Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Proč by mohly být elektronické knihy levné od robert - nemam Kindle cili mne by bohate stacilo kdyz...
-
robert (neregistrovaný)
nemam Kindle cili mne by bohate stacilo kdyz domaci autor udela tisk z wordu ve kterem to napsal do pdf a na nejakem e-shopu muze zacit prodavat. Odpadaji jakekoliv dalsi naklady v retezci "prizivniku", ceny by mohly byt v radu desetikorun, maximalne zminovanych 100,- Kc, vic za e-book proste nedam, nejde mi o perfektni sazbu atd., jde mi o obsah a to textovy (grafika mne nezajima). U cizojazycnych prekladu by pan Hlavenka si jiste vzpomnel kolik musel Cpress zaplatit za prava k prekladu pocitacove literatury a za cesky preklad prekladateli, pokud vim cesky prekladatel mu to da na zlatym podnose ve wordu a muze se opakovat scenar shora, cili by mne zajimalo
a) cena prav k prekladu
b) cena ceskych prekladatelu za preklad knihy do CZ (opet pripominam ze mi nejde o "Jiraska" ale o lepsi vystup z Google translatoru) -
OH (neregistrovaný)
Vcelku bych s vámi souhlasil - nebýt toho, že černá listina překladatelů, co mi nesmí do knihovny, protože nezvládají překládaný jazyk ani češtinu, utěšeně roste a zapnout alespoň automatizovanou kontrolu pravopisu se v některých vydavatelstvích zřejmě považuje za těžký zločin. O shodě podmětu s přísudkem či překladu odborných termínů raději ani nepípnu...
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Budete se divit, ale já automatické korektory u officoidních aplikací také vypínám, protože 90 procent toho, co mi vnucují, nebo dokonce automaticky opraví, jsou nesmysly a je nutno to vyhledat a opravit zpět. Je nutno si uvědomit, že tyhle programy pracují se slovníky velmi primitivní "zdeúřední" češtiny a jakýkoli literárně kvalitnější text je mimo jejich možnosti. Další věcí je, že vám např. neopraví chybu ve shodě podnětu s přísudkem, nebo překlepy, jejichž výsledek je smysluplné slovo.
-
x (neregistrovaný)
Neco jinyho sou automaticky opravy (ktery zmrvej na co sahnou) a neco jinyho je zvyraznovani toho, co se nelibi, coz kazdymu normalnimu cloveku staci ke zhodnoceni, jestli je to nebo neni chybka.
Ale vzhledem ke kvalite vyplodu, je to vlastne jedno, protoze i pokud by se to protlacilo nejakym automatem, kterej by 80% slov nahodne zmenil, ve vysledku to nebude znat.
-
_pepak (neregistrovaný)
Pane laiku domácí uživateli, máte s tímto modelem nějaké praktické zkušenosti? Já bohužel ano. Výsledkem je kniha plná gramatických, slohových i faktických chyb, která se nedá číst. Autor si sice model chválí, protože z ceny knihy má poměrně slušný podíl a nikdo mu nekecá do toho, že "tohle je blbost, tamto uprav, těchto sto stran škrtni", ale za sebe říkám, že už tuto zkušenost opakovat nechci. To radši zaplatím řetězci příživníků za kvalitně zpracovanou knihu.
-
Kybernet (neregistrovaný)
Presne tak. Ale prave proto bych naopak tlacil na vyssi redakcni kvalitu.
K Vanocum jsem zene koupil cesky preklad jedne kucharky Nigelly Lawson a byli jsme zdeseni, jak lajdacky je i u takove celkem drahe knizky odbyty pteklad. Spousta receptu nedava ani smysl, protoze suroviny jsou uplne nesmyslne pojmenovany nejakymi novotvary, i kdyz v cestine davno existuji zavedene terminy. To proste prekladal nekdo, kdo sam nevari, coz dobre ukazuje nepouzitelnost obycejneho obecneho prekladatele (nebo prekladace) v odbornejsi literature. -
x (neregistrovaný)
To je normalka ... staci se podivat na preklady ... trebas her. Casto jsou ty delane fanousky gratis o nekolik radu kvalitativne jinde ... proste proto, ze to ty lidi hrajou, vedi kdy a kde se dany text objevuje, v jake souvislosti ...
"Profi" preklad pak vetsinou vypada tak, ze prekladatel dostane hromadu zcela nesouvisleho textu, o kterem tak maximale vi, ze je to ze hry (nekdy ani to ne) ... a prekladej.
-
zaty (neregistrovaný)
To je pravda, protoze nevi jak. Paradoxne oproti tistene knize je tady je vyhoda, pokud to pise ve wordu (nebo libre/openoffice), protoze (hlavne pro beletrii) staci jen par znacek, ktere uz jsouv drtive vetsina pritomne (muj lowriter se otevira v rezimu, kde mam dostupne znacky pro psani knihy out-of-box. Vysledkem je pomerne jednoduchy dokument, ze ktereho lze validni epub a mobi jednoduse vygenerovat nastroji dostupnymi zdarma (kindlegen,alkinea,calibre,writer2epub plugin). Jasne, v tomto pripade se musi autor vzdat vyberu pisma a nejake slozitejsi sazby a nechat to na tom, jak si to prebere kazda ctecka, ale co tak pozoruju kolem sebe, lidem je to uplne sumak, pokud to neni sazone nejakym fontem znesnadnujicim pohodlne cteni, coz u ctecky nenastane, pokud to nepodelal vyrobce. Pokud jde o me, tak si radeji vyberu ebook za 100, kde budou metadata, obalka, obsah, pripadne rejstrik s hyperlinkama a ctecka mi to ukaze ve fontu, na ktery jsem zvykly, pred ebookem za 300, ktery bude typograficky vyssi divci, ale obsah bude vlastne stejny.
-
Vyzkoušel jsem obě cesty. Jednu knihu jsem vydal přes nakladatele a druhou od začátku do konce sám. Raději už bych šel jen tou druhou cestou.
Kromě toho nesnáším Word/LibreOffice/jakýkoli-kancelářský.textprocesor, a každý nakladatel začíná tím – dodejte mi podklady ve Wordu. Už to mě odrazuje od psaní knih přes nakladatele.
Dnes už si chci knihy sázet sám od napsání až po konečné PDF, které předám tiskárně. Není to nic složitého, a je pravdou, že nějaké znalosti to chce. Ale výsledek je mnohem lepší, než co udělá nakladatel.
Dělal jsem si sám i korektury i grafiku. Jsem s tím velmi spokojen.
S češtinou nemám vážnější problém, včetně typografie. Učil jsme se to rád, bavilo mě to. Navíc řada lidí z toho dělá „neuvěřitelně složitou věc“ – ale přitom je to velmi přirozené a intuitivní. Je třeba se jenom vyhnout marketinkově střeleným knihám o vytváření knížek, těch je bohužel naprostá většina.
Miloslav Ponkrác
-
LSD (neregistrovaný)
No, měl třeba překvapilo, že tak zásadní "výzkum", není prakticky nikde citován kromě vámi uváděné záhadologické příručky a mnoha psi/astrologických webů. Trochu jako se konspirační teorie odkazují na jiné weby konspiračních teoretiků.
Viz třeba zde: http://www.knesl.com/articles/view/jak-nedelat-veduMimochodem, když je ta astrologie tak vědecká, jaktože ji v Číně, Indii nebo jižní Americe provozují podle úplně jiných principů a evidentně stejně úspěšně jako je provozována v euro-americkém prostoru?
-
Základní zásada serióznosti zní nebrat jako zdroje bulvár.
Když Vy napíšete článek o tom, jak správně časovat slovesa ve svahilštině, tak to pravdědpodobně bude pěkný blábol (omlouvám se, pokud jste ve svahilštině na úrovni C2). A pokud na to někdo odkáže, tak to stále bude blábolem.
A to samé je Kneslův článek. Tedy bulvár.
Chcete-li diskutovat o vědě, velmi rád budu diskutovat ze zdrojů vědeckých. Mám pocit, že vřědeckých článků je dostatek, pokud potřebujete člověka, který nevystudoval ani jednu univerzitu, ani nedělá vědu – ale přesně vří, jak jí dělat, totiž pana Knesla, co se takhle třeba uklízečky zeptat na parametry Higgsova bosona a omlátit to fyzikům o hlavu?
Takže znovu, chcete-li diskutovat o vědě, není třeba citovat Afa, Blesk, Knesla, a podobné.
Mimochodem, fyzika je také věděcká a třeba klasická mechanika to dělá jinak, než Hamiltonova mechanika, a zase jiný postup je u kvantové mechaniky. Zřejmě – měřeno vaším stylem myšlení – je fyzika nevědecká.
-
Mimochodem, počet citací není měřítkem kvality.
Základní Mendělejevovoa práce, na základě které vznikla celá genetika, má pouhé dvě citace, a bude je mít setsakramentský problém je najít.
Zřejmě Mendělejev je podle Vás žabař, co by se měl bodnout.
Ona pravda se nedá odhlasovat. Příroda má svou pravdu bez ohledu na metriky vědeckých frčků. DNA existovala v době, kdy evřolučně ještě lidé neexistovali. Což je problém, protože nikdo o nich necitoval.
-
Oprava (neregistrovaný)
Nebyl to Mendělejev, ale Mendel.
Ty dvě citace budou jen "urban legend", patrně vzniklá tím, že SCI sahá jen po určitou dobu zpět.
Druhou věcí je, že relativně obskurní sborník, ve kterém Mendel své výsledky publikoval, byste po knihovnách asi těžko sháněl. O jednom vím, že je v muzeu v domku Ch. Darwina (a dodnes vede ke hlubokomyslným úvahám odborníků, zda tu práci Darwin četl, nebo ne). Morgan a spol. objevili Mendelovy zákony zcela nezávisle, až dodatečně zjistili, že objevili Ameriku. -
Martin V (neregistrovaný)
Původně jsem Vám chtěl napsat, proč se mi nelíbí zpracování té statistiky, ale vzhledem k tomu, že vysokoškolsky vzdělaný člověk neví jaký je rozdíl mezi Mendelem ("zakladatelem" genetiky) a Mendělejevem, podle kterého je zpracována nejpoužívanější tabulka chemických prvků, považuji to za zbytečné a házení hrachu na zeď.
Dál si "znalostma", oblbujte zákazníky ve věšteckém stanu, ale na veřejnost s tím radši nechoďte. -
LSD (neregistrovaný)
Nebudu se po vás vozit jako ostatní kvůli Mendel-Mendělejv, to beru jako přeřeknutí.
Kdybych chtěl vědecké citace, tak si je najdu... Ale pokud vámi uvedený "výzkum" cituje záhadologická kniha a pak už jen astrologické weby a nikdo jiný, tak nemusím být vědec, abych si řekl, že něco možná není v pořádku... A znovu opakuji - pokud je to tak zásadní důkaz pro pravdivost astrologie, musely by toho být plné knihy o astronomii, medicíně, vědecké metodologii a kdo ví, kde ještě jinde. Četl jsem jich dost a nikde jsem na to nenarazil. Ale rozumím, všichni vědci se spikli proti astrologům a bojují proti pravdě...
Jo, mimochodem, argumentací proti osobě protivníka a nikoliv proti jeho názorům (v tomto případě poukazováním na nevzdělanost pana Knesla nebo uklízečky) se dopouštíte dost výrazného argumentačního faux pas. Jak nás učí třeba Big Bang Theory, on i ten uklízeč může být teoretický fyzik, že :-)
A o swahilštině bych se asi mohl bavit, lingvistika je můj koníček a exotické jazyky zvláště.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Problém je, že se spousta věcí do vědeckých časopisů nedostane. Mj. proto, že jsou poplatné inzerentům (protože předplatné a koupě jednotlivých kusů je neuživí). V zásasdě není možné ve vědeckém časopise uveřejnit cokoli, co by poškodilo zájmy jejich pravidelných inzerentů, např. náhrada vysoce instrumentalizované metody něčím jednodušším a neskonale levnějším. Bez ohledu na to, jak bohatou a precizně zpracovanou statistiku na toto téma budete mít.
Další bariérou je světový názor: Astrologie je v podstatě v rozporu s křesťanstvím (dtto judaismus a islám). To, že v současné době nejsou astrologové chytáni a upalováni na hranicích, je spíš historická anomálie než normální stav (a např. v islámských zemích jsou rozsudky smrti nad astrology apod. běžné). A většina vědeckých časopisů má redakční rady poplatné buď křesťanství nebo judaismu. Tu a tam někde (v bývalém východním bloku) přežívají i ortodoxní marxisté, do jejichž paradigmatu chápání světa astrologie také nepatří. Dostat se přes tuto bariéru je opět prakticky nemožné.
Řada vlivných "vědců" dodnes popírá např. vliv magnetického pole na lidský organismus, ačkoli byl opakovaně prokázán a jsou na tomto principu založeny a provozovány prokazatelně fungující lázeňské a rehabilitační metody (a statistiky úmrtnosti v souvislosti s poruchami geomagnetického pole také existují a prokazují kladný vztah). A dokonce existují na expozici lidí magnetickému poli závazné hygienické limity. -
Petr (neregistrovaný)
A jaký vliv může mít na člověka pohyb planet v naší sluneční soustavě, jejichž magnetické pole končí daleko od země (případně jej vůbec nemají), a jejichž gravitační působení je zachytitelné jen velmi citlivými přístroji a je mnoho řádů nižší než gravitační působení Země ?
Nemluvě o tom, že se v historii měnily kalendáře, aby se srovnala odchylka délky roku a nevím o tom, že by se dle toho třeba upravovaly začátky znamení.
Ale vím, že -
Petr (neregistrovaný)
Jednak to je obhajoba jiné astrologie, a hlavně se to s námitkami nevypořádalo.
namátkou bod 18 -
žádné testy neprokázaly ....
odpověď - zkušený astrolog by toho měl být schopen
LOL
Ale což, i přes zjevnou neprůkaznost se ovečky pro takové pavědy vždycky najdou. Poskytovatelé těchto služeb se nemusejí bát
A hotovo. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tyhle jevy by měly být studovány, jinak dojde poměrně snadno k vylití vody z vaničky i s dítětem.
Mimochodem, autoři souborů přesných poloh planet byli obviňováni také z podvodu, protože naměřené hodnoty nesouhlasily s výpočty na základě geocentrického modelu (a problémy měl i model heliocentrický). -
buco (neregistrovaný)
"Dnes už si chci knihy sázet sám od napsání až po konečné PDF, které předám tiskárně. Není to nic složitého, a je pravdou, že nějaké znalosti to chce. Ale výsledek je mnohem lepší, než co udělá nakladatel."
Možná tak u vás. U většiny autorů je výsledek něco, co je, s prominutím, na zvracení.
-
Když jsem viděl, jak vysázelo mou knihu nakladatelství, tak autorská slepota v sazbě, bohužel už v hotové knize, výsledek dost zdegradovala.
Pořád mi vychází, že sám samotinký jsme nejlepší, co se týká výsledku. To není sebechvála, to je smutné, velmi smutné, že to tak je. Že ubohý amatér, jako jsem já, je lepší, než banda mnohem lépe placených „profesionálů“.
A zkoušel jsem už mnoho cest. Protože jsem sázel a zajišťoval knihy mnoha známým, vyzkoušel jsem si lecjaké cesty.
Proti autorské slepotě bojuji tak, že si text vytisknu, a přečtu ho s časovým odstupem. A potom ho dám přečíst několika lidem. Vzhledem k tomu, že jsem řadě lidí zdarma sázel knihym, oni pro mě zdarma udělají opravu autorské slepoty. Někteří z nich jsou studovaní češtináři a učitelé češtiny.
-
Jarda (neregistrovaný)
Za zpřeházené stránky může tiskárna, resp. příslušný stroj, který špatně poskládal tiskové archy. S takovými knihami se dalo potkat i za bývalého režimu i dříve, kdy se tiskařina byla spíše umělecké řemeslo a na kvalitu se opravdu dbalo. Horší bylo, když některé stránky chyběly a jiné zace byly dvakrát.
http://www.tisknu.cz/uzitecne-informace/formaty-a-vyseky/skladani-archu
-
syselpolni (neregistrovaný)
Živím se mimo jiné i jako překladatel technické literatury a to s tím Wordem a zlatým podnosem mě docela dostalo. Právě tyto paskvily (výstupy překladatelských agentur) byly impulsem k tomu, že jsem se na překladatelství dal.
Takže na zlatém podnose to nosím já - v InDesignu, i s obrázky. Tisk knihy z Wordu si nějak nedokáži představit.
A ten Google translator - tak teď fakt nevím, byla to co jste napsal nějaká ironie? Já ji nepochopil. -
VfB (neregistrovaný)
takový e-book, jaký nabízíte by nikdo soudný nekoupil, protože:
bych si jen nemohl pohodlně přečíst ve čtečce
nefungovalo by mi vyhledávání (což je např. u odborné literatury dost na houby)
díky překladu a lá lepší google translator bych přišel o 20% vtipů atd...
o spoustě pravopisných chyb, překlepů a faktických chyb nemluvěza to mi těch uspořených pár korun nestojí abych dostal šunt a polotovar
-
Já už nějakou dobu do překládání fušuju ve volném čase a za překlad středně těžkého textu bych si účtoval asi 300 korun za normostranu. Ale jedině za překlad typu "Jirásek", odfláknuté překlady nedělám. Jak moc se k tomu "Jiráskovi" blížím, si můžete přečíst třeba tady: https://babel.pirati.cz/projekty/swarmwise (tuhle knížku aktuálně překládám a plánuji to dokončit někdy v dubnu; procent vedle odkazů si nevšímejte, přeloženo je skoro do půlky 7. kapitoly). Jestli se vrhnu na profesionální dráhu překladatele, uvidíme za rok a půl.
-
Psychokočka (neregistrovaný)
Já myslím, že 300 Kč je nehoráznost. Jsou tací, co to udělají za částku třikrát nižší. A pak to vypadá asi takhle: http://www.chleboun.cz/chlebounoviny/prekladatelka-ufon.
-
LSD (neregistrovaný)
300 Kč za normostranu je z mé zkušenosti za kvalitní překlad trochu pod cenou, ale pokud to je jako brigáda pro studenta, tak asi ok.
Ale v literárním překladu se na tuto cenu rozhodně nedostanete, byť nemám osobní zkušenost, tak si pamatuji, že to bylo někde 100-150, pokud byl nakladatel štědrý + případná procenta z prodeje, pokud to byl fakt bestseller. A stejně, formální přepočet ceny na normostrany neodráží tu přidanou hodnotu, kterou by měl překlad mít, neboť každý překladatel musí být tak trochu polyhistor, že? Byť díky internetu je mnohem jednoduší prověřovat různé slangové termíny, idiomy, citace a aluze než bylo dříve, pořád vyžaduje kvalitní překlad knihy více času než návod k TV, kde si to překladatel stejně s velkou pravděpodobností jen zkopíruje ze své CAT databáze. A je otázkou, kolik z té masy vydavatelů "spotřební" beletrie je natolik osvícených a ochotných dát překladateli tolik času, kolik potřebuje? A kolik čtenářů vybírá knihy podle toho, kdo je překládal? Mám obavy, že se nyní trochu vrací to, co zde bylo počátkem 90. let, kdy se říkalo, že každá holka, co se vrátila po roce au-pairování v Londýně, si myslí, že je překladatelka, protože nikdo jiný anglicky neumí. Teď je situace podobná, jen těch překladatelů je tolik, že rozhoduje cena. Kvalita až někde v xtém parametru... -
LSD (neregistrovaný)
Jo, ještě mě napadla druhá varianta, která je dost častá (resp. mám pár známých, co to tak dělali), že si překladatel přeloží tzv. do šuplíku něco, co má on sám rád, a pak hledá vydavatele, který bude ochoten vyřídit všechny náležitosti a dílo vydat. Tam je pak cena za překlad skutečně spíše almužna, zvláště v případě nějakého minoritního nebo exotického jazyka, kde by "tabulková" cena překladu byla i řádově vyšší...
-
> 300 Kč za normostranu je z mé zkušenosti za kvalitní překlad trochu pod cenou, ale pokud to je jako brigáda pro studenta, tak asi ok.
Zatím jsem nedělal překlady za peníze, takže je to jen hrubý nástřel podle času potřebného na překlad. Počítám s tím, že tu cenu budu muset měnit, ale ještě nevím, kterým směrem.
Jen pro úplnost, výše odkazovaný Swarmwise rozhodně není středně těžký text. Za podobně náročný překlad bych si účtoval minimálně dvojnásobek.
> Ale v literárním překladu se na tuto cenu rozhodně nedostanete, byť nemám osobní zkušenost, tak si pamatuji, že to bylo někde 100-150, pokud byl nakladatel štědrý + případná procenta z prodeje, pokud to byl fakt bestseller.
Nemám v úmyslu překládat pro tradiční nakladatele. Mám podstatně bláznivější nápad. Dost bláznivý na to, aby to vyšlo.
ČLÁNKY DO MAILU