Panebože už zase. To je jedna z věcí která vraždí diskuse o čemkoliv.
A. udělá gramatickou chybu ale je rozumět o čem píše
B. nemá co k tématu tak se vrhne a osočí A z toho že neumí česky
C. naprosto oprávněně nasranej na A že boří diskuzi sjede B za to že se nimrá v detailech a protože B byl osobní C je osobní taky
a jede to a jede
proč proboha y gkiž napýžu gramatycki nesmizl a je mi rozzumňet k tomu každý musí uspokojovat své ego a musí zaplevelovat diskuzi - neuvědomuje si snad B že bude následovat reakce C, D, E,F a že vlastně zapleveluje diskusi ? No ale když se neozve B1, najde se jiný B2 nebo B3 který se bude chtít pochlubit jak umí psát správně česky že.
A z diskuse o mandelinkách je diskuse o pravopisu a kdo to má pak číst.
:-)
Ad datum: v odkazu na web ÚJČ je Pozn.: U podstatného jména datum nelze odmítat v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) ani tvary mužského rodu zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy. Např. Mezi nejčastější data patří datumy. To bych nebral moc jako "bez datumu je správně", ale jako "bez datumu je v určitém textu přípustné".
Tvar "bez datumu" je nesprávný, správně je "bez data", jako bez města. Říká se "ke kterému datu", ne "ke kterému datumu". Píše se tam o možných výjimkách v množném čísle, tedy "bez datumů", ale pouze v tom případě, kdy je třeba odlišit význam slov, jinak samozřejmě pokud je jasné, že jde o datum, je správné použít "bez dat".
Tak v tom případě vezměte na vědomí, že všichni ti lidé, co dělají hrubky nebo píší s chybami – vlastně jen podléhají svému subjektivnímu jazykovému citu. Oni píší přece správně (podle svého jazykového citu), to je každému jasné, jen Ústav pro jazyk český to nechápe.
A přesně to, co jste teď napsal, je základem prznění češtiny.
Co je spisovná čeština je definitoricky určeno právě Ústavem pro jazyk český. Tedy věta „ve spisovné češtině to nemá co dělat“ je ekvivalentní s větou „Ústav pro jazyk český to neoznačil za přípustný tvar“ – cokoli jiného je nechápání smyslu sousloví „spisovná čeština“.
Plně souhlasím.
Přidám jen, že situaci zhoršují samozvaníčeštináři (myslím studované lidi, nikoli kohokoli v této diskusi), kteří si stěžují na špatnou češtinu a osvětovými články pak rozšiřují bludy. Často kritizují věci, které i podle Ústavu pro jazyk český jsou v pořádku, ale jim „se to nelíbí“ a zapomenou sdělit, že to co propagují není správná čeština, ale pouze jejich názor co by do češtiny chtěli prosadit.
Bohužel vypadají důvěryhodně a tak pomáhají prznit češtinu daleko zákeřnějším způsobem:
Evergreenem jsou tato dvě tvrzení:
1) Slovo datum se skloňuje jako „datum, bez data“, … Tvary „bez datumu“ jsou „nesprávné“. Ve skutečnosti jsou správné a potvrzuje to i Ústav pro jazyk český (http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=263).
Příklad lživých češtinářů pro bod 1:
http://zavladsky.blog.idnes.cz/c/279407/Nezavazne-povidani-o-cestine-XXVII.html
http://www.lyzeho.estranky.cz/clanky/verejne-zalezitosti/je-spravne-slovo-data_-nebo-datumy_.html
2) Čeština tvoří budoucí čas dvěma způsoby (pominu-li triky podobné angličtině jako vyjadřování budoucnosti přítomným časem apod., které je v češtině také někde přirozené).
a) U sloves dokonavých, které nemají přítomný čas je samotné sloveso už budoucím časem. Tedy „udělám“, „zúčastním se“, „napíšu“, …
b) U sloves nedokonavých se tvoří budoucí čas pomocí „budu“ + sloveso. Tedy „budu psát“.
Sloveso „soustředit se“ bylo v minulosti zařazeno do dokonavých sloves – zřejmě omylem. Takže budoucí tvar „budu se soustředit“ je častým útokem jazykových puristů a upalovačů čarodějnic. Na mnoha místech budete míst vysvětlené, že „budu se soustředit“ je chybně a že správně je pouze „soustředím se“, které – jakožto sloveso dokonavé – je již budoucím časem. Není to pravda. Ústav pro jazyk český připustil (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html#soustr) oba tvary.
K manipulaci se zde propůjčil i český rozhlas:
http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/219082
Miloslav Ponkrác
Pěkný pokus o trolling:
- Čárkám, tečkám a podobným typografickým symbolům ve větě se říká interpunkce, diakritická znaménka jsou čárky, háčky, kroužky, přehlásky apod. v písmenech.
- Že píšete anglické uvozovky vám nevadí? V češtině uvozovky začínají dole.
- „Blabla“. se psát může, záleží na kontextu (jestli to je celá věta, přímá řeč, ironie nebo citace). Dokonce se může psát i „Blabla.“. (dvě tečky)
Ale je pravda, že média na češtinu bohužel kašlou. I veřejnoprávní Česká televize přes léta stará upozornění stále používá u volebních výsledků jakousi tečku (místo desetinné čárky), před procenta nedává mezeru, „díky“ píše i v negativních významech (např. "uhořel díky požáru" namísto kvůli, z důvodu, vinou, ...) a tak by se dalo stále pokračovat.
Tragédie je ovšem chybějící korektura a kontrola překlepů, kdy se na web prostě bez kontroly vypustí, co webový „novinář“ vypotil, nebo bez vlastního uvažování převzal z ČTK apod. V lepších případech se největší chyby opraví alespoň dodatečně, ale pokud čtete články hned po vydání (ČT24, Aktuálně, iDnes, ...), máte jistotu, že na hrubky a překlepy narazíte :/. Diskuze ať si klidně zůstane žumpou, pokud se jim to tak líbí, ale ať aspoň peníze investované do cenzorů použijí na služby korektora a jdou číst samotné články!
Osobně mi pravopisné chyby v článcích také velmi vadí, ale jen občas cítím potřebu své výhrady ventilovat v diskuzi. Není příjemné, když se dvě třetiny diskuze sestávají z připomínek k chybám v interpunkci a pouhá třetina k obsahu článku.
Nicméně, jako téměř u všeho, záleží na míře. Pokud by článek obsahoval tolik překlepů a pravopisných chyb jako Váš příspěvek, považoval bych za nutné ho veřejně pranýřovat. Profesionál by se něčeho takového dopouštět neměl.
Optimální je situace, když je k dispozici rozhraní pro předání připomínek (obsahových i pravopisných) přímo autorovi. Už to samo o sobě může pomoci diskuzi pod článkem zkultivovat.
Obsah a věcná správnost mohou být ve zančném rozporu. Ještě jsem neviděl, že by někdo na cizím diskuzním foru někdo peskoval za špatnou angličtinu. Čěština je dost obtížná, tak co jěště více nezaprudit, to že to mylšnce nepřidá je škoda mluvit.
A přesně o takových to dvou našich taky příspěvcích mr. hlavenka píše.