Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Hodinky! Potřebuje někdo z vás hodinky? od bmann - Tady tedy nesouhlasím s autorem, že klasické hodinky...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 9. 2014 9:41

    bmann (neregistrovaný)

    Tady tedy nesouhlasím s autorem, že klasické hodinky jsou setrvačnost. Ne každý je mobilní maniak. aby permanentně čučel do mobilu. A určitě mě nebaví vytahovat mobil jen kvůli času.

    Koupil jsem si předčasem hodinky, které jsou řízeny rádiem, mají solární nabíjení a jsou lehké díky titanu. Takže se nemusím starat o baterii, nastavovaní, časové posuny anii o datum. Vše se seřizuje samo.
    Takže vím, že v jakoukoliv dobu mám na hodinkách přesný čas.

    Nehledě na to, že pro někoho tvoří hodinky i módní doplněk.

    Za sebe se klasických hodinek nevzdám a to si nemyslím, že bych patřil k nejstarším.

  • 16. 9. 2014 9:51

    Milan Novák (neregistrovaný)

    K čemu to je, mít "v jakoukoliv dobu přesný čas"?

    Jste otrokem času.

    Ve skutečnosti člověk potřebuje na sekundu přesný čas jen výjimečně, dokonce i v této uspěchané době. Neustále sledovat čas na specializovaném zařízení, které člověka celý den obtěžuje na ruce, to už je asi nějaké postižení.

  • 16. 9. 2014 10:08

    Chronos (neregistrovaný)

    A vy jste anarchista! :-D Nálepkováním se opravdu nikam nedostaneme.

    Na sekundu přesný čas potřebuje člověk opravdu vyjímečně. To je zcela zbytečné argumentování.
    Ale znát čas s přesností na minutu, na dvě, tři minuty, s přesností na pět minut - to už je docela časté.

    Zastánci hodinek mluví o tom, že tu informaci o čase získám kdykoliv chci - ne, že sledují ten čas neustále a nepřetržitě.

    Jdu na nějakou schůzku a když tam nebudu včas, tak to bude mít nějaké nemilé důsledky (minimálně pro moji důvěryhodnost).
    Anebo jdu na na vlak/autobus, který mi může ujet, když tam budu o minutu později.
    A teď v tuto chvíli se potřebuji podívat, jestli jdu přesně na čas, jestli mám 5 minut zpoždění, nebo jestli mám 10 minut rezervu. Podle toho silně přidám do kroku, nebo začnu telefonovat omluvu, nebo si ještě koupím pečivo u stánku.

    Jestli je něco opravdu postižení, tak to je to, když se někdo tváří že, že to co vyhovuje jeho osobě musí vyhovovat (skoro) všem a to, co on nepotřebuji přece nemůže potřebovat (skoro) nikdo.

  • 16. 9. 2014 10:37

    R. (neregistrovaný)

    To jsou zoufale vyroky tech nahore, to uplne cucim, to je akorat videt ty akvaria kde kdo plave... pry na pocitaci vpravo dole, to jsou lidi co do toho cumi 10 hodin v praci a 8 doma. Cas na ctvrt hodiny nemusi hlidat rentieri, pasaci ovci, Bartoska, Labus, Agata Hanychova a nezamestnani, protoze na urad chodi v utery a do otviracky se trefi.
    Nebo ze ve meste jsou vsude hodiny, to asi chodi 40m od metra IP Pavlova porad stejnou trasou a zrovna tam nejake jsou. Verejne hodiny nebudou na procentu ulic, ale na promilnim cisle. To uz jsou spis v te MHD.
    Hodinky proste nekdy muzou zavazet, nekdo je na to citlivej, ale predstirat nekterou z variant mi prijde legracni

    1. vim podle slunce a lysejniku presne kolik je hodin
    2. nejsem otrok casu a proto vsude chodim o 10-20 minut driv nebo pozdeji a kdyz mi ujede vlak, tak mi to nevadi

  • 16. 9. 2014 17:18

    Trident (neregistrovaný)

    1. A to univerzalne jak? V ruznych zemich je slunce jinde. Nekde mate jedno casove pasmo tak siroke, ze na jednom konci jednoho statuje slunce
    uplne jinde nez na druhem.
    A co nase mala republika. Kdyz nektere casti republiky jsou porad pod mrakem tak tam se clovek muze v pozici slunce uz hodne seknout.
    2. Pokud mate denne 4 schuzky a jdete na vsechny 4 o 20 minut driv tak cista ztrata 60 minut. To uz je pohodlny obed s pokecanim.
    Kdyz mi ujede vlak tak mi to docela vadi. Protoze jezdi po 1-2 hodinach a pokud nestihnu posledni tak bud ve 4:30 rano nebo drahe taxi.

  • 16. 9. 2014 12:11

    Yučikala

    Jak často potřebujete na minutu přesný čas?

    Já zjsitil, že i když jsem si myslel, že to není možné, tak na minutu přesný čas potřebuju znát Z HODINEK velmi málo...

    Jenoduše proto, že ten čas mohu znát i z jiných zařízení. Ráno např. z mikrovlnky.

    A i když potřebuju znát čas přesněji, mobil mi vždycky vystačil.

    Myslím, že nálepek ohldně sluhy času je na místě. Stačí si vyslechnout, co si o "bílém muži" myslí méně vystresovaní obyvatelé jiných kultur.

    BTW: manželka si neuměla představit život bez hodinek. Udělali jsme pokus - na 14 dní je dala do šuplíka. Ó TA PANIKA - NEBUDU VĚDĚT, KOLIK JE HODIN...

    Nemá je na té ruce už několik měsíců.

    Zkuste si udělat podobný pokus. Závislost je strašná věc :-D

  • 16. 9. 2014 14:04

    Chronos (neregistrovaný)

    A i když potřebuju znát čas přesněji, mobil mi vždycky vystačil.

    Ale jo, mobil v zásadě funguje. Ale pointa je ta, že na hodinkách je to zjištění času velmi rychlé a ergonomické. Někdy i bez toho, abyste druhé straně dali najevo, že se zajímáte o to, kolik je hodin.
    Zjistíte tak čas i když máte plné ruce, i když je zima a máte nemotorné rukavice. I když jedete na kole nebo na motorce, atd.

    Myslím, že nálepek ohldně sluhy času je na místě. Stačí si vyslechnout, co si o "bílém muži" myslí méně vystresovaní obyvatelé jiných kultur.

    No co by si o nás mysleli? V první řadě si o nás myslí, že jsme ukrutně bohatí. Čehož základním kamenem je naše efektivita - a jeden ze jejích základních kamenů je to, že umíme hospodařit s časem.
    Většina dalších věcí, které si s námi spojují (špičkové zdravotnictví, školství, neexistence chudoby) už jenom sekundárně vychází s toho, že jsme ukrutně bohatí.

  • 16. 9. 2014 14:35

    Chronos (neregistrovaný)

    Aha, to bude ta chyba. Já si nic nečetl, já strávil dost času na pracovních projektech v rozvojových zemích.
    Nepotkal jsem tam žádné kmenové divochy, nebyl jsem nikde v pralese. Ale normální dělníci v normálních fabrikách vidí naši civilizaci jako něco, co obdivují. Třeba ne celou - třeba se na nás dívají přes prsty, protože nám podle nich chybí morálka a víra a jsme slabí, atd - ale naše bohatství se jim líbí hodně.

  • 16. 9. 2014 14:52

    Chronos (neregistrovaný)

    Jaké původní kultury máte na mysli? Jako nějaké indiány v amazonské džungli, kteří čas vůbec neřeší a nejsou jeho otroci. A jsou hrozně free a cool a šťastní. Teda do okamžiku, než zemřou na (pro nás) banální nemoc nebo úraz, nebo když někoho z nich na lovu roztrhá zvíře? Nebo než jim sousední kmen vypálí vesnici?

    A co s nima? Jak jsou pro nás relevantní?

  • 16. 9. 2014 14:56

    Yučikala

    No, zase nezemřou na autonehodu...

    ano - mám na mysli kultury, které prostě žijí jinak. To, že žijeme jak žijeme, neznamená, že to nejde jinak a bez "osobního štěstí"...

    a tak je to se vším - to že na něčem lpíme, neznamená automaticky, že tomu tak je dobře

  • 16. 9. 2014 15:00

    Chronos (neregistrovaný)

    Ale jak je to relevantní? Chcete žít uprostřed naší civilizace jako indián? Chcete v práci fungovat systémem inšalah (až alláh dá, tak to bude)?
    Chcete si pozvat zedníky na stavbu středu, ale sám tam dorazit až ve čtvrtek a být hrozně šťastný, že jste jim mohl zaplatit o zbytený den více? Těžko. Tak jak je to relevantní? Proč jste to v diskuzi vytáhl?

  • 16. 9. 2014 15:05

    Yučikala

    Vždy jde o jakousi pomyslnou mysku vah. Každý extrém není dobrý. Napsal jsem to jako protiváhu "otročení času".

    Když si sundáte hodinky - "prd" se stane. Stále budete moci být dostatečně přesný i když budete méně sledovat kolik je hodin.

    Opravdu doporučuji si na toto téma přešíst Tyranii okamžiku. Napsal ji evropan pro evropany. A jako kulturní antropolog se určitě inspiroval jinde.

  • 16. 9. 2014 14:04

    h4x0r

    Já jsem tohle nedobrovolně udělal, když se mi staré hodinky rozbily a nové ještě nedorazily. Byly to asi tři neděle, s tím mobilem se to nějak dalo přežít, ale že bych z toho měl dobrý pocit, to rozhodně ne.

    Myslím, že je na místě rozlišovat dva typy situací: kdy absence hodinek lze nějak více či méně opruzově "obejít" (zeptám se, najdu veřejné hodiny) a kdy to nejde a nastává průšvih.

    Podstatně víc je samozřejmě situací první kategorie. Za mně osobně třeba dneska tyhle dvě:
    - ráno podpis na poště. Juknu na hodinky, kolikátého je. Rychlé, elegantní, bezproblémové. Ano, mohl bych se býval zeptat "prosím vás, kolikátého dneska je?" nebo tahat mobil.
    - čekám na socku, která jezdí v ranní dobu každých celých 10 minut. Zajímalo mě, zda má smysl začíst se do knihy nebo ne. Juknu na hodinky a vidím, kdy to má jet. Ano, mohl jsem tasit mobil, mohl jsem udělat dvacet kroků, abych viděl na veřejné hodiny na křižovatce a ano, mohl jsem se někoho zeptat

    Za mně jsem prostě rád, že hodinky mám při sobě. Přesto, že mám aktuální čas na obou mobilech, na tabletu, v autě dokonce dvoje - v analogové podobě na palubce a v digitální na multimediálním displeji, na počítači i na notebooku, přesto jsou situace jako uvedené výše, kdy vlastnictví hodinek preferuji před alternativním naznačeným řešením, které je sice drobňoučký opruz, ale řešit to několikrát denně mi přijde zbytečné.

  • 8. 10. 2014 16:36

    krakonoš (neregistrovaný)

    Tak Vaše starosti a Rotschildovy peníze bych chtěl mít! Řešit, zda má smysl otevřít knížku, když MHD jezdí každých 10 minut... I kdyby mi ta socka ujela před nosem, tak: 1/ těch 10 minut za to nestojí a 2/ co si asi z té četby odnesu, když musím jedním okem šilhat do knížky a druhým, zda už ta socka nejede, nebo, když má zpoždění, kde se vlastně courá. Ono se za těch deset minut dá něco podstatného zmeškat? Pokud zní odpověď ano, je nejvyšší čas na změnu životního stylu, pokud se chete dožít vyššího věku v plném duševním zdraví.

  • 16. 9. 2014 10:47

    bmann (neregistrovaný)

    Milý Milane,

    je to přesně tak, jak popsal uživatel Chronos, tím mu děkuji za reakci.

    Nesmíte to ale přehránět s interpretací a dohatovat to do extrémů. To že mám hodinky, které jsou na seřízeny na sekundu přesně neznamená, že to prakticky potřebuji. Prostě se o ně nemusím starat a vím, že nejsou pár minut popředu či pozadu aktuálního času. Jen ráno nasadit a večer sundat.

  • 16. 9. 2014 10:52

    _pepak (neregistrovaný)

    Za prvé, já samozřejmě přesný čas *nepotřebuju*. Můžu s jeho zjišťováním přestat, kdy budu chtít. Teď zrovna nechci, to je celé. (Pro pomaleji chápající, to byla ironie.)

    Za druhé, i ne-otrok času může bydlet v místech, kam mu autobus jede jednou za dvacet minut, a pak je pro něj docela významný rozdíl, jestli přijde půl minuty před odjezdem nebo půl minuty po odjezdu. Hodinky mohou pomoci v tom, že se na nich dá čas zkontrolovat velmi rychle a podle toho usoudit, jestli náhodou nebude vhodné trochu přidat do kroku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).