Názory k článku K ochraně osobních údajů

Narozdíl od vás bych uvíétal, kdyby zákon primárně chránil poškozeného (oběť) a nikoliv viníka. Pokud někdo dobrovolně poruší zákon, tak by se tím měl automaticky vzdát části svých práv. Nevidím na tom nic špatného. Příklady možných následků tohoto pojetí, které uvádíte, jsou absurdní. Asi každému je jasné že míra porušení zákona musí odpovídat míře práv, o která se porušením zákona připravujete.

Současné pojetí, které mnohdy chrání viníka více než oběť je rovněž absurdní. Nebo vám snad připadá normální, že nemůžete veřejně o někom, kdo vám dlouhodobě dluží hromadu peněz, prohlásit, že je neplatič, aniž byste se musel bát toho, že za to skončíte u soudu ?

Ja si dost intensivne myslim, ze zverejneni seznamu dluzniku prispiva k tomu, aby zaplatili, takze argumentace UOOU je zcela zcestna. Chapu, ze urad musi za kazdou cenu vykazovat cinnost a ze musi verejnosti kamuflovat duvod sve existence.
Proc by nekdo chtel zverejnit seznam dluzniku, kdyby nemel aspon nadeji, ze se tim dostane ke svym penezum?! A navic to pomuze varovat dalsi potencialni obeti. A obcan ma ze zakona povinnost zabranit trestnemu cinu, pokud je to v jeho moznostech. Neplatit dluh je od urcite castky trestnym cinem. Takze zverejnit seznam dluzniku nejenom ze muzeme, ale dokonce MUSIME !!

O.T. Uvital bych nejaky investigativni clanek na tema "Co se deje v Internet infu", ty personalni presuny a zmeny ve funkcich vypadaji zajimave :-)

Nejsem sice právník, ale pokud tomu správně rozumím, tak osobní údaje se nesmí zveřejňovat pouze bez souhlasu dotyčné osoby. A myslím, že ten souhlas dlužník poskytnul např. souhlasem s obchodními podmínkami, kde je uvedeno, že nezaplatí-li do určité doby po splatnosti, může se ocitnout na seznamu dlužníků. Jelikož se zjevně nejedná o tzv. citlivé údaje, tak by ten souhlas nemusel být ani písemný (zákazník svůj souhlas již vyjádřil objednáním služeb od dodavatele s jehož obchodními podmínkami byl seznámen).

Takže na tom zveřejnění bych neviděl vůbec nic špatného. K zajímavé situaci by asi došlo, kdyby věřitel dal dlužníka k soudu za neplacení dluhu a současně dlužník zažaloval věřitele za porušení zákona o ochraně osobních údajů. Možná by totiž došlo k paradoxní situaci, kdy by věřitel byl odsouzen dříve než dlužník.

Ano, pokud je takové ujednání už součástí podmínek kontraktu, pak je to zveřejnění samozřejmě vpořádku. Pouze se vystavujete nebezpečí, že se ukáže, že dlužník dlužníkem není nebo už není, a pak jeho figurování na seznamu poškozuje jeho pověst.

A k diskusi, zda má ten, kdo porušuje právo o část práv přijít, s tím samozřejmě souhlasím. Důležitá je ovšem přiměřenost. A podle mě neplacení nemá se zveřejňováním osobních údajů žádnou souvislost, stejně jako třeba nemá se zveřejňováním údajů vražda. O vrahovi se také z veřejného seznamu nedozvíte, kdy se narodil a kde bydlí. Proč by tedy měli dlužníci přicházet o více práv, nežli vrazi?!

Tim, ze budu znat rodna cisla vsech vrahu, asi nijak neznizim risiko sveho zavrazdeni.
Tim, ze budu znat adresy a ICO vsech dluzniku, snizim risiko sve majetkove ujmy velmi pODStatne!

Neplatit dluh je od urcite castky trestnym cinem.

Muzete citovat? Pokud se nejedna o umyslne jednani, nerekl bych, ze proste nesplaceni dluhu mezi dvema soukromymi subjekty z duvodu financni tisne pri projevene vuli dluh splacet je trestny cin. CR je ostatne signatarem umluvy zakazujici "vezeni pro dluzniky"... Ale to je muj amatersky nazor, mozna se mylim

Samozrejme mate pravdu, musi byt prokazan umysl, coz se neprokaze prakticky nikdy. Jeste je mozne postihnout dluznika za poskozovani veritele, ale i tomu se sikovny parchant vyhne pri dodrzovani jistych zasad..

Me na tom maximalne stve, ze misto aby se to casem zlepsovalo, je to cim dal horsi, nove zakony hrajou do karet zlocincum a komplikuji zivot obetem. Zlate Turecko!!!!

To dostanene hlad a zajdete koupit třebas rohlík a salám.

V Delvitě, které jsem druhdy začal přezdívat nacistický podnik, vyfasujete číslo, jaká se kdysi v koncetračních táborech tetovala na ruce, a stanete se číslem. U živnostníka, dejme tomu pana Suchánka, jste vždy někým, dejme tomu panem Denemarkem, co má dvě děti, milou manželku Slávku a pudlíka Alexe.

Tušíte, kam mířím? Máme ÚOOÚ, já však postrádám ÚOO, Úřad na ochranu osobnosti. Jsme transformováni z lidí na položky v databázích. U nacistů, totiž v Delvitě či jinde, se na vás nejen nikdo neusměje a nepřeptá se na vašeho Alexe, ale aniž se vám podívají do očí, chtějí znát váš kód. Zeptal jsem se jednou jedné takové...ani nevím, jak ji nazvat..., jestli mají skladem CYKLON B. Neměla nejmenšího tušení, o co jde a že to nemyslím vážně.

Věřím, že těch, kterým nezáleží jen na ceně zboží, bude vždy dost na to, aby živnostníci přežili. Ale co v situacích, kdy nemáte čas běhat po městě a hledat koloniál?

Chtěl jsem tímhle exkursem vyjádřit, že ochrana osobních dat je velmi významná věc, ale že odlidštění, které přináší tento věk, pokládám za nekonečně důležitější. Právně bez ošetření. Politicky? Bez zájmu.

T.K.

Pokud narazite na Karty Delvita, tak tam bylo treba vyplnit nejakou prihlasku a pak se kartou prokazovat. Trochu premyslejici clovek tak neucinil a radeji ozelel pochybnou slevu v radech haleru a vesele nakupoval "anonymne". Nevidim v tom problem a kdyz jdu do Delvity pro rohlik a salam, nikdo mi cislo neprideluje. A ty karty stejne nakonec zrusili.

Vsechno je to v lidech a kdyz vidim v TV, jak se ptaji lidi, jestli by vyplnili ty dotazniky, co nedavno rozeslala jedna firma (a ktery sem napr. ja osobne hodil do takove te chytre krabice na odpadky hned u schranek :) a oni rikaji "jo klidne, zadny problem", tak se nestacim divit. Ale kdo chce kam...

Můj kocour Jůlie mi tu mručí do ucha, že Delvita svoje karty už zrušila. Nevím, co je na tom pravdy, protože u ní nakupuji anonymně, ale Jůlii věřím.

no obcanku tusim videt nechteli ne? :p) - nebo ano?