Na začátku svého projektu píšete, že byste chtěl ČT „znovu vrátit k jejímu veřejnoprávnímu poslání“. V čem se od něj odchýlila?
Česká televize je vysoce profesionální a plní veřejnoprávní poslání. Ale já bych ji přece jenom celou viděl trochu jinak. V její dramatické tvorbě by mělo být daleko víc aktuálních problémů, ať už to jsou drogy, mladí, sebepoškozování, vyloučené regiony nebo genderová otázka. Věci, které se teď neustále řeší kolem nás, by tam měly být podstatně více. Měla by trochu víc dělat i věci, které mají nějaký přesah. Kriminálky jsou fajn, chápu, že dělají dobrou sledovanost, ale já bych chtěl, aby šlo aspoň o krimi s nějakým přesahem. Pro mě jsou hezkým vzorem Devadesátky nebo Dobrodružství kriminalistiky, kde vidím přesah směrem k velkým kauzám, případně historii a vzdělávání. A rád bych, aby ČT dělala i zábavu. Komediální věci, které jsou tradicí a zlatým fondem ČT, by měla dělat mnohem víc. Pro komerční televize je tahle záležitost poměrně drahá. Udělat dobrou komedii stojí daleko víc času než cokoliv jiného. ČT by tedy měla potlačit kriminální minisérie a jít spíš tímto směrem.
Také píšete, že byste dokázal optimalizovat současný zhruba dvoumiliardový rozpočet na výrobu. Kde se podle vás v tuhle chvíli investuje zbytečně moc?
Pro představu, já se teď podílel na výrobě jednoho velkého nedělního seriálu. Bylo to prakticky to nejdražší, co v současné tvorbě můžete dělat. Komediální věc, která je zároveň hodně exteriérová, létají tam drony, natáčí se filmovou technikou a s hereckou partou, která taky není úplně levná. Navíc v jednom z nejdražších míst v České republice, což je Pálava. Vím, kolik takové věci stojí, kolik stojí scénář i věci kolem. Nepohybuji se ve vzduchoprázdnu, mám nějaký přístup k informacím a vím, za kolik natáčí ČT. Tam je poměrně značný prostor.
Porovnáváte tedy zkušenost z natáčení seriálu pro komerční televizi?
Ano, srovnávám tu zkušenost, protože ty činnosti prostě mají nějakou svoji cenu. Kvalitu srovnáte obtížně, ale zcela jistě můžete srovnat cenu jednotlivých činností, ze kterých to sestává.
Zároveň píšete, že chcete obnovit výpravná historická dramata. Ale to jsou položky, které mají vysoké náklady, když mají působit věrohodně a kvalitně.
Zcela jistě.
Nedostanete se do stejné pasti jako současné vedení, že peníze na výrobu sice jsou, ale jejich reálná hodnota stále klesá, a nelze toho tedy vyrobit tolik jako před šesti lety?
Reálná hodnota sice klesá, nicméně stále jsou to více jak dvě miliardy. Moje zkušenost z komerční televize je, že vím, za kolik se dá seskládat program na celý rok. A domnívám se, že jsem schopen najít peníze i na takové projekty. ČT se nemusí honit za velkou výrobou. Dokonce ani nemusí vyrábět tolik. Byl bych radši, kdyby vyráběla věci kvalitní, edukativní, zkrátka takové, které vám něco jako divákovi přinesou. Nepotřebujeme další komerční televizi. Potřebujeme televizi, která bude dělat věci trochu jinak.
Divákům vadí, když se hodně reprízuje. Vy zároveň říkáte, že by se nemuselo vyrábět tolik. Co byste tedy vysílal?
V případě kanálu ČT1 by to měly být seriály, které mají hodnotu pro diváka. Pokud by televize měla vyrábět víc než dnes, tak ty peníze prostě musí najít. Zcela jistě je může najít právě v tom, za kolik se vyrábí. Pokud budu chtít velké projekty, tak na ně budu muset sehnat i nějaké další peníze. Můj projekt má i příjmovou stránku. Věřím, že v externím prostředí se peníze dají najít. Jsou příjmy, které plynou z poplatků, a potom nějaké další příjmy. Chtěl bych zlepšit spoustu dalších věcí, jako je obchod, prodej práv atd. Archiv ČT je obrovský. Všiml jsem si, že ho teď začala prodávat, nebo minimálně začala prodávat práva. Pokud by chtěla získat další peníze, tak prodá práva na rok, dva… nějaké podobné období. Neumím si představit, že by archiv prodala nastálo, to možné není. A pokud ho prodá na komerčním trhu a prodá ho za standardního komerčního výběrového řízení, tak získá poměrně velké peníze. Jestliže diváky nudí, že se opakuje často archiv, tak pojďme udělat komerční výběrové řízení, pojďme ho část prodat a za ty peníze, které musí být pro ČT významné, pojďme natáčet víc. To je jeden z možných zdrojů příjmu.
Jak velká částka by to na základě vaší praxe mohla být?
Můžou to být stovky milionů. Všechny placené služby, počínaje Netflixem a HBO přes Voyo po Prima+, dnes chtějí čerpat především z lokální produkce. Tím se potom trošku odlišují od toho zbytku. Uděláte komerční výběrové řízení a ten, kdo to získá, tak získá značnou výhodu. Za tu výhodu ovšem musí zaplatit.
Pokud by si třeba Netflix koupil exkluzivní práva, měl by takový pořad zmizet z webu ČT?
Archiv jako takový by měl být dostupný bezplatně, vyjma té části, na kterou se rozhodneme někomu na nějakou omezenou dobu postoupit práva za podmínek komerčního výběrového řízení. Umím si představit i další příjem, když zvýhodním jednoho koncesionáře vůči druhému. Bylo by to takzvané preview. Něco natočím, dám to na web ČT a toto preview, to znamená, že to uvidí dřív než ostatní koncesionáři, zpoplatním. Ale jakmile se ta věc odvysílá, tak potom už patří do archivu. A ten archiv by měl být bezplatný – mimo té části, kterou se třeba rozhodneme zpeněžit právě proto, že chceme třeba více vyrábět.
Myslíte, že to je fér z pohledu zákona o poplatcích? Lidé výrobu pořadů zaplatili, měli by je tedy mít přístupné.
Přístupné by je určitě mít měli. Ale já mluvím o tom, co je před uvedením na obrazovku. Je to mimořádná služba, kdy koncesionář chce vidět něco dřív než ostatní. Za takové zvýhodnění koncesionáře si umím představit nějaké zpoplatnění. Jakmile se to uvede, tak potom už to je bezplatná věc, která by měla být v archivu.
Ing. Martin Konrád, MBA (*1970) je nyní ředitelem české pobočky mediální agentury MMB. V letech 2013–2014 byl generálním ředitelem televize Prima, předtím byl necelých pět let jejím obchodním ředitelem. Mezi roky 2017 a 2021 vedl Asociaci krajských televizí. Zkušenosti má také se soukromými rádii, skoro deset let byl obchodním ředitelem Regie Radio Music.
O naprosté většině svých příjmů ale ČT rozhodovat nemůže. Většinu jejího rozpočtu tvoří televizní poplatky. Co byste říkal na jejich zvýšení?
Televize má dnes nějakých necelých 7 miliard příjmů a s nimi nějak hospodaří. Asi tuším, kam ty peníze jdou a v jaké míře tam jdou. Nicméně bez nějakého detailnějšího pohledu do hospodaření je pro mě složité to rozkrýt. Diskuse o zvýšení poplatků je tady poměrně dlouho. Myslím, že ta částka stále není malá. Pokud by se měly zvyšovat, tak o současnou inflaci, to bych asi považoval za fér.
Byl byste pro změnu definice poplatníka?
Je jasné, že v dnešním světě, který je digitální, není vůbec možné se vázat na televizní obrazovku. Jsem pro německou cestu na bázi domácností. Pokud je v domácnosti elektrická přípojka a je možné se připojit jakýmkoliv způsobem, tak by se asi mělo platit. Já jsem to v projektu rozvedl ještě dál o to, kdo by měl vybírat poplatky. Dnes je vybírá ČT, má na to nějaké náklady. Pokud by se mělo vybírat podle elektrických přípojek, tak to bude vybírat ten, kdo vybírá poplatky za energii. Koneckonců, tyhle firmy jsou na to připravené. Náklady by byly plus minus podobné, ale výběr by byl asi podstatně vyšší nebo lepší.
Opozice pro změnu mluví o tom, že by televize měla být součástí státního rozpočtu a poplatkový model by se měl úplně opustit. Zkoušel byste jako ředitel politiky přesvědčit, že to není správná cesta, nebo byste se k tomu naopak přiklonil?
Já bych chtěl, aby ČT zůstala nezávislá. Poplatek, který není závislý na státním rozpočtu a na tom, jak se v daném roce politik rozhodne, považuji za optimální a vyzkoušený. Nerad bych se pouštěl do nějakých jiných způsobů.
Váš projekt má i významnou infrastrukturní část. Navrhujete zbourat budovu „Rohlík“, ale jestli jsem pochopil správně, tak i přilehlá studia.
Ne, to není asi úplně přesně pochopené. Když se podíváte na celý areál Kavčích hor, je obrovský a podle mě ekonomicky neudržitelný. Televize se stavěla na konci 60. let, neustále se nějaké části dostavovaly a opravovaly. Vymýšlí se, co dělat s historickou budovou. Pokud by se zvýšily poplatky, nechtěl bych je jenom projíst, ale chtěl bych je investovat. Chtěl bych je investovat do televize pro 21. století, do ekologicky a ekonomicky udržitelné budovy. Nemůžete stavět televizi pro 21. století na základech, které k tomu neodpovídají. Hlavní budova je natolik významná a natolik specifická, že by měla dostat památkovou ochranu. A vůbec bych se ji nezdráhal předat památkovému úřadu, případně technickému muzeu. Koneckonců je tam dnes výstava k 70 letům ČT. Něco takového by tam mohlo být do budoucna s daleko širší expozicí. Nějaké využití by se našlo. Budovy bych neboural. Ano, nějaké opravy a předělávky jsou tam neustále nutné, ale domnívám se, že budovy zpravodajství a Rohlíku by se daly využít na pronájem, což by potom byl další příjem ČT. Ale Českou televizi bych opravdu chtěl mít v jedné budově, což přinese spoustu synergií.
Pasáž z projektu Martina Konráda, ve které navrhuje zbourat budovu přezdívanou Rohlík.
Budova Rohlík na mapě:
Ale zároveň by s tím asi byly spojené vícenáklady. V budově zpravodajství jsou studia, která byste musel někam přemístit. Rozumím správně, že pokud by se poplatky nezvyšovaly, k tomuto kroku byste nepřistoupil?
Samozřejmě bych se na něj vždy nějakým způsobem připravoval, ale zase nejsem kouzelník. Byť se v České televizi ještě neřízlo v úsporách takzvaně do tlustého, tak zase takhle velké úspory tam přece jenom nejsou. Takže ano, přistoupil bych k tomu jenom v případě, že by došlo ke zvýšení poplatků.
Pokud se poplatky nezvýší, bude podle současného managementu brzy nutné připravit další balík úspor. Kde byste šetřil vy, pokud byste tou dobou byl ve funkci?
V každé společnosti jsou věci, kde se dá šetřit. První jsou spojené s produktem, což je výroba. Druhá věc jsou služby všech externích firem, počínaje mobilními telefony, konče internetem. Nevím, co tam všechno přesně je, to není možné rozkrýt. A třetí věc jsou samotní zaměstnanci. Ale to je o analýze, co jsou všechno činnosti, které Česká televize potřebuje a má zastřešovat. Není to tedy o tom, že vidím tři tisíce zaměstnanců a ještě spoustu lidí, kteří tam dělají na IČO. Musím se hlavně podívat, co ti lidé dělají, jaký je jejich úkol, co konkrétně vytvářejí. Teprve z toho pak můžu vyjít. Ale každá společnost, když řeší úspory, tak řeší i zaměstnance, to je pravda.
Píšete, že byste na ČT sport chtěl více českého sportu. Tuzemské kluby usilují o stále vyšší výnosy z televizních práv. Co potom zůstane ČT, když si takové sporty nebude moci dovolit?
Není toho zase tak málo. Zůstanou jí mezinárodní sporty: biatlon, olympijské hry, také domácí zápasy reprezentace a podobně, které se ještě dají koupit. Ale je velká otázka, co potom dál s prostorem na ČT sport. Mám nápad, že bych ho fakticky chtěl rozdělit mezi všechny sportovní svazy. Samy by vytvářely pořady a my bychom je jen streamovali na ČT sport. Velká produkce, která se dělá kolem mezinárodních věcí, by zůstala. Ale to všechno ostatní bych si dokázal představit, že máte rozdělenou obrazovku, kde máte třeba šest různých vstupů. Na jedné běží volejbal, na druhé běží házená, na třetí běží florbal. Prostě si divák potom sám vybere. A nebylo by to asi o tom, že bychom dělali studia, že bychom dělali nějaké zvláštní vysílání, ale v podstatě bychom streamovali věci, které by šly přímo z těch jednotlivých zápasů. Takhle bych asi viděl český sport na ČT sport.
Mandát ředitele potrvá do roku 2029. Lidé se přesouvají od klasického lineárního vysílání k internetovým službám. Viděl byste prostor pro nějaké změny v distribuci signálu nebo ve skladbě stanic?
To je poměrně široká otázka. Česká televize má v názvu televize, ale pro mě je to spíše kulturní instituce. Šíření obsahu řeší všechny mediální domy. Klasická televize jde trochu dolů a zvyšuje se odložené sledování. Čím dál tím více se dostáváme do módu nějakého videa on-demand: pouštíte si ho, kdy chcete, a sám si děláte program. Jednou budeme jenom výrobce obsahu. Distribuce se bude dít různými cestami, což by mimochodem měl reflektovat i zákon. Česká televize se bude muset připravit do budoucna na úplně jinou alternativu vysílání, která už nebude klasicky přes terestrické vysílání. Dokonce se v roce 2029 klidně může stát, že už žádné terestrické vysílání nebude. Je tam velký zájem ze strany mobilních operátorů, aby pokryli všechna pásma, aby měli daleko vyšší tok dat. Což znamená, že budou potřebovat podle všeho i ta pásma, kde se dnes vysílá. Do budoucna už to bude asi jenom o internetovém šíření.
Měla by Česká televize vyvíjet na internetu nějaké speciální aktivity?
Naprosto nesporně.
Sám jste řídil soukromou televizi. Kdybyste viděl, že se Česká televize výrazně pouští do digitálních projektů, nesnažil byste se ji zastavit?
Otázka je, do jakých projektů půjdete. Cílem mají být projekty, které jsou trochu jiné, než co dělají komerční televize. Komerční televize se vždycky budou snažit trošku vymezovat vůči České televizi. ČT se snaží dělat dost věcí na sítích, nicméně já tam vidím velké rezervy. Zejména pokud jde o dospívající generaci. Mám doma dvě dcery, jedné je 17 let, druhé 20 let. Ony si každé ráno vezmou telefon a projdou v něm TikTok a tak dále. Na tuto cílovou skupinu jsme úplně rezignovali. ČT se zajímá o děti do devíti, desíti let a potom nic. Potom už směřuje k lidem 40+, ale spíš 50+. A já bych tuto dospívající generaci hrozně nerad nechal jejímu osudu. Nechci ji nechat Netflixu, TikToku a dalším. Hrozně rád bych byl ráno v jejich telefonu. To je úlohou České televize jako kulturní instituce. Když to necháme být, tak nám děti začnou místo čarodějnic slavit Halloween. Budou mít úplně jiné hodnoty, nebudou znát naše historické osobnosti, nebudou vědět ani odkud pocházíme. To bych si vzal jako jeden z hlavních úkolů v rámci České televize. A upřímně, tahle věc je poměrně drahá. Pokud by se měly řešit poplatky, tak všechno má svůj čas, ale chtěl bych dojít právě k tomu, abychom se zaměřili na dospívající generaci. Abychom tady mohli být jako Česká televize i za třicet let, aby nás jednou nezrušili jako relikt minulosti.
Chtěl byste dělat i vysílání pro teenagery?
Já bych chtěl udělat něco, co by bylo od mladých pro mladé. Chtěl bych to potom promítnout i do vysílání. Když se dnes dívám na ČT art a ČT2, tak večer dost často nevím, co je víc art – jestli ČT2, nebo ČT art. Artové věci by se daly přesunout na ČT2 a místo ČT art bych tam časem rád dostal vysílání pro dospívající generaci. Skončí vysílání pro nejmladší a potom by bylo vysílání pro dospívající.
ČLÁNKY DO MAILU