Blbě se to počítá, protože nevíme, z jakých cen paní vyházela (s DPH/ bez DPH). Pokud by těch 300 bylo bez DPH a paní počítala procenta z částek bez DPH tak by to bylo takto:
7% je z koncové ceny (300) ... tedy 21 Kč. Těchto 21 Kč dělá 40% výrobní ceny knihy. Výrobní cena je tedy 52,5 Kč. Rozdíl prodejní a výrobní ceny je 247,5 Kč. To je částka, která jde na marže (82,5% z koncové ceny). Takže pokud jsem to dobře pochopil, tak paní se dost blbě "prokecla" :-) Otázkou je co to DPH...
Jestli můžu radit, tak se úplně vykašlete na to, co tady dnes napsal pan Hlavenka, protože se mu jaksi popletly tištěné a elektronické knihy. A nejen to, popletlo se mu toho v tomhle článku daleko více. Ale to už se stává, když někdo nedává pozor na to, co píše... Pro úplnost: šel jste na celý výpočet logicky, ale bohužel jste vycházel z nesmyslných údajů pana Hlavenky, takže vám vyšel taktéž nesmysl.
"Ta paní" jsem já, a tudíž vím naprosto jistě, že jsem se neprokecla - když si přečtete můj článek na našem blogu, který pan Hlavenka zjevně tak docela nevstřebal, zjistíte, že náš zisk u onoho konkrétního titulu je 14 Kč (před zdaněním) při ceně 289 Kč (včetně DPH 15%). Ano, patnáct, v celém článku se mluví o tištěné knize:-)
Ono je to jednoduché. Já vám i věřím, že vaše marže je nízká. Na druhou stranu dokud nesdělíte, kolik procent dělá na knize samotný tisk a její fyzická distribuce, tak se nikam nepohneme.
Vzhledem k tomu, že se všichni v oboru už léta propíchnutí této informace bojíte, jako by vám distribuci dělala italská mafie, tak ta částka bude asi šokující. Pravděpodobně by tím padly ty kecy o tom, že e-book nemůže být nějak zásadně levnější, jak papírová kniha.
To by samozřejmě znamenalo, že lidé si budou kupovat hodně elektronické knihy a méně ty tištěné. Na to by samozřejmě reagovali knihkupci a dané "práskačské" vydavatelství by potopili.
Dělám ve firmě, která je z nějakého historického hlediska závislá na velkoobchodu. Když vidím, co ze sebe musíme dělat za blbce, protože páni "velkoobchodníci" se naučili nějak fungovat a oni to přeci měnit nebudou, tak se mi dělá šoufl. Ale můžeme je poslat k čertu? Můžeme nabídnout konečnému spotřebiteli férovou cenu? Nemůžeme, protože než by se dostala informace o nenažranosti pánů "obchodníků" a výhodnosti nákupu přímo od nás k tomuto konečnému spotřebiteli, tak je po nás...
Dost mi přístup vás vydavatelů tento náš taneček připomíná a za sebe prostě nevěřím, že elektronická kniha nemůže být třeba za polovinu nebo i méně, než tištěná (pár procent úspory) a distribuovaná přes kamenné prodejny (úspory v desítkách procent).
Co jsem pochytil jinde na diskusích, tak samotný tisk dělá snad 10%. Distribuci už nevím procenta, ale více méně je to podobné u papírových i elektronických knih. Na e-knihy je vyšší DPH, zase se prodávají levněji, tudíž jsou absolutní částky u e-knih nakonec nižší, než u papírových knih...
Navíc, co vím, tak jakkoliv se současný obrat v eknihách zdá velký, tak jse to zlomeček papírovek a pro nakladatelství to není žádné terno, ale spíš pilotní projekt, aby nezaspali dobu.
Je tak velký problém si dotazem v tiskárně zjistit, za kolik vám vytisknout knihu takovou a takovou? Budete v obraze.
Já jsem knihu vydal, a tak mám představu.
Pokud se vám podaří knihu vytisknout (v běžném nákladu) za pouhých 10 % ceny běžné prodejní ceny – tak jste hodně hodně dobrej machr kouzelník, a prosím o kontakt na takovou tiskárnu.
P.S.: Nemám s nakladateli nic společného.
Mapku, škoda, že jste si nepřečetl i můj článek a rozhovor, na které pan Hlavenka reagoval a pak z nich naprosto nepřesně cituje. Vlastně necituje, úplně to překroutil naruby. Argumenty z článku o tištěné knize použil pro text o elektronické knize...
Voláte po informacích a ty v obou těch článcích jsou. Naprosto otevřené, psala jsem to s kalkulací u klávesnice. Přečtěte si je a zjistíte, že tuto svou reakci byste nemusel psát, protože v mých textech najdete vysvětlení mnohé z toho, čeho se zde dotýkáte.
Uvedené odkazy jsem četl a opravte mě prosím, pokud něco píši špatně: Daný příklad, který uvádíte na (svých?) stránkách je nereprezentativní, je tam příklad finančně náročné autorky, která vědoma si svého úspěchu požaduje po vás velmi vysoké peníze. Tedy výjimečný případ, který se možná bude týkat marginálního počtu titulů, ale běžné knihy jsou rozpočtově i procenty na to či ono zcela jinde. Mám pocit, že daný příklad na vašich stránkách byl vybrán zcela účelově a není to nejspíše běžný ani průměrný případ.
Sám vím, kolik je na knihách práce, protože jsem jich řadu vytvořil, většinou pro známé a přátele. Korekturoval jsem, ografikoval i vysázel jejich knihy.
Cítím se uražen tím, že když někdo dává rovnítko mezi stahování zdarma a pirátství. Sám si většinu knih stahuji zdarma, a jsou to knihy zahraničních univerzitních profesorů, kteří tyto knihy poskytují svým čtenářům zdarma.
Navíc je těžké apelovat na morálku, když vnitřně lidé cítí, že autorské organizace jako je OSA, Dilia, Integram a další je (sice s požehnáním zákona, ale přesto) okrádají. A to přes různé autorské poplatky za kde co.
To, co se děje ve všech segmentech – včetně knih (papírových i e-knih) v Česku je jak přes kopírák. Není téměř nic k sehnání, vše se musí shánět přes čerty a ďábly. Prodejci prodávají (to jim nezazlívám) jen pokud možno silně prodejné věci. Ve výsledku tak obrovská spousta lidí zůstává nabídkou neuspokojena a buď si to sama vyrábí nebo kupuje v zahraničí. Je jedno, jestli jezdí do Rakouska či Německa pro kvalitní potraviny či drogerii. Jestli kupují na Amazonu knihy. Jestli objednávají elektroniku v zahraničí. Atd. Dokud nebude možné v Česku koupit širokou nabídku zboží, bude se kutit, improvizovat, a ano – i pirátit. To je neviditelná ruka trhu.
Vážený pane Ponkráci,
děkuji za vaši reakci. Je vždy příjemné natrefit v internetových diskusích na věcnou argumentaci.
Bez znalosti kontextu je skutečně možné domnívat se, že článek na našem webu byl vybrán účelově. Tedy - on skutečně byl vybrán účelově, ale účel byl jiný, než se domníváte. Snažila jsem se v rámci diskuse o nelegálním stahování (pomiňme nyní slovíčkaření) poukázat na to, jak se ekonomicky projeví konflikt mezi oprávněnými nároky bestsellerové autorky (vysoká záloha) a nízkými tržbami (způsobenými právě nelegálním stahováním).
Mrzí mě, že se cítíte uražen rovnítkem mezi stahováním zdarma a pirátstvím. Problém je v tom, že tyto dva termíny vnímá každý člověk jinak. Pojďme se tedy shodnout na tom, že mně vadí, když si někdo námi vydané knihy stahuje zdarma. Argument, že podle české legislativy se nedopouští ničeho špatného, považuji za morálně problematický.
Zcela jiná situace pochopitelně nastává v okamžiku, kdy je dílo autorem dáno k dispozici. Já jako nakladatel jsem se ovšem smluvně zavázala, že poskytnu "našim" autorům veškerou ochranu jejich autorských práv na daném teritoriu. Jinými slovy - že nebudu mlčky přihlížet, jak si je lidi stahují zdarma...
Máte také pravdu v tom, že autorské organizace mohou u celé řady uživatelů internetů vzbuzovat pocity křivdy. Položme si ale otázku, jestli je správné, aby jako kompenzace sloužila knižní nakladatelství, která z činnosti zmíněných organizací nemají žádný prospěch ani profit.
Za nakladatelství DOMINO můžu jen znovu opakovat, že máme svou ediční politiku, kterou v průběhu let pochopitelně modifikujeme podle čtenářského zájmu. Mrzí mě, že vy osobně v naší nabídce nenacházíte tituly, které by vyhovovaly vašemu čtenářskému vkusu. Troufám si však říct, že minimálně v našem segmentu je v českém překladu dostupné vše, co stojí za přečtení.
Karin Lednická napsala:
"Argument, že podle české legislativy se nedopouští ničeho špatného, považuji za morálně problematický."
Osobně považuji za morálně problematické, pokud někdo poskytuje veřejnosti zavádějící a lživé informace o českých zákonech a zneužívá toho, že jejich doslovné znění spousta lidí nezná.
Pokud je tedy podle českých zákonů stažení kopie díla pro vlastní potřebu zcela legální, pak považuji za velmi nemorální naznačovat opak nebo znění tohoto zákona denunciovat jako "morálně problematické".
Dělají to zcela běžně zástupci lobbistických organizací a to dokonce i ve veřejnoprávních médiích, to ale neznamená, že je to v pořádku.
Dokonce si myslím, že by to mělo být trestné. Napsala jste to sice o něco opatrněji, ale přesto se zjevným cílem manipulovat povědomí veřejnosti o daném zákonu.
Proto jsem napsal, že vydavatelé musejí přestat přistupovat k tvorbě e-booků se "zatokopeckou mentalitou": co nejrychleji narejžovat a zbytek hodit do stoupy, ale změnit paradigma svého přístupu a uvažovat o tom jako o dlouhodobé investici, která ponese výnosy desítky let.
Milá paní Lednická. Čekal jsem věcnou argumentaci, dočkal jsem se útoků ad hominem - Hlavenka je takový a makový, nepřečetl si, nepochopil, nevstřebal. Argument žádný.
Nicméně k tomu zisku. Pokud vydavatel tvrdí, že jeho "kalkulovaný zisk" na knize,, tedy vlastně jakýsi optimální zisk v případě, že vše dopadne dobře činí 5% (tak jako to tvrdíte vy), pak platí jedna z následujících možností: a) vydavatel nemá moc jasno ve firemních financí a v pojmech, b) vydavatel lže, aby ho ostatní politovali, jak chudák na tom nevydělává, c) vydavatel dávno zkrachoval.
To vám sděluji jako člověk, který má za sebou asi 1000 vydaných knih ve svém nakladatelství, tedy je do tohoto podnikání aspoň trošku zasvěcený.
Vážený pane Hlavenko,
ano, věcná argumentace je vskutku lepší než útok. Na útok, za který váš článek ale de facto pokládám, je obtížné reagovat věcnou argumentací, tedy alespoň v prvním momentu...
I já jsem vydala ve svém nakladatelství přes tisíc knih, nadále v tom pokračuji a pokračovat hodlám. I proto jsem se pustila do této mediální "osvěty", protože mě mrzí, jak málo lidé vědí, kolik práce stojí za knihou (a tudíž mnohým nečiní problém si knihy stahovat zadarmo).
Ano, právě toto byl primární důvod k sepsání mého článku - že i světově bestsellerová autorka se může přiblížit hranici rentability, pakliže je hojně stahována zadarmo. Toť vše. Chtěla jsem poukázat na to, jak se v kalkulaci projeví autorčina oprávněná očekávání (vysoká záloha) a nízký náklad (důsledek onoho stahování). Upřímně mě mrzí, že jste tolik údajů z mého článku překroutil, případně dezinterpretoval na základě vašich zkušeností z nakladatelské práce, které - odpusťte tu upřímnost - už jsou poněkud zastaralé. Věřte, že za tu dobu, kdy se na vydávání knih aktivně nepodílíte, došlo k celé řadě změn, což váš text politováníhodně nereflektuje.
Ujišťuji vás, že ve firemních financích i ekonomických pojmech mám jasno (disponuji k tomu potřebným vzděláním i dlouholetou praxí). Nechci být litována (proč bych měla - dvacet let vydávám knihy, což byl vždycky můj sen). A nezkrachovala jsem - to vám sděluji jako člověk, který ve svém nakladatelství vydal přes tisíc knih a hodlá v tom pokračovat.
Ale abychom se dostali z této roviny víceméně neplodné diskuse... Právem v mé reakci postrádáte argumenty. Abych to napravila (a abych také narovnala pokřivený obrázek o Dominu i mně samé, který by si snadno mohli čtenáři z vašeho článku vytvořit), dokončuji svůj vlastní článek, v němž už bude argumentů dostatek. Pevně věřím, že se s ním budou moci čtenáři Lupy v nejbližších dnech seznámit.
Máte zde celkem jednoduchou možnost vyčíslit, jaké procento nákladů vás stojí autorský honorář, příprava podkladů, tisk, distribuce, atd... - a to nikoliv u extrémního, nýbrž u průměrného případu vydání knihy.
Zdá se, že se tomu vyhýbáte, přestože jste k tomu opakovaně vyzývána.
Nic by nerozptýlilo všelijaká podezření snadněji. Najdete k tomu odvahu?