Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Kdo jsou Křižíkové dneška aneb o významu informatiky od Mr.Gentleman - 100% souhlas s článkem. Na prvním místě vzdělávání...
-
Mr.Gentleman (neregistrovaný)
100% souhlas s článkem. Na prvním místě vzdělávání a jeho kvalita. Ta je dnes bohužel často opravdu na pováženou. Učíme děti podle x-let starých metod, učíme je způsobem "nabifluj se a zapomeň" namísto toho, abychom je učili myslet, uvažovat a tvořit vlastní závěry. Zde je příčina "zaostalosti" ČR, nikoliv přímo v tom či onom konkrétním oboru. Dokud budeme vychovávat národ ne sebevědomých lidí bez schopností samostatně uvažovat, pak se pozice ČR nikam neposune.
-
Martin V (neregistrovaný)
Ad Učení - Je zajímavé, že ty "naše" moderní metody výuky, jsou tvrdě válcovány metodou "biflování", která se razí v asijských zemích.
Kde je asi chyba? Osobně myslím že v tom, že pokud nemáte nabiflováno, zabírá spoustu času danou informaci najít a je problém už v tom, že mnohdy dotyčný ani netuší co má hledat, protože neví... -
JardaA (neregistrovaný)
Hledejte :-). Třeba
http://www.oecd.org/edu/eag.htm
nebo starší údaje (zato podané beletristickou formou)
http://www.hluchak.cz/ssp/2_skolstvi_mezinarodni.html.
Nebo řada nepřímých indikátorů, třeba autorství vědeckých článků, prakticky o čemkoliv - pravda, většinou pochází z USA, ale napsali je lidí s příjmeními jako Li, Wang apod.
-
fd (neregistrovaný)
Jestli ono to spis nebude tim, ze tech cinanu je miliarda, tedy asi tak 5x vic nez tech emericanu. A pokud cinan nedoda vysledek sve prace jiz vcera, tak ho ceka kulka. On ten vysledek podle toho taky dost casto vypada.
A jestli neco Cinanum skutecne svedci (a tzv zapad na to dojede), tak je to predevsim to, ze zela kaslou na nejake patenty a autorstvi. Proste pouziji to, co se jim hodi.
-
Martin V (neregistrovaný)
Nevím proč do toho taháte patenty, ti žáci jsou prostě lepší než to co vylézá z našich škol.
Jedním z důvodů bude velmi velká a tvrdá konkurence. a to, že nehledají jiné cesty(protože to jsou většinou slepé uličky, biflování je základ, potřebujete do hlavy dostat co nejvíce vědomostí, abyste s nimi mohl pracovat)
Upřímně nemám rád, když někdo tvrdí, že to nemusí vědět, že si to někde najde, ale má to dost ale, když neví co má hledat a jak to má vypadat, nedokáže posoudit, že to již nalezl a nedokáže posoudit, že nalezl správný výsledek, protože nedokáže ani přibližně "vypočítat", jak by ta výsledná vědomost měla vypadat a může najít něco nevhodného. -
fd (neregistrovaný)
Pokud je nekoho 10M vs 1G tedy asi tak o 2 rady rozdil, da se celkem uspesne predpokladat, ze budou mit cinani asi tak o 2 rady vice schopnych lidi. Tedy na tisicovku spickovych odborniku z CR pripada asi tak 100 000 spickovych odborniku z Ciny.
Uprimne me pak dojima, ze kdyz se kohokoli na ulici zeptam na "Zlata bula sicilska" vybafne na me nabiflovany udaj 1212 ... ale vubec netusi, co to je.
A patenty a dalsi s tim uzce souvisi, nebot se tu zminovaly uspechy Ciny, ktere jsou na tom zalozeny.
-
Martin V (neregistrovaný)
Fakt? Takže v Africe je také asi miliarda a kousek obyvatel, je tam tedy srovnatelné množství schopných lidí jako v Číně? Podle Vás se to dá předpokládat...
Čína patentuje jak o život, jak už tu bylo odkazováno. Takže vy jste ukázkový příklad - nabiflováno nemáte a najít informace vám taky dělá problém :-)
S tou bulou to přecházím, fakt nesmyslný argument, kdyby měl nabiflováno doopravdy, vysype i o co v ní jde. -
Hans (neregistrovaný)
Čínu sráží ideologie konfuciánství, která říká, že starší mají vždycky pravdu a mladí mají držet hubu a poslouchat. Její výhodou je stabilita, její nevýhodou - stabilita. Čína už mohla několik set let vládnout světu, kdyby neměla tuhle kouli na noze. Byla kousek od objevení Ameriky, když císař rozhodl o zákazu stavby velkých lodí, protože se bál cizích myšlenek. Už 1000 let dokázali vyrábět střelný prach, ale k výrobě střelných zbraní se nikdy nedostali. Západ to za 600 let dotáhl od hákovnic až ke kulometu Vulcan (který už ostatně nepoužívá čínský černý prach)
-
Martin Novák (neregistrovaný)
Ano, v Africe je srovnatelně schopných lidí jako v Číně. Statisíce geniálních lidí. Jsou tam zcela jistě mozky, které by dokázaly zásadně posunout všechny obory naší civilizace.
Jen majitelé těch mozků chcípnou někde v buši z nedostatku jídla, nebo kvůli banální nemoci.
-
1) To je naprostý blábol... Čína momentálně produkuje řádově více vlastních patentů než USA a EU dohromady. Ještě pár let, a advanced technologie bude EU a USA nakupovat v Číně.
2) S tím jak naše školství přechází od učení informací, k učení soft skills... tedy parafrázuji "nemusíme znát dějiny, stačí umět hledat na wikipedii", stávají se studenti méně a méně použitelní. Pouze hard skills mohou člověku dát dostatečný základ k aplikaci soft skills. Bez hard skills unikají souvislosti a šeď plytkosti se přibližuje.
3) Svět je plný managerů - přeposílačů emailů a řídících telekonferencí, ale na každé odborné rozhodnutí potřebují odborné poradce. Kdo stojí o univerzálně použitelné managery/politiky, kteří mohou zastávat jakýkoliv post... nic moc neumí dobře a vůbec nic neumí špičkově?
-
x (neregistrovaný)
Ad 1 - když řeknete A, řekněte i B. Tedy kdo stojí za těmi patenty, které pocházejí z Číny. Ve velké míře to jsou americké a evropské mozky, které pracují v asijských výzkumných centrech. Typicky to platí o biotechnologiích a genetice, kteréžto obory jsou v Evropě i USA brutálně byrokraticky omezovány a napadány kdejakým aktivistickým nýmandem. Firmy pak stěhují svá výzkumná centra do Asie, spolupracují s místními univerzitami a patenty pak jsou, kupodivu, mimo jiné i asijské.
Ad 2 - ne, oni se nestávají nepoužitelnými kvůli soft skills, ale prostě proto, že je nikdo neučí ani hard skills, ani soft skills. České školství je v pérdeli, pane hrábě, hlavně kvůli neustálým reformám, které ale už se nijak netýkají vzdělávání učitelů na pedagogických fakultách (kde navíc mnohdy končí studenti, kteří se nedostali na jinou školu). Jak chcete, aby žáci něco uměli, když máte k dispozici zoufale málo schopných učitelů?
Ad 3 - svět není plný managerů, ti jsou jen vidět, nesou odpovědnost, dělají rozhodnutí, mnohdy hloupá, většinou ale úplně normální, bezproblémová. Svět je i nadále plný lidí na nižších pozicích, kteří nejsou tolik vidět. No, a jestli ti manageři najdou práci, pak zřejmě potřeba jsou. Pokud by opravdu nebyli potřeba, měli bychom tu továrny řízené dělníky a mangeři by byli na dlažbě. Ale můžeme udělat revoluci a ty továrny dělníkům dát. Nebylo by to nic nového.
-
R. (neregistrovaný)
Vsiml jsi si nekdy, jaci jsou ti priznivci googlovani face to face idioti? Kdyz mi nekdy okolo 1985 rikali "stari" lidi, ze je upadek vzdelani, ze mit gymnazialni vzdelani v dobe jejich mladi bylo "neco" s tim clovekem se cross obory bavili minimalne na zakladni urovni. Nechapal jsem o cem mluvi, ted po triceti letech to vim vic jak dobre. Ti idioti s vysokou skolou si googluji i to, kde je Island, kdo byl Bismark, co je to bilaterálni, co je to smiseny les, rozdil mezi prirazkou a marzi az po to kde tezi ropa, jestli spis v Spanelsku nebo USA. Ja uz to ve firmach pri nejakych neformalnich setkanich nezkousim na lidi mladsi padesati let, nejake tema hovoru neexistuje.
-
JardaA (neregistrovaný)
"Myslet" můžete jak chcete, co Vám to ale bude platné, když nebudete znát fakta. On je totiž zásadní rozdíl obhajovat vlastní závěr dejme tomu v oblasti genderových studií a spočítat třeba most. V prvním případě člověku stačí s odpuštěním prořízlá pusa, ve druhém když nebudete umět, tak Vám ten most spadne. Podobně medicína - ta je zejména o biflování.
Koukněte se na prestižní americké školy (třeba MIT), jak přistupují ke zkouškám třeba z matematiky. Tam biflování nezmiňují, ale pokud nejste opravdu geniální, nemáte bez něj šanci.
-
Rudolf Dvořáček (neregistrovaný)
Nesouhlasím s výámi z jednoho prostého důvodu. Živím se jako vývojář, ale nikdy by mě nenapadlo učit se všechny objekty použité v konkrétním vývojovém prostředí nazpaměť. Praxe mě nutí vybrat si pro konkrétní použití ten správný nástroj a detaily si pak najít v dokumentaci; příp. na internetu.
Kdybych se měl všechno biflovat zpaměti, tak jsem doposud nenapsal ani čárku a ještě se stále učím.
-
JardaA (neregistrovaný)
To je ale neco trochu jineho. Samozrejme ze nelze nosit v hlave uplne vsechny detaily spjate s tim ci onim (ovsem kdo by to dokazal, jiste by mel vyhodu :-) ). Pokud Vas k necemu nuti praxe a Vy vite, kde najit detaily, tak to podle mne znamena, ze svoji profesi ovladate a jste tudiz na jine urovni nezli zde diskutovane soft skills ("schopnost argumentace" a tak).
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
K tomu myšlení a závěrům potřebujete sumu fakt, a ty jinak než biflováním do hlavy nenalezou. Nehledě k tomu, že nemůžete dost dobře dělat nějaké vlastní závěry třeba o husitství, když si zrovna nejste jistý (jako některé moderní učitelky dějepisu), jestli Husa upálili 1415 nebo 1514.
-
Tady se nabízí otázka, kolik lidí opravdu potřebuje vědět, v kterém roce (a vlastně i století) Husa upálili... Zrovna dějiny středověku bych pro podporu argumentu, že pro reálnou použitelnost se leccos prostě nabiflovat musíme, raději nepoužíval (zvláště jde-li o dějepis nahlížený coby "seznam dat, jmen a památek").
-
Hans (neregistrovaný)
Měl jsme na koleji spolubydlícího, tehdy prospěchového stipendistu, jedničkáře. Zeptal jsem se ho, kdy se odehrála bitva na Bílé hoře. Věděl to na den přesně. Pak jsem se ho zeptal, kdo tam bojoval. Byl z toho paf. Nejdřív hádal, že husiti. Pak že Prušáci.
Česká výuka dějepisu je na howno a byla na howno už za komunistů. Žáci biflují datumy bez znalosti souvislostí. -
Jo, to je přesně ono, těch dat, na něž si kdekdo vzpomene i po deseti dvaceti letech, je docela dost, přihodí k nim pětislovný popisek... a tím to hasne.
Tohle mi obecně vadí na flamech kolem biflování ano či ne, nějak se zapomíná na to, že i když biflování ano, pořád je tu široký prostor pro to co a jak se biflovat (přičemž pokud se k seznamům přidají i souvislosti, vzniká přirozeně prostor pro samostatné uvažování a od sporu se rázem spěje k syntéze)... jenže u seznamů je to prostě nejjednodušší, jak pro výklad tak pro zkoušení (vyloženě odstašujícím příkladem budiž dějepisářka zkoušející starověký Egypt otázkou "Které památky se nám zachovaly?" a co chybějící položka jí nadiktovaného seznamu, to půl stupně dolů).
-
Marek (neregistrovaný)
Ano biflovat určitě má smysl, ale co? Já po několika letech od maturity si ani nevzpomenu z čeho jsem tehdy maturoval. K čemu mi je že jsem se kdysi bifloval integrály, co napsal Čelakovský, Gelner, nebo kdo to byl Sámo či Karel Dobyvatel? V životě jsem to nepotřeboval a snad nebudu, ale každý člověk má jinej záměr a potřebuje jiný okruh znalostí. Určitě je fajn mít soft skill, ale musí být nějaký základ z čeho vycházet.
-
fd (neregistrovaný)
Problem je ale v tom, ze nase skoly prave uci ty zcela nesmyslna data doslova ve velkem. Onehda jsem poslouchal v radiu jakehosi profesora, a tema bylo zakladni skoly a vyuka cestiny/matiky. Jednak konstatoval, ze podle pruzkumu ktery delali, uz po 1/2 roce v prvni tride neuveritelne naroste odpor deti k matematice, pricemz pred nastupem do skoly nic takoveho nepocituji => jednoznacne chyba ucitelu. A dalsi vec kterou konstatoval byla, ze vyuka vetnych rozboru na zakladnich skolach je naprosta pitomost, protoze to mozna potrebuje 10lidi na ustavu jazyka ceskeho, ale rozhodne ne deti ani zbytek populace.
Ze sve pameti pak mohu vytahnout napriklad vyuku vlastivedy/zemepisu, kde jsme se museli zpameti ucit, ve kterem meste se co vybrabi, kde se co pestuje ... coz uz po 2-3 letech nebyla pravda. Pochopitelne zminovany dejepis, kde to bylo o biflovani seznamu (panovnici, datumy, ...) coz je informace opet naprosto k nicemu. Pripadne prirodoveda/prirodopis, kde jsem se zase zcela nesmyslne biflovali vsemozne deleni zivocisne/rostlinne rise, coz jsem uspesne pustil z hlavy uz po nekolika malo tydnech.
Naprosta tragedie pak jsou VS, kde to opravdu v drtive vetsine pripadu funguje "nadrt se na zkousku a zapomen". Ve vetsine pripadu pak ani zkousejiciho nezajima, jestli student rozumi, ale jestli mu odrecituje jeho vyplod z jeho script. A znamkuje za to, jestli student neprohodil poradi dvou slov ...
-
Dobrá poznámka. :) Tedy pokud za počátek novověku budete brát objevení Ameriky Kolumbem (nebo berete jinou událost?), což mně osobně nepřijde zrovna přesvědčivé, radši uvažuju o dlouhém přechodném období, protože kolik lidí tehdejší doby by souhlasilo s tvrzením, že prožili půl života ve středověku a půl v novověku?
A když to vztáhneme k otázce Husova upálení -.v roce 1514 pořád mohl takto dopadnout, v tomto ohledu mi hovořit o novověku přijdu už vyloženě absurdní.
-
hanula (neregistrovaný)
Dcera si dodělávala magistra na LSE. Musela "nabiflovat" opravdu značný objem informací, sice nikdo přímo nezkoušel jak si je zapamatovala, ale jejich znalost musela být patrná na vlastních tvůrčích pracích, seminárkách a pod. Knihovna na LSE je otevřená 24 hodin, a po většinu školního roku je i v noci narváno, a je nutné si stůl rezervovat s předstihem. Když pak viděla některé diplomové práce svých českých kamarádů, tak říkala, že tam by si to nikdo nedovolil předložit i jen jako seminárku.