Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Proč by mohly být elektronické knihy levné od A.S. Pergill - Tady si buď nerozumíme my dva, nebo vy...
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tady si buď nerozumíme my dva, nebo vy nechápete toho Olšáka:
Úkol, který vytyčil on, tj. převést libovolný TeXový zdroják do html je skutečně obrovský (v podstatě by se muselo napsat něco, co by automaticky analyzovalo všechna makra, vč. těch, na něž je ve zdrojáku jen odkázáno použitím v jiných makrech, a to mnohonásobně vnořeně, zjistit, jak se to promítá do zobrazení dokumentu, a vytvořit k tomu html kód). To je téměř neřešitelné, v podstatě by se musel napsat nový TeXový program, co do náročnosti možná i složitější než to, co sepsal prof. Knuth.Mě jde o něco jiného:
I mírně vycvičená opice (na vyšší level si svoje znalosti programování necením) dokáže napsat program, který převede standardní značky typu
\NADPIS{Text} na příkaz pro nadpis html úroveň H1, dtto \Nadpis pro H2 a \nadpis pro H3; \kurziva{text} na html vyznačení kurzívy atd.
Protože především v beletrii je počet takovýchto textových/typografických jevů dosti omezený, a protože pokud to člověk nepíše jako čuně (aby měl ty samé věci označené různě), tak převod takového TeXtu do html skutečně není problém. -
Proboha, už to nepijte ani ředěné!
Vaše „velice dobrá představa“, jak plainTeXová makra určená pro tiskovou sazbu na přesné místo převádíte do HTML značek.
Necháme toho – jednoduše to předveďte. Napiště program, který převádí plainTeX do HTML. Zřejmě jste velký borec a žampión TeXového světa.
Škoda, že jeden z největších českých machrů na TeX, pan Olšák, ne a ne najít nástroj, který by plainTeX do HTML uspokojivě převedl.
A pan Olšák na rozdíl od Vás za léta předvedl v TeXu hodně. Zatímco Vy jste jen baron Prášil, jak je vše easy peasy. Tak předveďte něco.
http://www.abclinuxu.cz/clanky/tex-5-priklad-makra-pro-generovani-html
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Jako člověk hojně píšící v plainTeXu mám velice dobrou představu, o čem píšu. Vestavěná plainTeXová makra (resp. ta, která jsou na něco podobného potřebná) jsou vcelku jednoduše převoditelná na příkazy html. Složitější makra by bylo možné bez problému napsat tak, aby se to dalo převést na +- ekvivalent v html (nebo jiném formátu). Zejména, pokud by s tím člověk předem počítal. Na beletrii IMHO vcelku zbytečné, snad vyjma vložení obrázků.
V LaTeXu, XeTeXu a podobných nádstavbách a zprzněninách bych se do toho nepouštěl, protože tam bych "bojoval" s tím, že uvedený SW pro něco podobného není určený.
V tom, že je naprostá většina čteček SW neplnohodnotná, s vámi naprosto souhlasím, proto bych podpořil spíš to pdf optimalizované pro +- A6, což je formát většiny čteček, případně zvětšení písmenek pro "slepejše", které by bylo čitelné i na mobilu, a k tomu něco +- jako normální tisk na A4, což by se dalo číst na monitoru, nebo i vytisknout. -
Mard (neregistrovaný)
Ano, i já se domnívám že pro tisk je možná LaTeX prima a převod do PDF je perfektní. Nicméně e-ebook v běžné podobně je utrpením. Zkrátka e-book je založen na přeformátování textu dle požadovaného rozlišení a fontu nastaveného uživatelem. S tím si TaTeX poradí mnohem hůř jež jiné publikační systémy.
-
Jako člověk hojně píšící v plain XeTeXu, kdysi v LaTeXu, vím, o čem je (La)TeX.
Proto říkám, abyste přestali snít a probrali se do reálného světa.
TeX a odvozené jsou určeny na tiskovou sazbu. Ano, v LaTeXu je jakýs takýs pokus o definování struktury dokumentu.
A ano, na čistou beletrii to i funguje.
Doporučuji vám tedy, abyste začali hromadně vyrábět e-knihy se širokou škálou formátu na základě LaTeXu a vyzkoušeli si vaše tvrzení v praxi. A až si nabijete ústa, můžete se vrátit k diskusi.
Čtečkové formáty nejsou čisté HTML. Proto jsem psal „znásilněné HTML“. Podkladem pro generování čtečkových e-knih je standard OPF (Open Packaging Formát), kde jedna zčástí je upravené HTML (tedy mírně jiné, než pro web). Kromě toho potřebujete ještě řadu dalších souborů v XML formátech.
Na jedné straně čtečky nejsou s to pobrat veškeré HTML ani CSS, oproti mnohem univerzálnějšímu webovému browseru. Což není divu, přeci jenom čtečka má slabší hw. Na straně druhé obsahuje toto HTML řadu rozšíření, které zase nezná standardní HTML a který nepobere webový browser.
Kromě toho čtečka má nějaká specifika, která se musí i při výrobě zohlednit.
Takže až mi ukážete pár desítek e-knih takto univerzálně vyrobených, budu se s vámi bavit dále.
Sám jsem e-knih vyrobil pro sebe i přátele spoustu, možná i několik stovek. Znám celý proces na všechny formáty jako vlastní boty.
Pohádky o bezproblémovosti generování papírových knih, PDF, čtečkových formátů, atd. na jeden zátah – na to už jsem starý a na Ježíška nevěřím, stejně jako na Mikuláše.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Shodou okolností jsem se o tomtéž zrovna tuhle neděli bavil s majitelem jednoho malého "jednomužného" nakladatelství, zaměřeného na fantasy a sci-fi literaturu. Náklady jeho knih se pohybují ve stovkách až jednotkách tisíc kusů.
Hodně bodů bylo společných s tím, co uvádí pan Hlavenka:
- Cena tisku činí cca 15-30% z ceny knihy. Zde je ještě potřeba podotknout, že pokud někdo používá data ze zahraničí, například z amerického trhu, tak ten je úplně někde jinde, objemy tam jsou řádově vyšší, takže fixní náklady (editor, sazba, ...) se rozpouští do mnohem většího počtu kusů a tam opravdu mohou být náklady na tisk daného kusu zásadní.
- Objemy prodaných e-knih v ČR (počet kusů od jedné knihy) jsou zatím mizivé
- Z marketingového hlediska je problém prodávat skoro stejný produkt (fyzickou vs. elektronickou knihu) za hodně různé ceny
Další poznatky:
- Z jeho pohledu jsou zákazníci zvyklí na určitou cenovou hladinu a zlevnění žádné pozorovatelné zvýšení prodejů nepřináší (může být dáno specifickým zaměřením vydavatelství)
- Dalším problémem, který jmenoval, je potřeba různých formátů. Ten by e-knihu koupil, ale musí být pro Kindle, jiný chce PDF, jiný Word, ... To přidává další náklady pro e-book verzi.
Z mého pohledu je to trochu začarovaný kruh - je třeba vybudovat infrastrukturu (katalog, prošlapat konverze do různých formátů), což vyžaduje investice, které ale za současného poměrně nízkého zájmu budou mít hodně dlouhou dobu návratnosti. Takže je to o tom, až přijde ten okamžik, kdy vybudování takové infrastruktury dokáže zásadně zvýšit prodeje elektronických knih.
ČLÁNKY DO MAILU