Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Proč by mohly být elektronické knihy levné od A.S. Pergill - I anglicky čtoucí trh má omezené kapacity. Druhou...

I anglicky čtoucí trh má omezené kapacity. Druhou věcí je, že převod jakéhokoli jazykověji kvalitního textu do téhle hatmatilky znamená jeho podstatnou degradaci (pokud to nenapíšete tolkienovskou angličtinou, která je pro většinu rodilých mluvčích cízím a téměř nesrozumitelným jazykem; mají s ní podstatně větší problémy než třeba my s veleslavínskou nebo vančurovskou češtinou).

Co se ti nelíbí na tom, že každý autor v ČR musí uvažovat globálně? Připadá ti to nějak hloupé nebo nesmyslné?

Ale dá se uživit úplně v pohodě. Jen se nesmí spoléhat na malý zaprděný český trh. :-)

V našich podmínkách se jenom psaním prakticky uživit nedá.

ad 2) ... kolik lidi si necha sit boty nebo obleceni na miru? Presto sem si nevsim, ze by se dnes a denne psalo v mediich o tom, jak jsou na tom sevci a svadleny spatne ... ze nemaji prakticky co zrat.

=> zadny problem neexistuje, autor se bud psani uzivi, a pak je to nejspis dobry autor, nebo neuzivi ... a pak si muze psat pro radost a zivit se necim jinym. A ze pritom vetsina vydavatelu/na­kladatelu ... krachne? No a? Koci dneska taky asi moc prace nenajde.

Nejak kdyz jsem to s kamarady delaval, byt ne v garazi ale ve sklepe smichovskeho cinzaku, tak mi to nejak tezke neprislo, ani to sehnani vybaveni. A taky to podle toho vypadalo:-) Ale knihu bych rozhodne v te dobe nenapsal, natoz abych ji dokazal pustit mezi lidi. Jinak samozrejme to, ze hudba se pro vas zrejme rovna kytara, basa, bici je mozne, ale nekomu staci i ten pocitac:-)

dodejme, ze psat pro radost neni tak snadne, jako se sejit v tatove garazi? to určitě ne sehnat zesík, kytaru, bicí, bedny, mixák.. to je mnohem nákladnější než notebook na kterém jde spustit "Word" A v čem je to náročnější? kliknout na ikonu a psát nebo zapojovat kabely nastavit mixák v tovrbě? jako že složit písničku (noty+text) je jednodušší než napsat básničku?

V zasade pricetny a poctive argumentovat se snazici clanek. Mam ale dve trochu souvisejici a spise vazne vyhrady:

1) Cenu knihy pro koncoveho zakaznika urcuje autor a/nebo ten, kdo pri jeho vedomi zastupuje jeho vuli - agent, agentura... (s tim, ze nakladatel si muze vymoci pravo nejakych casove omezenych akci apod.)
Pri vedomi tohoto faktu mam neodbytny pocit, ze se JH obraci vice na nakladatele a/nebo koncove prodejce (nebo na nejake abstraktni jsoucno:), cimz place na nespravnem hrobe.

2) Prodej hudby a knih ma mene souvislosti, nez by si jeden mohl myslet a jakekoli srovnavani se nebezpecne blizi tomu o holinkach a hodinkach.
Ten, kdo vytvari hudbu jinak nez pro radost a zabavu (tady dodejme, ze psat pro radost neni tak snadne, jako se sejit v tatove garazi), az na netypicke vyjimky nezije z prodeje nosicu nebo dat, ale ze vstupneho, koncertu, radii, merchandisingu. Kolik je autoru, kteri mohou pocitat s vynosy z autorskych cteni a/nebo prodeje filmovych nebo televiznich prav?
Hudba ma pocet potencialnich zakazniku nesrovnatelne vetsi, nez knihy s vyjimkou nekolika nejrozsirenejsich jazyku.
Dynamika konzumace hudby a je uplne jina nez u knih.
....
Uprimne, nachazim spise paralely s prodejem her a SW obecne nez s papirovymi knihami nebo hudebnimi nosici.

Ano, souhlasim, trh s eknihami je mlady a jiste jeho soucasna podoba neni ustalena, ale je nesmyslne, aby nam uz na pocatku zamlzovaly strizlivy pohled nepresnosti.
I ten trh s hudbou se meni, kde je slava stadionovych kapel 80 a pocatku 90 let a s cenou nosicu to nema co delat:-)