Jiří Maňas (Keboola): AI agenti budou dělat všechny neužitečné činnosti ve firmě

21. 7. 2025
Doba čtení: 36 minut

Sdílet

Jiří Maňas - Keboola
Autor: David Slížek, Internet Info
Do jaké míry je AI použitelná pro vývoj softwaru? Jak mění fugování firem AI agenti? A k čemu jsou dobré MCP servery? Mluvili jsme s CTO české firmy Keboola.

Už nečtu e-maily. Každý den ráno mi do Telegramu přijde soupis všeho, co se mi prohnalo schránkou. A když přijde něco důležitého, agent to vyhodnotí a pošle mi do Telegram upozornění rovnou, říká CTO české firmy Keboola Jiří Maňas. Do budoucna věří v příchod osobních AI asistentů, kteří za nás budou dělat řadu běžných úkonů.

AI podle něj brzy pronikne do většiny firem. „Každý bude mít AI agenta a každý bude mít MCP server. Přijde obrovská exploze těchto nástrojů a každý se bude chtít prosadit, aby jeho produkt byl stále relevantní,“ popisuje.

Keboola nedávno prošla „AI transformací“. Společnost začala AI modely používat v rámci produktového vývoje například pro tvorbu funkčních protopytů, LLMka ve velkém využívají také vývojáři a firma experimentuje s interními AI agenty i v dalších oblastech. Společnost nedávno spustila i svůj MCP server, který AI modelům umožňuje pracovat s daty.

Jaké zkušenosti má Keboola s využíváním AI? Jaké AI agenty firma interně používá? A nebojí se závislosti na provozovatelích LLM? Rozhovor s Jiřím Maňasem si můžete poslechnout ve formě podcastu na svých oblíbených podcastových službách nebo přímo zde:

Nabízíme vám také přepis části podcastového rozhovoru do textu. Podporovatelé Lupa.cz zde mají k dispozici kompletní přepis (využíváme k němu AI služby Whisper a Claude, text je poté redakčně upraven).

Před pár měsíci jsem zachytil blog, kde Petr Šimeček popisoval, jak se Keboola téměř z noci na noc nebo ze dne na den stala AI firmou, jak ji to totálně proměnilo, jak změnila své procesy od navrhování produktů přes vývoj aplikací a jak se to všechno stalo strašně rychle a téměř mimoděk a nikdo vlastně neví jak. Je to tak? Změnila opravdu AI zásadním způsobem, jak firma funguje?

Určitě ano. Budu samozřejmě trošku korigovat očekávání: ze dne na den to samozřejmě úplně nebylo, ale byla to oproti jiným změnovým řízením vcelku rychlá změna. Pracoval jsem ve velkých firmách a když se tam dělaly velké změnové projekty, plánovalo se a byly to třeba roční projekty, ale my jsme do toho šlápli vcelku zostra. Bylo to hodně tím, že jsme vysvětlili, proč bychom ty změny měli dělat a nechali jsme je řídit bottom up, abychom je nevymýšleli shora, protože mám velký respekt k tomu, že spousta inženýrů je velmi chytrých a vědí, jak ty věci používat. Takže například naše vývojové procesy teď zcela zásadně používají AI při vývoji. Náš CEO Pavel Doležal už zhruba před měsícem poslal pull request na vývoj, vývojáři si popovídali s AI agentem, který mu pomáhal ten pull request dělat a naimplementovali to do produkce.

Takže už si nemuseli povídat s Pavlem Doležalem, ale jenom s tím agentem.

Ano a bylo docela zajímavé. Pavel popsal svůj záměr, co by chtěl udělat, agent, který měl navnímanou naši codebase a naši dokumentaci a coding standards, to zpracoval, připravil, připravil kód, submitnul to do pull requestu. A i když naši vývojáři řekli, podívej, tyhle barvy nejsou úplně naše barvy a podobně, agent sePavla zastával a říkal, no ale přesně takhle to můj zadavatel chtěl. Nakonec, když mu dali dokumentaci a odkaz na to, že opravdu reálně máme nějaké standardy barev, tak se přizpůsobil a nakódoval to pak správně.

Říkal jsi, že ta změna neproběhla samozřejmě úplně ze dne na den. Jak jste tedy začali? Někdo přišel a říkal, podívejte, tady je ChatGPT nebo Claude a prostředním LLM se čím dál tím víc vyvíjí a čím dál tím víc píše kód, pojďme to zkusit? Jak to u vás ve firmě proběhlo?

I díky tomu, že jsme technologická firma, hodně sledujeme trendy. Máme i naše týmy v Americe, teď jsme měli například 6 měsíců tým v San Franciscu, abychom byli opravdu blízko tomu, jak AI komunita vidí budoucnost. A už minulý rok někdy po prázdninách jsme začali registrovat, že LLMka už se dostaly do toho stádia, že nekódují nesmysly a jsou opravdu nějakým juniorním pomocníkem programátorů. 

Tehdy byl první výkop, kdy jsme řekli, pojďme se na to podívat. Ale kluci řekli, že, máme copiloty, je to dost podobné, není tam žádná převratná věc. A pak někdy v prosinci vyšly zase nové verze jazykových modelů, myslím, že to byl Claude 3.7, které opravdu začaly sypat už vcelku použitelný kód. 

V tu chvíli jsme uvolnili jsme hráze všem modelům. Chápu, že pro některé firmy to může být cenově nepřijatelné. Některé společnosti samozřejmě i řeší bezpečnost a nemůžou LLMka pustit do firmy. I my jsme si samozřejmě dali nějaké guardrails, aby se nám tam neobjevily naše klíče a různá zákaznická data. 

A řekli jsme si, pojďte si vyzkoušet, co je teď na trhu zajímavé a pojďte to sdílet zpátky do firmy. Protože to, že si náš developer něco vyzkouší a velmi mu to pomůže, nedává smysl bez toho, že to pak nasdílí dál. Proto jsme si zavedli sdílecí pátky, kdy si inženýři ukazují, jak jim LLMka pomáhají.

Hodně se psalo o tom, jak AI údajně všechny vývojáře nahradí. Je to tak? Znamená to, že když používáte AI nástroje, mohli jste polovinu lidí propustit a jste mnohem efektivnější?

My k tomu takhle nepřistupujeme. Nedávno jsem četl, že Microsoft propouští další tři tisíce lidí. Ale jde hodně o lidi se salesu. Nezaregistroval jsem úplně, že by v tuhle chvíli propouštěli vývojáře. My k tomu přistupujeme z hlediska paradigmatu, že jakmile se jeden systém zefektivní, nutně to znamená, že se bude konzumovat méně zdrojů. 

Příklad: někdy v 18. nebo 19. století byl vynalezen efektivnější parní stroj a k dosažení výkonu bylo potřeba méně uhlí. A existovaly dvě teze. Jedna říkala, že teď nebude potřeba tolik uhlí, tudíž cena uhlí spadne. Ale ti chytří říkali, že když se zefektivní parní stroj, bude se moc používat na víc využití. A to je to, co se nakonec stalo. 

Velmi podobná paralela je DevOps nebo zavedení cloudu. Firmy říkaly: teď si budou vývojáři dělat celou infrastrukturu sami, takže můžeme propustit vždycky infrastrukturní lidi, že ano. Chytré firmy si je najaly a hloupé firmy je pak těžko přetahovaly zpět, protože ta disciplína zůstala, jenom se stala efektivnější a dosažitelnější. 

A přesně to si myslíme, že se stane z používání AI. Snižuje bariéru toho, aby si lidi nakódovali něco sami, zvyšuje efektivitu lidí, kteří kódují a vývojáři se nemusí crcat s nějakými tasky typu „tady udělej  description“ nebo „tady mi posuň nějaký vizuální efekt“ a můžou se věnovat disciplínám, které jsou vysoce inženýrské, například throughput platformy, nebo správnému nastavení security, aby na back-endech byly autorizace, aby to celé správně fungovalo. Vlastně jim rozvazuje ruce a budou toho umět a smět dělat víc.

Říkal jsi sám, že lidé si budou moct s pomocí AI kódovat věci sami nebo nechají LLM vytvořit hotovou aplikaci a podobně. Schopnosti LLM v tomhle směru do budoucna nejspíš ještě porostou. Není to na druhou stranu pro vás jako pro technologickou firmu trošku hrozba? I když, vy jste asi docela specializovaná firma, takže vás to asi tolik nezasáhne.

Zase trochu věštíme z křišťálové koule, ale my budeme dělat všechno pro to, aby nás nikdo nenahradil. Jsme specializovaní a máme 15 let zkušeností s prací s datovými pumpami a ta datová disciplína je trošku specifická. Ale samozřejmě se nabere obrovská rychlost a řešení začnou být hodně komplementární, protože budeš moc přidávat víc a víc „feature“ a bude to pro tebe jednodušší. Nebudeš muset tolik řešit omezení zdrojů, protože budeš mít efektivní vývojový tým. 

Takže se samozřejmě ten závod zrychlí, teďka uvidíš, budou do toho šlapat i hyperscaleři, řešení budou hodně komplementární, budeme se koukat na to, co už je komodita, budeme se koukat na to, co už se řeší jenom skrz peníze, co je ta odlišnost, differentiation. 

Udělali jsme si strategické mapování, používáme Wardley mapping, což je zajímavá disciplína, kde se můžeš podívat, kam se budou jednotlivé komponenty posouvat a jestli je to to, na co se chceš soustředit a kde je uživatelská hodnota. V datech vidíme, že dneska je stále spousta vytváření datových pump a datových řešení hodně manuální, je tam potřeba řešit integritu dat. 

Když si spustíš datovou pumpu, která přechroustává terabajty dat, tak se výsledek se nedozvíš  za 20 sekund, musíš počkat, podívat se na kontrolní součty. Ale celá datová disciplína podléhá změně úplně stejně jako všechny ostatní disciplíny. 

Jenom když to porovnám: říkal jsi, že jazykové modely se zlepšují, samozřejmě je otázka, co tady zůstane za například pět, deset let. Dneska se každých šest měsíců zdvojnásobuje jejich takzvaná chytrost a používají se difuzní modely, to znamená ty, které nejdou zleva, zprava, ale jedou jakoby z prostředka, a významně urychlují zpracování informací. Možná se k nim přidá nějaká matematika a teorie z padesátých let se konečně uvedou v praxi a zase budeme mít by nové modely. 

Takže nevíme, které modely s námi zůstanou, ale některé disciplíny mohou být dost ohrožené. Dám takový příklad: jako uživatel řešíš nějakou datovou otázku, například se chceš podívat, kolik jsme měli při tomto podcastu posluchačů. Máš někde nějaký dashboard nebo report, nebo poprosíš kolegu, aby ti to vygeneroval z nějakých stránek. A chceš mít firemní interface, kam se podíváš, jak ten včerejší podcast dopadl. Ale nepotřeš mít ten dashboard k dispozici 24 hodin denně. A dneska je AI schopna vybudovat ho tzv. on the fly, to znamená, že si řekne, aha, potřebuju tyto tabulky, ty jsme si našli tady, vizualizaci postaví v nějakém scriptu a ukáže ti, takhle to dopadlo. Spousta věcí se může začít používat on the fly. Nebo řekneš, super, tohle se mi líbí, posílej mi to každý den ráno do telefonu.

LLMka jsou dobrá v analýze dat. Alespoň těch textových, u matematických operací je to horší, ale dá se to řešit nějakými pluginy a podobnými záležitostmi. Ale zrovna analýza dat a práce s daty, to je váš core business. Necítíte se ohrožení právě v téhle oblasti?

Tam se právě cítíme pevní v kramflecích, protože, jak jsi říkal, jsou to hlavně jazykové, statistické modely. A z principu pracují s tokeny a matematiku neumějí. Existuje foundation model a nad ním sedí sekundární vrstva, learning. Ten dnes buď dělají lidi, anebo už si reinforcement learning dělají samy AI. Ale počítat ze své podstaty neumí, proto existují ty adony, jak jsi říkal, a LLMka si umí naprogramovat python k tomu, aby si ty věci daly dohromady. 

Pro nás je velice relevantní, že když dáš AI naše nástroje, tak si může říct, potřebuju poskládat pro uživatele poslechovost tohoto podcastu. Jsou k tomu nějaké tabulky s daty? A podívá se do nás, nebo do nějaké platformy a řekne, OK, mám tady z onlinu tabulku, že se na YouTube kanál přihlásilo tolik a tolik lidí. A ty řekneš, ale to je jenom YouTube kanál, byli jsme ještě na Apple podcastech a mám tady další čtyři tabulky, tak mi je spoj. A on je spojí za pomocí naší platformy, kde je velmi rigidní, patnáct let investovaná struktura toho, jak z ní mají data vypadnout správně. 

Tomu půjdeme hodně naproti, protože všichni datoví inženýři potřebují mít jistotu, že data jsou správně. Nebudeš chtít mít u sebe skill, abys si to mohl zkontrolovat. Uvidíš třeba patnáct tisíc lidí a minule jsme měli čtyři tisíce, ale je to vůbec pravda? Jak já to prozkoumám? A budeš muset debugovat zpátky to, co ti ta LLM napsala, jestli je to správně. 

A my se paralelně budeme koukat na to, abys měl nástroje typu datová integrita nebo abys měl nástroje typu, že druhá LLM se ti podívá na výsledek a řekne, jestli je správně, nebo ne. I u LLM je velká disciplína toho, jakým způsobem kontrolovat jejich výstupy, je to přece jenom stochastický systém. To všechno my dnes dáváme do platformy, abychom lidem usnadnili to, že když dostaneš nějaký výstup, můžeš mu věřit.

A co pak je teda to LLMko? Je to nové rozhraní mezi uživatelem a daty? Nebo k čemu je to teda vlastně dobré? K tomu, že si můžu povídat s chatbotem a dávat mu slovní zadání, aniž jsem odborník na danou oblast?

LLMko je vlastně statistický papoušek, velmi zjednodušeně řečeno. Dává možnost, že nepotřebuješ dekomponovat to, co máš v hlavě, přes svoje ruce a přes nějaké zadání, což je počítač a nějaký interface, myš, klávesnice, do stroje. Je to nové rozhraní toho, jakým způsobem si můžeš popovídat s počítačem a dávat mu úkoly. 

Andrej Karpathy, jedno ze zajímavých jmen v oblasti AI, k tomu velmi hezky říká: nejdřív byla command line, naše generace si to ještě pamatuje, pak přišly Windows, které umožnily používat počítač i lidem, kteří se nechtěli učit command line. No a teď se posouváme do verze tři, což je angličtina. AI modely jsou schopné dekomponovat jazyk do nějakých struktur a udělat za tebe tu práci. 

Teď jim stavíme nástroje, aby se si dokázaly agentsky říct, uživatel po mně chce vypnout televizi, mám tady nástroj na vypínání televize? Ano, tady je nástroj na vypínání televize, tak ho zavolám a vypnu televizi.

Takže opravdu jde hlavně o nové rozhraní. A časem to bude spíš hlasové rozhraní než psané, že ano?

Uvidíme. Je to zajímavá myšlenka, je to taky generační záležitost. My jsme vyškolení na tužce a papíru, takže pro nás je důležité vizuální zpracování. Oči mají daleko větší bitrate než hlas. Proto si myslím, že to stále bude kombinace. Například už nebudeš chtít zadávat pokyny rukama, protože ruce nemají ten bitrate, budeš to chtít například říkat, ale zpracovávat výsledky klidně můžeš vizuálně, protože jsme stvoření na vizuální zpracování informací.

Přepis podcastu je dostupný pouze našim podporovatelům

Můžete se jím stát i vy. Získáte tak nejen přístup k přepisům všech našich podcastů, ale také Lupu bez bannerů, newsletter o zákulisí českého internetu a další výhody.

Seriál: Rozhovory
Neutrální ikona do widgetu na odběr článků ze seriálů

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Zaměřuje se na telekomunikace, umělou inteligenci i na média. Najdete ho na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).