čtenářů, ale pokud budete titul dotovat, je to úplně jedno... titul skončí.

A z předplatitelů může žít jen určitý typ médií. Pracoval jste někdy v mediální branži?

Pardon, zapomenul jsem na ty kupóny. Jde o možnost, jak čtenářům tabletového časopisu dát možnost dostat se k jinak placenému titulu zdarma. Viz http://kb.triobo.com/cz/ctenarska-zona (abych to nemusel psát znovu).

Je totiž potřeba myslet na to, že (bohužel) o čtenáři tabletového časopisu nic nevíte, žádné jméno, žádný mail, nic. Tak chytře to Apple i Google mají zařízeno. Proto jsou kupóny jedna z mála cest, jak to řešit.

Proč je PDF na malých displejích nesmysl?

Možná to nevíte, ale PDF nemusí mít rozměr A4, ale libovolný rozměr.

Já sám si sázím PDF pro Kindle s malých displejem. Udělám si to tak, aby velikost stránky v PDF byla odpovídající, obvykle A5.

Namísto mystifikace o nevhodnosti PDF na malých displejích by to chtělo nějaký argument.

Já sám nemám o tabletové časopisy zájem. Jednoduše dnes je taková doba, že jakákoli podobná aplikace je trojský kůň. Tabletové časopisy se ujmou, až budou mít standardní formát, který budou zobraovat nezávislé aplikace, které dokonce mohou být součástí operačního systému.

Tak, jako na elektronické čtečce mohu číst EPUB, MOBI, HTML, CHM, DJVU, PDF, TXT, RTF, DOC, a další – každý se svými plusy a mínusy pro ten, který účel, to samé očekávám od jakýchkoli časopisů. Nechci aplikaci, chci nějaký standardní formát. Nemám sebemenší důvod chovat se jinak.

Čtečky s e-inkem jsou z pohledu blízké budoucnosti "naprosto mrtvý trh". A to říkám jako člověk, který e-ink miluje a knihu bych na tabletu nikdy nečetl. Navíc úžasný výdrž na baterky atd. atd. Tablety je válcují ve velkém.

Pak tu máme pomalý displej nevhodný na nic jiného než statický stránkovaný text.

U časopisu jsou ještě další než technologické souvislosti, ale opakoval bych se.

Přesně tak funguje interně třeba Adobe DPS, pro různé Androidy (různá rozlišení) děláte různé verze. My jsme na tom o něco líp s HTML5, stačí nám jedna verze pro všechna rozlišení, přesto... to, co popisujete, je spíše požadavek na přelévání textu a uživatelské nastavení velikosti písma ve čtečce, to je jiný boj právě blízký ebooku, nikoli e-magazínu.

Pokud máte problém s důvěryhodností, nepoužívejte vůbec tablety (protože tam jste na jejich výrobci závislý a vědí o vás opravdu hodně), nepouštějte internetový prohlížeč (pokud vím, nejpoužívanější jsou od komerčních firem), hlavně nenoste v kapse GSM telefon a už vůbec z něj nesurfujte po netu...

Only paranoid survives, chápu (bez ironie), ale tento problém neřeší to, že nebudete číst časopisy na tabletu v proprietární aplikaci. Dokud si nevyvinete vlastní OS, vlastní prohlížeč a vlastní bezdrátové technologie, nevyhnete se riziku.

Tak znovu: PRINTOVÉ PDF (myšleno vezmu pdf určené pro tisk v MoraviaPressu a přeuložím ho pro tablet a na sazbu ani nesáhnu) je nesmysl. Ve vydavatelské branži jsem chvíli pracoval :-)

Zrovna v posledním odstavci jste vyjmenoval hromadu pseudostandardů (DOC typicky). Shodneme se na tom, že by bylo fajn, aby formát časopisu nebyl zamčený, aby to mohla číst i další aplikace? Fajn, formát Adobe folio je známý a dokumentovaný, my používáme standardní HTML5, Coverpage používá PDF atd.

Problém je v obchodním modelu vydavatelů: nechtějí (logicky) aby jejich data volně lítala po netu podobně jako u PDF nebo DOCu s tím, že si to čtenář může otevřít "v čem chce". Proto je to zavřené ve specializovaných aplikacích.

Může se vám to líbit nebo ne, ale mediální branže docela ekonomicky bojuje a těžko se divit, že si vydavatelů svůj obsah chtějí chránit. Není to jedna kniha, která se prodává "pořád". Analogie u týdeníku jsou "čtyři knihy měsíčně", navíc s omezenou trvanlivostí (=aktuálností obsahu, opět podle typu magazínu).

DOC je perfektně zdokumentován přímo od Microsoftu, a kdokoli může udělat program, který s ním pracuje:

https://web.archive.org/web/20080218212338/http://www.microsoft.com/interop/docs/officebinaryformats.mspx

Nejsme zrovna nadšený tím, že se tu setkávám s nepravdami. Formát DOC zamčený rozhodně není.

Stejně tak je zdokumentován i formát nejnovějšího Wordu (Open XML), dokonce dvěma mezinárodními standardními organizacemi (ISO a ECMA).

Jednoduše jsou de jure standardy a de facto standardy.

xxxx

Rozumím tomu, že vydavatelé nechtějí otevřenost a nechtějí, aby data volně lítala, a mají k tomu určité své, řekněme dobré, důvody.

Jenomže pak je tu druhá věc – a to je důvěra. V době, kdy komerční firmy zneužívají důvěru lidí, kteří si instalují její aplikace tu pro špehování, tu pro hackování systému, na kterém běží, tu pro ztrátu soukromí a hrabání se tam, kde to aplikace pro svou činnost vůbec nepotřebuje – je prostě hloupost na to přistoupit.

Nemám žádný problém s aplikací třetí strany, pokud třetí straně důvěřuji. Ale důvěra v komerční firmy – to by dnes udělal jenom blízen.

Tudíž jsme v patové situaci. Já od komerčních firem přijmu jen čistá data. Aplikace budu instalovat jen v případě důvěry, ale dnešní firmy se chovají ke svým zákanízkům jako (autocenzura).

Buď aplikaci musí udělat důvěryhodná firma, nebo předávat standardizovaný datový formát.

Kapitalismus 21. století, který je založen na podvádění, špiónování a dupání po zákaznících, prostě neumožňuje vydavatelům rozumně řešit potřebu ochrany svých produktů. Protože jakoukoli ochranu okamžitě a beze studu zneužijí v neprospěch platících zákazníků.

xxxx

Věřím, že s nainstalovanou aplikací před 30 lety by nebyl problém. Jednoduše proto, že lidé firmám do jisté míry důvěřovali. Dnes to problém je, protože firmy jedou tvrdě kořistnickým způsobem. A zákazníci se podle toho musí chovat. To je celý princip dnešní situace.

Zase je vyvoláván dojem, který není.

KAŽDÝ vektorový formát, i ten proprietární, ve kterém si budete dělat reflow, může obsahovat bitmapové obrázky. A bude s tím úplně ten samý problém, který popisujete rasisticky jako problém PDF, ačkoli je to principiální problém všech formátů, které byly a jsou a budou, a které byly, jsou a budou vymyšleny a budou obsahovat bitmapové obrázky. Tedy naprosto každého formátu časopisu, pokud bude obsahovat alespoň jeden (bitmapový) obrázek.

Existují 2 druhy formátů textu: 1) stránkovací, 2) plovoucí. Tečka. Každý z nich má své výhody a nevýhody.

U stránkovacího formátu, a žádného jiného, máte přesně určeno, jak se to má zobrazit. A tedy můžete plně zaručit jeho vzhled – což má být prý cíl e-časopisů.

U plovoucího formátu to nikdy nezaručíte a nikdy to nebude splňovat představu sazeče či grafiku na dokonalou kompozici, protože to prostě nejde z principu.

Pokud chcete reflow textu, pak ideální je plovoucí formát, ale pak stačí to HTML, EPUB. MOBI.

Pokud chcete stránkovací formát, pak nenajdete nic lepšího, než je PDF.

Nic jiného nevykřešete. Cokoli jiného jsou výmluvy vydavatelů a lži.

Ne, v čistém HTML se to takto neřeší. Jednoduše proto, že HTML to neumí.

To, co vyměňuje fotky je nadstavba – skriptovací jazyk, který mění dynamicky HTML.

A totéž umí i PDF – dovolte, abych Vás, jako rasistu, který se už poněkolikáté snaží tvrdit nepravdy o PDF, že PDF má JavaScript, stejně jako HTML. A také to, že i PDF lze generovat dynamicky skriptovacím jazykem, jako HTML.

Ale to jsme někde úplně jinde.

Všiml jsem si, pane Jirsák, už před delší dobou, že jste tak trochu jako žena. I když nevíte nic o tématu, prostě chcete mít za každou cenu pravdu a poslední slovo. A že nevíte o tématu hodně často, jako teď o PDF, toho jsem si také všiml.

No, myslím, že až zkusíte vydávat (a prodávat) vlastní obsah, zjistíte, že je to trochu jinak.

Nezlobte se na mě, ale každá věc, kterou si do tabletu nainstalujete , jakákoli hra, fotografická aplikace atd. atd., je "pouze pro tablet a musí se instalovat nějaká extra aplikace, TO je nesmysl a špatná cesta!" (konec citátu).A nedej bože abyste si takovou aplikaci na tabletu koupil...

V tom případě se i nadále na tablet dívejte jako na zlo a špatnou cestu, jasně, pak máte pravdu. Ale neomezujte to na časopisy, celý ten ekosystém je neuvěřitelně špatný a všichni se vydali špatnou cestou.

:-)

BTW, kolik časopisů jste už v Adobe DPS v PDF udělal, s tím, že byl výsledek interaktivní a musel jste udělat těch X verzí přesázet? Nebavíme se o laické představě "jak udělat PDF se sloupcem textu v různých rozlišeních".

Ano, ani v tom DPS to "není problém", ale bere to dost času (=který někdo bude muset zaplatit).

Než budete osočovat autory ze lží a argumentovat technologiemi, chtělo by to problematiku digitálních časopisů z pohledu jejich výroby ZNÁT.

V podstatě ano... vím, že to zní divně, ale pořád se bavíme o layoutu a zvyklostech grafiků.

Pokud dokážete prosadit u grafiků (i vydavatelů) změnu uvažování, pak je to snadné. Vy jim ale potřebujete hodně svázat ruce, oni jsou opravdu zvyklí na sazbu "absolutní" - přesné souřadnice kde co je, a to nejen na úrovni obrázků, ale i na úrovni jednotlivých písmen(!) - jednoznakové předložky, parchanti (nebo jak se jmenují ty nehezké cancoury na konci odstavce) atd. atd. atd.

Problém není technický - problém je mentální. Ti lidi jsou na něco zvyklí, jsou zvyklí nepodřizovat svoji kreativitu, svá pravidla a svoji sazbu technickým omezením - a plovoucí text a k tomu sladěné obrázky a ilustrace, vícesloupcové sazby atd., z toho by plynula přesně ta omezení.

Jenže mám pocit, že se pořád pohybujete v rámci této úvahy jen v rovině článků á la Respekt, tedy jednoduchá, čistá sazba bez interaktivity, bez efektů, víceméně bez grafiky.

Pokud začneme řešit věci á la Srdcaři (ano, velmi extrémní příklad a ne každému se trefuje do vkusu), tam to "plovoucí" nemáte šanci udělat jinak, že že kompletně předěláte styl i sazbu. Tam vám sémantika v textu nijak nepomůže. Viz webový náhled na www.srdcari.cz

O tom jsem mluvil: základ je v tom, že musíte "donutit" grafiky uvažovat jinak. A jak se potkáváme s grafiky, tak mraky z nich je líných upravit své zvyky jen malinko, natož projít takovým veletočem, o kterém mluvíte. Možná v další etapě...

Prostě jako jeden z mnoha Vás tablet uchvátil, zatímco proti Vám stojí mnoho, kteří jsou s ní strašně zklamaní.

Když chodím mezi lidi, tak vidím, že vlastně tablet je pro ně spíše k ničemu. (většině lidí). Jeden člověk jako Vy je spíše statistická anomálie, než důkaz.

Také mi běžní lidi masově říkají, že nechtějí mobil s dotykovým ovládáním. Že se jim to nelíbí, nemají to rádi, a že se tomu snaží vyhnout seč to jde. A pokud ho přesto pořídí, že si na to dlouho zvykají.

Na hw serverech se nedá očekávat nic jiného, než podlézavé chválení sebevětší kraviny, ať se ta kravina jmenuje tablet či jinak. Prostě cokoli je wow, protože je to technologie a kdo to nemá, je hlupák, a zpátečník, a když si z toho nic nedělá, tak blbec, co se nechce učit nové věci.

Já sám tablet nemám, nevím k čemu. Doma si to video pustím na stoplním počítači s velkým monitorem, stejně jako bych si hrál hry, pokud bych je tedy hrál.

Když bych mouzově venku potřeboval na web, udělám to svou elektronickou čtečkou s elektronickým papírem, stejně jako z ní odešlu mail. Je to o to příjemnější, že čtečka má opravdovou hw klávesnici.

Mobil mám hloupý, ten co umí volat a SMS, a jinak nic.

Mobil i čtečku můžu odvést sebou na 3 týdny aniž bych bral nabíječku, protože ty 3 týdny prostě vydrží bez nabití.

Jednoduše prodeje tabletů jsou vyhnané lžemi, a lidé to začínají zjišťovat. Jeden ze sta, co ho mají ho shledává užitečným, ostatním jen leží k ničemu.

Mně tedy daleko zvrácenější, než ty tisíce „appek“, připadá to, že se dnes aplikace běžně vyrábějí v „HTML“, které je na to dost nevhodné.
Jinak z pohledu uživatelské přívětivosti je mezi rozumnou podobou webu a aplikací pro Android rozdíl už jenom v tom, že po instalaci aplikace má uživatel její spouštěcí ikonu rovnou mezi ostatními aplikacemi a může si jí dat na úvodní obrazovku, zatímco u webu by musel dost zápasit s tím, aby ten odkaz dostal na úvodní obrazovku (úspěch není zaručen), mezi aplikace ji nedostane už vůbec.

Zdravím, předmětná otázka v úvodu článku tzn., zda-li přežijí či nikoli je správná. Domnívám se, že platforma přežije, ale min. následující 3 až 4 roky to bude čas stagnace, nutnost dotování, protože pro reklamy to nebude velká atraktivita, zaznamenáme vývoj IT v tabletech, apod.
Ale současnost a pár budoucích let nebude extra rozvoj. Ostatně to už poznal i ECHO24...

autor: www.ppc-reklama-seo-blog.cz/

PDF je nevhodné z toho důvodu, že tam máte zafixovaný rozměr stránky a velikost písma. Takže byste musel vyrábět hromadu různých PDF pro různě velké displeje, a pro každý displej ještě několik variant s různou velikostí písma. Jako uživateli by se mi to stejně nelíbilo – stáhnul bych si časopis v jednom formátu do mobilu, pak bych se na to chtěl podívat třeba večer s troch větším písmem, a musel bych stahovat jiné PDF…

Řekl bych, že dokud si budou tvůrci e-magazínů myslet, že přelévání textu nemá v jejich produktech smysl, budou e-magazíny živořit někde na okraji. Ono vyrobit takový obsah, aby tam e-magazín měl nějakou přidanou hodnotu oproti papíru (interaktivní grafika, video) je docela náročné. Naproti tomu „přelévání textu“ znamená jenom vzít stávající obsah a nepokazit jej (přičemž při dnešní sazbě pro tisk se obsah většinou pokazí, protože vazby v obsahu se nahradí jejich rozmístěním po stránce).

Problém s bitmapovými obrázky je specifický pro formát, který je určen pro přesný popis tiskové stránky (jako PDF). V jiných formátech (i v tom HTML) se to jednoduše vyřeší tak, že máte obrázek v několika velikostech, a uživateli zobrazíte tu, která se nejlépe hodí pro aktuální zobrazení.

Co je jinak? Autoři dodávají text většinou ve formátu Wordu, OpenDocument nebo Office Open XML. To už ten plovoucí formát je, takže problém je v tom, že se ty informace během dalšího zpracování mohou ztratit. Nebo snad vytvořit dobrý interaktivní obsah je jednodušší, než vytvořit dobrý text?

Rozdíl je v tom, že tabletový časopis nahrazuje papírový časopis, ne webový magazín. Tabletový časopis můžete číst kdekoli, kde jste četl papírový – ráno u kafe, ve vlaku, v metru, na záchodě… Notebook na stejných místech často také můžete použít, ale rozhodně to nebude tak pohodlné.
Akorát by to autoři aplikací neměli s tím připodobňováním papírovým časopisům přehánět – pro stejně pohodlné používání, jako papírový časopis, opravdu nepotřebuju, abych na tabletu viděl dvoustranu a uprostřed jakoby stín stránek ohnutých do hřbetu, ani nepotřebuju efekt otáčení stránky (listování). Naopak bych uvítal třeba klikatelný obsah nebo přeformátování textu podle rozměrů displeje.

I ty obrázky s popisky nebo do textu zakomponované věci se dají s přeléváním textu řešit. Akorát vstup nemůže být „obrázek na pozici x,y, text na pozici x, y“, ale musí tam být informace, že něco je popisek k obrázku, něco je ilustrační obrázek, něco je citace z textu (kterou je zbytečné při čtení článku zobrazovat) atd.