Kromě kontroly infrastruktury a podílu na zisku jde i o boj o právní diskurz. Státy jako Čína, Rusko, Írán apod. se už naučili sami kontrolovat své občany dost dobře, v poslední době například Čína blokuje i VPN, Totiž už tam nefunguje pár let. Ale přeze všechno se jedná o jednostranný zásah státu do mezinárodní komunikace. Restriktivní státy by rády tohle měly zakotvené v nějaké mezinárodní smlouvě a tím své jednostranné kroky "legalizovaly" v mezinárodním diskurzu managementu internetu.sami odp
Spojené státy na druhou stranu nejsou žádní zastánci svobody, status quo jim dobře vyhovuje, odposlouchávají veškerý traffic přes své území a mají metody, jak občas někoho i zablokovat.
Nedoporučuji obecně polarizovat pohled na hodné a zlé, ani co se týče internet governance. Hlavní zbraní proti nežádoucí regulaci internetu je pro uživatele trvat na svých právech aka základní listina práv nebo ústava, které jsou vlády nuceny uznat, protože je sami odsouhlasily.
V boji o diskurz je pro práva uživatelů důležité trvat na důležitosti například práva na anonymitu, které nemůže být automaticky přebito například právem na vlastnictví (u copyrightu), obě práva jsou totiž platné zároveň a pokud má jednou převážit, měl by to rozhodnout soud. Tyhle diskurzy právního prostředí je potřeba hájit, aby například *trvale* nezvítězilo například právo na ochranu osobnosti prezidenta nad právem na svobodu projevu.
Ať si třeba domény spravuje ITU, pokud zajistí nezávislost správcovské organizace, pak by to mohlo třeba fungovat i lépe než americká neziskovka, ale pokud ITU nezávislost orgánu nezajistí, jakože v současné organizační podobě to ITU nemá šanci zajistit, pak prostě domény spravovat nemůže. Je to otázka nastavení governance, ne otázka, jestli budou internet zpracovat USA "ochránci svobody".
Panu Hlavenkovi díky za článek o tématu, o kterém by se měli v českém internetu mluvit rozhodně více.