Názory k článku Jiří Hlavenka: Kdo jsou Křižíkové dneška aneb o významu informatiky

Stále čekám na to, kdy už se přestane za úspěšnou považovat firma, která je schopna sehnat investice, ale bude to firma, která investice nepotřebuje, prože si na svůj provoz vydělá tím co dělá, protože to dělá skvěle a je o to zájem zákazníků.
zatím to ještě nepřichází, ale váš článek je snad jednou z prvních vlašťovek, co ukáží že králové startupů jsou nazí.

A přestaňme si také na našem písečku mazat med kolem huby: "Petr jako nikdo jiný u nás dává oboru informačních technologií a Internetu již pětadvacet let nadhled a vnímání v širších souvislostech"…

Toto jednoduše není pravda, jak i zde komentovaný odkaz bohatě dokazuje, což ovšem neznamená že by měl letět a přestat mrvit mladé a bohužel i starší čtenáře na vedoucích pozicích - i ty svodky co píší jinde mají smysl.

S vyzněním článku jinak souhlasím.

100% souhlas s článkem. Na prvním místě vzdělávání a jeho kvalita. Ta je dnes bohužel často opravdu na pováženou. Učíme děti podle x-let starých metod, učíme je způsobem "nabifluj se a zapomeň" namísto toho, abychom je učili myslet, uvažovat a tvořit vlastní závěry. Zde je příčina "zaostalosti" ČR, nikoliv přímo v tom či onom konkrétním oboru. Dokud budeme vychovávat národ ne sebevědomých lidí bez schopností samostatně uvažovat, pak se pozice ČR nikam neposune.

Ad Učení - Je zajímavé, že ty "naše" moderní metody výuky, jsou tvrdě válcovány metodou "biflování", která se razí v asijských zemích.
Kde je asi chyba? Osobně myslím že v tom, že pokud nemáte nabiflováno, zabírá spoustu času danou informaci najít a je problém už v tom, že mnohdy dotyčný ani netuší co má hledat, protože neví...

"Tvrdě válcovány"? Můžete to nějak rozvést?

Tak třeba ti biflující se Číňané postaví atomovou elektrárnu za 5 let. Eméričanům využívajícím těch nejpokrokovějších metod to trvá dvakrát tak dlouho. A jsou o krok napřed!

Rychlejším házením lopatami / ježděním bagry to asi nebude.

lopatou ani bagrem to neni, ale vzdelanim uz vubec ne, to je jen o birokracii

Hledejte :-). Třeba

http://www.oecd.org/edu/eag.htm

nebo starší údaje (zato podané beletristickou formou)

http://www.hluchak.cz/ssp/2_skolstvi_mezinarodni.html.

Nebo řada nepřímých indikátorů, třeba autorství vědeckých článků, prakticky o čemkoliv - pravda, většinou pochází z USA, ale napsali je lidí s příjmeními jako Li, Wang apod.

no vidite kdybyste mel nabiflovano tak se tak blbe nebude ptat

Jestli ono to spis nebude tim, ze tech cinanu je miliarda, tedy asi tak 5x vic nez tech emericanu. A pokud cinan nedoda vysledek sve prace jiz vcera, tak ho ceka kulka. On ten vysledek podle toho taky dost casto vypada.

A jestli neco Cinanum skutecne svedci (a tzv zapad na to dojede), tak je to predevsim to, ze zela kaslou na nejake patenty a autorstvi. Proste pouziji to, co se jim hodi.

Nevím proč do toho taháte patenty, ti žáci jsou prostě lepší než to co vylézá z našich škol.
Jedním z důvodů bude velmi velká a tvrdá konkurence. a to, že nehledají jiné cesty(protože to jsou většinou slepé uličky, biflování je základ, potřebujete do hlavy dostat co nejvíce vědomostí, abyste s nimi mohl pracovat)
Upřímně nemám rád, když někdo tvrdí, že to nemusí vědět, že si to někde najde, ale má to dost ale, když neví co má hledat a jak to má vypadat, nedokáže posoudit, že to již nalezl a nedokáže posoudit, že nalezl správný výsledek, protože nedokáže ani přibližně "vypočítat", jak by ta výsledná vědomost měla vypadat a může najít něco nevhodného.

Pokud je nekoho 10M vs 1G tedy asi tak o 2 rady rozdil, da se celkem uspesne predpokladat, ze budou mit cinani asi tak o 2 rady vice schopnych lidi. Tedy na tisicovku spickovych odborniku z CR pripada asi tak 100 000 spickovych odborniku z Ciny.

Uprimne me pak dojima, ze kdyz se kohokoli na ulici zeptam na "Zlata bula sicilska" vybafne na me nabiflovany udaj 1212 ... ale vubec netusi, co to je.

A patenty a dalsi s tim uzce souvisi, nebot se tu zminovaly uspechy Ciny, ktere jsou na tom zalozeny.

Ad 1 - když řeknete A, řekněte i B. Tedy kdo stojí za těmi patenty, které pocházejí z Číny. Ve velké míře to jsou americké a evropské mozky, které pracují v asijských výzkumných centrech. Typicky to platí o biotechnologiích a genetice, kteréžto obory jsou v Evropě i USA brutálně byrokraticky omezovány a napadány kdejakým aktivistickým nýmandem. Firmy pak stěhují svá výzkumná centra do Asie, spolupracují s místními univerzitami a patenty pak jsou, kupodivu, mimo jiné i asijské.

Ad 2 - ne, oni se nestávají nepoužitelnými kvůli soft skills, ale prostě proto, že je nikdo neučí ani hard skills, ani soft skills. České školství je v pérdeli, pane hrábě, hlavně kvůli neustálým reformám, které ale už se nijak netýkají vzdělávání učitelů na pedagogických fakultách (kde navíc mnohdy končí studenti, kteří se nedostali na jinou školu). Jak chcete, aby žáci něco uměli, když máte k dispozici zoufale málo schopných učitelů?

Ad 3 - svět není plný managerů, ti jsou jen vidět, nesou odpovědnost, dělají rozhodnutí, mnohdy hloupá, většinou ale úplně normální, bezproblémová. Svět je i nadále plný lidí na nižších pozicích, kteří nejsou tolik vidět. No, a jestli ti manageři najdou práci, pak zřejmě potřeba jsou. Pokud by opravdu nebyli potřeba, měli bychom tu továrny řízené dělníky a mangeři by byli na dlažbě. Ale můžeme udělat revoluci a ty továrny dělníkům dát. Nebylo by to nic nového.

Vsiml jsi si nekdy, jaci jsou ti priznivci googlovani face to face idioti? Kdyz mi nekdy okolo 1985 rikali "stari" lidi, ze je upadek vzdelani, ze mit gymnazialni vzdelani v dobe jejich mladi bylo "neco" s tim clovekem se cross obory bavili minimalne na zakladni urovni. Nechapal jsem o cem mluvi, ted po triceti letech to vim vic jak dobre. Ti idioti s vysokou skolou si googluji i to, kde je Island, kdo byl Bismark, co je to bilaterálni, co je to smiseny les, rozdil mezi prirazkou a marzi az po to kde tezi ropa, jestli spis v Spanelsku nebo USA. Ja uz to ve firmach pri nejakych neformalnich setkanich nezkousim na lidi mladsi padesati let, nejake tema hovoru neexistuje.

"Myslet" můžete jak chcete, co Vám to ale bude platné, když nebudete znát fakta. On je totiž zásadní rozdíl obhajovat vlastní závěr dejme tomu v oblasti genderových studií a spočítat třeba most. V prvním případě člověku stačí s odpuštěním prořízlá pusa, ve druhém když nebudete umět, tak Vám ten most spadne. Podobně medicína - ta je zejména o biflování.

Koukněte se na prestižní americké školy (třeba MIT), jak přistupují ke zkouškám třeba z matematiky. Tam biflování nezmiňují, ale pokud nejste opravdu geniální, nemáte bez něj šanci.

Nesouhlasím s výámi z jednoho prostého důvodu. Živím se jako vývojář, ale nikdy by mě nenapadlo učit se všechny objekty použité v konkrétním vývojovém prostředí nazpaměť. Praxe mě nutí vybrat si pro konkrétní použití ten správný nástroj a detaily si pak najít v dokumentaci; příp. na internetu.

Kdybych se měl všechno biflovat zpaměti, tak jsem doposud nenapsal ani čárku a ještě se stále učím.

To je ale neco trochu jineho. Samozrejme ze nelze nosit v hlave uplne vsechny detaily spjate s tim ci onim (ovsem kdo by to dokazal, jiste by mel vyhodu :-) ). Pokud Vas k necemu nuti praxe a Vy vite, kde najit detaily, tak to podle mne znamena, ze svoji profesi ovladate a jste tudiz na jine urovni nezli zde diskutovane soft skills ("schopnost argumentace" a tak).

K tomu myšlení a závěrům potřebujete sumu fakt, a ty jinak než biflováním do hlavy nenalezou. Nehledě k tomu, že nemůžete dost dobře dělat nějaké vlastní závěry třeba o husitství, když si zrovna nejste jistý (jako některé moderní učitelky dějepisu), jestli Husa upálili 1415 nebo 1514.

Měl jsme na koleji spolubydlícího, tehdy prospěchového stipendistu, jedničkáře. Zeptal jsem se ho, kdy se odehrála bitva na Bílé hoře. Věděl to na den přesně. Pak jsem se ho zeptal, kdo tam bojoval. Byl z toho paf. Nejdřív hádal, že husiti. Pak že Prušáci.
Česká výuka dějepisu je na howno a byla na howno už za komunistů. Žáci biflují datumy bez znalosti souvislostí.

Mno,
ta záměna je taková, že to vyšší datum je už novověk. Pokud to žáčkovi "nedocvakne", tak je něco špatně.

Dcera si dodělávala magistra na LSE. Musela "nabiflovat" opravdu značný objem informací, sice nikdo přímo nezkoušel jak si je zapamatovala, ale jejich znalost musela být patrná na vlastních tvůrčích pracích, seminárkách a pod. Knihovna na LSE je otevřená 24 hodin, a po většinu školního roku je i v noci narváno, a je nutné si stůl rezervovat s předstihem. Když pak viděla některé diplomové práce svých českých kamarádů, tak říkala, že tam by si to nikdo nedovolil předložit i jen jako seminárku.

Až tedy půjdete koncem týdne, jak říká Petr Koubský, svým hlasem ptát se našich politiků …

Jsem rád, že žiji v obci dostatečně malé na to, aby komunální volby nebyly záležitostí politiků.

U Vas kandiduji Martani??? Clovek ve volene verejne funkci se politkem stava automaticky.

Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Politika

Buď samozřejmě v laboratořích, ale hodně jich vzniká i v provozu. Prostě je něco potřeba vyrobit levněji, rychleji, přesněji nebo efektivněji. Nebo je potřeba nějak uvést do provozu něco, co bylo zatím jen teorií.

Takže není až tak divné, že patenty hojně vznikají právě tam kde se něco skutečně reálně vyrábí, a nikoliv tam kde se jen prodávají služby.

K zajímavé diskusi mě napadá několik poznámek:

1) Soft skills vs hard skills. Prosím, v žádném případě nehoruji pro to, aby se na školách přestaly "vyučovat předměty". Dítě potřebuje aparát, aby se s ním učilo dále pracovat. Potřeba je nepochybně obojí. Nicméně na řadě škol či u řady učitelů se stále jen vyučuje aparát - asi jako kdyby se zedník učil pouze to, co je to cihla, jak vypadá, jaké má rozměry a hmotnost, a neučil se z ní stavět zdi.

2) S tímto souvisí i dramatická změna fungování společnosti, kterou zažíváme, zatímco školství zůstává stále poněkud "tereziánské". Základní informace jsou dnes na dosah ruky - dříve nebyly - a konkrétní profese jsou nyní zase tak vysoce specializované, že potřebný znalostní aparát nemůže přinést škola (hovoříme-li o školách základních a středních). Potřeba znalostního aparátu se tak zmenšuje.
Na druhé straně se mění i práce - ta byla dříve mnohem častěji jednoduchá, repetitivní, nevyžadovala kreativitu, dovednost komunikovat, vést tým, nevyžadovala tak velkou samostatnost, ba vlastně nevyžadovala "myšlení". Dnes, jak je myslím každému zřejmé, tyto činnosti jsou potřebné v takové míře jako nikdy.

3) Otázka biflování v asijských zemích. Myslím, že se zde maličko mate:
- jednak asijské vyučování není zdaleka postaveno na biflování jako spíše na tvrdé práci, kdy děti jsou vystaveny takovému náporu činností, které musí zvládnout, o jakých se nám ani nezdá.
- současně je v nich cíleně budována potřeba vyniknout, zvítězit, v tomto působí stejným směrem škola, rodina i okolí dítěte
- i při obrovském, možná až neúměrném tlaku na dítě (viz sebevraždy, když se dítě nedostane v Asii na vysokou atd.) není prokázáno, že by tento přístup vedl k dramaticky lepšímu vzdělání (viz např. testy Pisa). Spíše se ukazuje, že k dobrým výsledkům vede jak "finský", tak "jihokorejský" přístup

4) Počet patentů nepovažuji za ukazatel, dle kterého se dá cokoli vyvozovat, cokoli usuzovat. Patentovat si může víceméně kdokoli cokoli. Patent neznamená automaticky vynález či výsledek vědecké činnosti. Patenty jsou dnes spíše "válečným nástrojem" v obchodním boji než čímkoli jiným. A nakonec: v údajích za rok 2012 podala Čína 650 tisíc patentů, USA (s čtvrtinovou populací) 542 tisíc patentů, v součtu s EU více než Čína. Tvrzení pana Holého, že Čína dnes produkuje "řádově více patentů než USA a EU dohromady" je chybné - asi o jeden řád :-)

Pre diskutujucich odporucam novu knihu od pana menom Yong Zhao, ktory sa venuje prave porovnavaniu cinskeho (zalozeneho na Konfucianstve) a necinskeho vzdelavacieho systemu. Jedna z tych knih, ktore by si mali ludia zo Slovenska/Ces­ka/Europy/US precitat, predtym ako zacnu mudrovat o tom o kolko su cinski studenti mudrejsi ako europski/americki. HINT : pocet patentov a vysledky v PISA testoch su menej relevantne ako si miestni odbornici na skolstvo myslia.

Kniha sa vola Who's Afraid of the Big Bad Dragon: Why China Has the Best (and Worst) Education System in the World.

bych rozhodne jako priklad nedaval, jedine odstrasujici

tyhle 2 firmy pouze vyuzily toho, ze do korporatniho prostredi zdarma ci za maly poplatek vcas zadna lepsi antivirova firma nesla ... agresivni politika pribalovani se ke vsemu nabizenemu "zdarma" ... to ze se jim u zblblych americanu povedlo IPO je spis smutna skutecnost ...

rozhodne bych preferoval davat za priklad firmy, ktere se prosadily ve svete kvalitou sveho produktu, ne vychcanosti ...

Vubec nevite, o cem mluvite.

Obe firmy dosahly opravdu globalniho vyznamu, rozhodne nejvetsiho ze vsech ceskych firem. Obe vydelavaji daleko vic penez nez v clanku velebena tovarna na penize Seznam a maji mnohem vyssi valuaci nez zmineny mall.cz. Nevyuzily zadneho korporatniho prostredi, ale naopak jsou zamereny na domaci uzivatele, kterych maji dohromady asi pul miliardy.

Toho rozhodne nejde docilit "vychcanosti", ale jedine kvalitou produktu a denni mravenci praci. Vsak si to muzete vyzkouset sam :)!

ze do korporatniho prostredi zdarma ci za maly poplatek vcas zadna lepsi antivirova firma nesla

A proto to udelali podle Vas spatne ? :-)

agresivni politika pribalovani se ke vsemu nabizenemu "zdarma" ... ktere se prosadily ve svete kvalitou sveho produktu, ne vychcanosti

Tady mame myslim lepsi priklad, Google.

"rozhodne bych preferoval davat za priklad firmy, ktere se prosadily ve svete kvalitou sveho produktu, ne vychcanosti ..."

Takze Apple rozhodne ne? Napr. prolobovana dodavka Macshitoshu do americkych skol ...

biflovani je dobre pokud chcete byt pravnik, soudce nebo lekar, ale dobry vynalezce, vedec nebo fyzik z vas diky biflovani nikdy nebude

Pokud chcete být fyzik, musíte umět hodně dobře matematiku.
A to bez biflování nelze.

Biflování je to, že se učíte nazpaměť spoustu vzorečků. Protože když ty vzorečky nemáte v hlavě, tak při výpočtu nevidíte, že by se dal výraz na daný vzoreček převést - a tudíž to na něj převést nemůžete. Konec výpočtu, další.
Většina praktické (!) matematiky je o tom, že něco, co nevím jak řešit, převádím na něco, co řešit umím. A co není v hlavě - jako by nebylo.

A jenom odbočím - je to úplně stejné - jako když nemám v hlavě funkce standardní knihovny "svého" programovacího jazyka - tak nic nenaprogramuji.

Matematika (i fyzika) je (kromě toho, že se hodně věcí naučím nazpaměť) i o tom, že tvrdě cvičím. Hodně počítám. Propočítávám si celou sbírku příkladů. A tam získávám potřebnou rutinu - a odhad, co u tohoto příkladu fungovat bude a co nebude.
To sice není přímo biflování - ale je to podobně pracné - a spolu s biflováním to patří na stejnou hromadu, kterou zastánci "moderní" výuky odmítají.

Lidé mají často pocit, že biflování v matematice je to, že se učím příklady ze sešitu nazpamět (protože učitel je hodný a do písemky dává přesně, to co jsme si propočítali). To je ale primárně zvrhlost - a až sekundárně je to také biflování.

Tech vzorecku a uloh, na nez se da prevadet, je podle meho nazoru o nekolik radu mene, nez pocet dat, ktera se uci napr. v dejepise. A co se tyce standartni knihovny programovaciho jazyka, tak ja, jako C++ programator, sice vim, ze je nejaky typ std::string, ktery umi zhruba to, nebo ono a ze jsou k nemu takove a makove eventuality nariklad v boost. Ale musim se kouknout do napovedy, abych vedel, jake jsou konkretni nazvy tech prislusnych funkci a jake maji parametry. Ucit se ty funkce nazpamet je dle meho nazoru hloupost a neprinese mi to zadnou konkurencni vyhodu, jen promarneny cas. Svuj cas vyuziji efektivneji, kdyz si nainstaluji vyvojove prostredi, ktere me bude nazvy a parametry funkci napovidat.

Mohu se zeptat, kolik z analýzy a algebry jste toho brali, že máte pocit, že těch vzorečků je málo?
To, že se dějepis u nás často učí způsobem - nauč se nazpaměť hesla a data - a netrap se chápání souvislostí - to je zcela nepodstatné pro posuzování, jestli se v matematice bez biflování někam hnete.

Pokud by vaše znalosti standardní knihovny vašeho jazyka skončily u std::string, tak byste naprogramoval akorát velké kulové.
Na názvy funkcí se může programátor koukat, když používá nějakou méně častou knihovnu. Ale proto píši o standardní - tu typicky používáte každý den.
Neříkám, že si máte sednout a učit se všechno nazpaměť včetně parametrů - to proboha ne. Ale na začátku si musíte sednout a naučit se nějaké kritické množství, abyste mohl začít něco dělat. A pak - právě tím cvičením o kterém jsem dále psal - usazujete do paměti názvy a používání těch dalších důležitých funkcí.

Potřebuji v aplikaci vytvořit pracovní vlákno, v něm otevřít textový soubor, otevřít XML, připojit se k SQL databázi, Načít z těch zdrojů data, seřadit je vyfiltrovat, zobrazit, uložit někam a odeslat nějakým TCP spojením.
Pokud nemáte v hlavě jaké funkce budete volat a budete je hledat, tak máte proti normálním programátorům slušnou konkureční nevýhodu, která ve výsledku bude znamenat, že nebudete stíhat termíny (které kolegové stihnou).
Nestačí vědět, že je nějaká funkce, která otevírá spojení do SQL databáze. Musíte vědět která to je. Ano - nemusíte přesně znáte její jméno a už vůbec nemusíte zpaměti znát parametry všech jejích přetížených variant - ale musíte v hlavě vědět přesně kterou funkci chcete použít - a její jméno musíte znát alespoň tak nepřesně, aby se dalo rychle dohledat, nebo nechat napovědět tím vývojovým prostředím.

ano to vsechno znat musite, ale to NENI biflovani ktere se ve vetsine nasich skol stale hodnoti kde nezalezi na tom jestli danou ulohu dokazete vyresit protoze znate zaklady(zakladni fx vzorecky), ale hodnoti se to zda ji vyresite predepsanym(na­biflovanym) zpusobem a ikdyz dojdete jinym zpusobem k vysledku mate hned snizenou znamku protoze jse nemel dostatecne nabiflovano

Diky za článek. Plně souhlasím. Myslím, že nás zanedlouho čeká splasknutí startup bubliny, která je v současnosti podporovaná z evropských peněz.

Za me se mi nejak zvlast nelibil ani jeden z clanku - kazdy si hajil to svoje - jeden by to jednem vzal a nalil do IT a ten druhy zase do kultury a skolstvi.

Co takhle se na to "co je pro vsechny nejlepsi" vykaslat a treba zacit tim ze snizime byrokracii a dane na uplne minimum jako to je nekde v zahranici aby proste nebyl problem se aspon rozjet a fungovat?

Nicmene abych pokryl i ten zacatek - za me pokud nejaka firma potrebuje injekci za injekci a neni znamo kolik tech injekci vlastne je potreba a jen se tam prileje (pro cast lidi) levny kapital, udela se boure ve sklenici vody a investor to posle ASAP na burzu kde se udela pump & dump a lojzove ostrouhaji - to mi jako uspech neprijde, to se jen opakuje model z roku 2000.

Bohužel, to je ověřená pravda z příkladů všude kolem, neboť není důležité umět postavit zeď, něco naprogramovat, vyrobit... Důležitý je celkový rozhled, umění komunikace, znalost odlišného kulturního prostředí, znalosti jazyků, umění prezentace, kouzlo osobnosti a hlavně UMĚT PRODAT.

Kdo tohle všechno umí, tak nemusí umět skoro nic jiného, neboť zedníka nebo programátora si dokáže sehnat za pár šušňů.

Coz je definitivni prohra lidstva jako takoveho. Ale to se zmeni, az bude tehle budizknicemu tolik, ze uz nebudou mit co prodavat.

PROČ prohra lidstva? Proč budižkničemů? Bez těchle lidí by nebyla skoro žádná firma, neboť není důležité umět něco vyrobit, ALE prodat.

Výroba bot byla kdysi vážená profese, kde je dnes? Smontovat auto bylo taky vysoce odborné, dnes to dělají polo-automatizované linky. Na opravu TV byl potřeba specialista se znalostmi, dnes je levnější si koupit novou TV, než ji opravovat...

Třeba já považuji za naprosto bez budoucnosti profesi programátora, když se podívám, kolik statisíců levných Indů a Číňanů je na trhu.

Protoze ti lide obvykle nemaji naprosto zadnou odpovednost. Zivi se jen tlachanim.

Stale zapominate na to, ze musi byt co prodat. Jiste, pro vas je kazdy kdo dobre rozumi nejake vedni ci technicke discipline odpad, protoze dnesni doba je tak nastavena. Jenze vsichni tihle tlachajici panacci co rozumi prdu ziji ze setrvacnosti, ze to tak bude naporad. Zalezi ovsem jen na tech, kteri necemu skutecne rozumi jak dlouho si jeste nechaji srat na hlavu.

Třeba já považuji za naprosto bez budoucnosti profesi programátora, když se podívám, kolik statisíců levných Indů a Číňanů je na trhu.

Zalozte si firmu jen na nich, usetrite a pujde to jak po masle. Hlavne prodat a nicemu nerozumet.

A nekdy si zajedte do Londyna, v galerii tam najdete poucny obraz "Vyhnani obchodniku z chramu".

Netechnicke clanky pana Hlavenky jsou vzdy trefne. Priznam se ze vetsina zminenych jmen mic nic nerika, ale to ze je vzdy lepsi neco skutecne umet nez se jen vezt na vlne prave modnich veci jako startupy mi prijde blizke.

K otazce "Co je potřeba, aby se Česko nestalo zaostalou zemí?" bych pripojil dalsi otazku "Je mozne to vubec jeste zvratit zpet ?".

Zaostalost zeme nelze merit poctem nakupu v eshopech ani nejakou nesmyslnou statistikou poctu zarizeni pripojenych k Internetu. Jen tim jak dobre se v ni zije. Proto studenti po zkusenosti v zahranici pokukuji po tom se sem nevracet. A neni to jen o penezich. On je rozdil zit v zemi, kde jdete na urad jako sverpravna osoba a kdyz splnite to co vam reknou tak jste to udelal spravne (narozdil od CR, kde vam za to za par let daji pokutu). Stejne tak kdyz treba dojedete na kole k obchodu, oprete ho tam, tak ho jeste ve stejnem stavu najdete po nakupu. Vezmete si taxi z letiste a pritom .... asi neni treba psat dal.

Jenze tohle uz nezmeni ani tyhle volby, ani ty dalsi. To uz je tak strasne, s prominutim pos*ane, ze to zmeni jen protipol soucasne bezbrehe pseudo-demokracie. Ale kdo to opravi ? Vim jiste kdo ne, my sami.

To se nezmění nikdy ;-)

"Česko je nejkrásnější zemí na světě. Jen je škoda, že zde žijí Češi." --Vlasta Burian

Trochu odbočím od tématu. Myslím, že technologickým firmám by měla být věnována pozornost, protože jako jedny z mála mají opravdovou šanci stát se světovými.
V zavedených oborech je šance na prosazení velmi malá. Nedovedu si představit, že by dnes někdo založil např. novou automobilku a chtěl konkurovat Volkswagenu. To by možná zvládla Tatra, kdyby se historie vyvíjela jiným směrem...
Tudíž je třeba se soustředit na obory, kde karty ještě nejsou rozdány. Držím pánům palce :-)

Automobilky ale vznikaji, a bez problemu konkuruji. Pochopitelne ne mnoztvim, ale kvalitou, zpracovanim, pristupem k zakaznikovi... Ne kazdy chce mit doma koncernove premistovadlo, ktere se mu po trech letech rozpadne, a vypada univerznalne hnusne.

Jenze se zase dostavame k byrokracii. Vzniku nove atomobilky brani daleko vic byrokracie nez konkurence.

S článkem souhlasím. Už roky se pohybuju v IT prostředí, sleduju naše i cizí startupy - a nestačím se divit.
Úspěšná je dle mého názoru firma, která je schopna se sama uživit. Tečka.
Ano, potřebuju nějaké peníze na rozjezd, u většiny IT firem jde ale o nepatrné investice ve srovnání s řadou jiných "sexy" odvětví.
Pokud mi peníze dojdou po několika ledech a potřebuju financovat, je něco velmi špatně.
Další - pro mě naprosto nepochopitelnou věcí je, že získat finance tímto způsobem je hodnoceno KLADNĚ. Při představování jednoho Američina mi říkali "to je borec, získal na investicích 20M USD".
Peníze sice během 15 měsíců utratil, je ale slavnej :). Já bych spíš chodil kanálama ...

Přesně tak, za úspěšného se nepovažuje ten, kdo je schopen firmu rozvíjet či udržet tím že si firma svou činností na sebe vydělá, ale ten, kdo je schopen vytahat z investorů peníze.
To mi připadá zvrácené už několik let, ale kupodivu odborníkům přes "internet" to připadá sexy a okouzluijící.

Komu by nepripadalo okouzlujici utracet cizi penize? Dalo by se dokonce rict, ze ten, kdo firmu provozuje tak, ze si na sebe vydela je hlupak, protoze utraci sve penize. Neni prece nic dokonalejsiho, nez si vzit penize od jinych, utratit je a pak prohlasit "sorry, nevyslo to".

No jeste bych pridal, ze s kazdou injekci od investoru zakladatel prichazi o vliv na firmu. Takze pokud dotahne firmu na akciovy trh a vyda akcie (IPO) tak zakladatel ma vetsinou okolo 10%. Coz bych potom polemizoval jestli je to jeste ceska firma