Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Facebookem k názorové singularitě, aneb digitální propast se rozevírá od Nishkam Janusevskij - "podporování nesmírně důležité „dovednosti“ moderního člověka, kterým je...

"podporování nesmírně důležité „dovednosti“ moderního člověka, kterým je kritické myšlení. (Opakem je pak ovšem rezignace na vlastní rozum, přijímání jednoho názoru bez toho, aby o něm člověk vůbec přemýšlel, s hrozícími smutnými konci, které dobře známe z historie)."

Tak já to zkusím. :) Opakem kritického myšlení jako životní filosofie IMHO není rezignace na vlastní rozum, ale otevřené srdce a vědomé omezení rozhodovacích kompetencí rozumu. Jak Vám to zní? Byl byste ochoten kvůli poznání snížit prioritu té "nesmírně důležité dovednosti"? Pro většinu technický zaměřených lidi podle moji zkušenosti je přeci jen lepší zůstat v pohodli prostoru, vymezeného logickým myšlením.

Myslím, že logická argumentace není nejpoužívanější způsob manipulace - neb je jeden z nejméně účinných.
Nejpoužívanější je CITOVÉ VIDÍRÁNÍ ("ty už mě nemáš rád?", Když to je takhle tak já...). Všimněte si, že s citovým vidíráním se lze setkat téměř denně... A že mnohdy vypadá jako, logické, ale NENÍ.

Dále následuje manipulace ve smyslu OMEZENÍ FAKTŮ. (Blesk Mobil je přeci "nový operátor"...). V tomto smyslu vás tím, že zatajím skutečnosti, také vmanipuluju kam "budu chtít"...

Další metody jsou např. v kombinaci s citovým vidíráním: působení na stádní pud (když nebudeš dělat tohle, budeš vyloučen...), postupnou změnou (najedřív jsem hodný, po obmotání začínám dělat "co chci") atd...

Ani mně nepřijde prospěšná dogmatická víra ani manipulace. Bohužel nejpoužívanější způsob manipulace je právě logická argumentace, příp. také použití emocí.
"Všeho s mírou" je asi celkem dobrá strategie, ale já tam vidím nebezpečí pohlcení davem a průměrnosti, což se mimochodem stalo mnoha lidem v nacistickém Německu.